Objevila sonda Rosetta život na kometě?

Kometa 67P/Churyumov–Gerasimenko, ke které po mnohaletém putování vesmírem dorazila v minulém roce evropská sonda Rosetta, by podle některých vědců mohla skýtat příhodnější podmínky pro život než polární regiony naší planety. A nejde jen o podmínky k životu, podle profesora Chandry Wickramasinghe a jeho spolupracovníka Maxe Wallace jsou “jednoznačné důkazy o tom, že na kometě bují mimozemský život”.

Tento fakt je podle nich i dalším důkazem pro hypotézu panspermie, podle které život vznikl ve středu naší galaxie a byl roznesen právě na kometách. Většina vědců však zůstává k jejich hypotézám velice skeptická - včetně známého českého astronoma Jiřího Grygara.

Projekt řízeného přistání na kometě Rosetta je prvním svého druhu v historii lidstva. Mise začala v roce 2004 a po deseti letech putování vesmírem, kdy sonda urazila na půl miliardy kilometrů, se jí podařilo úspěšně dohnat 4 km široký balvan ledu řítící se vesmírem rychlostí téměř 40 000 km/h - a na jeho povrchu úspěšně vysadit malý modul Philae. Takový manévr by se dal v pozemských podmínkách přirovnat k přistání letící kulky na vystřeleném dělostřeleckém granátu. Mateřská sonda Rosetta pak zůstala na oběžné dráze komety a zkoumá ji zdálky.

Modulu Philae se po přistání nepodařilo vystřelit kotvící lana, a tak nepřistál na plánovaném místě, nýbrž se v nízké gravitaci komety několikrát odrazil a skončil pod útesem, který blokoval jeho solární panely. Modul tak sice odvysílal některá data na mateřskou sondu, ale velmi brzy se z důvodu nedostatku energie odmlčel.

Kometa 67P/Churyumov–Gerasimenko je však nyní ve fázi přibližování ke Slunci, a tak vědci doufali, že s vyšší intenzitou slunečního záření se probere z hibernace i Philae. To se stalo - a 13. června letošního roku se Philae znovu ozval. Celou dobu podle všeho sbíral údaje, pouze neměl dost energie k vysílání. Vědci nyní procházejí obrovské množství dat, která nyní z modulu přišla.

Hon za kometou

Komety jsou pozůstatky z formování Sluneční soustavy a jejich průzkum nám může mnohé napovědět o naší planetě. Současné teorie hovoří o tom, že to byly právě komety, které na Zemi v raných fázích jejího vzniku přinesly vodu i stavební bloky života, jenž se z nich později na Zemi život vyvinul.

Led, který se na kometě nachází v hojném množství, má přitom jiné složení než voda na Zemi. Co se týče organických látek, základních stavebních bloků života na naší planetě, sonda ukázala, že se skutečně na kometě vyskytují ve vysokém množství. Někteří vědci jdou však ještě mnohem dál - a předkládají možnost, že komety na Zemi nepřinesly jen základní stavební kameny, ale život v už hotové formě; a přinášejí ho sem dosud.

Chandra Wickramasinghe a Max Wallace přišli s hypotézou, že kometa přímo kypí životem. Důkazy jsou podle nich na každém kroku. Odvolávají se na data sondy, podle kterých se na povrchu komety nacházejí zmrzlá jezera a zvláštní tmavý organický materiál, který se neustále obnovuje.

Data prý také ukazují, že na kometě dochází k drobným erupcím plynů dříve, než by mělo, a jedná se podle nich o nepřímý důkaz, že pod povrchem se nacházejí kapsy s mikrobiálním životem produkujícím plyny, které následně hromaděním tlaku proráží ledovou krustu. Tvrdí dokonce, že podmínky na kometě jsou pro život příhodnější než podmínky v polárních regionech naší planety: “To, co říkáme, je, že data přicházející z komety vypadají jednoznačně. A podle našeho názoru ukazují, že mikroorganismy hrají svou roli ve formování neobvyklých ledových struktur - v silném zastoupení aromatických uhlovodíků i v neobvyklé tmavosti povrchu.”

Průměrná teplota na kometě je asi -70 °C a není tu atmosféru v tradičním slova smyslu. Pouze ve chvíli, kdy se kometa dostatečně přiblíží ke Slunci, začínají se vypařovat těkavé části a vytvářejí jakousi atmosféru, která je nicméně kvůli energii slunečního větru soustředěna ve známém ohonu a odváta do kosmického prostoru.

Některé bakterie jsou ovšem prokazatelně schopny přežít v teplotách i - 40 °C, a dokonce i ve vakuu, alespoň po kratší dobu. Oba zmínění vědci tvrdí, že bakterie by se na kometě mohly skrývat v puklinách v ledu a sněhu, kde by teploty nemusely být tak nízké obzvláště ve chvíli, kdy se kometa blíží ke Slunci.

Skepse je silná

Většina vědecké obce ale zůstává k tvrzením svých kolegů skeptická. Jednou z příčin je fakt, že profesor Wickramasinghe je již z dřívější doby znám poměrně divokými a těžko prokazatelnými či vyvratitelnými teoriemi. Kromě toho, že je významným proponentem teorie panspermie, přišel například i s hypotézou, že virus SARS a jiné chřipkové kmeny přišly na naši planetu z vesmíru.

Za nejnovější tvrzení ho kritizují i kolegové z Královské astronomické společnosti. Například podle Matta Taylora spolupracujícího na projektu Rosetta se jedná o “čistou spekulaci” - šance, že na kometě 67P/Churyumov–Gerasimenko existuje život, je prý velmi malá.

Astronom Jiří Grygar ve vyjádření pro Respekt doporučuje maximální obezřetnost a říká, že “vědci tohoto typu dělají svému oboru medvědí službu. Bez solidního důkazu zveřejňují domněnky, které neprošly sítem odborné kritiky, kdy by byly publikovány v odborných časopisech, a téměř vždy se pak ukáže, že jde o pouhé smyšlenky.”

„Projekt Rosetta je skvělým dílem lidské vynalézavosti a může nám mnohé napovědět o vývoji naší planety, Sluneční soustavy a možná i o původu života. Je dokonce možné, že hypotézy profesora Wickramasinghe jsou správné. Ovšem zatím nelze dělat jednoznačné závěry, pokud neexistují jasné důkazy - které v tomto případě neexistují,“ dodává Grygar.

Zdá se však, že profesora Wickramasinghe v jeho přesvědčení jen tak něco nezviklá: “Myslím si, že mikrobiální život v galaxii vůbec není vzácný a většina ze 100 miliard komet, které se nacházejí v naší Sluneční soustavě, bují životem. Komety na Zemi přinesly život před čtyřmi miliardami let a pokračují v jeho přinášení dodnes.”

Nám ostatním nezbývá než na potvrzení života mimo naši planetu dál čekat…