Informační servis

Ústřední krizový štáb doporučí vládě, aby požádala Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu o 30 dní. Štáb také navrhne vládě, aby policisté mohli ukládat lidem na místě pokuty za porušení vládních nařízení; nyní musí posílat do správního řízení.  Nouzový stav podle předsedy štábu,  ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD), neovlivní případné rozvolňování vládních nařízení v případě, že by k tomu situace směřovala. Štáb se  poprvé sešel v plné sestavě poté, co Hamáček v jeho čele nahradil epidemiologa Romana Prymulu. Kabinet by měl návrh na prodloužení nouzového stavu projednat ještě ve středu. Následně musí toto opatření schválit Sněmovna. Zabývat by se tím měla příští týden. Vláda může vyhlásit nouzový stav nejvýše na měsíc, Česko je v něm od čtvrtka 12. března.

Onemocnění COVID-19 bylo v ČR zaznamenáno poprvé 1. března. Od 12. března začal platit nouzový stav, následovala omezení pohybu. Policisté od té doby kontrolují dodržování všech vládních nařízení. Policisté by nově měli mít možnost na místě pokutovat lidi, kteří se  budou ve větším počtu scházet na veřejnosti nebo nebudou mít na veřejných místech zakrytá ústa a nos. Kontorlovat by však měli pouze místa, kde skutečně existuje riziko šíření kapénkové infekce. Pokuty by měly být do výše 10 000 korun - blokové pokuty jsou podle Hamáčka  velmi efektivní.. Po případném schválení vládou musí návrh ještě projít Parlamentem. Ve štábu se  ustavil také poradní tým ekonomů, který se bude zabývat i dlouhodobými dopady omezení v souvislosti s nákazou koronavirem na společnost.  Za první úkoly v čele štábu si Hamáček stanovil pokračování dodávek ochranných pomůcek a řešení situace v domovech seniorů, kteří jsou nejzranitelnější skupinou. Vedení krizového štábu v úterý vytvořilo několik pracovních skupin. Do zajištění ochranných pomůcek vvššího typu chce Hamáček nařízením zapojit i domácí výrobce, dosud jich stát většinu zajišťuje dovozem z Číny.

Pro Kynice na Havlíčkobrodsku je středa prvním dnem bez plošné karantény. První lidé tak mohli odejít do práce, část odjela na poštu pro zásilky. V obci s 90 obyvateli se nakazilo osm lidí a její hranice byly od 16. března uzavřeny. V karanténě zde zůstává 26 lidí, kteří jsou buď nakažení nebo byli s nakaženými ve styku. Plošnou karanténu podle starostky Jaroslavy Smetanové místní snášeli dobře. Částečně podle ní znamenala i pocit bezpečí, že se další nákaza do obce nezavleče. Zároveň ale bylo těžké smířit se se závislostí na okolí. V obci není obchod ani jiná občanská vybavenost.

„Lidé doufali, že se karanténa zruší někdy v průběhu tohoto týdne, že to vyjde zrovna na apríla, je vtipné a symbolické,“ řekla Smetanová. Hlavním úkolem podle bude nyní podle starostky shromáždit a nechat bezpečně zlikvidovat odpad, který se během karantény nevyvážel. Lidé už v úterý dostali pevné pytle a ochranné jednorázové rukavice. „Až bude přistavený kontejner, budeme pytle svážet nebo si je tam lidé sami odnesou,“ dodala starostka.

Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula chystá plošný test na koronavirus u vzorku populace. Chce tak zjistit promořenost, tedy podíl nakažených mezi obyvateli Česka. Testování reprezentativního vzorku populace na koronavirus se bude týkat 5000 obyvatel Prahy. Ministr Adam Vojtěch to nepodporuje, souhlasí však s plošným otestováním obyvatel Litovelska na Olomoucku, kde do pondělí platila spolu se sousedním Uničovskem karanténa kvůli vysokému počtu nakažených. Promořenost v Praze bude testovat Univerzita Karlova, s Prymulou se na tom domluvili zástupci 1. lékařské fakulty. „Abychom věděli, jaké je tady rozložení v podstatě těch infekčních jedinců, kteří jsou asymptomatičtí, tedy nemají žádné klinické příznaky, a abychom věděli, co vlastně máme kalkulovat do těch našich modelů,“ řekl náměstek ČT.

O Prymulově záměru informoval  Český rozhlas - Radiožurnál. Průzkum na reprezentativním vzorku  populace chce Prymula uskutečnit  co nejdříve, pravděpodobně příští týden. Podobně se reprezentativní vzorek stanoví například u průzkumů veřejného mínění, vybere se zhruba 1000 lidí různého věku, obou pohlaví, z různě velkých obcí nebo různého vzdělání. Testování u obyvatel  Litovelska začne podle Prymuly zřejmě už tento týden. protože rychlotesty  nemusí infekci odhalit v rané fázi, budou doplněny i PCR testy.

Velká Británie by měla koncem tohoto týdne disponovat dosud největší jednotkou intenzivní péče v celé zemi. Dělníci pracující v Londýnském East Endu přebudovávají známou kongresovou budovu ExCel Center na nemocnici s kapacitou čtyři tisíce lůžek. „Samozřejmě si nepřejeme, aby se všechna zaplnila. A pokud budeme muset tyto prostory využít, budeme potřebovat sehnat tisíce doktorů, sestřiček a dobrovolníků,“ uvedla pro CNN logistická šéfka projektu Nathalie Forrest.

Nová polní nemocnice ponese jméno NHS Nightingale podle legendární zdravotní sestry Florence Nightingale, která je zakladatelkou i patronkou oboru. Prostory se přitom nebudou klasickým zdravotnickým zařízením příliš podobat, jejich hlavním účelem bude pojmout lůžka a hospitalizované, čímž by mohly zásadně ulevit londýnským nemocnicím. „Budeme tu schopni přijímat pacienty z jednotek intenzivní péče, kteří jsou pod sedativy a připojeni na plicní ventilátory,“ dodala šéfka. Velká Británie má podle aktuálních údajů Johns Hopskins University více než 25 400 nakažených novým koronavirem, na nemoc Covid-19 v zemi zahynulo již téměř 1 800 lidí

Únorová auditní zpráva Evropské komise o údajném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) se v centru zájmu českých politiků, médií i veřejnosti udržela jen krátce – zakrátko ji nahradily informace o šíření koronaviru. Přesto stačila vyvolat silné reakce. Předseda vlády obsah auditu odmítl a popřel, že by byl kvůli dotacím Agrofertu ve střetu zájmů. Prohlásil také, že naplnil požadavky, které na něj klade český zákon. Poté veřejně osočil a urazil členy delegace z Evropského parlamentu, kteří do Česka přijeli ověřit fakta, která zpráva zmiňuje.

Česká republika měla na audit odpovědět do 5. dubna. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) ale ve středu České televizi sdělila, že úřad má kvůli nouzovému stavu v Česku čas na odpověď až do 5. června.  Ministerstvo pro místní rozvoj sice obsah české verze zprávy nezveřejnilo, některé informace se však na veřejnost dostaly: evropští auditoři se domnívají, že premiér Babiš stále holding Agrofert ovládá, přestože jej formálně vložil do svěřenského fondu, a k výplatě dotací holdingu došlo navzdory Babišově střetu zájmů. Auditoři vyzvali ke „stoprocentním korekcím“, tedy k jejich vrácení.

Fanoušci americké NBA se brzy dočkají premiéry dokumentárního seriálu The Last Dance o legendárním Michaelu Jordanovi a poslední mistrovské sezóně týmu Chicaga Bulls. Televize ESPN vyslyšela přání a první z deseti epizod odvysílá 19. dubna. „Společnost se musí v době pandemie koronaviru obejít bez živého sportu, ale to neznamená, že by lidé nechtěli sport vidět. Chtějí tomu uniknout a užít si kolektivní zážitek,“ uvedli zástupci ESPN. Dokument bude vysílán vždy v neděli večer po dvou dílech. V Evropě dokument uvede Netflix. Původní premiéru plánovala ESPN v červnu, tedy v době finále NBA. Soutěž je ale kvůli pandemii přerušená podobně jako ostatní ligy po celém světě. Tým, za který nyní hraje český rozehrávač Tomáš Satoranský, v 90. letech NBA dominoval a pod vedením hráče s číslem 23 slavil šest titulů. Sedmapadesátiletý Jordan během zlaté éry Chicaga získal i řadu individuálních ocenění a překonal řadu rekordů. Byl například vyhlášen desetkrát nejlepším střelcem ligy a pětkrát nejužitečnějším hráčem. Dokument vzdá hold i dalším hvězdám a také tehdejšímu trenérovi Philu Jacksonovi. „Michael Jordan a celý tým Bulls tehdy nebyli jen sportovní superhvězdy, ale globální fenomén,“ uvedl režisér Jason Hehir.