0:00
0:00
Externí hlasy18. 6. 20144 minuty

Ministryně rozvratu

Helena Válková zatím ukázala hlavně neschopnost zacházet s mocí. Z toho mohou těžit skupiny, na něž sedí přízvisko justiční mafie.

Ostřílené bojovnice Marvanové se ministryně zbavila
Autor: Ilustrace Pavel Reisenauer, Ilustrace - Pavel Reisenauer

Chci vědět, který ministr by strpěl, že jeho náměstek před ním zatajuje informace a ještě si jde na něj stěžovat policii, prohlásila ministryně spravedlnosti Helena Válková, když zdůvodňovala odvolání svého náměstka Pavla Šterna. Pokud se věci skutečně odehrály, jak bylo líčeno, pak nelze proti jejímu rozhodnutí namítnout ani slovo. Jiná věc je, že sama Válková se čím dál víc jeví jako nevyzpytatelná ministryně, která během tří měsíců stačila přivést svůj rezort k rozvratu.

Šternův postup je neobhajitelný, ostatně nikdo ze sociálních demokratů včetně premiéra se o to ani moc nepokoušel. Náměstek nemůže cenové nabídky firem do tendru zatajovat své nadřízené, která nese za výsledek soutěže politickou zodpovědnost. Ledaže by věděl na Válkovou něco strašlivého; něco, co z ní činí riziko pro další vývoj v rezortu.

↓ INZERCE

Teď už je jasné, že Štern nepřišel na policii s ničím závažnějším než s tím, že ho Válková nutí k poskytnutí údajů, na něž má coby ministryně právo. Potom lze jeho jednání vysvětlit spíš momentálním zatměním mysli způsobeným nervní spoluprací s šéfovou, která je bezesporu komplikovanou osobou.

Nakonec je ale důležitější ještě něco jiného. A sice, co všechno se při srážce Hany Marvanové a nyní Pavla Šterna s ministryní dozvídáme o pozadí justice. Na veřejnost se dostalo, že již minimálně pět let Bezpečnostní informační služba informuje vládu o napojení některých soudců na organizovaný zločin, o jejich manipulacích s konkursy, jimž padají za oběť běžní občané i podnikatelé. Ale žádná z vlád s tím nic neudělala, ačkoliv zejména na krajských soudech v Brně a Ústí nad Labem dosáhlo podle BIS propojení justice a zločinců mafiánských rozměrů.

Situace vyžaduje akutní zásah, po němž by následovala dlouhodobější legislativní léčba. K okamžitým opatřením, jak zabránit nejhoršímu, patří i dosazení takových předsedů obou krajských soudů, jež nepocházejí z místní líhně. Jen ti mohou vystartovat proti justiční mafii, která v Brně ani Ústí určitě nekapitulovala poté, co její existenci stvrdil rozsudek soudce Vojtěcha Cepla.

Z tohoto hlediska je nepochopitelné, proč Helena Válková váhá s návrhem na jmenování mělnického soudce Jana Veselého předsedou ústeckého krajského soudu. Ačkoliv popírá, že právě jeho zvolení ministerskou komisí bylo jednou z příčin jejího sporu s Hanou Marvanovou, vede proti Veselému psychologickou válku. V České televizi naznačila jakási jeho pochybení, na která prý upozornila soudcovská unie. Už však neupřesnila, co proti Veselému má, nicméně návrh na jmenování dusí v šuplíku. To jsou metody provinčního intrikána, nikoliv člena vlády.

S takovou nečinností navíc kontrastuje horlivost, s níž se dožaduje přístupu k běžícím případům. A zase, proč vlastně? Její vysvětlení – abych věděla, jak to s živými kauzami vypadá – udivuje lehkomyslností, s níž chce prolomit ústavou předepsané bariéry mezi výkonnou a justiční mocí. Vždyť se dožaduje výsady, s níž i nejvyšší státní zástupce musí nakládat s vrcholnou opatrností.

Akademička Válková v čele spravedlnosti zatím hlavně ukázala neschopnost zacházet se svěřenou mocí. Z toho mohou těžit zájmové skupiny, na něž sedí přízvisko justiční mafie. Nejde o to, že by sama Válková pracovala přímo v jejich prospěch. Spíš není schopná vytáhnout proti nim, jít jim účinným způsobem po krku. Na to měla mít ostřílenou bojovnici Marvanovou. Tím, že se jí zbavila, možná se ocitla sama proti silám, které ji buď ovládnou, nebo přivedou k pádu.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].