Finanční krize vyhnala z Řecka mladé mozky

Angeliki Tziaka se přestěhovala do Británie brzy poté, co řecká vláda začala škrtat platy státních zaměstnanců a státní výdaje všeho druhu. Psal se rok 2010 a Řecko začalo plnit úsporné podmínky prvního evropského záchranného balíčku. Čerstvě vystudovaná lékařka, jejíž příběh přináší deník The Financial Times, před sebou viděla jen dvě alternativy: buď bude pracovat v zahraničí, nebo ji doma čeká dlouhé období nezaměstnanosti.

Právě v pondělí roky řeckých záchranných balíčků oficiálně končí, země se po osmi letech staví na vlastní nohy (viz komentář v aktuálním Respektu). Třiatřicetiletá Tziaka u toho však není: v britském zdravotnictví našla skvělou práci a vracet se zatím nechce. “Původně jsem si myslela, že odcházím třebas na dva roky a krize mezitím přejde. To se však nestalo a pořád nevím, kdy Řecko bude zas opravdu stabilní.”

Řecko v posledních osmi letech přišlo o stovky tisíc lidí, jako je Angeliki Tziaka. Do jiných zemí EU podle oxfordského výzkumníka Emmanouila Pratsinakise odešlo 350 až 400 tisíc řeckých dvacátníků a třicátníků. Lékařů, inženýrů, IT expertů i lidí se zkušenostmi z turistického sektoru. Vesměs se v západní, severní a také střední Evropě uchytili a získali cenné zkušenosti i mezinárodní rozhled.

Do Řecka, kde se nezaměstnanost pořád pohybuje kolem dvaceti procent, se však zatím vracet nechtějí. Průzkum mezi mladými řeckými migranty žijícími v Londýně a Holandsku vloni ukázal, že v příštích třech letech plánuje návrat domů jen jeden z deseti; v delším časovém horizontu pak každý pátý. Našli dobrá zaměstnání, získali přátele, v zahraničí zakořenili. Řecko má z minulosti početnou zahraniční diasporu a mladá generace na tuto tradici v posledních osmi letech navázala.

Je tedy nejisté, zda se odliv mozků podaří zastavit, natož obrátit. Pokud by se emigranti se schopnostmi získanými prací ve světě začali hromadněji vracet zpět, byl by to podle aténského profesora ekonomie George Pagoulatose zcela zásadní lék ke dlouhodobému uzdravení „řeckého pacienta“.

A mnozí Řekové si to uvědomují. Například dva mladí startupisté, kteří prorazili v Kalifornii, se vrátili zpět do Atén. Založili tu fond Marathon Venture Capital, který dodává startovní kapitál technologickým inovátorům působícím v Řecku - a dává jim tedy šanci prorazit doma i bez nutnosti emigrovat.