Jak čeští ultras bojují proti uprchlíkům

Český fotbal zažívá z pohledu fanouška šťastné období. Reprezentace s předstihem postoupila na evropský šampionát, třem domácím klubům se obstojně daří bojovat o body v Evropské lize a aktuálně na stadiony přestaly chodit agresivní party vlajkonošů. Tedy aspoň na chvíli.

„Ztrátu tří bodů dokážeme skousnout, ztrátu Evropy nikoliv.“  - Tak vysvětlil sparťanský „kotel“, proč bojkotoval čtvrteční zápas s kyperským Apoelem. Jde o to, že se osmdesátka fotbalových klubů spolu s UEFA rozhodla v úvodních domácích zápasech Evropské ligy věnovat jedno euro z každé prodané vstupenky na podporu uprchlíků. Jak známo, vyholení ultras snesou odlišnou barvu pleti leda u hráčů vlastního týmu (a to jen, když se jim daří). A těch sedmadvacet korun na pomoc lidí utíkajících před válkou by je proto natolik pálilo, že jich raději nějaká tisícovka na Spartu vůbec nedorazila.

Obdobně se před čtrnácti dny ve svém úvodním zápase zachovali fanoušci Viktorie Plzeň. Vstupenku na utkání s Dinamem Minsk si sice koupili a na stadion přišli, ale demonstrativně nemávali vlajkami, nebouchali světlicemi, nic nekřičeli ani neukazovali. I oni chtěli vyjádřit nesouhlas s „injekcí na podporu invazních vojsk zotročujících si Evropu“. Takže jsme díky tomu byli ušetřeni třeba jejich nedávného „chorea“, kdy se pomocí barevných papírů jejich kotel proměnil v obří českou vlajku doplněnou o nápis „1939, 1968, 2015 – bratříčku, zavírej vrátka!!!“

Připomeňme, že třeba v Německu, kam na rozdíl od Česka uprchlíci přijíždějí, pokrývají fotbalové kotle nápisy „Vítáme uprchlíky“. Fanoušci jen kopírují postoje svých týmů: ty německé mezi sebou vybírají peníze k řešení aktuální krize, a pro utečence dokonce pořádají tréninkové kempy. Zatímco v Česku kluby nic takového nedělají a ještě teď veřejně říkají, že je ztráta podpory stávkujících ultras mrzí.

Bohužel je nemusí mrzet dlouho, protože na uprchlíky se vybíralo právě jen v úvodních domácích zápasech Evropské ligy. Příště se tedy Letná i Štruncovy sady opět zahalí dýmem a řevem, jejichž humor nedávno symbolizoval nápad Plzeňáků. Ti handicapovanému cyklistovi Jiřímu Ježkovi za jeho kritiku fotbalisty Davida Limberského (boural v opilosti, a pak si z toho při oslavě gólu dělal legraci) pomocí chorea vzkázali, že má vztek, protože „nemůže pít i do druhé nohy“.

Mentální úroveň českých hooligans je věcí obecně známou a problematickou. Neboť se z verbálních útoků snadno přenáší do útoků fyzických, jak je na našich stadionech často vidět. Kluby to už léta pasivně řeší tím, že za své fanoušky platí nejen opravy zdemolovaných tribun, ale i náklady na nutnou ochranu zbývajících normálních lidí, kteří se na fotbal ještě nebojí chodit.

Zkušenost s projektem Evropské ligy přitom ukazuje jednoduché řešení. Když se české kluby dohodnou, že z každé vstupenky věnují pět korun na uprchlíky (nebo homosexuály, židy, Romy, pravdoláskaře), v ochozech stadionů bude rázem definitivní klid.