Klimatické změny vyvolají v jižní Asii vedra, která lidský organismus nepřežije

O tom, že si vlny horka žádají lidské životy a že mrtvých kvůli klimatickým změnám přibývá, slýcháme často. Nesnesitelné vedro zabíjí ve městech západního světa i v rozvojových zemích. Zatím jde ale většinou o oslabené nebo jinak handicapované jedince – seniory, chudé a podvyživené nebo ty, kteří to přeženou s alkoholem. Na každém životě samozřejmě záleží, přesto nelze pominout, že zdravému člověku, který má k dispozici stín a pitnou vodu, smrt zatím obvykle nehrozí.

Nyní ale pozornosti dostalo poněkud šokující informaci, která se týká limitů přežití lidského organismu. Ten se totiž nutně musí ochlazovat, což se děje prostřednictvím kůže. Její teplota se běžně pohybuje kolem 35 ˚C, zatímco teplota uvnitř těla je o něco málo vyšší. Přebytečné teplo uniká do okolí právě kůží, hlavně díky pocení. Jenže pokud přesáhne kombinace teploty okolního vzduchu a jeho vlhkosti určitou hodnotu, tělo se už tímto způsobem ochlazovat nemůže: teplo z něj neodchází a organismus se nevyhnutelně přehřeje. I naprosto zdravý člověk během asi šesti hodin umírá a nepomůže mu stín, dostatek vody k pití ani ventilace.

Zatím k tomu ještě nedošlo, byť v roce 2015 se v Íránu, na břehu Perského zálivu, podmínky kritické hranici přiblížily. Ale minulý týden se objevila v časopise Science Advances studie, která tvrdí, že pokud lidstvo výrazně neomezí emise skleníkových plynů, začne smrtonosné horko už do konce tohoto století zasahovat některé oblasti také v jihovýchodní Asii - konkrétně v indických státech Uttarpradéš a Bihár, kde žije velká část populace na venkově a o klimatizaci si může nechat jen zdát.

Studie vědců z Hongkongu, Kalifornie a z Massachusetts Institute of Technology se tak zřejmě stává zatím nejděsivějším poselstvím, jež se v souvislosti s klimatickými změnami objevilo. Vlny veder, které nepřežije nikdo, kdo se nebude moci ukrýt v nějakém studeném sklepení, uchýlit do klimatizovaných prostor nebo třeba naložit do řeky či rybníka, podle ní udeří už v letech 2070–2100. A dojde k tomu, pokud globální teplota stoupne do konce století o 4,5 ˚C, což je docela dobře možné, jestliže proti emisím výrazně nezasáhneme.

Ani další scénář, jejž autoři zkoumali a který předpokládá, že předloni uzavřená Pařížská dohoda o ochraně klimatu bude téměř splněna (růst teplot o 2,25 stupně do roku 2100), nepřinesl uklidňující výsledky. Vedra v jihovýchodní Asii dosáhnou míry, která se bude k hranici přežití blížit, což mnoho lidí rovněž nepřežije.

A ještě několik čísel, která onu smrtonosnou hranici charakterizují. Jak z odborného článku ve Science Advances vyčetl deník The Washington Post, lidé budou během zhruba šesti hodin umírat, pokud například teplota vzduchu vyšplhá na 46 ˚C a jeho relativní vlhkost dosáhne 50 procent, nebo pokud teplota vzduchu bude jen necelých 38 ˚C, ovšem s pětaosmdesátiprocentní vlhkostí. Říká se tomu wet bulb temperature, teplota vlhké baňky, a ještě o ní zřejmě v budoucnu uslyšíme.