Jihočínské moře: Směřují USA a Čína ke konfliktu?

Z mediálního podání nedělního námořního střetu v Jihočínském moři by se mohlo zdát, že v oblasti narůstá potenciál konfliktu mezi ČLR a USA a že Čína usiluje o jeho eskalaci. Při bližším pohledu je však zřejmé, že situace není tak dramatická a vysvětlení tak přímočaré, jak by se z prvních zpráv mohlo jevit.

Chaj-nan: pláže, ponorky a špionáž

Osmého března došlo v Jihočínském moři k incidentu, kdy pět čínských lodí obklopilo americkou loď Impeccable, která v oblasti prováděla sonarový průzkum. Čínské lodě se přiblížily až na vzdálenost 8 metrů a signalizovaly americkému plavidlu, aby opustilo oblast. Incident přišel po sérii čím dál agresivnějších kroků ze strany čínského námořnictva v uplynulém týdnu, které zahrnovaly demonstrativní přelety stíhaček nebo křižování před přídí v těsné blízkosti Impeccable.

Ačkoliv všechna plavidla obou stran jsou formálně uváděna jako ‚průzkumná‘ a ‚civilní‘, nelze příliš pochybovat o tom, že ve skutečnosti alespoň některá z nich byla pověřena zpravodajskými úkoly. To není příliš překvapivé, vzhledem k tomu, že se incident odehrál sice v mezinárodních vodách, ale přeci jen ve vzdálenosti pouhých 75 námořních mil od čínského ostrova Chaj-nan, známého čínského turistického letoviska.

Ten je však pro ČLR i důležitou námořní vojenskou základnou a vstupní branou do Jihočínského moře. V roce 2008 zveřejnil Jane’s Defense Weekly informaci, podle níž čínské námořnictvo na Chaj-nanu zprovoznilo demagnetizační zařízení, které snižuje pravděpodobnost detekce ponorek. Současně zde funguje ponorková základna, kam v loňském roce přibyla i jaderná ponorka nové třídy Ťin vyzbrojená balistickými střelami.

Test Obamovy administrativy?

Prakticky všechny dosavadní zprávy dávají současné události do souvislosti s incidentem v dubnu 2001, kdy po kolizi ve vzdušném prostoru ve vzdálenosti několika desítek námořních mil od Chaj-nanu zahynul pilot čínské stíhačky a americký průzkumný letoun musel nouzově přistát na čínské ostrovní základně. Média tehdy interpretovala kolizi jako test nové administrativy George W. Bushe, stejně jako dnes naznačují, že potyčka v Jihočínském moři je čínským vedením míněna jako test Baracka Obamy.

Situace však zdaleka není totožná. Zatímco Bush už během volební kampaně signalizoval přitvrzení politiky vůči Číně a změnu vnímání ČLR ze ‚strategického partnera‘ na ‚strategického soupeře‘, Obamova administrativa se k ní zatím staví poměrně vstřícně. Nová administrativa spoléhá na to, že Čína bude nápomocná při zvládání finanční krize.

Vstřícný tón nasadila i ministryně zahraničí Hillary Clintonová během své návštěvy Číny na konci února. Dala mimo jiné najevo, že otázka lidských práv zůstává sice pro americkou stranu důležitým tématem, USA ale nechtějí, aby bránila ekonomické a bezpečnostní spolupráci. Nedává smysl, aby v této situaci (navíc po obnovení přímých vojenských rozhovorů, které byly zastaveny před pěti měsíci kvůli americkým vojenským dodávkám Tchaj-wanu) Čína dráždila Spojené státy umělým vyvoláváním námořních incidentů.

Různé motivy, různé zájmy

Skutečností je, že americké snahy o monitorování čínských vojenských aktivit v Jihočínském moři, stejně jako čínská protiopatření, jsou dlouhodobou záležitostí. K potyčkám podobným té nedělní dochází jistě častěji a ne všechny přilákají pozornost médií. Je jen otázkou času, než ‚blízká setkání‘ amerických a čínských námořních a leteckých sil vyústí v incident podobný tomu z dubna 2001.

Mnohem zajímavější je ptát se, proč o ‚kočkování‘ amerických a čínských námořníků informují média právě teď. Protože čínské rozhodovací procesy jsou neprůhledné a čínská strana se zatím oficiálně nevyjádřila, můžeme o případné motivaci ČLR jen spekulovat. Peking nemá momentálně důvod vztahy s USA vyhrocovat. Čínské vedení bylo uklidněno vstřícnými kroky provázejícími nástup Obamovy administrativy, navíc je momentálně zaneprázdněno domácí politikou a snahou udržet klid během výročí tibetského povstání a krvavých událostí na náměstí Tchien-an-men.

V případě Pentagonu může být rozhodnutí medializovat incident vedeno snahou předejít možné eskalaci. Není obtížné si představit, že americké námořnictvo by na čínské akce v mezinárodních vodách mohlo začít reagovat obdobným způsobem, čímž by se riziko vážnějších střetů podstatně zvýšilo.

Pokud budeme o motivaci Pentagonu uvažovat dále, můžeme upozornit na zdánlivě nesouvisející plán americké administrativy. Podle článku Roberta J. Samuelsona v Newsweeku plánuje Obama snižování podílu obranných výdajů v americkém rozpočtu z 20 % v roce 2008 na 14 % v roce 2016. Dá se předpokládat, že škrty by se významně dotkly námořnictva a letectva, jejichž hlas při vytváření konsensu o americké obranné politice v poslední době slábne na úkor pozemních sil. V aktuálních konfliktech v Afghánistánu a Iráku mají vyspělé námořní a letecké technologie jen relativně malé využití a obhajoba s nimi spojených zbrojních programů bude čím dál tím obtížnější.

Přestože je poslední incident mezi americkým a čínským námořnictvem v Jihočínském moři pravděpodobně pouhou náhodou, obraz Číny jako potenciální hrozby by mohl být dobrou příležitostí, jak zabránit případným rozpočtovým škrtům, jichž se americké námořnictvo a letectvo obávají.

Autorka je na postgraduálním výzkumném pobytu na Fudan University v Šanghaji a působí jako analytička Asociace pro mezinárodní otázky.