Informační servis

V Česku zemřel druhý pacient nakažený novým typem koronaviru. Muž narozený v roce 1975 byl hospitalizován v Havířově, prohrál boj s rozsáhlým selháním orgánů kvůli pokročilému nádorovému onemocnění. V Česku je nyní 1289 potvrzených případů, v úterý se v prostějovské nemocnici zároveň z nemoci Covid-19 vyléčil osmý pacient. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze v úterý uvedla, že již má k dispozici lék Remdesivir a začíná jej podávat pacientovi s těžkým průběhem onemocnění Covid-19. Jde o muže na přístroji, který okysličuje krev. Nemocnice získala povolení použít experimentální lék od americké firmy Gilead. Společnost zároveň v neděli oznámila, že přestává „kvůli přílišné poptávce v posledních dnech“ udělovat povolení k pokusné léčbě. Firma nicméně podle VFN ve spolupráci se zdravotníky vytvoří schéma, podle nějž se  lék remdesivir v Česku dostane k nejpotřebnějším pacientům.

Na konci března by podle Ústavu zdravotnických informací mohlo být v ČR asi 3000 případů nákazy. Na konci dubna se očekává kumulativně asi 15 tisíc nakažených včetně už vyléčených. Lůžková péče by tento počet měla zvládnout. Denní přírůstky nakažených klesají a zřejmě budou stagnovat. Hospitalizovaných je asi deset procent ze všech nakažených, to znamená, že Česko vzhledem ke svým kapacitám lékařů a lůžek zvládne okolo 33 tisíc pacientů. Na brífinku ministerstva zdravotnictví odborníci zveřejnili strategii boje při epidemii pro následující týdny. Hlavním cílem je zpomalit další šíření viru, ale ne ho zastavit: „My bychom mohli epidemii zastavit, ale za cenu velmi nákladných ekonomických opatření,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Podle odborníků má Česká republika kapacitu na to, aby podobnou „pomalou“ epidemii zvládla bez drastických omezení běžného života a kolapsu zdravotnického systému. Zároveň se spustí nový systém „chytré karantény“ - nový systém identifikace nakažených.

Olympijské hry v Tokiu se letos v létě kvůli pandemii koronaviru neuskuteční. Japonský premiér Šinzó Abe se s prezidentem Mezinárodního olympijského výboru Thomasem Bachem dohodl v telefonickém rozhovoru na základě informací od Světové zdravotnické organizace na přeložení her na příští rok. Budou se konat nejpozději v létě 2021 stejně jako paralympijské hry, jež jsou na programu tradičně v dějišti OH po jejich skončení a byly rovněž odloženy. Navzdory změně termínu ponesou hry stále oficiální název Tokio 2020. Olympijské hry se měly v Tokiu konat od 24. července do 9. srpna. Odloženy budou poprvé za 124 let své existence. Hry se neuskutečnily ve válečných letech 1916, 1940 a 1944 a v době studené války je v letech 1980 a 1984 ovlivnily bojkoty výprav. Tokio dokončilo přípravy na  sportovní svátek v době, kdy se začal koronavirus šířit světem.

Organizátoři i představitelé MOV několik měsíců ubezpečovali, že se hry uskuteční v naplánovaném termínu. V minulých dnech ale obě strany i pod tlakem národních olympijských výborů a samotných sportovců připustily, že začínají o odkladu her uvažovat. Bach v neděli oznámil, že rozhodnutí by mělo padnout do čtyř týdnů. Nový termín konání zatím nebyl určen. Vzhledem k rušením kvalifikačních akcí je podle údajů MOV zaplněno jen 57 procent z 11 tisíc míst ve všech 33 sportovních odvětvích. Rozhodnutí o odložení her padlo necelé dva dny předtím, než měla ve Fukušimě začít štafeta s olympijským ohněm, jenž byl zažehnut 12. března v řecké Olympii. Oheň bude prozatím uložen a vystaven ve Fukušimě. Japonsko investovalo do her více než 12 miliard dolarů. Atletické mistrovství světa naplánované na rok 2021 by se mohlo kvůli odkladu her posunout do sezony 2022.

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil poslancům, aby schválili navýšení schodku letošního státního rozpočtu o 160 miliard korun. Schodek má vzrůst z plánovaných 40 na 200 miliard korun kvůli ekonomickým dopadům šíření koronaviru. Sněmovna má vládní návrh schvalovat ve stavu legislativní nouze ještě dnes. Schodek chce ministerstvo financí pokrýt především vydáním státních dluhopisů.  Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun. Vláda uvádí, že při sestavování rozpočtu na letošní rok se vycházelo z tehdy aktuálních dat a prognóz, které nepředpokládaly vznik a rozšíření nemoci COVID-19. Celkové příjmy rozpočtu by měly letos činit nově 1,488 bilionu korun a výdaje 1,688 miliardy korun. Příjmy tak proti původnímu plánu klesly o 89,8 miliardy korun, naopak výdaje stouply o 70,2 miliardy korun.

Hlavní změnou u výdajů je navýšení vládní rozpočtové rezervy o 59,3 miliardy korun na operativní využití k řešení dopadů šíření koronaviru. Původně činila rezerva 4,9 miliardy korun. Dále novela zvyšuje dávky na nemocenské pojištění o deset miliard korun výdaje na obsluhu státního dluhu o pět miliard korun z původních 43,8 miliardy korun. U příjmů MF počítá s poklesem daňových příjmů o 55,7 miliardy korun kvůli omezení výkonu ekonomiky. Místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti)  uvedl, že jeho strana navrhovala schodek navýšit o dalších 25 miliard určených na podporu OSVČ a malých podnikatelů, lidí v exekucích nebo agenturních pracovníků. Výbor ale návrh neodsouhlasil. Člen výboru Miroslav Kalousek označil odhadovaný propad příjmů je velmi optimistický a řekl, že vláda není ochotna šetřit v provozních výdajích státu.

Také Britové smí kvůli šíření koronaviru ze svých domovů vycházet už jen ve zcela nezbytných případech. Nařídil to premiér Boris Johnson. V zemi se tak zavírají všechny obchody kromě těch nezbytně nutných, jako jsou potraviny či lékárny. Do zaměstnání smí dojíždět jen ti lidé, kteří nemohou pracovat z domova. Dětská hřiště v parcích zůstanou uzavřená. Podle kritiků ale nařízení přichází pozdě a Británie se už nevyhne tisícům mrtvých a obrovskému náporu na své zdravotnictví. V pondělí bylo v Británii 6650 nakažených a 335 mrtvých.
„Pokud nebudete pravidla dodržovat, policie je bude vynucovat,“ prohlásil v televizním projevu  Johnson. Británie až dosud v boji proti onemocnění koronaviru volila výrazně jiný přístup než většina ostatních zemí Evropy. Nechávala dlouho otevřené školy, restaurace a bary uzavřela teprve v pátek. Premiér lidem pouze doporučil, aby pokud možno zůstávali doma, ale nejednalo se o příkaz. Johnson na základě rad svých vědeckých poradců tvrdil, že snaha koronavirus co nejrychleji vymýtit pomocí striktního zákazu vycházení může být kontraproduktivní – jednak kvůli obrovským ekonomickým ztrátám, jednak kvůli tomu, že onemocnění by sice zmizelo, ale mohlo by se v zimě či na jaře vrátit znovu.

Vláda proto chtěla průběh nákazy pouze zpomalit a počítala s tím, že postupně onemocní velká většina Britů. Nejdříve chtěla jen to, aby starší lidé zůstali doma v izolaci, což se mělo týkat také osob, které pociťovaly příznaky chřipky. Přísnější zákazy chtěla případně zavést až později během roku, aby se vyhnula případnému kolapsu zdravotnictví. Nakonec ale musel Johnson zavést tvrdá opatření mnohem dříve. Donutily ho k tomu analýzy expertů, že pokud by pokračoval ve svém původním přístupu, v zemi by zemřelo 250 tisíc lidí a zdravotnictví by se zhroutilo. Podle  médií Johnson i tak váhal s přijetím nynějších drastických opatření, kolegové ve vládě ho ale přesvědčili.

Státy Evropské unie se v úterý shodly na zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií. Po videokonferenci unijních ministrů pro evropské záležitosti to na twitteru uvedl německý ministr Michael Roth. Rozhodnutí, k němuž chtěla většina států dospět už loni v říjnu, avšak nesouhlas několika zemí v čele s Francií tehdy jeho přijetí znemožnil, musí unijní vlády potvrdit písemně. Obě země už mají splněné podmínky pro zahájení přístupových rozhovorů a většina unijních lídrů se na říjnovém summitu vyslovila pro start jednání, zejména Francie však byla proti. Paříž poté navrhla úpravu přijímacího procesu, kterou v únoru do návrhu nových pravidel rozšíření zapracovala Evropská komise.

Ministři  poprvé dospěli k jednohlasné shodě, která je pro zahájení rozhovorů potřeba. „Z celého srdce gratuluji oběma zemím. Je to také hlasitá a jasná zpráva pro západní Balkán: vaše budoucnost je v EU!“ reagoval eurokomisař pro rozšíření Olivér Várhelyi. Brusel chce dlouhodobě rozšířit řady evropského bloku o šestici balkánských států - Srbsko, Černou Horu, Albánii, Severní Makedonii, Kosovo a Bosnu. S prvními dvěma zmíněnými zeměmi unie už přístupová jednání vede, Kosovo a Bosna jsou naopak od jejich začátku zatím daleko. Protože prostřednictvím pouhé videokonference nemohou státy unie přijímat závazná rozhodnutí, musí ještě v příštích dnech dát všechny země písemný souhlas.

Ve věku 92 let zemřel francouzský kreslíř a ilustrátor Albert Uderzo, který se proslavil jako spoluautor komiksů o Asterixovi. Po smrti spisovatele Reného Goscinnyho v roce 1977 psal i scénáře ke komiksu o vzpurných Galech. „Zemřel ve spánku u sebe doma v Neuilly,“ uvedla v prohlášení rodina s tím, že  kreslíř podlehl infarktu a jeho smrt nesouvisí s koronavirem. Uderzo se narodil v roce 1927 v malém městě Fismes u Remeše v rodině italských imigrantů, později se s rodiči přestěhoval do Paříže. V roce 1945 pod vlivem americké komiksové i animované produkce začal kreslit komiksy. V roce 1951 se seznámil s Goscinnym a z jejich spolupráce vzešly postavy a příběhy jako Jehan Pistolet, Luc Junior, Bill Blanchart, Benjamin a Benjamine či Umpa-pa. Nejvíce je ale proslavila série komiksů o galských bojovnících Asterixovi a Obelixovi. První díl komiksu Asterix z Galie vyšel v časopise Pilote v roce 1959. Čeští čtenáři se mohli dobrodružstvím neporazitelných Galů bavit již od 70. letech. V roce 2013 převzali od Uderza tvorbu komiksu noví autoři, scenárista Jean-Yves Ferri a kreslíř Didier Conrad. První komiks nových autorů vyšel ještě v roce 2013, zatím poslední loni.