Žádných třicet tisíc – obětí covidu bylo mnohem víc
Čeští statistici zkompletovali demografická data za uplynulé dva roky. Oproti vyspělému světu jde o tristní výsledek
Často uváděný a vžitý odhad, že pandemie koronaviru v Česku měla něco málo přes 30 tisíc obětí, definitivně padá. Podle nových dat bylo mrtvých minimálně o třetinu víc.
Vyplývá to z nově zkompletovaných demografických dat Českého statistického úřadu za dva uplynulé pandemické roky. Česko podle nich nakonec neskončilo mezi úplně nejhoršími státy, byť na přelomu zimy a jara 2021 k tomu nemělo daleko. V porovnání se západní Evropou je ale výsledek tristní.
Tabulky ČSÚ ukazují počty všech úmrtí bez ohledu na příčinu. Tento hrubý ukazatel je ve skutečnosti nejspolehlivějším měřítkem síly pandemie – čísla totiž zahrnují i ty, kdo zemřeli doma, bez lékařské péče a testu. Započítána jsou samozřejmě i jiná úmrtí, která s koronavirem nijak nesouvisí. Kromě pandemie ale neexistuje žádné jiné vysvětlení, proč by se umíralo o tolik víc nad dlouhodobý normál předchozích let.
Loni podle ČSÚ v Česku zemřelo 136 060 lidí, předloni 124 762. Obě čísla jsou vysoko nad průměrem let 2015–2019, kdy umíralo pod 110 tisíc lidí ročně. V předchozích letech se umíralo ještě méně. Srovnají-li se dva pandemické roky 2020 a 2021 s průměrem let 2015–2019, odchylka – tedy počet mrtvých nad normál – činí skoro 44 tisíc.
„Jde o vůbec nejvyšší roční počet úmrtí v naší poválečné historii,“ stojí ve zprávě ČSÚ k loňským datům z tohoto týdne o roce 2021. Podobně statistici hodnotili loni touto dobou čísla za rok 2020. Čísla jsou logicky vyšší než ta, která uvádí ministerstvo zdravotnictví. Podle něj v souvislosti s covidem zemřelo od začátku pandemie do konce letošního ledna víc než 37 tisíc lidí. V tom ale – jak už bylo řečeno – nejsou započteni lidé, kteří na covid zemřeli, aniž předtím byli pozitivně testovaní, což hlavně při loňské silné únorové a březnové vlně bylo časté kvůli zahlcení nemocnic.
Březen byl loni podle ČSÚ vůbec nejhorším měsícem. V nejhorší den – 15. března – přišlo o život 619 osob, tedy zhruba dvakrát víc, než je v Česku obvyklé v normální dny. V tom jsou všechna úmrtí - jak ta „obvyklá“, tak ta mimořádná nad obvyklou hladinu. V pandemické době, tedy od března 2020 do současnosti, přišel někdo „navíc“ o život skoro každých dvacet minut. Data dále potvrzují známou věc, že nejvíc úmrtí nad normál bylo ve starší populaci - v porovnání s běžnými roky přibližně o 15 procent. Nejhorší čísla vyšla v Královéhradeckém a Karlovarském kraji.
Pro odchylky nad dlouhodobý normál mají statistici název „nadúmrtí“. V pandemii se tento ukazatel osvědčil jako spolehlivé srovnávací měřítko napříč světem, protože ho nelze ošidit tím, že se někde málo testuje. Podle webu ourworldindata.org, kde se pod patronátem Oxfordské univerzity sleduje o koronaviru všechno možné už od počátku pandemie, je Česko v nadúmrtích zatím 21. nejhorší stát na světě. Vede Bulharsko, Srbsko a Rusko, postkomunistických zemí je v první dvacítce většina.
„V porovnání s jinými východoevropskými zeměmi jsme na tom o něco lépe,“ říká český ekonom působící na New York University Jaroslav Borovička, který demografická data s ohledem na dopady pandemie dlouhodobě sleduje. Českou statistiku podle něj zjevně vylepšil konec loňského roku, kdy se projevila dostupnost vakcín. „Ale jsme pořád výrazně horší než jakákoliv západoevropská země. To je velmi špatně,“ dodává Borovička.
Celoroční data podle něj svědčí o tom, že Česko co do schopnosti aktivně předejít následkům nákazy stále prošlo jen „malou reflexí“ a může pouze děkovat tomu, že zmutovaný virus už není tak zákeřný: „To, že omikron je o dost mírnější a skoro jistě u nás nezpůsobí žádnou katastrofu, je tak trochu štěstí.“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].