Česko-slovenská jaderná elektrárna

Energetická společnost ČEZ získala na Slovensku rekordní zakázku. Společně se slovenskou státní firmou Javys by měla do roku 2020 postavit další jadernou elektrárnu v Jaslovských Bohunicích. ČEZ bude mít ve společném podniku 49 procentní podíl, Javys bude mít zbylých 51 procent. Slovenská vláda se tak dostane do zvláštní situace. Vedle podílu ve společném podniku s ČEZ totiž vlastní také prostřednictvím Fondu národného majetku zhruba třetinový podíl v konkurenční společnosti Slovenské elektrárne, která má na tamějším trhu dominantní podíl.

Majoritní balík akcií ČEZ zase vlastní český stát. Plánovaná výstavba jaderné elektrárny tak bude hlavně o české a slovenské vládě než o soukromém kapitálu. „Majoritní podíl slovenského státu ve společném podniku může pramenit právě z nespokojeností s činností Slovenských elektráren. Pro ČEZ není minoritní podíl obvyklý, a určitě s ním není spokojen,“ okomentoval pro Respekt.cz uzavřené česko-slovenské memorandum analytik společnosti Atlantik FT Petr Novák.

Slovensko tak přehodnocuje svou aranžovanost v energetice podobně jako Rumunsko. „Chtějí participovat na bezemisních zdrojích, které v období nedostatku elektřiny, budou produkovat vysoké marže. Budou taky chtít více ovlivňovat ceny elektřiny, a tím volební preference,“ myslí si Novák.

Bez výběrového řízení

ČEZ získal kontrakt na výstavbu elektrárny bez výběrového řízení. „Je to silná společnost, hned za hranicemi, se zkušenostmi a s dostatkem peněz. Navíc když tady byl politický zájem, tak všechno hrálo do karet ČEZ,“ tvrdí Novák. I v regulérním tendru by ale patřil podle Nováka ČEZ mezi favority. Jadernou elektrárnu chtěly na Slovensku postavit také například společnosti E.ON, RWE nebo Enel, který vlastní majoritu ve Slovenských elektrárnách.

Výkon ani počet bloků nové elektrárny ještě nejsou upřesněny. „Do úvahy připadá to, co je na trhu, stejně jako u Temelína. Jsou to bloky, které mají rozmezí výkonu 1000 až 1800 MW,“ prozradil Respektu.cz tiskový mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Stávající elektrárna v Jaslovských Bohunicích obsluhuje 3 bloky, každý o výkonu 440 MW.  Celkově získává Slovensko z jaderné energie 55 procent své produkce elektřiny.

Na konci roku ale bude muset Slovensko jeden blok v Jaslovských Bohunicích odstavit, protože se k tomu zavázalo v přístupových smlouvách Evropské unii. Premiér Robert Fico nicméně připouští, že by Slovensko mohlo blok opět spustit, kdyby došlo ke zhoršování energetické situace v zemi. Slovensko v současnosti dováží zhruba pět procent ze své spotřeby elektřiny.

A co Temelín?

ČEZ by chtěl přibližně v roce 2020 spustit nejen novou elektrárnu v Jaslovských Bohunicích, ale i další dva bloky v jaderné elektrárně Temelín. „Termíny případných spuštění jsou opravdu blízké, a nebylo by to úplně jednoduché. Ale zase se nedá říct, že by to byl zásadní problém,“ tvrdí Kříž. Žádost o dostavbu Temelína nyní posuzuje ministerstvo životního prostředí. Rozhodnuto by mělo být do dvou let.

O schopnosti ČEZ spustit obě elektrárny zároveň nepochybuje ani analytik Novák. „ČEZ by mohl financovat obě stavby čistě ze svého provozního zisku,“ myslí si Novák. Náklady obou projektů by dohromady mohly přesáhnout až 300 miliard korun.

Snižování zisku by se ale nemuselo líbit českému státu, který prostřednictvím dividend ČEZ lepí díry v rozpočtu. „Pravděpodobně tak ČEZ zvýší svou, v současné době nízkou, zadluženost,“ předpovídá Novák. O financování stavby na Slovensku ale bude teprve rozhodnuto. Stejně tak ještě není jisté, kolik zakázek dostanou čeští dodavatelé. „Předpokládám, že prostor pro české dodavatele zde bude, ale v této fázi projektu by bylo nefér říkat, jak velký bude,“ uvedl Kříž.

Společný podnik ČEZ a Javys by měl vzniknout do května 2009. Studie proveditelnosti by měla být hotová zhruba o rok později a samotná stavba by měla začít v roce 2015. Vedle nové jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice spustila konkurenční společnost Slovenské elektrárne na začátku listopadu dostavbu dvou bloků v jaderné elektrárně v Mochovcích (více v článku Jaderné Slovensko). ČEZ plánuje na Slovensku vystavět také dvě plynové elektrárny ve spolupráci s maďarskou firmou MOL.