Informační servis

Kreml v pátek odmítl americkou podmínku, že se mohou prezidenti Vladimir Putin a Donald Trump sejít až poté, co Rusko vrátí Ukrajině lodě a námořníky zadržené v Kerčském průlivu. Americký postoj podle Moskvy osud ukrajinských námořníků neovlivní. Současně Rusko ujišťuje, že má o schůzku s USA na nejvyšší úrovni nadále zájem. Putinův mluvčí reagoval na čtvrteční vyjádření Trumpova poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona, podle kterého se americký prezident se svým ruským protějškem nesejde, dokud Moskva nepropustí zadržené ukrajinské námořníky a jejich plavidla, informuje ČT24. 

„Nepochybně takové (americké) stanovisko nemůže být důvodem k narušení chodu soudního řízení a vyšetřování, které se vede proti narušitelům hranic Ruské federace,“ řekl novinářům mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. „Jsme nadále přesvědčeni, že tato schůzka (prezidentů) je ve stejné míře potřebná jak Moskvě, tak Washingtonu.“ Zdůraznil, že ruská strana je nadále připravena jak na schůzku na nejvyšší úrovni, tak i na jednání na jiných úrovních o naléhavých problémech ve vztazích obou velmocí a o globální bezpečnosti. Rusko na konci listopadu uvěznilo čtyřiadvacet ukrajinských námořníků a zabavilo tři jejich lodě při ozbrojeném incidentu v Kerčském průlivu, který odděluje Černé a Azovské moře. Moskva tvrdí, že ukrajinská vojenská plavidla porušila ruské výsostné vody, což Kyjev popírá. Ve čtvrtek EU už pooosmé prodloužila sankce vůči Rusku a její lídři na summitu vyzvali k propuštění ukrajinských námořníků.

Pražská Univerzita Karlova prodala americké firmě Svenox Pharmaceuticals nově vynalezené látky proti tuberkulóze. Firma se podle smlouvy postará o následný vývoj léčiva z těchto látek. Univerzita to oznámila v tiskové zprávě. V případě úspěchu vynalezeného léčiva bude mít univerzita finanční podíl na výnosech z léků. Výši částky, za kterou UK látky prodala, škola nezveřejnila.

Tuberkulóza je vysoce nakažlivá nemoc a může skončit i smrtí. „Doufáme, že výsledky výzkumu prováděného na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové přispějí k boji s touto ve světě stále velmi rozšířenou infekční chorobou,“ sdělil Alexandr Hrabálek, vedoucí týmu, který na fakultě výzkum látek proti tuberkulóze prováděl. V Česku počty nemocných tuberkulózou vytrvale klesají – od 1900 v roce 1990 až po loňských 505. Ve světě ale tato nemoc podle Světové zdravotnické organizace stále patří k hlavním příčinám úmrtí. Denně na tuberkulózu umírají po celém světě tisíce lidí.

Představitelé České televize o tom mluvili už delší dobu, nyní dojde na konkrétní právní kroky, píše iDnes.cz. ČT jimi podle svých slov reaguje na dlouhodobé útoky a šíření nepravdivých informací, které na veřejnoprávní televizi směřuje majitel a hlavní moderátor TV Barrandov Jaromír Soukup.  Naposled o víkendu napadl moderátory Noru Fridrichovou a Luboše Rosího. Není ale jasné, co je obsahem trestního oznámení a kdy jej televize podá. „Trestní oznámení jako takové aktuálně formulujeme,“ říká mluvčí ČT Karolína Blinková.

ČT zároveň zvažuje podat na Soukupa stížnost k Radě pro televizní a rozhlasové vysílání. Tzv. velká rada už se Barrandovem několikrát zabývala a opakovaně jej kritizovala za porušování licenčních podmínek, kupříkladu za fakt, že televize už nevysílá zpravodajskou relaci. Za porušování licence hrozí pokuta, nejpřísnějším trestem je pak její odebrání.

Z místa útoku odjel taxíkem a dva dny poté, co kvůli jeho vraždění na vánočním trhu mimořádně posílena bezpečnostní opatření a přítomnost policistů v ulicích, chodil Štrasburkem. Devětadvacetiletý Cherif Chekatt byl buď mimořádně chladnokrevný, nebo nepříliš důvtipný. To už se ale nedovíme, protože policisté zastřelili Chekatta poté, co na ně začal na ulici pálit. Počet obětí útoku se mezitím zvýšil na čtyři a řada zraněných zůstává v kritickém stavu. Celkem sedm lidí z Chekattova okolí – mezi nimi jeho rodiče a dva bratři – bylo zadrženo, přičemž jeden z bratrů byl zatčen v Alžírsku, odkud rodina pochází.

Po muži pátraly 48 hodin stovky příslušníků ozbrojených sil. Propagandistická agentura tzv. Islámského státu uvedla, že hlavní podezřelý Chérif Chekatt byl jedním z „vojáků“ této teroristické sítě. Muž byl podle všeho nakonec dostižen, když osobu odpovídající jeho vzezření ve čtvrtek večer zpozorovali ze svého vozidla příslušníci specializované zásahové jednotky. Celkový scénář se podobá předchozím teroristickým útokům ve Francii ve dvou bodech. Tím prvním je skutečnost, že pachatelé mají za sebou kriminální minulost a později se nábožensky radikalizovali. Druhým bodem je rodinná provázanost.

Důležitý krok na cestě k vytvoření standardního státu podnikli Kosované.  Tamní parlament v pátek schválil transformaci dosavadních Kosovských bezpečnostních sil na pravidelnou armádu s pěti tisíci vojáky. Nikoliv překvapivě krok odsoudilo sousední Srbsko - prezident Aleksandar Vučić řekl, že jde o provokaci. Pemiérka Ana Brnabič šla už počátkem prosince ještě dál, když přímo pohrozila vojenskou intervencí, pokud její země zjistí, že je srbská menšina v Kosovu utlačována.

Kosovský prezident Hashim Thaçi naopak prohlásil, že armáda bude sloužit všem občanům Kosova bez rozdílu. A agentura Reuters připomíná, že vznik armády umožňuje kosovská ústava. Rozhodnutí sice pochválily Spojené státy, nicméně NATO bylo opatrnější a varovalo před zvyšováním napětí ve stále nestabilním regionu. Mezinárodní síly KFOR se v době kolem hlasování posílily přítomnost na kosovsko-srbské hranici, podle velení sil jde ovšem o běžné cvičení.

Vypadá to jako vtip, jenže není. Naopak může jít o odpověď na otázku, která nyní trápí – nebo měla by – řadu obcí v Česku. Lidem bez domova by mohl krátkodobě pomoci přečkat mrazy nouzový přístřešek z polyetylenové pěny zvaný Iglou, který stejně jako jeho eskymácká inspirace budovaná ze sněhu udržuje uvnitř vyšší teplotu díky lidskému tělu. Je lehký, snadno složitelný a skladovatelný i ekologický. Vynález pochází z Francie, v Česku jej představil start-up česko-francouzské dvojice. O přístřešky projevila zájem řada obcí i charitativních organizací, počet objednávek se vyšplhal na šedesát. Kromě bezdomovců v Moravskoslezském kraji využívají lidé bez střechy nad hlavou i v Hradci Králové a v Kolíně.