Německé strany před volbami sbírají kritikou Trumpa laciné body

Od zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem ztratili Němci důvěru v USA. Pouze 22 % Němců hodnotilo v únoru letošního roku (měsíc po inauguraci) Spojené státy jako spolehlivého partnera. Po půl roce, v červnu, pak situace nebyla o moc lepší – celkem 87 % Němců se vyjádřilo, že nemá důvěru, že Donald Trump bude v zahraniční politice dělat správné kroky. Vzhledem k tak silným nesympatiím vůči americkému prezidentovi není překvapivé, že se Trump stal jedním z témat i právě finišující předvolební kampaně. Americký magazín Foreign Affairs přináší bližší pohled na to, jak se jednotlivé politické strany k americkému prezidentovi staví.

Kvůli negativnímu vnímání Trumpa německými voliči je lákavé na jeho kritice sbírat politické body. Většina předních kandidátů odsoudila např. Trumpovo vyjádření k incidentu v Charlottesville a vyjádřila obavu z krajně pravicového násilí v USA. Nejtvrději mluvil lídr socialistů Martin Schultz, který incident nazval „nacistickým terorem“. Hodně mediálního prostoru bylo věnováno i novým protiruským sankcím, které Trump na návrh Kongresu schválil. Byť namířené proti Rusku, penalizovány by teoreticky mohly být i některé německé společnosti, které v Rusku obchodují v několika specifických odvětvích (zejména energetice). Sigmar Gabriel, socialistický ministr zahraničí, Američany obvinil z ohrožování evropské energetické bezpečnosti ve jménu podpory rostoucích exportů amerického břidlicového plynu do Evropy.

Dalším tématem, ke kterému se němečtí politici hojně vyjadřují, je Trumpův tlak na zvyšování výdajů na obranu minimálně na úroveň 2 % HDP, jak ukládá smlouva NATO. Ačkoliv Barack Obama pravidelně apeloval na členy Aliance ve stejném duchu, současná americká administrativa tlak výrazně zvýšila. Ministryně obrany z CDU, Ursula Von der Leyen, se vyjádřila, že Německo musí plnit své závazky v mezinárodních smlouvách a vnímá tento požadavek jako příležitost k modernizaci německé armády. Tuto pozici podporuje i kancléřka Angela Merkel. Naopak Martin Schultz zvyšování výdajů na vyzbrojování odmítá s argumentem, že kdyby Německo dávalo na obranu 2 % HDP, mělo by nejmocnější armádu v Evropě – a to je situace, která se mu nelíbí.

Každá z politických stran zaujímá ve vztahu k americkému prezidentovi lehce odlišnou pozici. Nejtvrdší je levicová Die Linke, žádná z ostatních německých mainstreamových stran není tak anti-americká jako tato postkomunistická strana. Konzervativní unie kancléřky Merkel je vůči Trumpovi kritická, nicméně ona sama v kampani odmítá využívat rétoriky otevřeně namířené proti Trumpovi. Kancléřka se vyjádřila, že je nutné Trumpa jakožto amerického prezidenta respektovat, i když se v lecčem názorově rozcházejí. Ve snaze alespoň nějak se vůči CDU vymezit, zaujali Sociální Demokraté podstatně tvrdší přístup a Martin Schultz přislíbil, že v případě zvolení kancléřem, bude Trumpovi „otevřeně oponovat“.

Jak podotýkají někteří komentátoři, situace v lecčem připomíná volby z roku 2002. Tehdejší sociálně-demokratický kancléř Gerhard Schröder tvrdě kritizoval americké plány na invazi do Iráku. Opoziční Angela Merkelová americkou administrativu podporovala a německo-americké partnerství pro ni představovalo klíčový komponent německé zahraniční politiky. Částečně i kvůli opozici válce v Iráku tehdy Schröder vyhrál. Je nicméně nepravděpodobné, že by se scénář z roku 2002 opakoval – Martin Schultz je umírněnější než Gerhard Schröder a Angela Merkelová v roce 2017 je jiná než Angela Merkelová před patnácti lety. V nepřímé narážce na Trumpovo počínání nedávno Merkelová vyjádřila pochyby o spolehlivosti tradičních spojenectví a je podle ní načase, aby „Evropa vzala věci do vlastních rukou“. Mnoho Němců toto vyjádření přivítalo – vnímají ho jako záruku, že Merkelová bude i po volbách Trumpa kritizovat, kdykoliv to bude nutné.