Lidé, kteří touží být jedineční, pravděpodobněji uvěří konspirační teorii

Svět ovládají ilumináti, 11. září zorganizovali sami Američané, letadla vypouštějí do ovzduší jedovaté chemikálie, kterými nás vláda tajně sprchuje,  uprchlíci, kteří z válečných oblastí přicházejí do Evropy, jsou zástěrkou pro muslimskou invazi. Proč jsou konspirační teorie stále populárnější a lidé jim nepřestávají věřit?

Dříve se podobné názory připisovaly hlavně krajní pravici nebo krajní levici, protože podle psychologů mají lidé pohybující se na okraji politického spektra větší sklon přilnout ke svému vidění světa natolik, že nejsou ochotní vnímat jinou verzi příběhu. Resp. k tomuto vidění měli podle psychologů sklon ti, kteří nedokázali přijmout složitost světa. Jenže web Psypost shrnuje nové poznatky, podle kterých může být víra v konspirační teorie způsobena i potřebou vyčnívat. Tento závěr je postaven na dvou na sobě nezávislých vědeckých studiích, které došly k velmi podobným závěrům:

1) Lidé, kteří podporují šíření konspiračních teorií, věří, že mají informace, kterými nikdo jiný nedisponuje.
2) Konspirační teorie bude mít větší podporu, pokud je čtenářům řečeno, že všeobecná důvěra v daný konspirační příběh je pouze menšinová.
3) A lidé, kteří touží být jedineční, častěji těmto teoriím uvěří.

Podle Anthonyho Lantiana z Grenoble Alps University, spoluautora studie v časopise Social Psychology, je pocit výjimečnosti postaven na fascinaci informacemi, které jsou pro nás skryté. A právě ti, kteří mají velkou potřebu cítit se výjimečně, aktivně vyhledávají nové a nové informace, které by mohly ještě zvýraznit rozdíl mezi člověkem, který o informaci ví-  a tím, který ne. „Znát informace, o kterých se předpokládá, že je ostatní neznají, je cesta, jak svou jedinečnost demonstrovat,“ vysvětluje Lantian.

Zároveň  přiznává, že studie má  své limity. „V této fázi nedokážeme přesně určit, zda vypozorovaná souvislost mezi potřebou výjimečnosti a pocitem ,spiklení’ okolního světa je jednoduše způsobena nekonvenčností těchto přesvědčení, nebo jestli víra v konspirační teorie obsahuje i jiné specifické rysy.“

V budoucnu se vědci chystají zkoumat tento vztah v různých kulturních podmínkách, zejména v kolektivistických společnostech, jakou je například Jižní Korea. „Oproti individualistickým kulturám je v těchto společenstvích kladen větší důraz na shodu, ne na jedinečnost,“ dodává Anthony Lantian.

Druhá, tentokrát německá studie zveřejněná European Journal of Social Psychology testuje stejnou hypotézu, ale s jiným přístupem. Přesto dochází k velmi podobným závěrům. Němci zjistili, že touha po jedinečnosti a určité výjimečnosti jde mnohdy ruku v ruce se uvažováním nakloněným nejrůznějším fiktivním a konspiračním teoriím.