Aby se do té doby z Ostravy nestal druhý Detroit

Po před volebních reportáží z Ostravy (Pryč odsud) a Brna (Nádraží jako brzda) přibyl v novém čísle tišteného Respektu text o Praze (Nečekaný volební hit). Zároveň jsme lidem z těchto měst položili anketní otázku: Co byste chtěli, aby se ve vašem městě změnilo? Případně je tu tu před komunálními volbami strana či uskupení, které onu změnu nabízí? Následující odpovědi jsou z Ostravy:

David Mírek, dělník kultury: Úderná hesla a obličeje mě přepadávají z každého rohu. Snaží se přesvědčit o tom, že Ostrava je špinavá díra plná nepřizpůsobivých a že nastal čas všechno změnit, aby bylo líp (ANO). A někteří přesně vědí, jak na to (ODS). Ostrava se musí otevřít mladým (ODS, Ostravské forum) a pomůže tomu nulová tolerance (Toryové), přepřáhnutí (KSČM), konečné řešení (Toryové, SA a SS) nebo když my budeme vy (Ostravak). Ostrava nemusí být černá (Toryové, SA a SS), může být i zelená (Jsme Ostrava). Někteří věří (KDU-ČSL) ve slušnost (Ostravské forum), další ve spokojené město (SPO), místo ve spokojené lidi. Právě lidé by měli být více samostatní. Přemýšlející. Aktivní. Podpora neziskovek je v Ostravě slabá a občanská společnost je ubíjena hlupáky, kteří na nás teď křičí z plakátů, že za naše problémy můžou ostatní. Tohle by se mělo změnit. Přesto všechno chci poděkovat stávajícímu vedení města a aktivním obyvatelům, že je Ostrava pořád natolik cool, že se o cestu do ní perou dopravci jako o last minute na Zanzibar. Tohle si na plakát totiž nikdo nenapíše.

Marek Pražák, výtvarník: Ostrava je střevo, nacpe se lidmi jednou stranou a otrávené vyprdne druhou. Hodnota Ostraváka na trhu lidských bytostí je mínus pět. Co by se dalo udělat hned, třeba v centru? Odprodat po 25 letech nebytové prostory lidem. Oživit centrum je téměř nemožné, když město dovolilo postavit „nové, ale obchodní centrum“ vedle starého, a tím podpořilo jeho odumírání. Rozjet zastavěný projekt studentské koleje Kampus Palace. Dostalo by do centra studenty a opravil by se rozpadávající systém budov hotelu Palace. Vyřešit kauzu Bauhaus, historický a vyprázdněný. Přímo ideální místo pro vytvoření uměleckého inkubátoru.

Když má město skvělé umělecké vysoké školy výtvarné a hudební, vytvořit pro tyto mnohé talenty stabilní pracovní příležitosti v oboru. A tím vytvořit nový systém postupné estetizace a kultivace prostoru centra. Třeba otevřené ateliery a zkušebny v prázdných výlohách v centru, které jsou zároveň galerií, bytem, pracovištěm, kavárnou a místem setkávání. To jsou jen ty nejviditelnější, povrchní věci. Hesel, slibů a usmívajících se obličejů je opět spousta. Vezměte si třeba fotbal: kdyby museli být při každém divadelním představení nasazeni těžkooděnci, vrtulník a policisté, věřte tomu, že další týden by zavřela všechna divadla v republice. Ti, kdo budou zvoleni, mají co dělat; pokud ovšem budou dělat a nedělat jen na sebe, a nepodělají-li se z toho.

Petr Hruška, básník: Ostrava potřebuje velkorysost namísto velikášství. Velkorysost je důležitý rozměr, bez nějž město nikdy nebude skutečně živým místem s magnetismem, který lidi přitahuje bydlet právě tady. Městští politici jsou však často nadáni právě jen tím velikášstvím, s nímž zde zakládají monstrózní a nevzhledné budovy, zběsilá nákupní centra nebo administrativní molochy, na nichž pak léta visí špinavé plachty se zoufalým nápisem PROSTORY K PRONÁJMU! Bez velkorysosti se samozřejmě jeví jako zbytečným každá estetika a vlastně i etika, nahrazuje ji arogantní pragmatismus.

Bez velkorysosti tady skutečnou architekturu budou suplovat laciné výrobní haly nebo účelové kostky nesmyslně přeplněné konzumním zbožím. Bez velkorysosti se bude věčně odkládat stavba nové vědecké knihovny, vysazovat stále směšnější zákrsky namísto skutečných stromů, zelináři a prodavači kávy na náměstí budou mít existenci vždycky těžší než provozovatelé heren a kasin. Bez velkorysosti nepřežije alternativní mateřská škola a bude pod hloupými záminkami zlikvidována, jak se to podařilo starostce Lianě Janáčkové. Absence velkorysosti totiž souvisí s otřesnou nekulturností, která se nakonec promítne do jakýchkoli veřejných projevů, takže pak třeba před volbami lze číst na bílých plakátech nové strany bývalého koryfeje ODS a náměstka primátora Dalibora Madeje: KONEČNÉ ŘEŠENÍ! Možná není daleko doba, kdy se sama Ostrava stane prostorem k pronájmu.

Nicole Horáková, vedoucí katedry sociologie na Ostravské univerzitě: Ostrava je určitě městem, ve kterém krystalizují jevy a problémy moderní společnosti: vidíme tady transformaci industriální sféry na sféru služeb, odliv vzdělaných lidi za lepšími pracovními příležitostmi, problematiku stárnutí společnosti, znečištění životního prostředí, sociální problémy jako nezaměstnanost a s tím spojené následné sociální problémy a patologické jevy.  Řešení těchto úkolů každopádně není jednoduché  - a aby někdo toto poslání zvládl, je nezbytné disponovat hlubším vhledem do reality a mít alespoň obecné znalosti o fungování společnosti,  ne jenom zprostředkovávat nějaká jednoduchá a populistická hesla, tak, jak to můžeme zvláště teď všude vidět na předvolebních plakátech.

Základní otázkou je pro mě to, v jakém městě chci žit já, a co si přeji pro další generaci. Určitě bych si přála město pro lidi (a ne pro auta). Město, které je tvořené lidmi, s živým veřejným (nekomerčním) prostorem. Takový stav předpokládá na jedné straně fungující občanskou společnost a aktivní členy této společnosti, kteří se zajímají o to, co se kolem nich děje. A na druhé straně by tu měli být politici, kteří mají konkrétní vizi - a tato vize není řízena pouze komerčními úvahami. Tito politici by měli mít také odvahu vyslovit třeba nepříjemné nebo i nepopulární věci. Podle volného překladu známé citace J. F. Kennedyho bychom se neměli stále ptát, co město může udělat pro nás; otázkou je, co bychom mohli my udělat pro naše město.

V Ostravě žije řada lidí, kteří se angažují v nejrůznějších oblastech a chtějí změnit stávající situaci. Takovou reflexi či snahu v politice z celkového pohledu postrádám. Citace známé americké kritičky architektury Jane Jacobs vystihuje situaci ve městech dost výrazně: „Cities have the capability providing something to everybody, only because and only when they are created by everybody.“  - "Města mají možnost něco konkrétního poskytovat každému člověku jen proto, a pouze tehdy, pokud jsou vytvářena všemi obyvateli.“

Přemysl Bureš, herec a majitel absintového klubu Les: Žiju a podnikám ve středu města, a tak se mě pochopitelně dotýká nejviditelnější problém v podobě vylidněného centra, o kterém se léta ví, ale nic zásadnějšího se s ním nedělá. I když tu a tam registruji jakési pokusy o resuscitaci, pořád mi schází jasné řešení, které by stav zvrátilo. Tady je jasná chyba na straně vedení města, které v podstatě napomohlo exodu, třeba i tím, že rozhodlo o vystavění tolikrát diskutovaného a nesmyslného monstra OD Karolina v samém středu Ostravy.

Myslím si, že město se obecně potýká se špatnými a krátkozrakými vizemi budoucnosti. Na druhou stranu má zmiňovaný jev příchuť magického obrazu, protože kde jinde ve světě se večer můžete procházet po prázdném náměstí třísettisícového města. Myslím si, že osvěžující myšlenky Ostravě nabízí Česká pirátská strana i Strana zelených. Není asi náhodou, že se tyto dvě mladé strany sloučily, aby v komunálních volbách mohly uspět. Ve městě, kde není práce a kde se dýchá otrávený vzduch, by se dalo žít příjemněji.

Jiří Zahuta, provozovatel klubu Hudební bazar: O Ostravě se dá říct ledacos; je všelijaká, ale není průměrná. Zdejším kardinálním problémem bylo a je ovzduší. To je důvod, proč spousta perspektivních a nadaných lidí z města odchází. Proč se situace celá léta nehýbe k lepšímu? Tady ruka ruku myje, komunální politika je prorostlá klientelismem a zbabělostí. Všichni vědí, čím a kým je znečištění životního prostředí způsobeno, ale radnice neustále dokola tvrdí, že jde o tradiční zatížení, že s tím nejde nic dělat, či že za to mohou domkáři, kteří spalují nekvalitní uhlí. Což je nesmysl, problém domkářů to opravdu není. Nicméně výsledkem této neschopnosti je, že se „žluto nad Ostravou“ odráží na zdraví nejen dospělých, ale hlavně dětí; to mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, mám malé děti. Zdraví Ostraváků tak kopíruje obzor nad Ostravou – bydlíme na Slezské, takže tady s kopečka žlutý poklop nad městem hezky vidíme.

Kudy z toho ven? Myslím, že až první člověk vysoudí odškodné za to, že se tady nedá dýchat, tak se ledy pohnou. Do té doby budou zdejší politici pořád krčit rameny a říkat, že je vše v pořádku. Jen aby se do té doby z Ostravy nestal druhý Detroit. Neproniknutelná hráz ostravského klientelismu se projevuje též v kultuře, je to stále ještě dědictví sňatku z rozumu, opoziční smlouvy. Pokud budou fungovat spíše než strany či uskupení lobbistické kluby, ve změnu nevěřím.

---

Napište nám do diskuze zde či na sociálních sítích, co by se v Ostravě mělo změnit. Nejzajímavější odpovědi zveřejníme.