Letní sezóna přinesla dost znepokojivé zjištění. Čím dál tím víc Čechů propadá kouzlu silných motorek a pokoušení hranic možného na rychlých strojích patří k stále oblíbenější zábavě. Dost často to končí tragédií. Oběťmi dopravních nehod se přitom nestávají zdaleka jen šílenci řítící se po silnicích rychlostí blízko třístovce. Jak upozorňují experti, tuzemští milovníci motorek prostě podceňují sílu svých strojů.
Vášeň pro jednostopé stroje u nás sdílejí desetitisíce lidí. A díky větší finanční dostupnosti stoupá počet silných závodních typů, které před dvaceti lety mohli fanoušci motocyklového sportu obdivovat tak maximálně při mezinárodních závodech na okruzích v Brně nebo v Mostě. Majitelé rychlých motorek se teď dostali do středu pozornosti.
Nemine víkend, kdy by televize nepřinesla zprávu o zmasakrovaných řidičích, kteří nezvládli jízdu. Z toho by se mohlo zdát, že v Česku zavládlo jakési motorkářské šílenství. Jejich řidiči patří statisticky mezi nejohroženější účastníky silničního provozu – v přepočtu na tisíc bouraček jich umírá zdaleka nejvíc ve srovnání s šoféry ostatních druhů vozidel. Pro srovnání: na tisíc nehod umře v Česku osmdesát tři motorkářů, což je třikrát vyšší číslo, než je třeba u řidičů osobních automobilů.
Důvody jsou nasnadě. Silný stroj na dvou kolech vyžaduje od motorkáře daleko vytříbenější umění. Tam, kde stačí v autě se systémem ABS dupnout na brzdu, aby se zabránilo bouračce, musí řidič motorky umě podřazovat, jemně přibrzďovat a ještě přitom třeba udržet náklon na stroji vážícím ke dvěma stům kilo. V českých autoškolách se ale žadatelé o řidičák na silnou motorku učí, jak stroj ovládat v běžném provozu a dodržovat dopravní předpisy, ne jak zvládnout rizikové situace. Když se k tomu přidá skutečnost, že řidiči v Česku kvůli malé represi celkově rádi riskují, vychází z toho majitelé motorek jako nejohroženější druh i do budoucna.
Jsou to právě země jako Německo, kde se podařilo snížit nehodovost motorkářů – ale i ostatních řidičů – o polovinu ve srovnání s dobou před deseti lety (u nás je ten pokles devatenáctiprocentní). Kromě přísnějšího stylu výuky k tomu patří i dostatek míst, kde si motorkáři můžou svou jízdu v bezpečí trénovat. Rakousko kvůli tomu vystavělo na svém území dvacet speciálních polygonů.
K tomu zároveň patří známý princip udělování řidičského průkazu na zkušební dobu: ta bývá dvouletá a pokud řidič udělá vážnou chybu nebo nasbírá polovinu trestných bodů, o řidičák znovu přijde. Podmínkou, aby ho znovu získal, jsou doškolovací kurzy, kterých se účastní i dopravní psychologové.
Více se k tématu dočtete v příštím vydání Respektu
19.8. od 10:00 on-line rozhovor s Filipem Tichým, šéfredaktorem motocyklového portálu Motorkáři.cz.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
