Slovensko stříhá metr. Euro je za dveřmi

Slovensko nevstoupí do eurozóny zrovna v nejlepší kondici. Slovenské ministerstvo financí totiž nedávno snížilo odhad růstu ekonomiky pro příští rok z 6,5 na 4,6 procenta. Ještě v loňském roce přitom slovenské hospodářství rostlo dvojciferným tempem.

„Slovenská ekonomika je citlivější na zahraniční poptávku než třeba Česko. Je to velice otevřená ekonomika, a navíc koncentrovaná na automobilový průmysl. Ještě více než my,“ zdůvodňuje takto prudké zbrzdění růstu pro Respekt.cz hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Automobilový průmysl přitom patří mezi jedno z nejvíce cyklických odvětví. Oproti Česku navíc jedna z automobilek působících na Slovensku (Volkswagen) zde vyrábí vozy vyšší třídy, po kterých v Evropě klesá poptávka více než po menších vozech s nízkou spotřebou.

Slovensko se tak pravděpodobně jako Česko dočká v příštím roce i vyššího schodku státního rozpočtu, který je plánován na necelých 900 milionů euro, tedy přibližně 1,5 procenta HDP. Slovenská vláda už ale připravila „balíček“ opatření, který by měl obsahovat například nalezení alternativního financování pro investice do infrastruktury nebo rychlejší čerpání eurofondů.

Pro zajímavost, slovenské ministerstvo financí zveřejňuje stav rozpočtu s denní aktualizací na svém webu.

Krize a euro

Světová krize tak způsobuje Slovensku, stejně jako dalším středoevropským ekonomikám, problémy. V případě přijetí eura má ale Slovensko tak trochu štěstí v neštěstí. Kdyby přijímalo společnou měnu o čtvrt roku dříve, slovenské banky by se rázem ocitly v eurovém mezibankovním trhu plném nedůvěry a nedostatku likvidity.

„Nejhorší eskalaci nedůvěry na mezibankovním trhu už máme za sebou. Mezibankovní sazba LIBOR každým dnem klesá. První leden tak bude z hlediska načasování nakonec ještě relativně šťastným,“ vysvětluje Marek. Například jednodenní zápůjční sazba LIBOR (London Inter Bank Offered Rate) poklesla za poslední měsíc ze 4,5 procenta přibližně o jeden procentní bod.

Rozdíl v úrocích

O pokles mezibankovních sazeb se snaží také Evropská centrální banka, která v minulém týdnu snížila základní úrokovou sazbu z 3,75 na 3,25 procenta. Centrální banka na Slovensku ale zatím nereagovala, a sazby ještě drží na předchozí úrovni. „Velmi pravděpodobně Národní banka Slovenska brzy srovná sazby na úroveň s eurozónou. Už prakticky neprovádí samostatnou měnovou politiku,“ předpovídá Marek.

Finanční instituce by přitom mohly využít vyšších úroků a pevného kurzu (slovenská koruna je od léta zafixovaná k euru) a investovat do slovenských aktiv. „Že by finanční instituce využívaly úrokový diferenciál, se prakticky neděje. Je zde mělký finanční trh, se státními dluhopisy se skoro neobchoduje. Navíc se změnilo vnímání rizika středoevropského regionu, a rizikovou prémii nevykompenzuje ani půlprocentní rozdíl v úrocích,“ tvrdí Marek. Za normálních okolností by ale podle něj centrální banka musela reagovat pružněji.

Kotva v rozbouřeném moři

Slovensko také těžilo z fixního kurzu k euru v posledních týdnech, kdy výrazně vzrostla volatilita středoevropských měn (více v článku Další oběť krize: Středoevropské měny). Z dlouhodobého hlediska by ale ekonom Marek s přijetím eura na Slovensku počkal. „Slovensku by více slušely vyšší úrokové sazby. Je to dynamičtější ekonomika, musí ještě hodně dohánět v úrovni hospodářského růstu i růstu cen,“ upozornil na výhody samostatné měnové politiky.

Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška ale bude Slovensko těžit po přijetí eura z přílivu zahraničních investic. „Přiláká to investory, kteří jsou náchylní právě na kurzové riziko,“ sdělil Respektu.cz. Dopad na zahraniční obchod ale Sobíšek příliš neočekává. „Díky euru bude mít nefinanční sféra počínaje příštím rokem o několik procent vyšší zisky. Dopad na reálnou ekonomiku bude ale malý.“

Podobně malý efekt bude mít přijetí eura na Slovensku i pro české exportéry. „Slovensko se zařadí mezi ostatní země, kde se platí eurem. Žádný podstatný vliv na export na Slovensko neočekávám. Bude to otázka nabídky a poptávky, stejně jako jinde,“ uvedl pro Respekt.cz předseda Asociace exportérů Jiří Grund.

Podle něj by to ale mohla být psychologická berlička, jak se přeorientovat na východní trhy. „Za současné krize ale moc exportérů nechce investovat na trhy, kde nejsou zastoupeni,“ dodal. Za první tři čtvrtletí čeští exportéři vyvezli na Slovensko podle údajů Českého statistického úřadu zboží a služby za 170 miliard korun, což řadí Slovensko hned za Německo v pořadí největších odběratelů. Meziročně vzrostl export i import o deset procent. Ze Slovenska jsme dovezli zboží za stejné období v hodnotě 100 miliard korun.

Polský případ

Do eurozóny rychle směřuje i Polsko, které původně chtělo vstoupit ve druhé polovině roku 2011, ale nakonec to bude zřejmě od 1. ledna 2012. Polsko by ale mohlo mít problémy s udržením polského zlotého ve fluktuačním pásmu k euru v systému ERM-II, pokud by kurzy středoevropských měn byly nadále nestabilní.

„Myslím si, že Poláci odloží rozhodnutí o vstupu do ERM-II až do doby, než bude jasné, jaké dopady bude mít finanční krize ve střední Evropě,“ předpovídá Sobíšek. V systému ERM-II musí být země minimálně dva roky předtím, než vstoupí do eurozóny. Zda se to Polsku povede již v příštím roce, je tedy nejisté. „Odhadnout kdy to bude, vyžaduje nejvyšší míru spekulace, ale podle mě je ten vlak tak rozjetý, že co se má stát, se stane během několika měsíců,“ uzavřel Sobíšek.