Vadí vám čínská konkurence? Podejte si žádost na ochranu
Evropská unie zavádí další antidumpingová opatření vůči Číně. V krizi si to může dovolit.
Protidumpingový výbor Evropské unie schválil na svém posledním jednání dočasné zavedení 25procentního cla na válcované dráty vyrobené v Číně. Unie tak reaguje na dotace, které Čína poskytuje místním výrobcům. „Na jedné straně se Čína snaží zajistit své trhy podporou exportérů, na druhé straně Unie brání svá pracovní místa. Musíme si ale uvědomit, že jakékoliv antidumpingové opatření je jen krůček k protekcionismu,“ okomentoval krok Unie pro Respekt.cz analytik společnosti Atlantik FT Petr Sklenář.
Informaci o uvalení antidumpingového cla zveřejnila agentura Reuters, které to potvrdily dva diplomatické zdroje. „Můžete vsadit svůj dům na to, že to projde,“ prozradil agentuře nejmenovaný diplomat už před jednáním výboru. Výsledky jednání výboru jsou jinak podle jednacího řádu tajná. Nově zavedené clo bude platit v období od března do srpna tohoto roku. Pro jeho další prodloužení je už zapotřebí rozhodnutí Evropské komise. To navíc mohou vetovat prostou většinou ministři obchodu z členských zemí.
Další v řadě
Unie vůči Číně uplatňuje už v současnosti desítky opatření. Antidumpingovému clu tak podléhají například čínské mandarinky, zmražené jahody, jízdní kola nebo překližka z tropického dřeva Okoumé. Naopak Čína vůči Evropské unii uplatňuje pouze šest opatření podobné povahy. Kompletní seznam „antidumpingových a vyrovnávacích opatření EU“ naleznete na stránkách ministerstva průmyslu, čínská opatření pak naleznete ZDE.
Na stránkách ministerstva průmyslu můžete najít dokonce návod na podání antidumpingové stížnosti [PDF].
Načasování nových opatření Unie nemusí být náhodné. „Krize dává Unii větší možnosti. V případě obchodní války by totiž Čína ztratila daleko více než Evropa,“ uvedl pro Respekt.cz politolog Jiří Pehe, podle kterého je takové opatření na místě. „Je to další krok k politické výchově Číny k serióznějším obchodním praktikám.“
Evropská unie má při schvalování každého takového kroku dilema, zda čínské subvence domácím výrobcům tolerovat, nebo striktně trvat na pravidlech férové konkurence. V období současné světové hospodářské krize má ale výhodu. Na čínskou vládu totiž vzrůstá tlak kvůli kauze s otráveným mlékem, čínské továrny se zavírají ve velkém a lidé přichází o práci. „Pokud by se situace ještě vyostřila, mohlo by to vést i k revoltě,“ myslí si Pehe.
Evropská unie ale neměří všem výrobcům stejným metrem. Například když v prosinci loňského roku antidumpingový výbor schválil zvýšení cla na dovoz čínských šroubů, dvě evropské firmy (italská Agrati a španělská Celo) si u výboru prolobbovaly výjimku pro své čínské pobočky. Jejich výrobky tak zvýšenému clu podléhat nebudou.
Největší partner
Evropská unie je pro Čínu klíčovým trhem. Vzájemný obchod jen za loňský rok dosáhl 320 miliard eur a byl tak meziročně téměř o pětinu vyšší. Zajímavostí je, že dvě třetiny z tohoto obchodu zprostředkovaly pouze čtyři čínské provincie (celkem jich je přes třicet). Napětí mezi Unií a Čínou ale vzbuzuje narůstající schodek obchodu z pohledu Unie. Členské státy totiž z Číny dovezly daleko více zboží, než do ní vyvezly. V hodnotovém vyjádření činí tento rozdíl 160 miliard eur.
Přesto zatím jednotlivá ochranářská opatření nevzbudila vlnu protekcionismu, jak tomu bylo často v minulosti. „Většina států se poučila, že vděčí za své bohatství právě rozvoji mezinárodního obchodu, a když provedou nějaké ochranářské opatření, tak se dočká odvety. Místo, aby si pak stát ukousl většího koláče, tak se ten koláč vůbec neupeče,“ tvrdí analytik Sklenář.
Ze strany Unie zatím také počet opatření příliš nevzrostl. „Ke konci loňského roku bylo nicméně zahájeno větší množství šetření na ochranu obchodu než v předchozích obdobích,“ uvedl pro Respekt.cz Matyáš Vitík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu. Tato šetření se ale v budoucnu mohou po projednání v antidumpingovém výboru stát konkrétními opatřeními.
Historicky ochranářská politika pochází z teorie merkantilismu (16. až 18. století), která prosazovala přebytek zahraničního obchodu jako zdroj bohatství státu. „V novodobých dějinách je taková politika spojena spíše s autoritářskými režimy typu Čína nebo s levicovou vládou,“ upozorňuje Sklenář. Tomu odpovídá i nedávné prohlášení šéfa ČSSD Jiřího Paroubka, který vyzval občany k tomu, aby v obchodech preferovali české výrobky před těmi zahraničními.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].