Neodcházejte z Facebooku, západní uživatelé. Nikdo nebude tlačit na reformy

Po odhalení manipulace s daty 50 milionů uživatelů Facebooku se řada lidí rozmýšlí, jestli z této sociální sítě neodejít. Zrušení facebookového účtu se jim zdá jako jediný možný krok, který může člověk udělat pro záchranu svého soukromí, mentálního zdraví a západní demokracie. Přeseknout pouta doporučil váhajícím už i Brian Acton, technologický mág, který před třemi lety prodal právě Facebooku za 16 miliard dolarů svoji aplikaci WhatsApp Messenger. „Je čas vymazat Facebook,“ napsal na Twitter před pár dny.

Do toho teď přicházejí sloupkaři New York Times Max Fisher a Amanda Taub s překvapivým apelem na čtenáře: „My se z Facebooku odejít nechystáme - a radíme vám, abyste to nedělali ani vy!“ Taub s Fisherem přitom rozhodně nepovažují Facebook za důvěryhodné neviňátko, které jen touží umožnit lidem, aby sdíleli fotky a postřehy s „přáteli“. Právě naopak: berou ho jako v jistém ohledu společensky nebezpečnou a riskantní záležitost. A právě proto - vzkazují čtenářům -  byste si měli účet ponechat. Protože je to vlastně stejné jako s mexickou policií…

Mexiko je země známá jedním neblahým vývojem: křiklavá nerovnost v příjmech tam zhruba od minulé dekády vedla k nárůstu pouličního násilí a všeobecnému pocitu ohrožení. Zkorumpovanost policie se stala příslovečnou, řada jejích příslušníků dokonce spolupracovala se zločinci a běžný občan se na strážce zákona mohl čím dál míň spoléhat. Zatímco chudí Mexičané si na to z nezbytí zvykli, bohatí vzali problém vlastní bezpečnosti do svých rukou: najali si soukromou ochranku a stáhli se do opevněných sídlišť.

Čistě osobně je těžké se jim divit, ale pro společnost jako celek to mělo ničivé důsledky. Protože vlivní lidé ztratili o veřejnou policejní instituci zájem a přestali se jí zabývat, mávli nad ní rukou i politici a bezpečnostní sbor se propadá do bahna hloub a hloub. Což běžné Mexičany vystavuje nezáviděníhodné situaci. A tady se příměr Amandy Taub a Maxe Fishera vrací k Facebooku.

Je samozřejmě pochopitelné, proč dnes tolik Američanů a Britů uvažuje o odchodu ze sociální sítě, která je „zradila“. Vydala jejich data politickým manipulátorům, kteří díky tomu - jak teď sami přiznávají - silně napomohli volbě Trumpa prezidentem USA a k vítězství brexitářů v referendu o odchodu Velké Británie z EU. Když ale západní uživatelé z Facebooku odejdou, zmizí tlak udržující tuhle globální firmu jakž takž při věci - a miliardy lidí jinde v rozvojovém a chudším světě to ucítí na své kůži. Protože oni jen tak odejít nemohou. „Pro většinu lidí na Zemi je prostě Facebook internet a představuje pro ně jediné spojení s rodinou, přáteli, byznysem… Proto je tak důležité vést debatu o ochraně dat a bezpečnosti na téhle síti,“ citují novináři svou kolegyni z New York Times Sheeru Frenkel.

Koneckonců, Facebook sídlí ve Spojených státech, kanceláře má i jinde v západním světě, takže nemůže ignorovat tamní politické a společenské tlaky. A jeho ochota naslouchat stížnostem Američanů či Britů bude jistě mnohem větší než vstřícnost ke stejným stížnostem z daleké periferie. Příklad?

Minulý týden Facebook odmítl žádosti aktivistů ze Srí Lanky, aby zavřel stránky tamních extremistů, kteří přes ně provokují a organizují současnou vlnu násilností svírajících ostrov. Současně však Facebook vyhověl podobným žádostem z Británie a zavřel stránky britské ultrapravicové skupiny Britain First s odůvodněním, že „na ně opakovaně dávala texty určené k vyvolávání nenávisti a nepřátelství vůči některým menšinám“. Britští uživatelé tak donutili představitele společnosti zamyslet se nad regulací nenávistných projevů způsobem, o kterém srílanští uživatelé mohou jen snít.

Když tedy západní uživatelé ze sítě hromadně odejdou, bude to pro Facebook samozřejmě ztráta pozice na tamním trhu. Současně to však obrovsky sníží tlak na to, aby firma provedla patřičné reformy. Důsledky možná dopadnou nejdřív na hlavy vzdálených lidí kdesi v neznámé zemi - ale časem se pravděpodobně vrátí tam, odkud vše původně vzešlo.