Věštec kolapsu západní civilizace pracuje pro Babiše

Když před více než měsícem oznámil Andrej Babiš vznik svého Institutu pro politiku a společnost, vyznělo to docela nadějně. Jako začátek cesty k tomu, že jediným tvůrcem politiky hnutí už nebude jen Babiš řídící své uskupení podle pravidla Kdo platí, ten rozhoduje. Ale že se přidají i další politici z ANO, inspirovaní programovými dokumenty a expertizami nového think-tanku. 

Skutečně viditelnou tváří Babišovy továrny na myšlenky je ale zatím jen egyptolog Miroslav Bárta, známý profesionální věštec kolapsu západní civilizace. V rozhovoru, který poskytl Hospodářským novinám, Bárta hlásá to samé, co Babiš. Jen je to oděno do hávu pseudovědeckého mudrování nad rozpadem hodnot a neodvratným koncem naší zdecimované společnosti.

Po vzoru Babiše je první úder veden proti tradičním stranám a idejím v politice. „Stranám s velkým ideovým obsahem už lidé nevěří. Jejich reprezentanti přispěli k vážné krizi velkých myšlenek,“ tvrdí Bárta. Lidé se podle něj přiklánějí k menším, lokálním myšlenkám. „Diskreditovat tedy STAN nebo ANO jen proto, že nemají jednotící ideu, je nesmysl,“ uzavírá Bárta.

Není sporu, že po pětadvaceti letech překotného vývoje se naše tradiční strany ocitly v krizi a některé bojují o holou existenci. Z toho ale nutně neplyne, že by zrovna u nás nastával konec klasických stran, nebo dokonce velkých idejí. Nejvíc zdiskreditovaná Občanská demokratická strana přežila troje volby a její šance na obrodu není nulová. Sociální demokracie sice zeslábla, ale pořád se drží na pozici druhé nejsilnější formace, byť se značnou ztrátou za ANO. A lidovci jsou důkazem, že i menší strana může přežít parlamentní smrt. Bártův „vědecký“ katastrofismus tedy spíš má sloužit i jako naháněč hlasů od zavedených stran k Babišovu bezobsažnému novotvaru.

Zajímavé je, jak v Bártově načechraném a pro leckoho jistě vzrušujícím líčení neodvratné apokalypsy probleskují přízemní zájmy podnikatele a politika Babiše. Jako jeden z příznaků úpadku civilizace Bárta líčí zákon o veřejných zakázkách, který svým důrazem (nikoliv absolutním) na nejnižší nabídku leží v žaludku majiteli Agrofertu i dalším velkým postavám byznysu.

Bárta cestu k záchraně spatřuje i v masivních státních pobídkách českých firem. Protože ty „jako jediné dohlédnou na to, aby rostli odborníci“. Těžko v tom nevidět myšlenku odbornického řízení státu jako firmy, jejímž výdobytkem budou štědré dotace průmyslovým impériím.

A když zcela vážně jako recept na obranu před kolapsem doporučuje, „abychom dokázali vyprodukovat na našem území prase, dokázali ho tady porazit a taky sníst“, zbývá už jen, aby zvolal: A kupujte kostelecké uzeniny!

Tím, co Bárta nemilosrdně odsuzuje k zániku, je parlamentní demokracie. Nikoliv soustředěné a soustavné opravování jejích vad, ale totální krach je nevyhnutelný. „Společnost se musí dostat do krize, velké řídící struktury se rozpadnou a postupně jsou nahrazeny jinými,“ líčí ponuře.

To ovšem souzní s Babišovým frontálním útokem na uplynulých pětadvacet let, které byly přes všechny chyby politiků ústící do přebujelé korupce nejúspěšnějším obdobím našich moderních dějin. Příznačné je, že Babiš i Bárta neútočí na předcházející komunismus, ale na postkomunismus, tedy éru, kdy jsme vstoupili do NATO i EU a položili základy nedokonalým, ale fungujícím demokratickým institucím.

A jakými strukturami má být nahrazen zkolabovaný systém parlamentní demokracie? Tady je Bárta poněkud nejasný. Možná nadnárodními korporacemi, nebo nějakým zbytkovým státem schopným udržet se „ s pomocí vojáků, protože když je krize, tak jediná složka schopná zajistit zásobování či komunikace je vojsko“. To už se ale průvodce příští apokalypsou vydává až kamsi do vod korporátního fašismu zajišťovaného armádou.

Rýsující se spojení apokalyptického ideologa s Andrejem Babišem bychom rozhodně neměli podceňovat. Získávání a mobilizace příznivců líčením hrůzného KOLAPSU nebo VELKÉHO TŘESKU není typickým rysem demokratické strany, ale spíš sekty. A s tou má hnutí ANO už dnes víc společného, než by se mohlo zdát. Například je velmi uzavřené vůči dalším členům a kromě předsedy nemá jiného demokratickou procedurou zvoleného funkcionáře, který by se podílel na směrování ANO.

Jestliže se think-tankovým guru takového uskupení stane katastrofista Bárta, můžeme mít dost rychle co do činění s politickou sektou oligarchického ražení usazenou v nejvyšších mocenských strukturách.