Stane se zázrak a učitelé dostanou 60 tisíc?

Poslanci v pátek takřka jednomyslně odkývali závazek, aby stát dával na učitelské platy víc peněz a držel je vysoko nad průměrnou mzdou v ekonomice. Konkrétně na 140 procentech v porovnání s celostátním průměrem předminulého roku.

Oproti současnosti by šlo o výrazné přilepšení, vzorec má platit od roku 2024. Vzhledem k nynějšímu vývoji mzdových statistik by to pro učitele znamenalo v roce 2024 přidání na 56 tisíc a v roce 2025 až na 60 tisíc. Což je úroveň, která běžným kantorům musí dnes znít jako pohádková fantazie.

Novinkou by byla také jistota, že platy ve školství už nebudou jako nyní závislé na libovůli vládní garnitury a na aktuální kondici státní kasy. Nově na ně má být v rozpočtu vždy rezervováno fixně stanovené množství peněz podle zákonem určeného vzorce, ať se v ekonomice děje cokoli. Podobně jak je to třeba u důchodů nebo nejrůznějších dávek.

Změna vychází ze slibu, napsaném ve vládním programovém prohlášení, a z předpokladu, že v tomto případě nejde o obvyklé populistické rozdávání, ale o investici, která se v dlouhodobém horizontu vyplatí. Přiláká do školství šikovné lidi a pomůže pozvednout vzdělanost příštích generací, což je přínos, jehož smysl lze těžko zpochybnit.

Učitelé, kteří se k důstojným platům dostali až v posledních letech (a nyní o ně kvůli inflaci zas přicházejí), by ale neměli slavit předčasně. Garance v pátek prošla teprve prvním ze tří poslaneckých čtení. Pro sice hlasovalo všech 142 přítomných zákonodárců včetně obou opozičních stran, provoz ve sněmovně se ale v tomto volebním období povážlivě zadrhává a nikdo v tuto chvíli nedokáže zaručit, že se nebude opakovat scénář z minulého volebního období. Tehdy se podobný záměr nakonec ve sněmovně zasekl a navzdory nadějnému začátku nestihl projít celou hlasovací procedurou, takže po volbách musel začít legislativní proces nanovo od nuly.

Hádankou také je, jestli se zákon ještě v dalších dvou čteních nebo v Senátu nezmění. A zda vláda ještě svůj slib nějak nezkrátí s ohledem na špatný stav státních financí a deklarovanou snahu šetřit. „Intuice mi říká, že se to ještě zadře, až si na ministerstvu financí spočítají, kolik to bude státní rozpočet stát. Nebo že se platnost hodí až na příští vládu,“ obává se člen Národní ekonomické rady vlády a šéf ekonomického ústavu IDEA Daniel Münich, který coby expert na školství navrhovanou změnu dlouhodobě podporuje.

Dopady na rozpočet už spočítané jsou – podle důvodové zprávy mají činit 30,5 miliardy korun, respektive 22,5 miliardy, pokud se zohlední jen samotné platy a ne na ně navázané odvody a daně, které se jen přesunou z jedné kapsy státního rozpočtu do druhé. Obě částky budou v kontextu hluboce deficitního rozpočtu významnou položkou. Pro srovnání, 22 miliard přesně odpovídá tomu, kolik dostala přidáno armáda na příští rok oproti roku letošnímu v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Její nový rozpočet činí 112 miliard, kdyby se tedy měli učitelé saturovat – hypoteticky – z peněz na obranu, vojáci by přišli o pětinu peněz. Anebo jiné srovnání – kdyby se v Česku přikročilo k odbourání nulové spotřební daně na víno, mohlo by to vynést podle nejodvážnějších odhadů pět miliard, bylo by tedy zapotřebí vymyslet ještě další tři až čtyři takto choulostivé daňové kroky.

Ale slib je slib – a ten z vládního programu říká: „Garantujeme kvalitní platové ohodnocení pedagogických pracovníků a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy.“ Z čísla 130 je nakonec 140, protože ministerstvo školství z praktických důvodů zohlednilo při psaní zákona fakt, že celostátní mzdové statistiky jsou dostupné až s velkým zpožděním (ty letošní nyní ještě nejsou) a že odstup dvou let je v době vysoké inflace potřeba kompenzovat.

Loni učitelé podle Českého statistického úřadu v průměru brali 46843 korun, což odpovídalo 115 procentům celostátní mzdy. Letos vláda rozpočet proškrtala a tak by poměr měl klesnout na 113 procent. Příští rok podle důvodové zprávy k zákonu na 110 procent průměru.

Garance 140 procent se prozatím – tak jak zákon prošel v prvním čtení – týká všech „pedagogických pracovníků“, mezi něž kromě učitelů spadají třeba asistenti a asistentky, školní psychologové a psycholožky nebo vychovatelé a vychovatelky v družině. V praxi navíc bude důležité, že 140 procent je balík mzdových prostředků pro všechny, zákon tedy garantuje celkové množství financí, ale ne mzdu pro každého jednotlivce.

Zákon souvisí s tím, že Česko v odměňování učitelů dlouhodobě zaostává. Až Babišova vláda v bohatých letech před covidem platy učitelů zvedla, podle dat OECD, kde se porovnávají učitelé s jinými vysokoškoláky ve své zemi, Česko povyskočilo mezi roky 2018 a 2019 z 66 na 73 procent a pak dál rostlo – podle výpočtů institutu IDEA loni až na 78 procent, tedy skoro na dohled průměru EU a OECD na úrovni 90 procent. Pak se ale situace začala kvůli jiným prioritám v rozpočtu znovu zhoršovat.

Jestli vyjde nynější obrat k lepšímu, to se ukáže až příští rok při dotahování toho, co poslanci v pátek nakousli.