Experiment století: Americké sazby jsou skoro na nule

Úterní jednání amerického systému centrálních bank (Fedu) sledovali s napětím investoři, banky, analytici i běžná veřejnost. Centrální bankéři před sebou měli rozhodnutí, zda snížit základní sazbu z jednoho procenta o polovinu nebo dát jasnější signál, a uvolnit měnovou politiku ještě více. Ve 20:15 středoevropského času už bylo jasno. Fed snížil základní úrok na 0,25 procenta, tedy na nejnižší hodnotu od roku 1954, kdy se sazby začaly sledovat. Dolar reagoval na rozhodnutí oslabením k japonskému jenu na 13leté minimum a ke koruně oslabila americká měna z necelých 20 korun na 18,50.

Další snížení sazeb se už nedá očekávat, nemělo by to smysl, a do bezprecedentního kroku snížit sazby pod nulu Fed určitě nepůjde. „Úterní snížení sazeb nepomůže. Skutečné řešení bych hledal spíše v substituci soukromého sektoru v podobě přímého výkupu některých aktiv,“ okomentoval rozhodnutí Fedu pro Respekt.cz hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. Americká ekonomika je už rok v recesi a podle posledních odhadů by v posledním čtvrtletí letošního roku měla poklesnout o 4 procenta v přepočtu na roční bázi. Spojené státy navíc čelí hrozbě deflační spirály. V listopadu v USA zpomalil meziroční růst cen na 1,1 procenta a meziměsíčně došlo dokonce k propadu o 1,7 procenta, což bylo nejvíce za posledních 60 let.

Jak se dostat z recese

Fed tak bude muset sáhnout k takzvanému kvantitativnímu uvolňování neboli nafukování bilance. Šéf Fedu Ben Bernanke tak dostojí své přezdívce Helicopter Ben a začne do ekonomiky sypat ještě více peněz, jako z helikoptéry. Podle agentury Bloomberg jen za poslední čtvrtletí nafoukl Fed svou bilanci na dvojnásobnou velikost 2,21 bilionu dolarů. Fed by ale mohl nakupovat státní dluhopisy a cenné papíry znárodněných hypotéčních agentur až do výše 8 bilionu dolarů. Podle všeho je to ale jediný způsob, jak upadající ekonomice pomoci. „Ukázalo se to například u aktiv krytých hypotékami. Když je Fed začal vykupovat, klesly během týdne výrazně hypotéční sazby,“ tvrdí Bureš.

Mezibankovní trh je ale stále zamrzlý, prakticky už 18 měsíců. Rozdíl mezi mezibankovní sazbou LIBOR a krátkodobými americkými státními dluhopisy je stále šestkrát větší než před rokem a půl. O tom, jak si banky bojí půjčovat, svědčí záporné úrokové míry, kterých krátkodobé státní papíry v minulém týdnu dosáhly. Neboli, banky raději platily za to, aby si mohly uložit prostředky do státních dluhopisů, než by je půjčovaly někomu jinému. Snižující se výnosnost státních dluhopisů (i dlouhodobých) by ale mohla motivovat banky k otevírání úvěrových kanálů. „Snížení sazeb může motivovat banky hledat si rizikovější uplatnění svého kapitálu, protože investice do státních dluhopisů jim prakticky nic nevynáší,“ upozorňuje Bureš.

Specifikum USA

Ne každá země by si ale mohla strategii, kterou volí Fed, dovolit. Pokud by to provedla některá menší a více otevřená ekonomika, okamžitě by to ohrozilo její měnu a spíše než s inflací by mohla zahájit boj s hyperinflací. Podobné řešení použilo pouze v 90. letech Japonsko. „Pomohlo to ale pouze finančním trhům, reálné ekonomice skoro vůbec. Uvidíme, jak to zabere ve Spojených státech,“ uvedl pro Respekt.cz analytik České spořitelny Luboš Mokráš.

Fed si navíc bude muset dát pozor na správné načasování otočení kormidla. Při prvních známkách zlepšování situace by měl sazby zvýšit, aby se na některém aktivu nenafoukla cenová bublina. Podle některých ekonomů totiž právě dlouhodobě nízké sazby Fedu po splasknutí internetové bubliny v roce 2001 vedly k přestřelení cen nemovitostí, a tudíž k současné krizi.

„Spousta komentátorů tvrdí, že léčíme problémy nástroji, které je způsobily,“ upozornil Respekt.cz ekonom Miroslav Zámečník. Fed přitom tvrdí, že sazby na současné úrovni nějakou dobu ponechá. „Fed nemůže vystoupit s tím, že snížení sazeb je jen na chvíli. Tím by neovlivnil dlouhodobé sazby, což je jeho záměr. V okamžiku zlepšení situace je ale pravděpodobně ihned zvedne,“ myslí si Bureš.

Evropská centrální banka se zřejmě ve šlépějích amerického Fedu nevydá. Její mandát je totiž hlídat pouze cenovou hladinu, ale Fed se snaží řídit i hospodářský růst. „ECB by podle nedávných vyjádření prezidenta banky nemusela v lednu vůbec sazby snižovat. To by ale mohla být chyba a v prvním pololetí by mohly být v eurozóně vysoké reálné úrokové sazby, protože inflace je na ústupu,“ varuje Mokráš. ECB by pak mohla být vzhledem k ochabující ekonomice ke snížení sazeb na nulovou hodnotu donucena. Naposledy ECB snížila sazby na začátku prosince na 2,5 procenta.

Česká měnová politika

Snížit sazby se ve středu odhodlala také Česká národní banka. Základní reposazba tak klesla z 2,75 na 2,25 procenta. Měnová politika přitom podle Zámečníka české ekonomice může pomoci daleko lépe než fiskální impuls. „Kdyby vláda podpořila poptávku, tak se s tím sveze spíše Německo, protože se zvýší importy,“ tvrdí.

Naopak Německo je podle něj jedinou zemí, která by si mohla dovolit fiskálně podpořit ekonomiku. „S tím bychom se naopak mohli svézt my. Ale kdyby zvýšila výdaje třeba Itálie, tak zbankrotuje,“ myslí si Zámečník. Itálie totiž nemá vlastní měnu, aby kompenzovala fiskální impulz znehodnocením měny a zvýšenou inflací, a navíc je už nyní předlužená.