Český „boj“ s krizí

Listopad 2008: Do médií prosakují první informace o plánech ekonomických ministrů podpořit českou ekonomiku. Prosinec 2008: Opatření jsou odeslána na vládu. Ministr financí Miroslav Kalousek tvrdí, že budou použita, pokud ekonomický růst zpomalí pod 2 procenta HDP. Leden 2009: Po „prvním balíčku“ se slehla zem, a vzniká Národní ekonomická rada vlády (NERV), která dostává za úkol vypracovat plán, jak zmírnit průběh hospodářské krize v Česku.

Český Kocourkov pokračuje i v současných dnech. O víkendu představitelé vlády tvrdili, že počítají se dvěma scénáři dalšího vývoje, jeden v případě, že ekonomika poroste, druhý už kalkuluje s recesí. Na pondělním zasedání vlády ale ministr Kalousek podle informací Hospodářských novin předložil k projednání tři alternativy vývoje, od kterých se bude vyvíjet deficit rozpočtu v letošním roce. Jejich rozptyl je přitom jedno až tříprocentní růst HDP.

Při nejpesimističtější variantě by deficit dosáhl téměř 71 miliard, což je o 33 miliard více, než činí schválený rozpočet. „Počítáme s růstem 1,3 procenta HDP, ale jen za předpokladu, že deficit bude 90 miliard, což by znamenalo, že vláda utratí o 20 miliard více, než teď tvrdí. Pokud k tomu nedojde, dostaneme se jen těsně nad nulu a pak bude deficit na 100 miliardách,“ předpověděl pro Respekt.cz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Léčba ekonomiky

Mezitím se objevují další zprávy o tvrdých dopadech světové krize na českou ekonomiku, zejména na průmysl. Podle aktuálních dat Českého statistického úřadu se navíc důvěra v ekonomiku propadla na téměř desetileté minimum. Už v minulých dnech tak z NERVu unikaly informace, o jakých opatřeních se jedná.

Mluvilo se například o snížení DPH na elektřinu z 19 na 15 procent nebo o zavedení šrotovací prémie při nákupu nového automobilu. „Takový orgán je vždy pod tlakem lobbistů. Záleží pak na tom, jak takové požadavky „prodají“ odborné veřejnosti. Musí pro ně mít racionální argumenty,“ tvrdí Navrátil. Například u šrotovací prémie by tím důvodem byla obrovská závislost české ekonomiky na automobilovém průmyslu. Pokud tento sektor poklesne o pětinu, ekonomika ztratí přibližně jedno procento HDP.

V neděli NERV oficiálně zasedl s některými ministry a po šestihodinovém maratonu jednání prodiskutoval na 250 různých opatření. Závěr? Firmám by měly ulevit rychlejší odpisy, snížení pojistného u zaměstnanců poprvé nastupujících do práce nebo státní garance vybraných úvěrů. Vláda by měla také více investovat do infrastruktury nebo vědy a výzkumu. Konkrétnější návrhy budou na stole za několik týdnů. Podnikatelé si přitom už nyní stěžují na pomalé jednání vlády. „Vlády mají obecně tendenci zpožďovat taková opatření. Nejsme v tom výjimka. V Americe začala krize ve druhé polovině roku 2007, ale vláda na to reagovala až s více než půlročním zpožděním,“ vysvětluje ekonom Navrátil.

Výdaje nebo příjmy?

Stát by měl podle Navrátila více podporovat ekonomiku přes zvyšování výdajů rozpočtu než snižování příjmů, například ve formě úlevy na daních. „Úspory firem i lidí pak většinou neskončí ve spotřebě. Když se ale postaví dálnice, tak se ty peníze reálně utratí,“ myslí si. Podnikům podle něj uleví také garance úvěrů, snížení pojistného za zaměstnance už takový efekt nemuselo mít. „Firmy potřebují hlavně zvyšovat odbyt a kolik zaplatí za zaměstnance je až druhotné,“ uvedl Navrátil.

Analytik ČSOB Petr Dufek má ale opačný názor. „Důležité je přijmout efektivní a hlavně rychlé řešení. Potřebujeme podpořit ekonomiku v řádu měsíců a nikoliv let. Snížení pojistného by mohlo být tou cestou,“ řekl pro Respekt.cz. To, co můžeme navrhnout tady u nás, jsou ale podle Dufka jen dílčí opatření, které mohou zlepšit obecné podnikatelské klima. „Jelikož jsme závislí na exportu, tak to hlavní se odehraje za našimi západními hranicemi,“ upozorňuje Dufek.

Opoziční návrh

Svůj návrh na boj s krizí zveřejnila také opoziční ČSSD. Ve svém 13bodovém řešení navrhuje například prodloužit dobu podpory v nezaměstnanosti, rozložit deregulaci nájemného nebo zavést vyšší daň pro vysokopříjmové občany. „ČSSD nemá moc na výběr. Vláda chystá opatření keynesiánského typu, takže se musí vymezit ještě více levicově,“ tvrdí Navrátil.

Analytik Dufek by taková opatření zvažoval jen v omezené míře. „Například prodloužit podporu v nezaměstnanosti o jeden měsíc s omezením třeba na dva roky.“ Oslovení analytici se nicméně shodnou na tom, že zvyšovat podnikům daně by v současné situaci nebylo příliš šťastné. ČSSD přitom navrhuje zvýšit korporátní daň trvale na 21 procent. „Výdaje státu se pak musí zaplatit, ale ne teď. Na takové kroky se musí počkat, až z toho bude ekonomika venku. Podpora výdajů a zároveň zvýšení daní způsobilo neúčinnost vládních výdajů ve Spojených státech v období velké deprese 30. let,“ doplnil Navrátil.

Co chtějí firmy

O státní pomoci mají své představy i samotné firmy. Svaz průmyslu a obchodu, který zastupuje především velké firmy působící v Česku, zaslal již dříve seznam svých požadavků redakci Respektu.cz. V nich například požaduje co nejrychlejší přijetí eura, přehodnocení environmentální politiky, posílení kapitálu záručních bank nebo změny v zákoníku práce.

Drobné podnikatele zastupuje Sdružení podnikatelů a živnostníků. „Nám by pomohlo jakékoliv snížení administrativní zátěže. To ale není o krizi, mluvíme o tom už 19 let. Každý se tady ohání podporou drobných a středních podnikatelů, ale jsou to nesmysly,“ řekl Respektu.cz předseda sdružení Bedřich Danda.

V oblasti protikrizových opatření se podnikatelů dotýkají podobné problémy jako zaměstnanců. „Je to například problém zvyšujících se hypotéčních sazeb. Vláda by měla tlačit na banky, aby šly sazby dolů po vzoru České národní banky,“ tvrdí Danda. Selektivní pomoc například ve formě garance úvěrů Danda ani neočekává. „Nějakou konkrétní pomoc pro krachujícího soukromníka si ani nedovedu představit. Možná ji dostane nějaká velká fabrika, ale živnostník je tady na posledním místě,“ dodal.