Turecký novinář: Příště si policie přijde pro nás

Když turecká policie začala o víkendu zatýkat v Istanbulu novináře, věděl už Tunca Ogreten z nezávislého listu Taraf, že pro něj si zásahové jednotky nepřijdou; zatím. Razii totiž předem oznámil twitterový účet @FuatAvni. Ten zveřejnil jména novinářů, na něž byl vydán zatykač. Zdroj blízký vládním kruhům dlouhodobě tají svou identitu a přináší veřejnosti kuloární informace.

I bez upozornění na sociálních sítích však novinářská obec podobný krok už nějakou chvíli očekávala. Situace jako v Turecku panuje i v mnoha dalších zemích na východě Evropy. Z aktuálních kauz mezi podobné případy patří uvěznění ázerbájdžánské novinářky a aktivistky Chadídži Ismailové, které nařídil prezident Ilham Alijev. Ten dlouhodobě pracuje na likvidaci opozice a nezávislých novinářů. Obě země tak pojí zatýkání reportérů jako běžný prostředek k umlčení nepohodlných hlasů.

Přes dvacet zadržených tureckých novinářů spojuje jejich příslušnost do skupiny příznivců a spolupracovníků duchovního Fethullaha Gülena. Jeho hnutí Hizmet zosobňuje umírněnou a pokrokovou verzi islámu prosazující mezináboženský dialog a sdružuje také redakce listu Zaman a televize Samanyolu, do kterých policisté zamířili.

Zákrok v istanbulských redakcích nebyl jednorázovou akcí z čistého nebe. Šlo o výsledek kontinuálního odklonu země od demokratických principů směrem k autoritářskému režimu nerespektujícímu svobodu slova. Prezident Erdogan vyslal jasnou informaci, že nebude ve státě tolerovat “paralelní struktury”, jak své nepřátele pojmenoval.

“Domnívám se, že jde o pomstu médiím skupiny Hizmet, která informovala o korupčním skandálu z prosince minulého roku,” říká Tunca Ogreten. V dosud nejrozsáhlejším případu uplácení v Turecku figurovali synové tří ministrů, kteří obdrželi mnohamilionové sumy od vlivných byznysmenů.

Tuto domněnku potvrzuje i profesor Erkan Saka z istanbulské univerzity Bilgi. “V Turecku se nic nestane bez Erdoganova vědomí. Poslední vlna zatýkání je jeho osobní msta lidem okolo Gülena.” Ti přitom dříve patřili mezi prezidentovy spojence - skupina mu poskytovala podporu nezbytnou pro konsolidaci moci. Nyní je však proměna země v absolutistický stát téměř dokončena, a tak se nejmocnější muž rozhodl bývalé přátele odstřihnout od veškerého vlivu.

Oficiální obvinění novinářů hovoří o podezření z terorismu, přičemž zatýkání přišlo krátce po schválení nového zákona, který umožňuje zadržet určité osoby právě pouze na základě podezření.

“Zdá se, že celá operace čekala jen na schválení příslušných paragrafů,” říká Fikret Duran, právník zadrženého generálního ředitele televize Samanyolu. Žádný přímý důkaz, že reportéři patří do jakékoli teroristické organizace, zatím oficiální místa nezveřejnila.

“Lze očekávat, že Erdogan bude v zatýkání pokračovat,” tvrdí profesor Saka. Prezident má k likvidaci opozice volnou ruku do příštích parlamentních voleb, které se odehrají za půl roku. Kuloární zdroje podle Ogretena naznačují, že na černé listině je ještě dalších 450 novinářů.

“S kolegy čekáme, že příště si policie přijde pro nás,” říká Tunca Ogreten. Jeho domácí redakce patří mezi několik málo politicky nezávislých titulů, které dlouhodobě upozorňují na kontroverzní praktiky prezidenta. Redaktoři své články přes značné riziko odmítají podřídit oficiální propagandě. “Práci v Tarafu vnímám jako boj za demokracii. Psát nepřestanu, dokud mě nepřijdou zatknout,” dodává Ogreten.