Kdo je viník?

Bylo 19. ledna. Po tiskové konferenci, na které ostře kritizoval předčasné osvobození ruského plukovníka odsouzeného za znásilnění a vraždu čečenské dívky a obvinil ruské soudy z propojení s mafiemi, vyšel advokát Stanislav Merkelov společně s opoziční novinářkou Anastasií Baburovou na ulici. Byli v centru Moskvy a vydali se spolu směrem ke stanici metra. V tu chvíli už je sledoval nájemný vrah.

Profesionální zabiják po několika metrech dvojici dohnal a oba zblízka střelil do zátylku. Třiatřicetiletý právník Merkelov byl na místě mrtvý. Pětadvacetiletá Baburová, antifašistická aktivistka a spolupracovnice Nové Gazety, pro kterou psala i zavražděná Anna Politkovská, zemřela po převozu do nemocnice. Motiv vraždy, která se odehrála na rušné ulici za bílého dne, je jasný: umlčet nepohodlné kritiky a varovat ostatní. Jasné ovšem zatím není to, kdo nechal advokáta s novinářkou zavraždit. Oba dva měli kvůli své profesionální činnosti nepřítel více než dost a Merkelov to dobře věděl.

Otázka přežití

„Už mě to unavuje. Už mě unavuje nacházet jména svých známých mezi oběťmi v černých kronikách novin. To už není práce, ale otázka přežití. Nutně potřebujeme ochranu před nacisty, před mafiánskou mocí a před policejními a soudními institucemi, které pracují na jejich zakázku,“ řekl mladý advokát několik minut před svou smrtí novinářům.

Merkelov, jeden z nejaktivnějších ochránců lidských práv v Rusku, prosazoval znovuzavedení právního státu v Čečensku a potrestání zločinů ruských vojáků, obhajoval antifašisty a oběti policejní brutality, opoziční novináře a občany protiprávně zadržované justicí.

V mediálně sledované kauze s ruským plukovníkem Jurijem Budanovem, obviněným z vraždy a znásilnění čečenské dívky (její rodinu Merkelov u soudu zastupoval), se mu podařilo obžalovaného usvědčit a přispět k tomu, že dostal desetiletý trest. Letos 14. ledna byl ovšem plukovník předčasně propuštěn, „protože důvody vazby pominuly“.

Merkelov na své poslední tiskové konferenci prohlásil, že propuštění plukovníka je protiústavní. Důvody vazby podle něj nikterak nepominuly a rodina jeho oběti se kvůli nátlaku musela dokonce odstěhovat do Norska, ale výhrůžky „tvrdým trestem, pokud žalobu nestáhne“, pokračovaly i tam. Merkelov podal v zákonné lhůtě proti propuštění Budanova stížnost, soud ji však ignoroval.

Riziko nepokojů

Večer po vraždě uspořádali antifašisté smuteční pochod. Jenže vzápětí byli brutálně napadeni příslušníky speciální policejní jednotky OMON.

„Vytahovali lidi z průvodu, sráželi je na zem, bili obušky a kopali do hlavy,“ popsal zákrok novinář Vlad Tupikin, který se akce zúčastnil. Smuteční akce byla přerušena a její účastníci se sešli večer se zapálenými pochodněmi na stanici metra Novokuzněcká. V rukou nesli transparenty s nápisy jako „Fašisté vraždí, moc je kryje“.

Demonstranti rozhořčení policejní brutalitou pozdě večer začali rozbíjet výlohy obchodů a bank. „Ještě před rokem by si něco takového nikdo netroufl, ale lidem ožebračeným hospodářskou krizí dochází trpělivost, mají vztek a ztrácejí strach z policistů,“ komentoval nepokoje sociolog Dmitrij Volkov. „Začínají mít pocit, že nemají co ztratit,“ dodal.

Celý text čtěte v pondělním vydání Respektu 06/2009.