Kolumbie je v šoku: mírová dohoda a amnestie pro partyzány v referendu neprošla

Optimismus je krásná věc, ale letos nemá nejsilnější sezónu. V případě Brexitu převažoval názor, že s odřenýma ušima nakonec zvítězí stoupenci EU (prorokoval to ironicky dokonce i Václav Klaus ml). Právě z tohoto důvodu v pondělí Financial Times i The Guardian přirovnávali k Brexitu naprosto nečekaný výsledek kolumbijského hlasování o mírové dohodě s marxistickou guerillou FARC.

Všechny průzkumy říkaly, že Kolumbijci s jistým skřípěním zubů dohodu a omezenou amnestii v referendu schválí. S jistou ironií to prorokoval dokonce i bývalý prezident Uribe, jenž vedl rozhodnou kampaň proti dohodě (a “neomylný” odhad prokázal i Respekt, který vycházel nejen z průzkumů, ale také z nedávných zážitků jednoho z autorů v kolumbijském hlavním městě Bogotá).

V každém případě odpůrci mírové dohody zvítězili o 0,4%. Co bude dál, nikdo neví. Kolumbijcům bezpochyby vadily podmínky míru. Během pět desítek let trvající války zahynulo zhruba čtvrt miliónu lidí, z domova bylo vyhnáno okolo šesti miliónů Kolumbijců. Utrpení mají na svědomí jak partyzáni, tak polovojenské oddíly (rozpuštěné již dříve) a armáda.

Podle dohody měli mít partyzáni možnost přiznat se ke spáchání zločinů výměnou za nejasně specifikovanou formu časově omezeného domácího vězení. FARC se měl kromě toho proměnit v politickou stranu se zaručeným počtem deseti křesel v parlamentu (později by se normálně účastnil voleb). Jako dokonalá spravedlnost to jistě nevypadá, stoupenci dohody ale argumentovali potřebou dosáhnout konečně míru a upozorňovali, že polovojenské oddíly byly rozpuštěny za podobných podmínek.

Zajímavé rozhodně je, že proti dohodě a za tvrdší podmínky hlasovali především lidé v oblastech, kterým se válka vyhnula. Válečné zóny naopak žádaly kompromis. National Geographic nabízí fotoreportáž z hlasování.

Kolumbie je v každém případě v šoku. Plán B zjevně nikdo nemá. Mezi poraženými jsou také vlády Spojených států a Kuby, jež fungovaly coby prostředníci v průběhu vyjednávání. Všechny strany včetně FARC se zatím dušují, že úsilí o mír nekončí a že se válka nevrátí. Prezident začal vyjednávat s pozicí, jaké změny v dohodě by si vlastně představovala. Zamítnutý kompromis se nicméně složitě vyjednával čtyři roky.