Přestávají Němci věřit svým médiím kvůli uprchlíkům?

Velkou pozornost dál vyvolává sobotní pád ruského letadla nad Sinají, při němž zahynuli cestující i členové posádky, všichni Rusové. Co tragédii odlišuje od „běžných“ leteckých katastrof, jsou spekulace, které se rozběhly kolem příčin nehody. Ruská letecká společnost Kogalymavia totiž oznámila, že zřícení stroje zavinily „vnější vlivy“.

Prohlášení vzbuzuje další otázky, protože aerolinky zatím nemají k dispozici údaje z černých skřínek a světovými médii kolují zprávy, jako je prohlášení vdovy po jednom z pilotů, podle níž si manžel na stav letadla v minulosti stěžoval. Přesto zástupce ředitele společnosti vyloučil chybu pilota i technické problémy.

Britská stanice BBC bez ohledu na tato prohlášení do svých čtyř teorií zařazuje jak chybu pilota, tak technickou vadu. Zároveň do přehledu přibírá hypotézy, které mohou událost posunout do zcela jiných souvislostí: a to výbuch bomby umístěné na palubě či útok raketou.

Bezpečnostní experti už stihli zpochybnit tvrzení džihádistů blízkých Islámskému státu, že jde právě o jejich „práci“ - prý postrádají jak nutné vybavení, tak schopnosti, aby takovou operaci mohli provést. Podezření každopádně dále přiživuje informace, že letoun se ještě ve vzduchu rozlomil. Bezpečnostní expert BBC Frank Gardner k tomu dodává, že tato teorie by představovala noční můru jak Rusko bojující proti IS v Sýrii, tak pro Egypt závislý ekonomicky na turistickém ruchu.

V Německu byl zveřejněn průzkum, který značně znepokojil tamní novináře a další zástupce médií. Čtyřiačtyřicet procent dotázaných Němců totiž v dotazníku sociologického institutu Forsa uvedlo, že podle jejich názoru média přinášejí „nepřesné a přikrášlené zpravodajství“ a jsou „řízena shora“ - byť nevíme, co přesně tím respondenti myslí.

Stanice Deutsche Welle tuto nedůvěru přičítá zejména momentální uprchlické krizi, v níž řada lidí cítí rozpor mezi tím, co vidí kolem sebe ve svých městech a vesnicích, a informacemi, které dostávají z médií. Podle některých kritických hlasů německá média příliš zdůrazňují pozitivní příklady integrace cizinců a opomíjejí negativní stránku imigrace.

Jak říká Norbert Bolz, expert na komunikaci z berlínské techniky, část viny padá na hlavu levicových médií. „Lidé, kteří celé roky bojovali za průhlednost, za svobodu projevu a tisku, dnes určují, jaká témata jsou tabu,“ říká Bolz. „Součástí svobody projevu je ale respekt k lidem s odlišným pohledem na věc.“

Novinář Roland Tichy pak v textu upozorňuje na konkrétní přešlapy, jež nedůvěru podporují: lokální noviny v osmitisícovém městečku Sebnitz v Sasku kupříkladu informovaly o utonutí malého syna německo-íránského páru titulkem Neonacisté utopili dítě - aniž je jediný důkaz, že tamní pravicoví radikálové měli se smrtí chlapce cokoliv do činění (chlapec zemřel na zástavu srdce). Novináři ovšem obvinění odmávli argumentem, že atmosféra ve městě je prý taková, že „neonacisté to klidně udělat mohli“.

Někdy je však potřeba pořádný skandál, aby se rozproudila potřebná debata o nějakém tématu, třeba o chování vůči ženám na pracovišti. Byť v Česku, kde by byla taková debata potřeba jako sůl, se to zatím nepodařilo ani prezidentovi Zemanovi, který se k ženám dlouhodobě chová vpravdě skandálně.

V Mexiku zařídil vzrušenou diskusi televizní moderátor, který před zraky diváků slovně i fyzicky obtěžoval kolegyni: nejprve se pokoušel nadzvednout jí sukni, následně jí sáhnul na prsa a celé to doprovázel sexuálně zabarvenými komentáři. Moderátorka se nejprve snažila věc ignorovat, nakonec však se slovy, že „takto nemůže pracovat“, odešla pryč. Načež její kolega celý incident korunoval tím, že se divákům omluvil s vysvětlením, že kolegyní zmítají hormony.

Vzhledem k tomu, že se vše odehrálo během sledovaného televizního hudebního pořadu, reakce na sebe nenechaly dlouho čekat. Zejména, když skandál měl ještě skandálnější dohru: televizní stanice totiž zveřejnila prohlášení, že šlo o domluvený fór, o němž tvůrci doufali, že se z něj stane virální hit. Jenže moderátorka později uvedla, že byla k tomuto vysvětlení vedením stanice dotlačena.

Celou věc vyšetřuje mexická komise zabývající se diskriminací a vložily se do ní i významné mexické političky Martha Tagle a Angelica de la Pena, přičemž druhá jmenovaná, senátorka mexického parlamentu, dokonce požádala vládu o formální prošetření případu. Jak připomíná BBC, obrovskou pozornost skandál vyvolal prý hlavně proto, že odráží praxi běžnou v mexických firmách i na úřadech.

Elisabeth Holmes patří v žebříčku nejmladších miliardářů světa čestné místo jako ženě, která si vydělala nejvíce peněz vlastním přičiněním. Na miliardy ji sice poráží Číňanka Jang Chuej-jen, jenže ta majetek získala dědictvím po otci-podnikateli v realitách.

https://www.youtube.com/watch?v=dBvzKp0AERE

Holmes navíc reprezentuje úžasný příběh o mladé ženě, která vlastní pílí a talentem vybudovala miliardovou společnost Theranos, která se – jako bonus - zabývá činností společensky prospěšnou: vyvinula jednoduchý krevní test, k němuž je potřeba pouze pár kapek krve. Mimořádný úspěch rodačce z americké metropole Washingtonu - která podobně jako další„zázračné děti hi-tech světa nedokončila prestižní univerzitu (Stanford) -  vysloužil novinové titulky typu „příští Steve Jobs“.

Jenže nyní doposud jednoznačný příběh velkého úspěchu dostává trhliny, jak upozorňuje týdeník The Economist. Vše odstartoval článek v americkém deníku The Wall Street Journal, podle něhož Theranos nafukuje spolehlivost a využitelnost svých testů. Následovalo prohlášení Amerického úřadu pro kontrolu potravin a léčiv,  který konstatoval něco velmi podobného jako WSJ, a farmaceutické firmy GlaxoSmithKline, která prý v posledních letech s Theranosem – v rozporu s tvrzením firmy – nespolupracuje.

Podle Economistu nicméně nemusí jít o konec nadějného podniku, každý start-up – a Theranos do této kategorie pořád patří - se potýká s většími či menšími problémy. Pokud se ovšem některé pochyby přetaví v tvrdou realitou, firma už nebude mít nikdy stejnou hodnotu. Což přivádí Economist k poukazu na obecnější problém dnešní technologického průmyslu, v němž jsou hodnoty firem spíše než na reálném výkonu založené na „fantaziích o jejich možnostech“.

Video: Proč se dnes neobejdeme bez vizualizace dat.

Kulturní tip: Na kometě. ČT2 2.11.2015  21:55. Poslední z trikových hraných filmů Karla Zemana, které vizuálně vycházely ze starobylých rytin provázejících romány Julese Verna.