Hornochová: Zdanit pochybný majetek je jako legalizovat krádež

S praxí, kdy je někdo zadržen s penězi na úplatek, ale stát je pak dotyčnému vrátí, protože mu neprokáže, že pocházely z trestné činnosti, by měl být možná už od poloviny příštího roku konec. Ministerstvo financí připravuje novou normu, jak by se stát k takovému majetku mohl dostat. O tom, jak by měla vypadat, diskutovali na úterním semináři v Senátu kromě zástupců ministerstva také státní zástupci, soudci, právníci a ministři vnitra a spravedlnosti.

Zatímco vnitro a právníci by považovali za nejjednodušší, aby stát nelegálně nabytý či nezdaněný majetek dodanil třeba i speciální, vyšší než běžnou sazbou, ministerstva financí a spravedlnosti se spíše kloní k nové cestě. Stát by se měl domáhat podezřelého majetku v občanskoprávních řízeních u soudu. Náměstkyně ministra financí Simona Hornochová by osobně považovala za nejlepší, aby stát - například prostřednictvím státního zástupce - majitele podezřelého majetku zažaloval.

U soudu by to pak byl právě on, kdo by musel prokázat, jak k majetku přišel a že je legální. Oproti běžné praxi by se tedy „obrátilo“ důkazní břemeno – kdy ten, kdo žaluje, musí rovněž dokazovat. Státní zástupce by byl v procesu navíc posílen novými pravomocemi, například by mohl využívat důkazy z jiných daňových či trestních řízení s žalovaným člověkem nebo firmou.

Babišova náměstkyně Hornochová tuto cestu považuje za správnější než jen dodaňování sporného majetku finančními úřady. „Nepřipadá mi to principiálně správné. Stát by totiž vlastně řekl: Dobře, sice si ten majetek ukradl, ale když ho zdaníš, tak je to v pohodě. Přesně tak přece fungují pračky špinavých peněz. Část svého majetku dotyčný zdaní a ostatní, co nakradl, je tak najednou legální,“ vysvětlila.

Pro žaloby u civilního soudu by byla i ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Podle ní by tyto žaloby měly navazovat na trestní řízení, v němž se nepodaří stoprocentně prokázat nelegální původ majetku vyšetřovaného. „V případech, se kterými si neumí poradit trestní řízení, by měla být zlepšena cesta prostřednictvím civilních řízení,“ uvedla. 

Naproti tomu ministerstvo vnitra je přesvědčeno, že nejrychlejší a nejčistší cesta je právě doměření daní. „Když úřady objeví třeba v katastru nemovitostí majetek za miliony, ale mají daňová přiznání vlastníka jen na desetitisíce, měly by okamžitě zasáhnout,“ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec.

V daňovém řízení by se navíc mohl stát podle Evy Romancovové z ministerstva vnitra dostat na kobylku i lidem, kteří bydlí ve vile a jezdí na jachtě, ale nic jim oficiálně nepatří. „Jestliže někdo tyto věci užívá, tak z nich má příjem a ten by úřady mohly zdanit,“ uvedla. Využít by se mohla třeba vyšší speciální sazba.

Právníci přitom upozornili na nebezpečí, že obrácení důkazního břemene na žalovaného vůbec nemusí do právního řádu projít. „Možná je to i otázka elementární demokracie,“ poznamenal místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala. Podle něj je to v principu totéž, jako když manžel obviní manželku z nevěry, a ta má dokazovat, že to není pravda.

Podle vedoucího trestního práva právnické fakulty Univerzity Karlovy Jiřího Jelínka by nebylo ani šťastné vymýšlet nějaké speciální další způsoby konfiskací majetku, než jsou daná v nynějších řízeních. „Možná by stačilo zjednodušit některé zákony,“ uvedl s poukazem třeba na komplikovanou definici zločinecké skupiny a na to, kdo je vlastně podle zákona jejím účastníkem. Složitá úprava brání policii a soudu postihnout klíčové lidi a s nimi se pak z dosahu státu dostává i podezřelý majetek.

Ministerstvo financí zatím plánuje, že by novou úpravu předložilo letos v polovině září. Platit by mohla od července 2015. Jak vyplynulo i z úterních Událostí komentářů, kde o novele mluvili předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek a šéf vládních legislativců Jiří Dienstbier z ČSSD, je způsob, jak prokazovat a zabavovat pochybný majetek, sporem mezi dvěma nejsilnějšími stranami koalice.