Informační servis

Středeční vládní návrh na prodloužení nouzového stavu o dalších 30 dnů rozděluje strany zastoupené v Poslanecké sněmovně. Nelíbí se KSČM, o jejichž hlasy se menšinová vláda premiéra Andreje Babiše opírá. Komunisté podpoří prodloužení pouze do konce dubna, uvedla Česká televize s odvoláním na předsedu strany Vojtěch Filipa. Delší doba podle něho není potřeba. Opozice je ještě striktnější. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla, že nechce vládě vydávat bianco šek a její strana podpoří maximálně dvoutýdenní prodloužení nouzového stavu. Stejný postoj zaujal předseda ODS Petr Fiala. „Pokud to i pak situace bude vyžadovat, ať se poslanci znovu sejdou a rozhodnou,“ řekl.

Ministr vnitra a předseda ústředního krizového štábu Jan Hamáček je ale přesvědčen, že panuje odborná shoda o potřebě prodloužit nouzový stav až do 11. května. Upozornil, že proti návrhu na prodloužení o 30 dnů neměl na krizovém štábu nikdo námitky, i když jsou v něm i členové nominovaní opozicí. „Beru to tak, že na odborné úrovni je na tom shoda. Samozřejmě to, na čem je shoda na úrovni odborné, nemusí být shoda na úrovni politické,“ dodal. Sněmovna bude jednat o prodloužení v úterý. Kabinet může nouzový stav vyhlásit nejvýše na 30 dnů, k prodloužení je nutný právě souhlas poslanců.

Česko porušilo platné právo, když odmítlo naplňovat povinné kvóty na přijímání uprchlíků. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie. Česko tak prohrálo svůj spor s Evropskou komisí, stejně jako Polsko a Maďarsko. Proti rozhodnutí Soudního dvora EU už není žádná možnost odvolání. Zemím ale  z prohry neplyne žádná bezprostřední sankce. Evropská komise nejdřív musí posoudit, jestli a jak by mohly země, které odmítly respektovat uprchlické kvóty,  prohřešek napravit. Pokud předloží nějaké řešení a Česko, Polsko a Maďarsko by ho odmítly, obrátila by se opět na Soudní dvůr EU, aby těmto státům uložil zaplatit pokutu.  Obvykle se jedná o finanční sankci za každý den, kdy daný stát nenaplňuje konečný rozsudek. Kvůli žádosti o kompenzace za nesplnění povinností ale můžou Čechy, Poláky a Maďary zažalovat i ostatní státy EU.

Evropské povinné kvóty nepřikazovaly, že by stát měl nějaké uprchlíky trvale přijmout. Obsahovaly povinnost převzít určitý počet osob z Itálie a z Řecka a posoudit, jestli mají právo na azyl, nebo ne. Udělení či zamítnutí azylu by nadále zůstalo zcela v kompetenci dané země, tedy v tomto případě Česka. Podstatou žalobytedy nebyl fakt, že nepřijímaly uprchlíky, ale skutečnost, že nenabízely převzetí aspoň zcela minimálního počtu běženců, u nichž by následně jejich žádost o azyl posoudily. Soudní dvůr EU dal Evropské komisi za pravdu a konstatoval, že Česko, Polsko a Maďarsko „neplnily povinnosti, které pro ně vyplývaly z unijního práva“. Povinné uprchlické kvóty platné na dva roky schválily země EU v roce 2015. Česko, Maďarsko, Slovensko a Rumunsko tehdy byly proti, ale nedokázaly na svou stranu získat dost spojenců a byly přehlasovány.

Školy by se měly začít otvírat postupně, nejprve mateřské školy a první stupeň základních. Bude k tomu třeba přijmout určitá ochranná opatření, například zajistit alespoň metrové rozestupy mezi žáky. V rozhovoru na serveru Blesk.cz to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Školy jsou zavřené od první poloviny března kvůli epidemii koronaviru. Konkrétní plán pro otevírání škol by vláda měla představit po Velikonocích. Podle Babiše je třeba přijmout řadu opatření. Kromě zajištění rozestupů mezi žáky zmínil rozfázování začátků vyučovacích hodin  zajištění dezinfekce. Babiš věří, že se žáci studenti do škol vrátí před koncem školního roku. Podle něj to bude součást uvolňování současných restriktivních opatření. Nejprve by se podle něj měly otevřít obchody, nižší stupně škol by následovaly v další vlně. Premiér se  zároveň odmítl vyjádřit k tomu, zda se budou moct konat letní tábory a soustředění.

Babiš čeká, že by se Česká republika mohla vrátit do normálního stavu koncem května, respektive začátkem června. Zlomovým obdobím epidemie koronaviru bude konec dubna, uvedl. „Jsem optimistický, v průměru Evropy jsme na tom velice dobře. Mohlo by to začít klesat někdy kolem května, v červnu bychom se mohli vrátit do úplného normálu,“ odhadl premiér. První uvolňování aktuálních opatření by mohlo nastat už po Velikonocích. Otevřít by se podle premiéra mohly otevřít nejprve menší obchody. Kabinet se pro svůj postup v rozvolňování omezení inspiruje v Koreji, Singapuru či Hongkongu.

Evropská komise přichází s další sadou podpůrných opatření, která pomohou členským zemím vyrovnat se s důsledky pandemie koronaviru. V rámci nového systému podpory krátkodobého zaměstnávání hodlá Brusel členům sedmadvacítky poskytnout až 100 miliard eur (2,7 bilionu korun), které si Evropská komise chce vypůjčit s využitím vládních záruk. „Každé dostupné euro v rozpočtu EU bude využito na řešení koronavirové krize. Všechna pravidla budou uvolněna, aby umožnila rychlý a efektivní tok peněz,“ prohlásila ve čtvrtek předsedkyně komise Ursula von der Leyen, která nový balíček opatření představila.

Kurzarbeit je dohodou mezi zaměstnanci, zaměstnavateli a státem. Zaměstnavatel má v tomto systému možnost zkrátit zaměstnancům pracovní dobu, přičemž rozdíl v jejich příjmech doplatí stát. Výhodou je, firmy nebudou muset propouštět. Finanční podporu kurzarbeitu již oznámily vlády několika států včetně Česka. Brusel také vyčlení tři miliardy eur na další výdaje spojené s nouzovým stavem, například na nákup lékařského vybavení či nákup ochranných prostředků.

Ve Spojených státech minulý týden požádalo o podporu v nezaměstnanosti zhruba 6,65 milionu lidí. Je to rekord a zhruba dvojnásobek počtu z předchozího týdne. Americké podniky začaly propouštět kvůli šíření koronaviru, v jehož důsledku musela řada firem zavřít. Analytici ale čekali, že o podporu požádá zhruba stejný počet lidí jako o týden dříve. O práci přicházejí hlavně lidé v odvětvích, na které má pandemie nejtvrdší dopady, což jsou hotely, restaurace nebo firmy v letecké dopravě.

V předchozím týdnu, tedy do soboty 21. března, se o podporu v nezaměstnanosti v USA přihlásilo téměř 3,3 milionu lidí. Už to byl rekord, který zhruba čtyřnásobně přesáhl dosavadní maximum z roku 1982. Ještě na začátku března žádalo o podporu méně než 300 tisíc lidí. Aktuální statistika podle ekonomů ukazuje, že potíže na trhu práce akcelerují. Futures na akcie na zprávu zareagovaly oslabením, zvýšil se naopak zájem o státní dluhopisy. Dolar zůstal bez výraznějších změn.

Čínské město Šen-čen se v souvislosti s bojem proti nákaze koronavirem rozhodlo zakázat konzumaci psů a koček. Nařízení vejde v platnost 1. května a reaguje na četná varování vědců, kteří upozornili, že se koronaviru přenesl na lidi ze zvířat. První nákazy byly zaznamenány na přelomu roku na trhu ve středočínském městě Wu-chan, kde se prodávají mořské plody, ale také divoce žijící zvířata jako netopýři, hadi či cibetky. Čínské nejvyšší vedení už v únoru vydalo zákaz obchodování s volně žijícími živočichy i jejich konzumace.

Město Šen-čen, které je technologickým centrem Číny, nyní zákaz rozšířilo i na kočky a psy. „Kočky a psi si vytvořili mnohem bližší vztah s lidmi než ostatní zvířata. Zákaz pojídání psů, koček a dalších domácích mazlíčků je v rozvinutých zemích běžný, stejně jako v Hongkongu a na Tchaj-wanu,“ napsala místní vláda ve zdůvodnění rozhodnutí. „Zákaz tedy odpovídá i požadavkům lidské civilizace,“ dodala vláda. Tradice pojídání psího masa je v Číně, Jižní Koreji a dalších asijských zemích stará bezmála pět set let. Její zastánci tvrdí, že psí maso je pro lidi zdravé a v letních měsících zmírňuje účinky vedra. Příprava pokrmů ze psů se podle nich nijak neliší od konzumace jiných živočišných druhů. V Číně je ročně na maso zabito kolem deseti milionů psů, ale konzumace psího masa se v této zemi postupně snižuje.