Keller pořád lže, jako když Rudé právo tiskne

Už jsme na tomto místě jednou napsali, že lídr ČSSD do evropských voleb, sociolog a normalizační komunista a kariérista Jan Keller lže.  A to v souvislosti s tím, že prohlásil, že kdo chtěl za komunismu pracovat ve společenských vědách, musel být ve straně.

S bezskrupulózním lhaním ale Keller nepřestal, naopak zařadil na mnohem vyšší rychlostní stupeň. Na serveru novinky.cz se můžeme dočíst, že v České republice „skončí farmářské trhy kvůli smlouvě EU a USA“.

Ke smlouvě EU a USA Keller uvedl, že to je nebezpečná transatlantická smlouva o obchodu a investicích. „Bohužel, ta jednání neprobíhají veřejně, což je špatné, protože tam jsou minimálně tři nebo čtyři ožehavá místa,“ řekl Keller.

„Zaprvé, pokud by byla ta smlouva přijata, tak potraviny, které jsou zatím z hygienických důvodů zakázány v Evropě, by bylo možno z Ameriky vozit, přestože tam hygienické normy jsou v řadě ohledů nižší než to, co vyžaduje Evropa,“ dodal.

Dalším problémem podle něj je, že Američané by chtěli zamezit například pořádání farmářských trhů. „Farmářské trhy jsou konkurencí velkým nadnárodním potravinovým řetězcům, zvýhodňují lokalitu. A oni chtějí pod heslem rovné soutěže a rovných podmínek omezit farmářské trhy, aby mohly supermarkety a obchodní řetězce lifrovat svoje zboží o to jednodušeji a bez konkurence farmářských trhů,“ uvedl Keller. Tolik šéf kandidátky ČSSD.

Tak zaprvé. To, že jednání ve smyslu „já ustoupím tady, když ty ustoupíš tamhle“ se v politice, obchodě a diplomacii neodehrávají před zraky televizních kamer, je úplně normální; a platilo to, co je lidstvo lidstvem. Jinak se totiž nic nedohodne. Vstupy, výstupy i mezivstupy a mezivýstupy z jednání mezi EU a USA však podléhají normální demokratické kontrole a schvalování: v Evropské radě, Evropské komisi, Evropském parlamentu, je na ně dohlíženo z úrovně národních vlád, které na tom všem participují.

Kdyby se Keller o USA trochu zajímal nebo tam někdy pobyl, zjistil by, že kontroly kvality potravin i bezpečnosti spotřebitelských výrobků tam podléhají srovnatelné kontrolní byrokracii jako v Evropě. Detailní a viditelné doklady o původu výrobku a jeho složení jsou naprostou samozřejmostí. Návody na to, co se smí a nesmí, jsou ještě mnohem „infantilnější“, než si neznalý „evropský smrtelník“ dokáže představit. USA už mnoho desetiletí nejsou šampionem svobody a deregulace, to je naprostý mýtus, možná to platí v oblasti finančnictví.

Naopak: s americkým občanem v roli cestujícího, konzumenta a spotřebitele se zachází jako s malým dítětem ve větší míře, než jsme v Evropě zvyklí. Ve smyslu: tohle neolizuj, pozor, tohle není ještě jídlo, třeba sundat obal. Káva nebo čaj může být vařící, domácí mazlíčky nestrkejte do mikrovlnné trouby či pračky, nesypte drobky do otvoru na bezpečnostní pásy apod.

Zásadní rozdíl je snad jen v tom, že USA povolují geneticky modifikované potraviny. Je oblíbené kritizovat, že EU tolik utrácí za společnou zemědělskou politiku. Amerika však subvencuje a reguluje svoje zemědělství stejně silně (a Japonsko či Jižní Korea ještě silněji).

Největší pitomost a nepravdu však sděluje Keller svým voličům ve věci farmářských trhů. Proč by je proboha Američané Evropanům zakazovali a jak by asi něco takového mohlo být součástí smluv? Podobné farmářské trhy, jež podporují drobné pěstitele, které nedávno objevila Praha, se normálně konají i leckde po New Yorku, například na Union Square. Obliba a móda všeho, co je „organic“ (v Evropě se říká „bio“), je v amerických městech nezměrná a stále roste.

Průměrný městský Američan už dávno není jedlík masově produkovaných mastných hranolků a hamburgerů, jak si nejspíš představuje Keller, který v USA asi podle všeho vskutku nikdy nebyl. Zkrátka Keller lže, jako když Rudé právo tiskne, a Právo to tiskne.

Existují důvodné obavy, že Evropský parlament ovládnou extremisté. Paradoxní je, že jednoho tam na čele své kandidátky posílá ČSSD. Jak se totiž definuje extremista? Třeba jako někdo, kdo lže a nestydí se za to.