Jak funguje pandí diplomacie

Miláček (Jiao Quing) a Zasnění (Meng Meng), tak se jmenují dvě nové senzace berlínské zoo, pandy velké. Do pronájmu je získala po tříletém vyjednávání a stala se teprve sedmou evropskou zoo, jíž čínská vláda chráněná zvířata propůjčila. Společné slavnostní představení obou pand veřejnosti čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem a německou kancléřkou Angelou Merkel, k němuž dojde 5. července, a obrovský zájem německé veřejnosti i médií ukazují, jak prestižní zisk je pand pro zoologické zahrady.

Pandy velké dnes představují ohrožený zvířecí druh zejména kvůli faktickému zničení jejich přirozeného prostředí, které se postupně zmenšilo na pouhých 20 oblastí ve střední Číně. Tato oblast byla dále výrazně poškozena zemětřesením v provincii S’-čchuan v roce 2008, které zasáhlo přibližně 67 % celkové plochy, na níž pandy velké žijí. Úsilí záchranářů dále komplikují velmi specifické nároky zvířat na stravu a extrémně krátké období, během kterého jsou pandy schopné reprodukce (samice pand mohou otěhotnět pouze během tří dní v jarních měsících).

Díky spolupráci čínských úřadů s mezinárodními organizacemi došlo k postupnému navyšování populace a v roce 2016 byl stupeň ohrožení snížen z „ohrožený“ na „zranitelný“. Pandy přesto zůstávají ikonickými zvířaty a symboly v boji za ochranu ohrožených zvířecích druhů – od roku 1961 se panda nachází v logu Světového fondu na ochranu přírody. Pozitivní symbolismus pand se však neomezuje pouze na ochranu přírody, panda se např. stala centrálním motivem známého memu bojujícího proti rasismu s heslem „buď jako panda, panda je bílá, panda je černá, panda je z Asie“.

Od konce 50. let minulého století začal však postupně vzrůstat i význam pand v čínské diplomacii, která zvířata využívala jako tzv. ambasadory dobré vůle a nástroj ke zlepšení obrazu země v zahraničí. Pandí diplomacii, jak bývá tato praxe nazývána, zahájil Mao Ce-tung v roce 1965 darováním pand Sovětskému svazu a Severní Koreji; prvními západními státy, které zvířata získaly, byly v roce 1972 Spojené státy a o dva roky později Velká Británie.

Po nástupu Teng Siao-pchinga došlo k postupné proměně čínské ekonomiky, která se do jisté míry otevřela tržním principům a začala navazovat ekonomickou spolupráci s nekomunistickými státy. Praxe darování pand se změnila v zapůjčování zvířat za vysoké poplatky do zemí, jež komunistické vedení vidělo jako potenciální trhy pro čínské zboží – první zoo, která tímto způsobem získala pandy do „pronájmu“, byla zoo v Los Angeles v roce 1984.

Zemětřesení v provincii S’-čchuan z roku 2008 otevřelo novou kapitolu pandí diplomacie - kromě politicko-finančních důvodů motivovanou i snahou ulevit přeplněným ubytovacím kapacitám pand. Kromě prodloužení stávajících smluv nabídla čínská vláda pronájem pand i zemím, s nimiž jednala o důležitých hospodářsko-strategických smlouvách a usilovala o konsolidaci vztahů a další prohloubení vzájemné spolupráce.

Např. Skotsko získalo pár pand pro zoo v Edinburghu v roce 2008 jako součást obchodní smlouvy o dodávkách technologií pro petrochemický průmysl, lososího masa či aut značky Land Rover. Celková hodnota kontraktu dosáhla 2, 6 miliardy liber. Dohoda s Kanadou z roku 2013 o pronájmu pand se časově shodovala s dohodou o prodeji uranu Číně, stejná situace nastala v případě francouzsko-čínské dohody – pronájem pand šel ruku v ruce s uzavřením smlouvy za 20 miliard dolarů na prodej uranu a postavení závodu na jeho zpracování. Jak konstatují výzkumníci z Oxfordské univerzity, pandy jsou propůjčovány zemím, jež dodávají Číně vzácné suroviny či technologie, jiné země zvířata získaly po podepsání dohod o volném obchodu, např. Malajsie či Singapur.

O pronájem pand usiluje taktéž pražská zoo. Ačkoliv jej nemá oficiálně dojednaný, představila zoo v červnu plán přestavby současného pavilonu ledních medvědů, na jehož místě má vzniknout pavilon pro pandy velké za 200 milion korun. Vzhledem k výše popsané politické citlivosti pronájmu pand je pro případný úspěch pražské zoo nutná podpora magistrátu a české diplomacie. Pražská primátorka Adriana Krnáčová loni podepsala dohodu o spolupráci s Pekingem o navázání sesterských vztahů, v níž se město navzdory kritice opozice zavázalo respektovat politiku jedné Číny a uznat Tchaj-wan jako nedílnou součást čínského území – krok, jejž primátorka odůvodnila mimo jiné i motivací získat pro Prahu pandu.

V diplomatické rovině je pak nejvíce viditelné usilovné snažení prezidenta Miloše Zemana o prohloubení vzájemných česko-čínských vztahů. Bude-li toto kombinované úsilí k získání pandy stačit, je ovšem stále nejisté. Stejně tak, stojí-li diplomatické ustupování a finanční výdaje v honbě za ziskem pand České republice opravdu za to. Každopádně prozatím pro Čechy toužící spatřit černobílého medvěda na vlastní oči zůstává nejbližším místem vídeňská zoo.