Další rána pro ekonomiku: Lidé nechtějí utrácet

Ještě v září to vypadalo, že Češi příliš krizi nepociťují, a zvyšují dál obchodníkům tržby. Podle revidovaných dat dokonce meziročně o více než 6 procent. O měsíc později je ale vše jinak. Maloobchodní tržby meziročně propadly o 3,3 procenta. Trh přitom očekával růst tržeb. „Údaje o maloobchodních tržbách jsou hodně volatilní, ale negativní trend je zřejmý. Naplno to propukne začátkem roku, až firmy začnou propouštět,“ okomentoval aktuální data České statistického úřadu pro Respekt.cz analytik Tomáš Vlk z Patria Finance.

Samotný ČSÚ ve své zprávě uvádí, že meziměsíční trend už prakticky 13 měsíců stagnuje. Podle Vlka by za celý letošní rok měly maloobchodní tržby stoupnout o 1,6 procenta. To je podstatně méně než 7,6 procentní růst v loňském roce. Ještě hůř by měl vypadat příští rok. „Příští rok se do hry ještě více zapojí rostoucí nezaměstnanost, což nedokáže vykompenzovat ani růst reálných mezd v důsledku nižší inflace,“ předpověděl pro Respekt.cz analytik České spořitelny Martin Lobotka.

Automobily a ubytování

Největší pokles zaznamenal v říjnu segment motorových vozidel, ve kterém klesly tržby o 8,6 procenta. Více než pět procent ztratily na tržbách i takzvané specializované prodejny nepotravinářského zboží. Podle klasifikace ČSÚ mezi takové prodejny patří například papírnictví ale i prodejny novin a časopisů. „Oproti loňskému roku chyběly dva úterky, což jsou pro prodej tohoto zboží nejvýznamnější prodejní dny,“ vysvětluje propad ve své zprávě statistický úřad.

Zájem klesá také o ubytovací služby (pokles přes 7 procent) a stravovací zařízení (necelých 5 procent). „V hotelech se ubytovává jak méně Čechů, tak cizinců. Největší problémy mají čtyřhvězdičkové hotely a kempy,“ vysvětlil Respektu.cz mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura. Jen v Praze se mělo postavit v průběhu letošního a příštího roku 17 nových luxusních hotelů, ale už teď je jasné, že jich zdaleka nebude tolik. Už ty stávající musí snižovat ceny, aby zmírnily klesající vytíženost svých kapacit.

V oblasti stravování je podle Okamury situace podobná. „Týká se to všech restaurací v Česku. Aktuálně jim tržby meziročně klesají o 15 až 30 procent,“ tvrdí. Nejhorší situace je v turistických centrech měst, kde klesají tržby o třetinu. „Je to nejhorší sezóna od povodní v roce 2002, a v příštím roce bude ještě hůř,“ myslí si Okamura.

Situaci maloobchodu zachraňuje pouze prodej bílé a spotřební elektroniky, kterému by se mělo dařit zřejmě i v příštím roce. Finanční krize zřejmě také urychlí změnu spotřebního chování domácností. Větší důraz na cenu totiž zvýší oblibu internetových obchodů a dalších zásilkových služeb.

Psychologický faktor

Po údajích o říjnovém průmyslu (více v článku Český průmysl je v rozkladu), je maloobchod další špatnou zprávou pro vyhlídky české ekonomiky. V posledním čtvrtletí by měl její růst klesnout meziročně pod 3 procenta, v příštím roce bude prakticky stagnovat.

Na rozdíl od průmyslu, na spotřebu domácností působí v daleko větší míře psychologické faktory. Lidé se totiž pod tlakem horšící se situace bojí více utrácet. „Je to problém, který řeší celý vyspělý svět. Opatření centrálních bank a vlád mají ale určitá zpoždění. Když Česká národní banka teď snižuje sazby, tak se to projeví za rok nebo za rok a půl,“ upozorňuje Vlk.

ČNB snížila základní sazbu ve středu z 2,75 procenta na 2,25 procenta. Analytici očekávají, že bude ve zlevňování peněz pokračovat i v prvním pololetí příštího roku. Základní úrok by se tak mohl dostat až na 1,25 procenta. Proč centrální banka reaguje na zhoršující se ekonomickou situaci takto postupně? „Stále panuje obrovská nejistota ohledně budoucího vývoje. I tak jsou ale kroky ČNB velice razantní, nejde o žádné jemné ladění,“ odpověděl Vlk. Druhým důvodem je snaha o stabilizaci nestandardních úvěrových podmínek na trhu. Pro centrální banku je lepší nevyčerpat si naráz všechny své zbraně. Na trh působí psychologicky lépe, když má ČNB něco v záloze.

Jak povzbudit k útratám

Nějaký jiný jednoduchý způsob, jak přimět domácnosti více nakupovat, neexistuje. „Není nikdo, kdo by dokázal domácnosti přesvědčit k utrácení. I kdyby se vláda postavila před televizní kamery, a přesvědčovala lidi, aby utráceli, tak to nepomůže,“ tvrdí Lobotka. Přesto se o to částečně pokusil prezident Václav Klaus (video Tahle finanční krize není nic výjimečného).

Některé státy ale zatím krizi v oblasti maloobchodu odolávají. Tržby rostou například v sousedním Slovensku nebo Polsku. Suverénně nejlépe je na tom v Unii Rumunsko, kde se dokonce zvýšily o více než 9 procent. „Státy více na východ mají jiné obchodní partnery, tak by je to mohlo zasáhnout méně a později. Pokud ale krize dopadne silněji například na Ukrajinu nebo Rusko, tak to na ně přijde z druhé strany,“ myslí si Vlk. Naopak nejhůře je na tom v Evropě Estonsko a Lotyšsko, kde tržby klesly o 8,5, respektive 14,4 procenta.