Elity budou v Davosu řešit krizi i globální oteplování

Švýcarský Davos od úterka hostí představitele největších globálních firem a představitele zemí ze všech koutů světa. Celkem je na seznamu 2500 hostů a 40 hlav států a vlád, nejvíce v historii davoského Světového ekonomického fóra. Světové elity tak chtějí více než kdy předtím řešit problémy globální ekonomiky. Nálada mezi šéfy firem ale není nijak pozitivní. Z výzkumu PricewaterhouseCoopers mezi účastníky konference vyplývá, že neočekávají ekonomické oživení další tři roky.

Nezměnila se ale pouze nálada na fóru. Účastníci se shodují, že letošní jednání nebude o bankéřích, ale o politicích. Právě na jejich bedrech totiž nyní leží záchranné plány na podporu skomírající ekonomiky. „Ačkoliv by bylo zapotřebí, aby se v Davosu dohodli na společném postupu, nedá se to očekávat,“ předpověděl výsledek fóra pro Respekt.cz hlavní ekonom Patria Finance David Marek.

Přesto by se mohlo davoské fórum stát platformou pro návrhy, které nakonec zazní na březnovém summitu G20, na kterém budou představitelé 20 nejvýznamnějších států vymýšlet globální odpověď na světovou krizi. „Minimum, na čem by se světoví lídři měli v Davosu shodnout, je odolání svodům protekcionismu,“ myslí si Marek.

Jinak dojde na fóru podle Marka zřejmě jen ke zhodnocení současné situace, ke konstatování, že se podcenily dopady krize. „Více zúčastněné osobnosti zřejmě vyzdvihnou, že finanční krize stále neskončila, a pořád ještě bojujeme o záchranu bankovního systému v jeho nynější podobě,“ tvrdí. O světové krizi, energetice, demografických změnách a dalších tématech budou světoví lídři jednat až do neděle.

Za Česko přijede Václav Klaus

Světové ekonomické fórum založil Klaus Swab v roce 1971 původně za účelem setkávání top managementu největších světových firem. Už o tři roky později na fórum ale začali jezdit i politici. Typickým členem fóra jsou firmy s tržbami více než 5 miliard dolarů. V Česku by toto kritérium splnila mladoboleslavská Škoda Auto a energetický kolos ČEZ. Ani jedna společnost ale na oficiálním seznamu nefiguruje. Česko tak bude zastupovat na fóru pouze prezident Václav Klaus.

Klaus bude jedním z řečníků na páteční pracovní večeři věnované postavení Evropy ve světě. „Prezident Václav Klaus bude moderovat v podstatě jednu z panelových diskusí na téma příležitosti a hrozby pro Evropu. Na závěr pak diskusi zhodnotí a doplní osobní komentář,“ přiblížil Klausovo vystoupení Respektu.cz Petr Macinka z tiskového odboru Pražského hradu. Klaus se zúčastní také schůzek dalších představitelů států na témata oživení světového ekonomického růstu a globálního oteplování.

Spojené státy bude zastupovat například držitel Nobelovy ceny Al Gore nebo bývalý prezident Bill Clinton. Vedle dalších prominentů jako britského premiéra Gordona Browna a ruského premiéra Vladimíra Putina vystoupí také například čínský premiér Wen Ťia-pao, který se na fóru zastaví v rámci svého evropského turné.

Amerika řeší balíček

Na davoském fóru budou chybět vysocí představitelé nové administrativy Baracka Obamy. Důvodem může být projednávání podpůrného balíčku americkým Kongresem. Klíčový výbor v Senátu jej v noci na středu navýšil o dalších 70 miliard dolarů, a celkově tak balíček obsahuje opatření za 887 miliard dolarů. V nejbližší době tak bude o balíčku hlasovat jak Senát, tak Sněmovna reprezentantů. Problém je v tom, že každá komora bude schvalovat jinou verzi, a po schválení se budou ještě muset dohodnout na kompromisu. Zhruba třetinu z podpůrných opatření tvoří snížení daní, zbytek připadá na zvýšení vládních výdajů.

Už na konci loňského roku přitom Bushova administrativa protlačila Kongresem podpůrný balíček TARP pro finanční instituce v hodnotě 700 miliard dolarů. Ani tyto dva masivní balíčky by ale americkou ekonomiku nemusely zvednout ze dna. „Nejde tak ani o to, jak velký balíček bude, jako o to, jestli se podaří vrátit lidem důvěru v ekonomiku. Pokud se to nepodaří, můžou se ve Spojených státech opakovat japonská 90. léta ve znamení neustálé stagnace a recese,“ upozornil Respekt.cz analytik České spořitelny Luboš Mokráš.

Rostoucí zadlužení

Narůstajícím problémem se navíc může stát prohlubující se schodek amerického státního rozpočtu. Jen za letošní fiskální rok končící v září by mohl dosáhnout 1,2 bilionu dolarů (přes 8 procent HDP). Podle bývalého hlavního ekonoma Mezinárodního měnového fondu Simona Johnsona by navíc mohla stát sanace amerických bank až 4 biliony dolarů, což by překonalo i náklady Spojených států na druhou světovou válku.

Agentura Bloomberg již dříve odhadla, že celkem by na podporu ekonomiky americká administrativa mohla vydat až 8,5 bilionu dolarů (60 procent HDP). „Pokud se podaří americkou ekonomiku nastartovat, tak by se rozpočet mohl dostat do přebytku už do konce volebního období Baracka Obamy. V jeho administrativě totiž pracují lidé, kterým se podobný zázrak povedl za vlády prezidenta Clintona,“ předpovídá ekonom Marek.

Taková flexibilita bude podle něj naopak chybět Evropě, kde by se pak měla více akcentovat pravidla hospodaření v podobě Paktu stability a růstu. (K nutnosti měnit pravidla Paktu stability a růstu čtěte Audit Jana Macháčka)