ODS je nyní pro ty, kteří chtějí svobodnou společnost

Na jedné z besed s občany Petr Fiala vyzval přítomné, ať už se o politiku nezajímají jen pasivně, ale vstoupí do stran, které jsou jim blízké. Sám to teď dělá. Politolog, profesor Masarykovy univerzity a její bývalý úspěšný rektor byl donedávna nestranickým ministrem školství, kam nastoupil, aby po diletantském ministrovi Josefu Dobešovi (VV) znovu tvořil školskou politiku. Nabídku premiéra Jiřího Rusnoka pokračovat v zemanovské vládě odmítl z principiálních důvodů a vzápětí přijal – i když jako nestraník - první místo na jihomoravské kandidátce ODS. Strany, která se v důvěře projevované občany potácí na svém historickém dně.

Občanská demokratická strana nikdy nebyla v tak špatné situaci jako dnes. Vy, nestraník s respektuhodnou akademickou kariérou, jí jdete pomáhat do voleb, navíc s vidinou opoziční role ve sněmovně. Proč? 
Patřím k těm, kteří nejsou spokojeni se stavem společnosti a politiky. Pokud to chceme změnit, tak nesmíme na politiku jenom nadávat a psát o tom, což jsem už dlouho dělal, ale musíme být sami aktivní. Rozhodl jsem se jít tak trochu příkladem a vstoupit do politiky aktivně. A taky nechci žít v zemi, kde všude vládne levice, což teď u nás takhle je; musíme tu vybudovat silnou pravici. ODS má tradici a silnou členskou základnu a myslím, že takovou silnou pravicovou stranou může zase být.

Ta dlouhá tradice ODS mimo jiné znamená, že se na ni za ta léta nalepily zákulisní struktury. Jak jste si ověřil, že nebudete obklopen nečestnými lidmi a nezůstanete s dobrými úmysly v menšině? 

S ODS jsem spolupracoval víckrát v různých rolích, byl jsem jí například nominován do rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Pro mě to není náhlý nápad a ODS není strana, k níž bych neměl žádnou vazbu. Poté, co jsem byl požádán, abych za ODS kandidoval, jsem prošel i výběrem odspodu v rámci Jihomoravského kraje - a už na tom, jak se sestavovala kandidátka, jsem viděl, že ta strana má silné vnitrostranické demokratické mechanismy. V přípravě kandidátek se mezi členy silně objevovala vůle po obnově, tomu jsem byl osobně přítomen.

Jak přesně se ta vůle projevovala? 
Na kandidátce za mnou na volitelných místech není nikdo, kdo byl dosud v poslanecké sněmovně. Jsou tam starostové, lidi, kteří se těší důvěře spoluobčanů, a byli vybíráni velmi pečlivě a uvážlivě. Už toto sestavení kandidátní listiny včetně toho, že si vybrali do čela mě, nestraníka-, je pro mne značný důkaz snahy o obnovu.

Jste historicky vůbec první nestraník na kandidátce ODS. Můžete být jen takovou momentální ojedinělostí - ODS nutně potřebuje člověka s morálním kreditem a úctyhodnou minulostí. Nebo se skutečně ODS rozhodla otvírat stranu pro nové, zajímavé lidi a nechat si rozbourat léta budovanou mocenskou strukturu? 
Věřím, že je to signál k otevření strany. Jestli se něco ODS v poslední době opravdu nepovedlo, tak to bylo vysvětlování své politiky voličům a někdy i členům strany. Minimálně v tomto ta změna musí nastat - a já věřím, že nastane. Ale ještě jinak: právě pro to, co je za mnou a jak jste mě teď charakterizovala, bych nikdy nešel do věci, o které bych nebyl přesvědčen, že má smysl a že jde dělat dobře. V tom je ta odpověď.

Víra a přesvědčení musí být o něco opřeny, oč je opíráte v této věci Vy? 
Jak jsem řekl, právě o ten způsob, jak jsem byl vybrán a jak je sestavena kandidátka, do které jsem viděl. Ale samozřejmě pokud chcete něco změnit, musíte věřit, že to dokážete a že jsou tam lidé, kteří to změnit chtějí. A to jsou, to vím s jistotou. Mluvím se spoustou členů strany a snaha o to, aby se vrátila důvěra voličů, aby se ODS opět řídila hodnotami moderní pravicové strany a bylo to zároveň i vidět, že se jimi řídí, je hrozně silná. Ve vůli těch lidí je záruka, že se to stane.

Pokud se dostanete do sněmovny, budete pouhým poslancem za ODS, nebo máte ambici do chodu strany mluvit? 
Určitě by nebylo možné být jen členem poslaneckého klubu a nemít možnost spoluutvářet politiku ODS. Snažím se o to už teď - a pokud nám voliči dají důvěru, tak se o to budu snažit při práci v poslanecké sněmovně dál.

Co byste chtěl v ODS změnit či dokázat? 
Před ODS je opravdu velký úkol a hlavní práce začne po volbách. Strana si musí znovu vybrat v rozumné době stranické vedení, je potřeba diskutovat o problematice strany do budoucna, obnovit princip vnitrostranické diskuse, který tam v poslední době nebyl úplně rozvinutý, i když lidí ochotných v ODS diskutovat a snažit se stranu obnovit je celá řada. Jsem připraven všemi silami přispět.

A nechají vás to jako nestraníka dělat? Ptal jste se? 
Podle toho, jak probíhá moje komunikace s vedením občanských demokratů nebo s lidmi na jižní Moravě, jsem přesvědčen, že ano. Z našich hovorů plyne, že si potřebu obnovit ODS uvědomují.

S kým mluvíte z vedení, s jedničkou do voleb Miroslavou Němcovou, nebo s úřadujícím předsedou Martinem Kubou? 
Se všemi členy vedení, kteří o to mají zájem; s těmito jmenovanými oběma.

U obou cítíte chuť otevřít stranu do budoucna osobnostem, lákat nové zajímavé lidi, což se dosud nedělo?

Určitě. Já sám jsem důkazem, že to jde a že to třeba půjde a byl bych rád, kdyby se na mém příkladu ukázalo, že má smysl do politiky vstupovat. Na ODS se projevila únava z vládnutí, navíc v posledních letech ve vládách, které nebyly silné, a bylo nutné přistupovat ke kompromisům; všichni také známe skandály kolem čelních představitelů, naposledy kolem Petra Nečase, to vše oslabuje důvěru voličů. Ale právě v tom, co se ODS stalo a děje, vidím velkou šanci.

Strana teď není atraktivní pro ty, kteří považují politickou stranu za výtah k moci nebo nevědí, co by jiného dělali, a proto se snaží prosadit v politickém životě. kde stát není všemocný a nediriguje každý okamžik lidského života. V tomto kritickém vývoji je potřeba vidět šanci, že se teď ve straně a jejím okolí budou sdružovat lidé, kterým jde opravdu o dobrou politiku.

Inspirace pro pravici je hned za humny, v Německu má pravicová strana kancléřky Angely Merkelové CDU/CSU opakovaně velké úspěchy ve volbách a staví vládu. Proč se vlastně ODS tak silně přimkla k uzavřeným britským konzervativcům a nečerpá inspiraci u CDU/CSU? Vy sám tam nějakou inspiraci vidíte? 
To je hodně složitá otázka a začal bych odpovídat na příkladu sama sebe. Byl jsem v osmdesátých letech díky podzemní univerzitě taky odchován britským konzervatismem. V 90. letech jsme třeba s revue Proglas publikovali texty britských konzervativců a měli jsme představu, že ta anglosaská cesta konzervativního myšlení a politiky je vlastně ta atraktivnější. Podobným vývojem myslím procházela spousta lidí kolem ODS a v ní. Samozřejmě postupem času se začalo ukazovat, že nějaká tradice společnosti a její struktury je hodně určující pro podobu pravice nebo levice. Žijeme ve střední Evropě a tady v tom prostoru možná víc než politika britských konzervativců bude oslovovat pravicová politika realizovaná v okolních zemích.

Jak konkrétně? 
Není potřeba úplně rezignovat na konzervatismus, spíše doplnit politiku o pozitivní prvky, které vidíme u CDU/CSU. Jedna důležitá věc, ve které je zakódován i problém ODS. Když se díváme na úspěch paní kancléřky Merkelové, vidíme, že CDU/CSU nabízí program pro široké střední vrstvy. Pravicový program, který jde zprava do středu, zaměřený nejen na živnostníky, podnikatele, ale i na zaměstnance, lékaře, učitele, seniory a tak dále. Na všechny tyto cílové skupiny musí mířit i Občanská demokratická strana, nabízet program pro všechny, kteří chtějí žít ve svobodě. To je jedna z věcí, kterou si musíme na příkladu německých křesťanskodemokratických stran připomenout.

Proč se ODS tak dlouho brání přiznanému posunu ke středu a zahrnutí co největší části společnosti do své politiky? 
Možná se tomu zase tak nebrání. Václav Klaus a jeho vlády měli výraznou pravicovou rétoriku, ale byli hodně opatrní v některých krocích. Aby udrželi sociální smír, nikdy nešli do takových konfliktů, jaké známe ze zemí mimo středoevropský prostor. Jakási tradice toho tu je. Dnes musíme dávat najevo, že stranu zajímají osudy lidí a že má pro ně nabídku dobré politiky. To není žádný můj objev, ODS se v těch posledních letech vyčítalo, že působila na řadu lidí jako chladná strana, která se moc nezajímá o to, co lidé prožívají. I to bych rád pomohl změnit.