„Je to diktatura!“ křičí žena na videu, které se v úterý nad ránem objevilo na internetu. Policie na něm násilím odvádí Antonia Ledezma, jednoho ze dvou venezuelských opozičních vůdců, kteří byli té noci zatčeni. Další krok prezidenta Nicoláse Madura proti režimním oponentům následuje po kontroverzních nedělních volbách, ve kterých se vybírali delegáti do nového ústavodárného orgánu, jenž dává jeho vládnoucí straně prakticky neomezenou moc. Voliči totiž mohli vybírat jen ze seznamu kandidátů, kteří byli až podezřele blízcí současné hlavě státu - a k tomu, zda si přejí měnit ústavní pořádky, se nemohli vyjádřit vůbec.
Ještě před půl rokem byla opozice ve Venezuele na vzestupu, získala velký počet křesel v Národním shromáždění a brousila si zuby i na prezidentské volby v roce 2018. Tou dobou ale Vrchní soud postupně přebrali Madurovi lidé a soudci začali měnit a rušit zákony, které prezidentovi odporovaly nebo se mu nehodily. V březnu pak Vrchní soud odebral Národnímu shromáždění legislativní pravomoc; toto rozhodnutí však vyvolalo obrovské rozhořčení ve Venezuele i ve světě a bylo brzy zrušeno.
Kdysi bohatá země se podle většiny komentátorů už dávno ocitla za hranicí ohrožení demokracie a potýká s extrémním nedostatkem potravin, léků i zboží denní spotřeby. Madurův zesnulý předchůdce na postu prezidenta i vůdce strany Hugo Chavez velkou část podniků znárodnil a ekonomiku země stavěl téměř výlučně na exportu ropy (podle BBC tvoří ropa až 95 % venezuelského exportu).
To přineslo Madurovi hned po nástupu do úřadu problémy - celosvětový propad cen ropy venezuelskou ekonomiku těžce zasáhl. V květnu, po měsíci bouřlivých protestů, během kterých zemřelo přes 120 lidí, tak přišel prezident s plánem vytvořit nový státní orgán – ústavodárné shromáždění, jež má mít pravomoci přepsat ústavu nebo pozměnit podobu jiných státních orgánů. Jeho odpůrci se obávají, že to poskytne prezidentovi prakticky neomezenou nadvládu. A nejen jeho odpůrci: takto kumulovanou moc podle deníku The New York Times neviděla latinská Amerika od tzv. juntas, které ovládaly mnoho latinskoamerických států v minulých desetiletích.
Aby nový orgán získal legitimitu, konaly se v neděli ve Venezuele zmíněné volby. Voliči ovšem mohli pouze vybrat členy nového ústavodárného shromáždění ze seznamu kandidátů náležejících ke Spojené socialistické straně. Přestože vláda zakázala protesty pod hrozbou silných trestů, byly volby opět provázené násilím, při kterých zemřelo minimálně 10 lidí.
Mezi členy nového orgánu je i prezidentova manželka a kritici výsledky voleb označují za spolehlivou likvidaci opozice. Nikki Haley, velvyslankyně Spojených států při OSN, je pojmenovala jako podvodné. Spojené státy už ve středu před volbami zmrazily venezuelská aktiva a zakázaly obchodování s prezidentem a třinácti jeho nejbližšími lidmi. Jakožto největší odběratel venezuelské ropy (USA kupují až 50 %) zvažují také sankce zahrnující nákup této komodity. Jsou si však vědomy, že tento krok by zároveň zhoršil humanitární krizi v zemi a negativně ovlivnil ceny pohonných hmot v Americe.
Podle zahraničních pozorovatelů se může napětí ve Venezuele ještě zvýšit a protesty mohou eskalovat. The Washington Post již přinesl zprávu, že zmínění dva největší opoziční vůdci byli v noci z pondělí na úterý odvlečeni policejními jednotkami ze svých domovů. Jen krátce předtím prezident Maduro potvrdil, že neustoupí od svých plánů přepsat ústavu a bude bojovat proti svým odpůrcům i proti mezinárodní konspiraci, kterou vede „císař Donald Trump“. Toho ve vysílání národní televize vyzývá, ať klidně uvalí další sankce, neboť se ho nebojí.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
