Práce na černo stojí státní kasu 50 miliard ročně

V oblasti zaměstnávání dojde opět ke změnám. V srpnu prošel sněmovnou návrh ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase, který zpřísňuje některé podmínky pro výplatu sociálních dávek. Lidé registrovaní na úřadech práce tak budou dostávat podporu v nezaměstnanosti pět měsíců místo šesti, navíc se jim bude postupně snižovat z 65 na 45 procent předchozí mzdy. Kdo si po pěti měsících práci nesežene, dostane pouze existenční minimum 2020 korun.

Novinkou je také možnost přivydělat si po této době veřejně prospěšnými pracemi. Kdo například měsíčně odpracuje 30 hodin, obdrží celkově 3679 korun. „Chtěli jsme tím bojovat taky proti práci na černo,“ řekl k tomu Respektu.cz ministr práce.

Nečas tak pokračuje v trendu nastaveném na začátku roku, kdy existenční minimum dostal nezaměstnaný po roce na úřadě práce. „Opatření schválená na začátku roku výrazně snížila dlouhodobou nezaměstnanost. Řada lidí kombinovala práci na černo s pobíráním sociálních dávek,“ upozornil ministr.

Novela, která prošla minulý pátek sněmovnou, navíc zvyšuje sankce pro firmy zaměstnávající lidi na černo ze dvou na pět milionů korun. „Taková opatření určitě pomohou, ale měli by být tvrdě penalizování také ti, kteří se na černo nechají zaměstnat,“ okomentoval novelu pro Respekt.cz analytik Atlantik FT Petr Sklenář. Pracujícím na černo v současnosti hrozí maximálně 10 tisícová pokuta a půlroční vyřazení z evidence úřadu práce.

Díra do kasy

Náklady na jednoho nezaměstnaného dosahují přibližně 160 tisíc korun ročně (více v článku Účet za jednoho nezaměstnaného: 160 tisíc korun) Stát ale tratí také z nevybraných daní a sociálního pojištění. Celkově se tak roční náklady mohou vyšplhat na 330 tisíc korun. „A to v tom nejsou nepřímé náklady jako platy zaměstnanců na úřadech práce a podobně,“ doplnil Sklenář.

Kolik lidí v Česku pracuje na černo je ale těžké odhadnout. Některé odhady vychází z rozdílů dat ministerstva práce (MPSV) a Českého statistického úřadu (ČSÚ). MPSV sleduje počet lidí registrovaných na úřadech práce, kdežto ČSÚ „chodí“ po domácnostech a ptá se obyvatel, zda pracují. „Pokud v referenčním týdnu osoba pracovala alespoň hodinu za úplatu, pak je z hlediska definice zaměstnaná,“ upřesnil Respektu.cz Bohuslav Mejstřík ze statistického úřadu.

Nezaměstnaní si ale mohou částečně přivydělat, a tak být registrovaní nezaměstnaní a zároveň zaměstnaní podle ČSÚ. Nebo naopak nemusí pracovat, a nebýt registrování na úřadu práce. „Například na Slovensku se po zpřísnění podmínek registrace obě hodnoty prohodily,“ uvedl Mejstřík. V Česku podle posledních dat za druhé čtvrtletí letošního roku činil počet nezaměstnaných podle ČSÚ 220 tisíc, ministerstvo práce evidovalo zhruba 305 tisíc lidí.

„Žádná instituce se odhadem počtu lidí pracujících na černo nezabývá. Ale pokud je u nás zhruba polovina lidí bez práce dlouhodobě nezaměstnaná, tak určitě drtivá většina z této poloviny zkusila minimálně na čas pracovat na černo,“ tvrdí Sklenář. Pracujících na černo tak může být v současnosti až 150 tisíc a celkové náklady pro státní kasu dosahují až 50 miliard korun ročně.

Stát kontroluje práci na černo hlavně u zahraničních pracovníků. Například v loňském roce odhalily úřady téměř čtyři tisíce nelegálně zaměstnancých cizinců. "K nejpočetnější skupině nelegálně či neohlášeně zaměstnaných cizinců se dlouhodobě řadí občané Ukrajiny a Slovenska," řekl Respektu.cz tiskový mluvčí ministerstva práce Jiří Sezemský.

Rigidní trh práce

Trh práce ale nedeformuje pouze zaměstnávání na černo. Velkým problémem je také malý poměr částečných úvazků, který v Česku dosahuje pouze pěti procent. „Je to historická záležitost. Trh práce je dlouhodobě rigidní a stát to nikdy nepodporoval. Pro firmy bylo výhodnější z důvodu vysoké administrativy přijmout jednoho člověka na plný úvazek než dva na zkrácený,“ vysvětluje Sklenář.

Ministerstvo si je toho vědomo. „Připravujeme takzvaný prorodinný balíček, který by měl obsahovat pobídky pro rodiče pečující o dítě, zdravotně postižené nebo studenty, abychom více podpořili práci na částečný úvazek,“ slibuje Nečas. Trh by mohl více rozbíhat i systém zelených karet, se kterým schválená novela počítá. Pokud žádný Čech neprojeví po dobu 30 dnů o nějakou pozici zájem, bude ji moci obsadit zahraniční pracovník. (Více ZDE)