Theresa May dala Moskvě ultimátum: Vysvětlete chemický útok v Londýně

Britská premiérka Theresa May v pondělí velmi tvrdě obvinila Rusko z chemického útoku na území Spojeného království a dala Moskvě ultimátum do úterního večera. Ruská vláda má věrohodně vysvětlit, zda v případě pokusu o vraždu Sergeje Skripala a jeho dcery Julie zaútočila ona sama, nebo ztratila kontrolu nad svým arzenálem chemických zbraní a ty padly do rukou jiné strany. Podle zjištění expertů z ministerstva obrany byl totiž bývalý dvojitý agent napaden látkou ze skupiny chemických zbraní známých pod názvem Novičok vyvinutých právě Ruskem. Jde nervově paralytické látky na bázi fosforu – a jsou pět až osmkrát účinnější než látka označovaná XV, použitá vloni pravděpodobně Severní Koreou k likvidaci bratra nejvyššího vůdce Kim Čong-una.

Podle Financial Times se jedná o „jednu z největších krizí ve vztazích Velké Británie s Ruskem“. Britská premiérka pohrozila odvetnými opatřeními v případě, že Rusko “nebude do úterního večera věrohodně reagovat”. Británie by v takovém případě pokus o atentát, při němž byla ohrožena široká veřejnost, považovala za “nezákonné použití síly ze strany ruského státu proti Spojenému království”.

Jak ale vlastně může Británie reagovat? A jak zareagují britští spojenci v NATO, především samozřejmě Spojené státy? Podle analytika Mathieua Bouleguea z think tanku Chatham House citovaného zmíněným britským deníkem Rusové rozhodně na britské ultimátum reagovat nebudou.

Británie se může odvolat na článek 4 smlouvy o NATO a požádat o setkání všech členských států, na nichž proběhnou konzultace. Může také požádat členské země EU, aby podpořily další úzkou bezpečnostní a obrannou  spolupráci s Brity navzdory Brexitu. Británie může také schválit tzv. Magnitského zákon, který by jí - podobně jako Spojeným státům - umožnil zmrazit majetek a zneplatnit víza těm občanům ruské národnosti, kteří jsou obvinění z porušování lidských práv.

Další možností jsou omezení činnosti ruských společností, především bank Sberbank a VTB, které se již nyní potýkají s obtížemi v důsledku sankcí kvůli zásahu Ruska na Ukrajině. The Guardian popisuje další možnosti odvety spojenců:  rozmístění většího množství jednotek NATO v blízkosti běloruských hranic, urychlení programu přechodného přijetí Ukrajiny do NATO a podobné programy pro země na Balkáně. Británie může rovněž označit Rusko jako zemi podporující terorismus, což by mohlo vést k dalším jednostranným sankcím.

Deník The Washington Post konstatuje, že první reakce Bílého domu rozhodně neodrážela naléhavost, s níž vystoupila v Londýně tamní premiérka. Prezidentova mluvčí Sarah Huckabee Sanders pouze prohlásila, že Spojené státy stojí na straně Velké Británie, ale odmítla komentovat roli, kterou v případu Rusko sehrálo. O něco později na novou situaci reagoval ministr zahraničí Rex Tillerson, podle nějž za útokem “zjevně stojí Rusko” - a prohlásil, že toto zjištění “vyvolá reakci”. Později ještě přitvrdil a dodal, že podobné útoky – tedy pokusy o vraždu soukromých osob na půdě suverénní země - nemají ospravedlnění v žádné situaci. „Jsme pobouřeni tím, že se Rusko podle všeho opět takového jednání dopouští. Rusko zůstává nezodpovědným zdrojem nestability ve světě - od Ukrajiny až po Sýrii a nyní také ve Spojeném království. Jedná bez ohledu na suverenitu jiných zemí a životy jejich občanů,” řekl.

The Washington Post nicméně píše, že zatím není vůbec jasné, zda se ke svému ministrovi připojí také prezident Trump. Ten je známý tím, že již dříve zpochybňoval zjištění tajných služeb, především v jejich tvrzení, že Rusko aktivně zasahovalo do průběhu amerických prezidentských voleb.

Deník The New York Times pak ve svém editorialu upozorňuje, že Putinovi zatím procházely drzé útoky v Sýrii i na Ukrajině – ale tentokrát si prý napadení členské země NATO vyžaduje skutečně důraznou reakci jak organizace samé, tak především USA. Rusko si muselo být dobře vědomo, že Britové původ látky odhalí a že o pachateli nebude pochyb. Atentát je tak zřejmě cynickým vzkazem Putina do vlastních řad. Ruský prezident již před lety veřejně prohlásil, že “zrádci na své činy dojedou. Zradili své přátele, spolubojovníky. Ať za svou zradu dostali cokoliv, svými zlaťáky se nakonec zalknou“.