Pošleme miliardy ze střední Evropy na jih, navrhuje Brusel

Desítky miliard eur, plynoucí dnes v rámci společného evropského rozpočtu do střední Evropy, by po roce 2020 měly téct spíš na jih, do zemí zasažených finanční a imigrační krizí. V neděli na to upozornil britský list Financial Times.

Odkazuje se na informace o tom, jak bude za měsíc vypadat výkop Evropské komise k začínající debatě o příštím rozpočtovém období 2021–2027. Součástí návrhu mají být výrazné změny – slovy FT „dramatic redesign“ – takzvaných kohezních fondů. A přes ně se v nynějším rozpočtu na roky 2014–2020 rozděluje 350 miliard eur podle principu, že bohatší části Unie pomáhají těm chudším.

Evropská komise – orgán fungující coby jakýsi domovník balancující zájmy mezi jednotlivými členskými státy – chce podle FT navrhnout konec dosavadní praxe, kdy se z kohezních fondů čerpalo podle bohatství jednotlivých zemí měřeného hrubým domácím produktem na hlavu. Nová měřítka mají být pestřejší, aby se bral ohled třeba na nezaměstnanost mladých lidí, úroveň vzdělání nebo migraci.

Zvláštní ohled by se měl brát na způsobilost, jak je kdo schopen s penězi naložit, což bude obnášet i kritéria jako vymahatelnost práva a odolnost proti korupci. Dokument, který reportéři FT měli možnost vidět, přímo zmiňuje odkaz na ctění evropských „hodnot“ - což je jasný vzkaz směrem do Polska nebo Maďarska, kde je Brusel s výkladem demokratických pravidel s místními lídry už roky ve sporu.

FT připomínají, že debata o novém rozpočtu bude zatížena brexitem, kvůli kterému v příští sedmiletce vypadne příspěvek Británie, takže peněz na rozdávání bude logicky méně. Evropský komisař pro rozpočet Günther Oettinger již upozornil, že bude třeba ušetřit kolem pěti až deseti procent. Země jako Řecko nebo Španělsko při posledních jednáních v roce 2013 přišly zhruba o 30 procent dřívějších peněz. Nyní se tedy může něčeho podobného dočkat střední Evropa včetně Česka.

Angela Merkel a Emmanuel Macron už dříve podpořili myšlenku, že společné peníze by měly víc směrovat do míst zatížených integrací uprchlíků, i když jde o bohaté státy jako Německo nebo Švédsko.