Kalouskovy noční můry: Evropské podpůrné balíčky

České předsednictví vrhá větší mediální světlo na výroky představitelů České republiky. Deník Financial Times (FT) i server BBC se tak během pátku zaměřily na varování českého ministra financí Miroslava Kalouska před přehnaným utrácením veřejných prostředků. „Nemůžeme se vyhnout rizikům, která může taková expanzivní politika přinést. Často mě v noci budí noční můry – jak refinancuji státní dluh?“ cituje Kalouska FT. Analytici se s tímto v Evropě skoro ojedinělým názorem shodují. „Začíná to být skutečně zásadní problém,“ okomentoval evropské podpůrné balíčky pro Respekt.cz analytik ČSOB Jan Čermák.

Podle Kalouska se země v Evropské unii dělí na ty, které jsou ochotny výrazným způsobem zvýšit své deficity jako Irsko, Španělsko a Velká Británie a země, které se snaží své finance kontrolovat, mezi které řadí Belgii, Německo nebo Česko. Španělsko by podle některých odhadů mohlo do ekonomiky jen v průběhu letošního roku pustit až 90 miliard eur, což odpovídá více než 8 procentům španělského HDP.

Irsko zase plánuje podle serveru Irish News zvýšit svůj deficit státního rozpočtu až na 8,5 procenta HDP. Už loni přitom podle předběžných odhadů dosáhl 6,5 procenta. Například Německo už ale také připravuje v pořadí již druhý podpůrný balíček v hodnotě 50 miliard eur (více v článku Německo si možná zahraje na banku. Firmám půjčí 100 miliard eur). Německo je na tom ale z hlediska stavu veřejných financí v eurozóně nejlépe.

Recept na krizi

Plánované obrovské rozpočtové výdaje ale nemusí být tak efektivní, jak si představitelé evropských zemí myslí. V některých státech dokonce nemusí být účinné vůbec. „Podpůrné balíčky nebudou efektivní v malých otevřených ekonomikách, protože dodatečná poptávka bude uspokojena z velké části zahraničním zbožím. Proto je pro ně lepší neplýtvat veřejnými prostředky, a počkat až to udělá některá velká země,“ upozorňuje Čermák. Druhou variantou, jak podpořit malou ekonomiku, je podle Čermáka snižování nákladů práce nebo alespoň investice do infrastruktury, které zvýší dlouhodobý potenciál ekonomiky.

Další otázkou je délka trvání podpůrných opatření. „Když Spojené státy snížily na určitou dobu daně, tak 80 procent domácností tuto částku uspořilo a ekonomika tak nedostala žádný impulz,“ varuje Čermák. Jako neúčinné se ukázalo také snížení daně z přidané hodnoty ve Velké Británii. K poklesu cen totiž dochází i bez snižování nepřímých daní, a spotřebitelé tak vládní opatření ani nezaznamenali.

Zásadní problém

Daleko horší důsledky než nízká efektivita podpůrných balíčků může mít pro členské státy prudké zvyšování zadlužení. „Růst kreditního rizika u některých zemí začíná být zásadní problém. Velké obtíže se získáváním zdrojů tak může mít například Irsko, které vydalo obrovské záruky pro bankovní sektor a ještě plánuje velký deficit veřejných rozpočtů,“ upozorňuje Čermák. V praxi to znamená, že některé státy musí nabízet vyšší a vyšší výnosy ze státních dluhopisů, aby jim investoři půjčovali. Rozdíly mezi zeměmi jsou teď na nejvyšší úrovni od založení eurozóny.

Na rozdíl od Spojených států nebo Japonska ale země platící eurem nemají možnost prodat své dluhopisy centrální bance. Evropská centrální banka (ECB) k tomu totiž není svolná, a navíc by měla dilema, čí dluhopisy skupovat. „Připomínka Kalouska je tak naprosto relevantní,“ myslí si Čermák. Pokud rizikové prémie u dluhopisů některých států narostou na extrémní hodnoty, vyvolá to podle analytika Čermáka na ECB tlak, aby dluhopisy stejně začala vykupovat.

Klíčová ECB

Kdyby k tomu centrální banka nepřistoupila, mohla by ke slovu přijít pomoc od Mezinárodního měnového fondu. „Jestli ani to nepomůže, bude muset takový stát odejít z eurozóny. Druhou možností je, že stát vyhlásí bankrot. Každopádně by to na několik let otřáslo důvěrou v projekt eura,“ dodal Čermák.

Evropská centrální banka tak má daleko klíčovější úlohu, než se obecně soudí. „Problém je na straně Evropské centrální banky, která ještě před několika měsíci zvyšovala sazby a přidusila tak evropskou ekonomiku,“ řekl pro Respekt.cz analytik společnosti Next Finance Vladimír Pikora. Pumpování peněz do ekonomiky ze strany jednotlivých zemí podle něj situaci nezlepší. „Přijde mi to spíše jen jako hra o to, kdo přihodí větší částku, bude king,“ dodal.

Silnější hlas nemáme

Podle politologa a ředitele Občanského institutu Romana Jocha ale Kalouskovo varování vyzní naprázdno. „Miroslav Kalousek se poměrně úspěšně stylizuje do role úspěšného ministra financí. Rozpočtová politika je ale záležitostí jednotlivých národních států, a ani se neočekává, že by ministr Kalousek nějak státům radil,“ uvedl pro Respekt.cz.

Česko tak podle Jocha nemá v Unii díky předsednictví silnější slovo. „Reálně nestoupla síla hlasu Česka vůbec. Jsme akorát více pod mediálním drobnohledem,“ tvrdí. Česko může těžit pouze z toho, že stanovuje témata, o kterých Unie rozhoduje a silnější váhu má ve vztahu k třetím zemím. Například při vyjednávání o členství nových států v Unii.