Inflace byla nejvyšší za deset let. Teď se bojíme deflace

Český statistický úřad v pátek zveřejnil údaje o loňské inflaci. Ceny v minulém roce rostly nejrychleji za deset let – tempem 6,3 procenta. V samotném prosinci bylo zdražování citelně nižší, meziročně se ceny zvedly o 3,6 procenta.

Spotřebitelské ceny táhly dolů hlavně pohonné hmoty, které meziročně zlevnily o 22 procent, automobily byly levnější o 12 procent. Naopak opačným směrem šly v prosinci energie. Například plyn zdražil o třetinu a elektřina téměř o desetinu.

Zajímavé je také členění růstu cen podle jednotlivých sociálních skupin. Například domácnosti zaměstnanců zaplatily ze svého rodinného rozpočtu v prosinci meziročně o 2,9 procenta více. Hůř na tom byli domácnosti s dětmi s minimálními příjmy (4,8 procenta), a úplně nejhůře dopadli důchodci, kteří si připlatili 5,4 procenta.

V lednu bude ale celková inflace pokračovat v poklesu. Vyprchá totiž vliv loňské reformy, která s sebou přinesla například zvýšení DPH a zdravotnické poplatky. „Očekáváme, že se v lednu inflace dostane až na 1,6 procenta,“ předpověděl pro Respekt.cz hlavní ekonom Patria Finance David Marek. V průběhu roku by navíc měl růst cen dále zpomalovat a v letních měsících by mohl dokonce stagnovat. Vzhledem ke statistické odchylce odhadu by tak mohlo dojít i k všeobecnému poklesu cen. „Zatím je u nás málo akcentováno riziko deflace,“ varuje před možnými riziky takového vývoje Marek.

Nebezpečný pokles cen

Spotřebitelé na první pohled snižování cen vítají, ale pokud se roztočí takzvaná deflační spirála, může to mít pro ekonomiku katastrofické důsledky. Lidé odkládají spotřebu, firmám klesá poptávka, propouští zaměstnance, tím opět klesá poptávka, a tak dále. Nejvíce to pak postihuje odvětví produkující statky dlouhodobé spotřeby, tedy automobilový sektor nebo stavebnictví. Hospodářství je v neustálé recesi a není jednoduché se z takového kola vymotat. „Česku zatím taková situace nehrozí. Inflaci podrží nad nulou například zvyšující se nájemné nebo zdražující energie,“ uvedl pro Respekt.cz analytik České spořitelny Martin Lobotka.

Pokud bychom se navíc ocitli na chvíli v deflačním prostředí, neznamenalo by to automaticky roztočení spirály hospodářského poklesu. K tomu by bylo zapotřebí dostatečně dlouhé období, aby to změnilo očekávání lidí. „Muselo by to trvat alespoň půl roku,“ tvrdí Lobotka. Deflace by také musela nastat ve spotřebitelských cenách. „V cenách zemědělských výrobců i v průmyslu už deflace je. Tyto statistiky ale sleduje pouze odborná veřejnost, takže to na očekávání nemá vliv,“ vysvětluje Marek.

Nákaza od sousedů

Daleko větší hrozbě deflace čelí Spojené státy, Japonsko nebo eurozóna. V těchto oblastech totiž dochází k razantnějšímu propadu poptávky. Například podle posledních údajů Eurostatu ceny v Evropě nejpomaleji rostou v sousedním Německu (meziročně o 1,4 procenta). „Česko by se mohlo vlivu Německa vyhnout, protože česká poptávka nebude tak výrazně klesat, ale pořád tady to riziko dovozu možné deflační spirály je,“ upozornil ekonom Marek.

Japonská centrální banka i americký Fed už využily všechny standardní nástroje pro boj s deflací, a srazily úrokové sazby prakticky na nulu. Musely tak přistoupit k takzvanému kvantitativnímu uvolňování, které spočívá v nákupu různých cenných papírů. Do ekonomiky se tím snaží dostat více peněz a srazit i dlouhodobé tržní sazby na co nejnižší úrovně (více v článku Experiment století: Americké sazby jsou skoro na nule). Evropská centrální banka (ECB) stejně jako Česká národní banka (ČNB) má ještě v úrokové politice dostatečný prostor.

ČNB drží v současnosti základní úrok na 2,25 procenta a podle nejodvážnějších odhadů by je mohla v průběhu prvního pololetí snížit až o jeden procentní bod. Riziko případné deflace si tak banka zatím nepřipouští. „Žádný krizový plán na způsob vládních opatření v oblasti rozpočtu neplánujeme. Nevedli jsme nad tím ani žádnou explicitní diskusi,“ prozradil v rozhovoru pro Respekt.cz ředitel měnové sekce ČNB Tomáš Holub.

Pokud by nakonec byla česká ekonomika deflační spirálou ohrožena, přistoupila by ČNB podle Holuba k podobným opatřením jako centrální banky ve Spojených státech a v Japonsku. „Je to v pravomoci bankovní rady. Jediná překážka by mohla být ze strany Unie, která zakazuje financování vlády, takže by se nesměly vykupovat státní dluhopisy, ale jiné instrumenty,“ tvrdí Holub. Pro malou otevřenou ekonomiku se rovněž doporučuje intervenovat na oslabení měny, což dodá do systému dodatečné finance a navíc pomůže exportu. „Je to ale pouze teoretická možnost, která by v současnosti nemusela být nejlepší,“ dodal ředitel měnové sekce ČNB Tomáš Holub.

Jiný pohled na věc

Odlišně se na změny cen dívají ekonomové takzvané rakouské školy. Podle nich není deflace pro ekonomiku zase tak špatná. Ještě na začátku minulého století totiž deflaci zažívala řada ekonomik, kterým se přesto dařilo slušně růst. Důvod současných potíží vidí v oddělení peněz od reálné kotvy například v podobě zlata. Podle rakouské školy je naopak daleko škodlivější inflace, která vede pouze k přerozdělování. Více čtěte například v článku Liberálové: Vezměme ČNB monopol.