Japonská ekonomika může oslabit až o 12 procent

Dávkování špatných zpráv pokračuje. V Americe, v Česku i na druhé straně planety. Britská banka Barclays odhaduje, že japonská ekonomika v posledním čtvrtletí loňského roku poklesla v přepočtu na roční bázi o 12,1 procenta. To by znamenalo největší hospodářský propad od ropného šoku v polovině 70. let. „V Japonsku nevznikla finanční krize, přesto tvrdě odnáší její důsledky,“ okomentoval pro Respekt.cz prognózu hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Své předpovědi upravila i japonská vláda. Za celý fiskální rok končící v březnu 2009 očekává pokles o necelé procento, v roce následujícím by měla japonská ekonomika stagnovat. Podle analytiků jsou ale vládní odhady příliš optimistické. „V tomto roce očekáváme pokles o 1,5 procenta,“ předpověděl Respektu.cz analytik Raiffeisenbank Michal Brožka. Analytici oslovení serverem BBC navíc varují před tím, že by se Japonsko nemuselo z recese dostat dlouhé dva roky.

V záporných hodnotách se japonská ekonomika pohybuje už od loňského druhého čtvrtletí (více v článku Japonský drak na kolenou). Od té doby se situace jen zhoršuje. Ochabující zahraniční poptávka a posilující japonský jen doslova drtí místní exportéry. Jen za listopad poklesl export z Japonska o více než čtvrtinu. Byl to navíc už druhý měsíc v řadě, kdy zaznamenala země vycházejícího slunce deficit zahraničního obchodu. To se Japonsku nestalo od roku 1980.

Skomírající ekonomika

Do problémů se dostává i největší automobilka světa, japonská Toyota. Podle vlastních odhadů by se firma měla v roce končícím letošním březnem dostat poprvé za dobu své existence do ztráty. Firma také oznámila propuštění 3000 svých zaměstnanců. „Situace Toyoty je ale zcela odlišná například od amerických automobilek. Nedá se jí vytýkat, že by nečinila potřebná opatření, že by dostatečně nemodernizovala své výrobky,“ upozorňuje Brožka. Prodej automobilů klesá i v samotném Japonsku. Bez sektoru miniautomobilů zde v prosinci propadly prodeje meziročně o více než 22 procent.

Toyotu stejně jako další exportéry připravuje o zisky posilující japonská měna. Proto snížila japonská centrální banka úrokové sazby téměř na nulu. Japonský jen na to ale příliš nereagoval. Podobně razantně totiž srazil úroky také americký Fed, a i ostatní centrální banky peníze převážně zlevňují. „Pokud by mělo dojít k nějakému kreativnímu řešení, tak se domluví japonská centrální banka na koordinované akci na oslabení své měny,“ myslí si Marek.

Bez koordinace takového kroku by se Japonsko neobešlo, protože jen patří mezi nejvýznamnější měny na světě. „Je ale otázka, na úkor které měny by to mělo být. Všichni teď chtějí co nejslabší měnu, aby podpořili svůj export,“ nepřipadá Markovi takový krok v tuto chvíli reálný. Do úvahy ale připadá ještě jedno řešení. „Japonsko by mohlo v extrémním případě přistoupit k podobnému řízení kurzu jako má Čína,“ varuje Marek.

Pokud by skutečně k něčemu takovému Japonsko sáhlo, potvrzovalo by to známou poučku, že v dobách krize se zvyšují protekcionistická opatření. Ostatně generální ředitel Světové obchodní organizace Pascal Lamy v pondělí oznámil, že se nebude pokoušet obnovit jednání o pokračování liberalizace mezinárodního obchodu. Necítí totiž dostatek shody mezi zástupci jednotlivých zemí.

Japonské balíčky

Jelikož už centrální banka vyčerpala standardní nástroj v podobě snižování úrokových sazeb, sáhne k méně obvyklému opatření. Bank of Japan tak oznámila, že vykoupí během příštího měsíce státní dluhopisy za v přepočtu 300 miliard korun (zhruba třetina českého státního rozpočtu). Přidala se také japonská vláda, která připravila již druhý podpůrný balíček pro japonskou ekonomiku.

Japonský rozpočet tak na příští fiskální rok počítá s deficitem v přepočtu 18 bilionů korun. Už teď přitom patří Japonsko mezi nejvíce zadlužené země. Veřejný dluh země podle databáze CIA Factbook dosahuje 170 procent HDP. Přesto se sazby ze státních dluhopisů drží jen těsně nad jedním procentem. Investoři tak stále věří tomu, že Japonsko nebude mít problém své závazky splácet. „Navíc to musíme porovnat také s tím, že je Japonsko také velkým věřitelem,“ upozorňuje Brožka.

Japonci jsou totiž na rozdíl od Američanů daleko spořivější. „Chování Japonců se razantně změnilo na začátku 90. let, kdy vyprchalo to povědomí o nekonečném ekonomickém růstu. Lidé si začali méně půjčovat, méně investovat, a více spořit. Banky začaly být více opatrné. Skončila éra, kdy japonské firmy kupovaly americké baseballové týmy,“ vysvětlil pro Respekt.cz Tomio Okamura, člen prezídia Asociace českých cestovních kanceláří a agentur, pocházející z Japonska. Podle něj současná krize japonské ekonomiky na druhou stranu zvyšuje chuť Japonců utrácet v zahraničí. „Díky silné japonské měně jsme zaznamenali na podzim zvýšené útraty japonských turistů,“ doplnil Okamura.

Problémy v Asii

Špatně je na tom v Asii také Singapur, jehož HDP ve čtvrtém čtvrtletí poklesl v přepočtu na celý rok o 12,5 procenta. Nahoru táhne východní polokouli jen Čína, která v loňském roce zaznamenala růst zřejmě kolem 9 procent. Na ten letošní už ale Číně analytici odhadují růst „pouze“ 6 procent. Ještě před Vánoci to přitom bylo 7,5 procenta.