Polsko je špindírou EU, cestu k lepšímu vzduchu ukazují aktivisté z Krakova

Polsko vysoko překračuje povolené evropské limity pro znečištění vzduchu, rozhodl ve čtvrtek Evropský soudní dvůr, tedy nejvyšší právní instance v Unii. Podle odhadu zdravotníků v Evropě kvůli znečištění vzduchu ročně zemře zhruba 400 tisíc lidí. Evropský soud se ve svém verdiktu soustředil na to, kolik je v polském ovzduší takzvaných PM10, tedy pevných částic, jejichž průměr je menší než 10 mikrometrů a jejichž vdechnutí je pro člověka velice škodlivé. Polsko narušuje povolené znečištění těmito částicemi ve 35 ze 46 zón, ve kterých se kvalita vzduchu měří, uvedl soud. Problémy s extrémním smogem navíc přetrvávají více méně beze změny posledních deset let, dodal v rozsudku podle agentury Reuters.

Na polském území se podle Světové zdravotnické organizace nachází 33 z 50 měst s nejšpinavějším vzduchem v Evropě. V některých částech Polska – například na jihu země podél českých a slovenských hranic - je někdy ve vzduchu více smogu než v notoricky znečištěných asijských aglomeracích jako Peking nebo Dillí. „Boj proti smogu je jednou z našich vládních priorit. Ale za pouhý rok s tím mnoho neuděláme,“ komentoval rozsudek ESD premiér Mateusz Morawiecky a odpovědnost za špatný stav vzduchu dával předcházejícím vládám.

Proč vzduch v Polsku dlouhodobě tak špatný? To se pokouší zjistit i slovenský Denník N, který situaci v Polsku zkoumá v podrobné analýze. Stav není zdaleka všude stejný, píše se v článku. Třeba na severu Polska u Baltského moře je vzduch srovnatelně čistý jako v severním Německu. Nejhorší vzduch je na jihu Polska v Malopolském, Podkarpatském a Slezském kraji – konstatuje shodně. Hlavním zdrojem smogu v Polsku není průmysl a automobilový provoz, ale domácnosti, které k vytápění používají hlavně státem všemožně dotované uhlí, píše Denník N. Vláda sice lidem připlácí na nákup nových ekologických kotlů, v zemi přesto stále přibývá těch neekologických, které dokážou spalovat také odpad.

Že se ale situace dá zlepšit, ukazuje případ města Krakov, které bývalo v zimních měsících pravidelně jedním měst z nejvíce zamořených smogem. Jak už to často bývá, Krakov za své znečištění tak docela nemohl – leží v údolí řeky Visla v sevření kopců, které špinavý vzduch drží ve městě. Krakov byl tak kvůli vyhlášenému smogu dlouhá léta terčem posměchu od obyvatel ostatních měst, zejména Varšavy. Tři krakovští aktivisté si ale v roce 2012 řekli, že to tak dál nejde.

Andrzej Guła, Ewa Lutomská a Anna Dworakowská vytvořili spolek, který pojmenovali Krakovská smogová výstraha. Prostřednictvím sdružení  upozorňovali na velké znečištění vzduchu v historickém klenotu Polska. Primátor města Jacek Majchrowski se na trojici aktivistů nejdříve naštval, že populárnímu městu kazí pověst a odhánějí turisty, ale časem změnil názor a začal jim naslouchat. O rok později podpořil úplný zákaz používání pevných paliv ve městě, který má začít platit od podzimu 2019. Do této doby musí z města zmizet všech 30 tisíc uhelných kotlů.

Město zavedlo na jejich likvidaci unikátní program. V prvních letech po primátorově rozhodnutí platilo 100 procent finančních nákladů na výměnu kotle za plynový, za připojení k síti centrálního topení nebo za přechod na obnovitelné zdroje. Jak se termín zákazu kotlů blíží, podpora se snižuje a dnes už je jen 60 procent, což má lidi přinutit, aby výměnu nenechali na poslední chvíli. Kromě toho město lidem proplácí rozdíl mezi náklady na provoz dražšího topení plynem a uhlím. K tomu přidalo ještě dotační program na zateplování budov.

Tyto kroky pomohly, píše Denník N. Rok před zavedením úplného zákazu topení pevným palivem je v Krakově místo původních 30 tisíc individuálních kotlů jen 5 tisíc. A město počítá s tím, že i zbytek se podaří zlikvidovat. Hlavní zpráva je, že opatření zabrala, vzduch se dramaticky zlepšil a po mnoha letech se obyvatelé města mohou konečně nadechnout. Ne že by ve městě smog nebyl, ale jeho limity se překračují už jen mírně. Pokud je vzduch v Krakově na 150 až 200 procentech normy, na jihu Polska je běžných 500 až 700 procent normy. To byla přitom před pár lety běžná cifra i v Krakově.

Aktivisté ze sdružení Krakovská smogová výstraha se nyní svůj recept snaží šířit i ve zbytku Polska, především právě na jihu země. Základem je provádění vlastních měření, nezávislých na státních údajích o znečištění vzduchu, která předkládají veřejnosti. Založení nezávislých stanic ukázalo, že oproti očekávání je velice špatný vzduch v horách a v lázních, kam si Poláci jezdí odpočinout a paradoxně léčit nemoci dýchací soustavy. Vzduch v průmyslových Katovicích je například lepší než v lázních Szczawnica a Rabka-Zdroj nebo v Ojcovském národním parku.

K iniciativě spolku se přidali i krakovští podnikatelé, kteří založili startup Airly. Od nich si kdokoli může koupit poměrně laciný měřič pevných částic ve vzduchu, a stát se tak nezávislou měřící stanicí. Údaje z těchto nezávislých stanic se pak shromažďují na webu Airly a vzniká alternativní systém měření kvality vzduchu. Vzniklá mapa je daleko podrobnější než údaje od státu – na web Airly může poslat údaje o kvalitě vzduchu i obyvatel sebemenší polské vesnice. Internetová stránka neříká jen to, jak je kde čistý i špinavý vzduch, ale třeba i to, zda se za takového stavu dá jít ven běhat, nebo je lepší zůstat doma. V době vzniku tohoto článku je vzduch ve starém městě v Krakově na 78 procentech normy. „Vzduch je docela dobrý. Dobrý den pro venkovní aktivity,“ jak říká web Airly.