Ukrajinské NATO-nejistoty

Takzvaná „mírová“ intervence ruské armády v Gruzii, jejímž výsledkem je de facto anexe Jižní Osetie a Abcházie, opět potvrdila smutné rčení o tom, že Moskva nedokáže mít přátele, ale pouze satelity, kteří se jí bojí.

Vládci všech postsovětských republik se tak budou směrem k Rusku dívat ještě ostražitěji než doposud. Žádný z nich také Kreml a jeho počínání v Gruzii nepodpořil ani jej nenásledoval v uznání loutkové nezávislosti zmíněných separatistických republik.

Pro ruské představitele muselo být překvapením, že se kroutí jak může i spojenec doposud nejvěrnější – běloruský vůdce Lukašenko se vymluvil na parlamentní volby a nutnost předložit otázku uznání nově zvoleným poslancům.

V Ukrajině se politická scéna rozštěpila podle zažitého klíče – prezident Juščenko podpořil Gruzii, populistická premiérka Tymošenková mlčela a za proruského považovaný předseda opoziční Strany regionů Janukovyč podpořil Moskvu a prohlásil, že by „Ukrajina měla ctít vůli lidu Jižní Osetie a Abcházie a uznat jejich nezávislost“.

Obrana nezávislosti

Avšak jak on, tak i řada oligarchů z východu země, začali mluvit o potřebě obrany nezávislosti a územní celistvosti země. I když zatím potichu a neveřejně. Nikdo z nich totiž nechce skončit v sibiřském vězení jako Michail Chodorkovskij či být závislý na libovůli Moskvy. Rozdávání pasů s dvouhlavým orlem na Krymu a výroky ruských politiků o tom, že tento poloostrov nikdy Ukrajině nepatřil, je bude v tomto jen utvrzovat. Není to samozřejmě totéž, jako podpora vstupu země do NATO, ale oproti dřívějšku je to slibný posun.

Skutečný význam vstupu do NATO

I po ruské akci v Gruzii je odpůrců vstupu do NATO mezi obyvateli Ukrajiny nadpoloviční většina. Nejrozhdodnějším zastáncem vstupu je prezident Juščenko, jehož pozice však den ode dne slábne. Viktor Janukovyč je otevřeně proti, premiérka Tymošenková zatím neveřejně.

„Otázka vstupu do NATO je v Ukrajině politiky zneužívána ve vnitropolitickém boji, málokoho zajímá skutečný význam a smysl tohoto kroku pro naši zemi,“ říká studentka politologie Iryna.

Pozitivní zprávou pro zastánce vstupu je, že podle výzkumů publikovaných Centrem Razumkova je mezi mladými lidmi do 30 let mnohem méně odpůrců a více zastánců Severoatlantické smlouvy, i když i v této skupině odpůrci převažují. Zásadním problémem je ale nedostatek informací o NATO, jež přiznává téměř 60 procent všech dotazovaných a s tím související negativní obraz ve společnosti přetrvávající z dob Sovětského svazu.

To potvrzuje i Iryna, podle níž se dokonce před několika lety konal průzkum, v němž byla zkratka „NATO“ zastoupena souslovím „Organizace Severoatlantické smlouvy“ a výsledky ukázaly, že odpor vůči vstupu Ukrajiny do takto pojmenovaného NATO je řádově menší.

Celoevropská bezpečnost

Uvědomují si to zřejmě i ruští představitelé, kteří již delší dobu opakovaně varují Ukrajinu a Gruzii před vstupem do NATO. Ruský ministr zahraničních věcí Lavrov v článku, jenž 20. září zveřejnil ukrajinský internetový server 2000.net.ua přímo napsal: „Vstup Ukrajiny do NATO způsobí hlubokou krizi v rusko-ukrajinských vztazích. Tato krize velice negativně ovlivní i celoevropskou bezpečnost.“

Největší překážkou pro vstup Ukrajiny do NATO ale nemusí být Rusko ani odpor nedostatečně informované veřejnosti. Jak nedávno v televizním interwiev uvedl ředitel mezinárodních programů Centra Razumkova Valerij Čalyj: „Jestliže 60 procent občanů říká, že Ukrajina jde špatným směrem, neznamená to, že mluví o NATO. Mluví o svých kapsách, mluví o ekonomice, o bezpečnosti na ulicích, o soudech. Jestliže vláda ukáže, že je zodpovědná, že je možné se domoci svých práv u soudů, že se dá žít z normálního platu, tak jí lidé uvěří a řeknou si: dobrá, věříme vám, víte, co děláte.“

Ukrajina se ale místo toho octla v další politické krizi a zemi hrozí další předčasné parlamentní volby. Navíc začal i na místní poměry tvrdý boj o prezidentský úřad, do nějž mají Ukrajinci volit za rok. Politici se soustředí na osobní útoky a snahu podílet se na privatizaci lukrativních státních podniků a na vytváření podmínek pro úspěšný rozvoj země jim nezbývá příliš času. A jelikož jednou z podmínek přidělení Akčního plánu členství v NATO, o nějž Ukrajina usiluje, je vnitropolitická stabilita, jsou její vyhlídky v tomto směru velmi nejisté.

Autor je analytikem Asociace pro mezinárodní otázky. V současné době žije v Kyjevě.