Mexico City jde příkladem v boji proti zahlcení auty

O dostupném parkování ve městech a jeho zhoubnosti nedávno zveřejnil text britský týdeník Economist (a Respekt ho přetiskl, takže tady je anglický originál a tady český překlad). V zásadě říká, že dostatek parkovacích míst ve městech není žádná výhoda, nýbrž důvod, proč se města rozlézají, znečišťují a cena bydlení roste. Největší město Severní Ameriky a hlavní město Mexika, Mexico City, si to vzalo k srdci, píše server Wired. Jeho příklad je ale zajímavý globálně (třeba i pro Prahu), protože některé věci jsou všude na světě stejné.

MC má k novým opatřením pádné důvody. Statistiky se různí, ale co se týče dopravních zácp, v žádné na tom není dobře - buď je úplně nejzacpanějším městem na světě, anebo dvanáctým v pořadí. To je jedna věc. Druhou je zvyšující se cena bydlení ve městě. Bohatá střední třída se v předchozích dekádách odstěhovala na předměstí (kde může nerušeně grilovat, sekat trávník a také zažívat traumata jako ve filmech Americká krása nebo Donnie Darko) a centrum začali obývat chudší obyvatelé města. Trend se obrací, bydlet ve městě je zase víc v kurzu než na jeho kraji, a bohatí se vrací. Vytlačují tak méně movité sousedy na okraj, protože míst k bydlení je nedostatek. To podle radních není dobře.

Míst je nedostatek, protože lidé mohou žít ledaskde, ale rozhodně ne na parkovacích místech. Ta přitom zabírají značnou plochu, protože stavitelé domů při stavbách nebo rekonstrukcích zavazují městské vyhlášky vybavit byty patřičným počtem parkovacích míst. Tahle vyhláška se teď ruší, respektive se otáčí. Namísto minimální rozlohy parkovací plochy stanovuje maximální plochu, jíž není možné překročit.

Toto opatření má navýšit prostor pro nové byty, ulevit poptávce a snížit ceny. Parkovací místa, jako každý nástroj na zpohodlnění dopravy, navíc fungují tak, jak urbanisté už dlouho říkají: přinášejí prostě víc aut. Cestou k ohleduplnější automobilové dopravě ve městech nejsou lepší a větší tunely nebo nenápadnější parkovací domy, ale pouze a jenom omezení.

MC se tak vědomě snaží uplést bič i na sebe. Jestliže obyvatelům omezí možnost jezdit autem, bude jim muset nabídnout dobrou alternativu, hlavně rychlou a spolehlivou veřejnou dopravu. Tlak nespokojených obyvatel bude jistě účinnější pohon než vědomí, že “něco by se mělo udělat, protože je to fajn, ale nijak to nespěchá”.