0:00
0:00
Analýza14. 4. 20094 minuty

Zlomový moment pro ČEZ

 
Autor: Günter Bartoš

Podle čerstvého žebříčku časopisu Forbes stoupá nezadržitelně vzhůru a jde už o 336. největší firmu světa. Doma vykazuje každoročně tržby, odpovídající šestině celého státního rozpočtu a na rozdíl od krachujících fabrik má nespornou výhodu – poptávka po elektřině se drží na svém. Idylka, na jakou jsme si v souvislosti s českým elektrárenským gigantem ČEZ zvykli, ale není nijak samozřejmou věcí. ČEZ je stejně zranitelnou firmou, jako většina ostatních a to, v jaké podobě vyjde z aktuálních neklidných časů, není zdaleka jisté. Klíčovou roli v tomhle pokračujícím příběhu úspěchu měly sehrát zahraniční investice, právě ty teď ale padají pod stůl.

Východní ofenziva

Šíře té expanze není příliš známá, už na první pohled ale stojí za to. Poté, co před čtyřmi lety koupil ČEZ od rumunské vlády většinu v silné distribuční společnosti Electrica Oltenia S.A., odstartoval dosud nevídanou ofenzivu českých státních miliard do ciziny. Jen pár měsíců poté získal podnik dvě černouhelné elektrárny v Polsku, následovaly projekty na paroplynové elektrárny v Rusku nebo dvě farmy větrných elektráren v Rumunsku – největších svého druhu v EU.

Vůbec nejdůležitější se ale pro osud českého „šampióna“ (jak ČEZ rádi nazývají zdejší politici) ukázalo spojení s maďarským MOLem z konce roku 2007, kdy ČEZ koupil sedm procent jeho akcií. Kromě společných projektů na plynové elektrárny v zemích EU a bývalé Jugoslávie to znamenalo i vyhlídku na vytvoření skutečně silného regionálního hráče, který by na propojujícím se evropském trhu dokázal konkurovat energetickým gigantům jako německý EON nebo francouzská EDF. MOL má v Maďarsku podobně silné postavení jako ČEZ v Česku, počítá se s ním navíc při stavbě plynovodu Nabucco, který by měl do Evropy dovést plyn ze střední Asie.

Vyhlídka na tuhle vzrušující budoucnost se ale v posledních týdnech a měsících mění v utopii. Vůbec nejkomplikovanější bude podle všeho vyvazování se z energetické náruče Ruska. Jak známo, v maďarském MOLu získala před třemi týdny víc než pětinový podíl neprůhledná ruská společnost Surgutněfť. Devět procent akcií samotného ČEZu skoupil z burzy neznámý investor a není vyloučené, že jde rovněž o ruské peníze (viz článek Vlci útočí v aktuálním vydání Respektu).

Gradující ruský zájem o vliv v evropské energetice je ale jen jedním z problémů. Do hry vstupuje celosvětová hospodářská krize: celá řada partnerů z investic couvá kvůli chybějícím penězům, zdrženlivější je i samotný ČEZ se svými „sólo“ projekty. „Co se týče MOLu, další spolupráce bude jistě jedním z hlavních témat blízké budoucnosti,“ říká předseda dozorčí rady ČEZ a bývalý poslance ODS Martin Kocourek s tím, že první větší příležitost k diskusi bude na květnové valné hromadě společnosti. „Investice v zahraničí ale obecně krize zasáhla a celá řada z nich aktuálně stojí na místě,“ dodává.

Vycouvat nebo zrychlit

Ze stolu tak už jistě padá například zmiňovaný plán na paroplynové elektrárny ČEZu a MOLu v zemích bývalé Jugoslávie – Chorvatsku a Slovinsku, odkládá se také nedávno avizovaný vstup na ukrajinský trh. A můžeme pokračovat – na papíře končí prozatím i projekt na dvě paroplynové elektrárny v Rusku. Petrohradská i moskevská radnice, které měly být partnery projektu, v tuto chvíli pozastavily přípravy.

Co tyto zprávy pro další zahraniční expanzi ČEZu znamenají, nelze v tuto chvíli s jistotou říci. Omezení investic na minimum se zdá v době krize logické. Firma se může mnohem více soustředit na svůj domácí trh a jak se zdá, první pomocnou ruku české ekonomice už nabídla. Ve hře je dnes „šrotovné“ na nové ledničky a pračky s nižší spotřebu energií. ČEZ také rozjel několikamiliardový Fond zakázek, který pomáhá podnikatelům se sháněním chybějících peněz na investice a nabízí i výrazný odklad splátek za elektřinu. To vše může v krizi skutečně pomoci.
Na druhou stranu na zahraniční investice by se nemělo úplně zapomínat. Nejen případ expandující ruské společnosti Surgutněft ukazuje, že celá řadajiných, především ruských firem bude chtít krize využít – celá řadu energetických společností citelně oslabila a jejich akcie jsou dostupnější než kdykoli předtím.

Pokud tedy český „šampión“ myslel svou zahraniční expanzi z posledních let vážně, může dnešek vyhodnotit také jako ideální chvíli, kdy ji rozjet naplno. MOL byl jen jedním ze spoluhráčů, stát a padat by s ním celá hra neměla. Už jen kvůli stamilionům, které si vyžádala pouhá příprava.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].