Nezaměstnanost je nejníž za devět let. A ještě klesne
Guvernér ČNB upozorňuje na nutnost nastolit vstřícnější politiku vůči zahraničním pracovníkům
Dobře rozběhnutá česká ekonomika o sobě dává vědět dalším, velmi srozumitelným číslem. Míra nezaměstnanosti spadla březnu na 4,8 procenta, což je nejnižší úroveň od roku 2008. A vzhledem ke každoročnímu sezónnímu vývoji na trhu práce je takřka jisté, že během roku klesne ještě níž. Co všechno se dá v číslech vyčíst?
Nezaměstnanost se měří podle počtu lidí nahlášených kvůli dávkám na úřadech práce. Minulý měsíc jich bylo 356 112, tedy o 24 tisíc méně než v únoru a o 87 tisíc méně než před rokem. Méně nezaměstnaných bylo naposledy v prosinci 2008, v létě téhož roku bylo v evidenci úřadů práce jedenkrát v historii i méně než 300 tisíc lidí.
Podobný vývoj by se mohl opakovat i letos - a je dost možné, že devět let starý rekord padne. „Do půlky letošního roku pravděpodobně zaznamenáme absolutní rekord v podílu nezaměstnaných pod dosavadním minimem 4.28% z roku 2008. Bude zajímavé sledovat, zda nezaměstnanost pokoří i čtyřprocentní hranici,“ míní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Na jedno volné pracovní místo nyní připadají už jen dva nezaměstnaní, což je také nebývale málo. V zimě 2012 v době recese dosahovalo toto skóre skoro 1:15. Počet volných míst se měří také na úřadech práce podle toho, co podniky nahlásí, skutečný počet tak může být ještě mnohem vyšší. Oficiální číslo volných míst za březen činí 150 917, což je opět blízko rekordu z roku 2008, ale jen těsně – rekord z dubna 2008 je jen o 1300 výš.
Česká ekonomika potřebuje kolem půl milionu cizinců, bohužel ale nejsme schopni vytvořit funkční mechanismus, jak je do Česka v době konjunktury dostat.
Vlastislav Bříza, Koh-i-noor
Velký počet volných míst a malá nezaměstnanost vedou k tomu, na co si české podniky stěžují už delší dobu – „nejsou lidi“. A tak se v praxi firmy dostávají i do situace, kdy by mohly vyrábět víc, ale za stávajících kapacit toho nejsou schopny. O tom, že je třeba odmítat zakázky, před časem mluvil třeba pivovar Budvar a podobnou zkušenost mají i jiné známé firmy.
„Jsme vyprodáni na rok dopředu a rozhodně nejsme sami. Česká ekonomika potřebuje kolem půl milionu cizinců, bohužel nejsme schopni vytvořit funkční mechanismus, jak je do Česka v době konjunktury dostat,“ stěžuje si například majitel českobudějovického Koh-i-nooru Vlastislav Bříza. A opakuje tak kritiku, která se od průmyslníků objevuje poslední dobou velmi často. V anketách, zkoumajících největší slabiny českého podnikatelského prostředí, je nedostatek pracovních sil poslední dobou zmiňován jako jedna z hlavních věcí.
Na nutnost nastolit vstřícnější politiku vůči zahraničním pracovníkům upozorňuje i guvernér centrální banky Jiří Rusnok – v rozhovoru pro pondělní Hospodářské noviny. Rusnok popsal dnešní stav uzavřenosti jako „fatální chybu“. Mezi dnešními politiky ale není toto téma příliš populární kvůli přetrvávajícím obavám obyvatel o bezpečnost. Podle Rusnoka by Česko dnes bylo schopno bez problémů absorbovat sto tisíc Ukrajinců, což ovšem nelze, a tak výkon ekonomiky vázne za svým potenciálem. „Dneska vám exportéři řeknou: Máme zakázky na růst o 20 procent, ale porosteme o 10 procent, protože na víc nemáme lidi. Část zakázek prostě odmítnou,“ míní Rusnok.
Podle Rusnoka by Česko dnes bylo schopno bez problémů absorbovat sto tisíc Ukrajinců.
Nedostatek lidí a pokračující růst ekonomiky je kombinací, která se příznivě projevuje v růstu mezd. Průměrný plat v Česku stoupl podle posledních čísel za poslední čtvrtletí 2016 na 29 320 korun hrubého měsíčně, což je o 4,2 procenta více než před rokem. Růst je opět nejvyšší od roku 2008. Ještě víc stoupají mzdy chudších lidí: medián, tedy mzda člověka přesně uprostřed lépe a hůře placené poloviny obyvatelstva, stoupl loni o šest procent na 25 061 korun.
To souvisí mimo jiné s administrativním zvyšováním minimální mzdy - a patrně i s tím, že mnohé restaurace přišly po zavedení EET o nevykázané příjmy v hotovosti, které rozdávaly zaměstnancům bokem bez evidence. Oficiální mzda v pohostinství byla dosud podle oficiálních statistik na úrovni kolem 15 tisíc, tedy výrazně níž než v jiných odvětvích; nové statistiky nejspíš ukáží skokový nárůst, půjde ale jen o „zoficiálnění“ toho, co už dřív lidé brali.
Úroveň mezd v přepočtu na eura je přitom v Česku stále výrazně pod úrovní západoevropských zemí. Pokles nezaměstnanosti a vysoká poptávka po pracovní síle by měly tuto situaci aspoň mírně zlepšit, své patrně udělá i tlak na privátní sféru v situaci, kdy vláda v posledních letech zvedá platy pro státní zaměstnance.
Svoje udělá letos i očekávané zhodnocení kurzu koruny a také tlak na firmy, aby v době nedostatku levných pracovníků víc investovaly do svých provozů a zvedly produktivitu. Obojí ale změní situaci jen zvolna. Přiblížit se s mzdami západním zemím obnáší povýšit českou ekonomiku na výrobu s vyšší přidanou hodnotou - což je úkol na delší dobu podmíněný dalekosáhlými změnami v oblastech, jako je školství nebo investice do infrastruktury.
Naopak uzavření hranic před Ukrajinci, kteří by rádi zaplnili hůře placené profese ve výrobě, platovou úroveň v Česku samo o sobě nezvedne. Spíš zabrzdí české podniky v rozvoji, ze kterého by mohly budoucí prosperitu financovat.
Přečtěte si více k tématu
Jak se zařídit v novém režimu, kdy měna opět volně plave
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].