Wolfgang Munchau se v FT Deutschland také vyjádřil k neekonomickému tématu, který hýbe německou politikou, tedy k rasistickým výrokům (zvláštní židovský gen) člena bankovní rady Bundesbanky Thila Sarrazina.
Ekonomický přesah se tu ale nakonec podle Munchaua najde. To, že si Sarrazin může zdánlivě říkat, co chce (z mainstreamové politiky by byl okamžitě diskvalifikován), je prý cena, kterou Německo platí za „extrémní“ formu bankovní nezávislosti.
Německo a s ním celá eurozóna (dodejme, že sem patří i Česká republika) přenesly podle autora koncept nezávislosti centrální banky z měnové politiky na celou instituci. A nyní se pod deštníkem nezávislosti skrývá vykřičený rasista. Sarrazin má sice v centrální bance na starosti počítačový systém. Jenže – když se ho někdo bude chtít zbavit, bude soud muset formálně omezit nezávislost centrální banky.
….
Ralph Atkins se v deníku Financial Times zabývá tím, do jaké míry je evropská nebo německá ekonomika závislá na té americké. Jeho výhled je relativně optimistický.
Zpomalení Ameriky podle autora neovlivní Německo přímo (protože význam německého vývozu do USA klesá, což je samo o sobě zajímavé téma), ale hlavně nepřímo skrze efekt, který bude mít americké zpomalení na jiné země, tedy především v Asii.
…
Nezaměstnanost v eurozóně zůstává stabilně „vysoká“ na úrovni deseti procent. Rozdíly jsou velké, od Rakouska (3,5 procenta) po Španělsko (20,5 procenta).
K tomu dodejme, že v poslední době všichni srovnávají Německo a Spojené státy. Kdyby se však srovnávala spíše eurozóna a Spojené státy, zjistíme, že postkrizový počet lidí bez práce je zhruba podobný a (bohužel) podobně stabilní. A to bez ohledu na to, že Evropa má a měla zabudovány silné automatické stabilizátory (větší výběr pojistného, vyšší výplata podpor a dávek).
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
Mohlo by vás zajímat
Když máte pocit, že se v životě jen plácáte, možná je čas vyrazit za dobrodružstvím
