Válka na Ukrajině: Napadlo nás, jestli někde nevybuchl plyn, ale nikdo nic nevěděl

Středa, 12:00:  Strach i smutek cítí obyvatelé polského Przewodówa den poté, co na jejich vesnici dopadla raketa, která zabila dva lidi. Zbloudilá střela jim zanesla válku na Ukrajině na vlastní práh a místní lidé se nyní snaží uvyknout realitě nové a děsivé hrozby, napsala agentura Reuters. „Slyšeli jsme ránu, ale nevěděli jsme, co se stalo. Napadlo nás, jestli někde nevybuchl plyn, rozhlíželi jsme se, ale nikdo nic nevěděl,“ řekla polské televizní stanici TVN24 jedna z místních obyvatelek, která později zjistila, že jednou z obětí je manžel její kolegyně z práce.

Několik set metrů od místa výbuchu stojí škola, kde se právě konala výuka. Školu navštěvuje 71 žáků, z toho 15 dětí v předškolním zařízení. Ředitelka instituce Ewa Byrová reportérovi TVN24 řekla, že žáci budou mít celý týden k dispozici psychologickou pomoc. Dnes ale na výuku žádný z nich nedorazil, informoval Reuters. „Řekla jsem rodičům, že nevidím důvod, proč školu zavírat, ale děti nepřišly. Zdá se, že je rodiče raději nechali doma, dokud je vesnice plná policistů,“ dodala Byrová.

„Jsem vyděšená. Umřeli lidé, které jsme hodně dobře znali,“ dodala učitelka polštiny Joanna Magusová. „Tohle je hodně malá komunita,“ dodala. Ředitelka školy upřesnila, že jednou z obětí byl otec bývalého žáka školy a druhou manžel školní uklízečky. Nyní si dělá obavy o psychické následky výbuchu na žáky. „Od začátku války pořád analyzujeme nebezpečí. Poslední dobou se to trochu uklidnilo, ale dneska to tu máme zpátky. Je to děsivé,“ dodala Byrová. „Ve škole jsme naplánovali normální výukové činnosti, ale s přítomností psychologů,“ uvedla ředitelka. Pokud se jim podle ní ozvou obyvatelé vesnice, mohou psychologickou pomoc poskytnout i jim. (čtk)

Středa, 09:00:  Raketa, která v úterý zasáhla Polsko, je snahou Západu posunout se k další světové válce. Prohlásil to bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, kterého citovala agentura Reuters. Stejný názor vyjádřil i šéf stálé mise Ruska při OSN Dmitrij Poljanskij, podle nějž jde o snahu vyprovokovat přímý střet mezi Ruskem a NATO. „Jde o pokus vyprovokovat přímý vojenský střet mezi NATO a Ruskem se všemi následky pro svět,“ napsal Poljanskij na sociální síti Telegram.

Polský prezident Andrzej Duda dříve uvedl, že úřady zatím s jistotou neví, kdo raketu odpálil. Střela v úterý zasáhla ves Przewodów asi šest kilometrů od ukrajinské hranice a zabila dvě osoby. Tři nejmenovaní američtí činitelé agentuře AP řekli, že podle předběžných zjištění zřejmě vypálily raketu ukrajinské ozbrojené síly ve snaze zastavit přilétající ruskou střelu. (čtk)

Úterý, 19:00: Více než sedm milionů ukrajinských domácností je po rozsáhlých ruských útocích na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu bez elektřiny, oznámil podle agentury Ukrinform zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Údery poškodily 15 energetických zařízení, výpadky proudu se týkají téměř 20 oblastí včetně metropole Kyjeva. „Více než sedm milionů domácnostní je nyní odpojeno od proudu,“ uvedl Tymošenko a ujistil, že Ukrajina dělá vše proto, aby dodávky proudu co nejdříve obnovila.

Rusko na Ukrajinu zaútočilo bezpilotními letouny íránské výroby, pomocí Černomořské flotily a 14 bombardéry Tu-95, uvedla s odvolání na ukrajinské vzdušné síly agentura Unian. Ty rovněž uvedly, že jejich obrana sestřelila 73 z více než 90 střel s plochou dráhou letu, které Rusko vyslalo. Sestřelit se jim podařilo i deset dronů, které po zásahu cíle vybuchnou.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na vlnu ruských vzdušných útoků varoval, že mohou následovat další. Ukrajince ale ujistil o budoucí obnově země. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba na twitteru napsal, že očekává reakci zemí G20, které jsou momentálně na summitu na indonéském ostrově Bali. Rozsáhlé útoky tvrdě odsoudily Spojené státy i Británie.

„Vím, že kvůli útokům je mnoho míst bez elektřiny… Pracujeme, vše obnovíme, přežijeme,“ uvedl Zelenskyj ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Ukrajince vyzval, aby na sebe dávali pozor a zůstali v krytech. Podle šéfa Zelenského kanceláře je útok ruskou odpovědí na silný prezidentův projev k účastníkům summitu G20. (čtk)

Úterý, 16:00: Rusko při nové vlně vzdušných útoků vypálilo střely na města a energetickou infrastrukturu po celé Ukrajině. V Kyjevě byly zasaženy dva obytné domy, sdělil starosta města Vitalij Kličko na sociální síti Telegram. Několik raket podle něj nad městem sestřelila protivzdušná obrana. Řada měst včetně Charkova na východě země, ale i Lvova a Rivne v západní části Ukrajiny hlásí výpadky proudu. V úterý odpoledne byl po celé Ukrajině vyjma Ruskem obsazeného Krymu vyhlášen letecký poplach a na mnoha místech země se ozývaly výbuchy, informovala agentura Unian.

Informace o případných obětech nebo zraněných v Kyjevě budou upřesněny, uvedlo vedení města. Na záběrech z hlavního města, které zveřejnil zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko, je vidět hořící pětipodlažní dům. Podle agentury Unian na místě působí záchranné složky. Ukrajinskou společnost Ukrenerho podle něj útoky donutily nouzově odpojit část země od sítě. Polovina odběratelů v Kyjevě je bez elektřiny, uvedl následně starosta Kličko.

Ruské síly zasáhly objekty kritické infrastruktury na řadě míst na Ukrajině. Hlásí je představitelé Charkova, Lvova, Rivne, Žytomyru, Poltavy nebo Sumské a Chmelnycké oblasti, shrnuje zpravodajský portál Meduza. V Charkově se kvůli výpadkům elektřiny zastavilo metro a v Kyjevě začaly havarijní odstávky proudu. Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak útok označil za ruskou odpověď na silný projev prezidenta Volodymyra Zelenského k účastníkům summitu G20 na Bali. „Někdo si doopravdy myslí, že Kreml chce mír? Kreml chce poslušnost. Ale teroristé na konec vždy prohrají,“ napsal Jermak na twitteru.

Zprávy o explozích dnes přišly prakticky z celé Ukrajiny. Na řadě míst včetně Černihivské a Sumské oblasti na severu země nebo v Oděské oblasti na jihu byla aktivována protivzdušná obrana. V pohotovosti byly například také Mykolajivská nebo Záporožská oblast na jihu, jejichž představitelé obyvatele vyzvali, aby se kvůli nebezpečí ruských raketových útoků schovali do krytů.

„V žádném případě neposílejte fotografie nebo videa zásahů, činnosti sil protivzdušné obrany nebo rozmístění a přesunů vojsk. Raketový útok pokračuje. Zůstávejte v krytech nebo na jiných bezpečných místech,“ apeloval na obyvatele Černihivské oblasti předseda tamní správy Vjačeslav Čaus. Podobné varování vydal šéf vojenské správy Kryvého Rihu Oleksandr Vilkul, podle něhož Rusové zaútočili střelami s plochou dráhou letu Ch-101. (čtk)

Úterý, 14:00: Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov obvinil Kyjev, že protahuje řešení konfliktu na Ukrajině a stanovuje nerealistické podmínky pro mírová jednání. Čím déle bude Ukrajina odmítat jednání, tím těžší bude dosáhnout dohody, prohlásil Lavrov na tiskové konferenci na summitu skupiny G20 na indonéském ostrově Bali. Kyjev dlouhodobě deklaruje, že je ochoten jednat s Moskvou o příměří pouze pod podmínkou, že se ruské síly zcela stáhnou z Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videoprojevu na summitu G20 uvedl, že přišel čas zastavit válku na Ukrajině, což by se mělo stát na základě jím navrženého plánu. Válka by podle něj měla skončit „spravedlivě“ a na základě Charty OSN a mezinárodního práva. Zelenskyj přitom zopakoval, že Rusku nelze důvěřovat.

Nebude žádná třetí minská dohoda, prohlásil Zelenskyj s odkazem na dvě dohody o urovnání konfliktu na východní Ukrajině, které byly uzavřeny v letech 2014 a 2015 v běloruské metropoli Minsku. „Nedovolíme Rusku, aby vyčkávalo, posilovalo armádu a pak zahájilo nový teror a destabilizaci světa. Nebude žádná třetí minská dohoda, kterou by Rusko hned po uzavření porušilo,“ zdůraznil ukrajinský prezident. Podle Lavrova projev Zelenského svědčí o tom, že ukrajinský prezident nenaslouchá radám západních zemí.

Šéf ruské diplomacie si také před novináři rovněž postěžoval na „přetrvávající překážky ohledně vývozu ruského obilí a hnojiv na světové trhy“, Organizace spojených národů ale podle něj pracuje na jejich odstranění. Lavrov o konfliktu na Ukrajině krátce jednal i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a s německým kancléřem Olafem Scholzem. Macron podle něj potvrdil, že bude pokračovat v kontaktech s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Práce na společném prohlášení ze summitu G20 je podle Lavrova téměř hotová a text by měl být schválen ve středu. „Naši západní kolegové se snažili všemi možnými způsoby toto prohlášení zpolitizovat a dostat do něj slova, která by naznačovala odsouzení akcí Ruska jménem celé G20, včetně nás,“ řekl Lavrov. Nyní předloha obsahuje jak západní, tak ruský pohled na válku na Ukrajině, sdělil Lavrov. „Řekněme jasně, že v této věci se neshodujeme. Na Ukrajině probíhá hybridní válka, již rozpoutal Západ, který se na ni léta připravoval,“ podotkl ke konfliktu Lavrov.

Předseda Evropské rady Charles Michel podle tiskových agentur dříve uvedl, že členové skupiny největších světových ekonomik G20 se krátce před zahájením summitu dohodli na znění závěrečného usnesení. V návrhu usnesení je pasáž, podle níž většina členů G20 důrazně odsuzuje válku, připouští ale, že existují různé pohledy, napsala agentura Reuters. (čtk)

Úterý, 10:00: Rusko po stažení vojáků z části Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny patrně posílí svá vojska na ukrajinském Donbasu. Boje v okolí Bachmutu a Doněcku v Doněcké oblasti by tak mohly zintenzivnit, varovali analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Ukrajinská armáda dál odráží útoky v Doněcké oblasti a Luhanské oblasti, které společně tvoří Donbas, informoval ukrajinský generální štáb ve svém pravidelném hlášení na facebooku. Na okupovaném území Luhanské oblasti hledá ruská armáda podle štábu ubytování v soukromých domech pro nové rekruty.

Ruská armáda po posílení svých vojsk na Donbasu pravděpodobně dosáhne v nadcházejících dnech nebo týdnech v regionu omezených úspěchů, předpovídá ISW ve své nejnovější zprávě o vývoji války na Ukrajině. „Tyto úspěchy ale budou z operačního hlediska jen stěží významné,“ napsali jeho analytici. Na ovládnutí Donbasu se ruská armáda soustředí od doby, kdy na jaře vzdala snahy o dobytí Kyjeva. Ukrajinská armáda za poslední den odrazila až deset útoků, z toho devět v Doněcké oblasti, například u Bachmutu a Krasnohorivky, a jeden severozápadně od města Svatove v Luhanské oblasti, uvedl generální štáb ukrajinské armády.

Ukrajinské jednotky podle jižního operačního velení zničily ruský raketový systém S-300 a protiletadlový systém Tor-M2. „Celkem naše raketové a dělostřelecké jednotky provedly 50 misí,“ uvedlo velení. Rusko podle ukrajinského generálního štábu nadále využívá běloruskou pozemní infrastrukturu i vzdušný prostor, odkud nadále hrozí dronové i raketové útoky na Ukrajinu.

Terčem raketových útoků se v úterý ráno stalo předměstí Záporoží v jižní části Ukrajiny, sdělil podle agentury Unian šéf správy Záporožské oblasti Oleksandr Staruch. Dodal, že podle prvních zpráv útok nezpůsobil nikomu újmu na zdraví ani škody. Celkem ruské jednotky za poslední den provedly 23 leteckých úderů a 70 útoků z raketových salvových systémů, upřesnila ukrajinská armáda.

Poté, co ukrajinská armáda opět získala pod svoji kontrolu Cherson, umístí Rusko pravděpodobně své vojenské velení do Heničesku, nově zřízeného ústředí okupované oblasti na břehu Azovského moře, uvádí britské ministerstvo obrany. Z území západně od řeky Dněpr se ruské jednotky téměř jistě stáhly už ke 12. listopadu. Heničesk je momentálně mimo dostřel ukrajinských systémů, které v minulosti způsobily těžké ztráty na ruských polních velitelských stanovištích, a je v dobré pozici na obranu proti potenciálním ukrajinských hrozbám ze západu od nově dobytého Chersonu nebo Melitopolu na severovýchodě, soudí britské ministerstvo. (čtk)

Úterý, 09:00: Valné shromáždění OSN v pondělí schválilo rezoluci, která vyzývá k tomu, aby bylo Rusko pohnáno k odpovědnosti za to, že invazí na Ukrajinu porušilo mezinárodní právo. Podle rezoluce by Rusko mělo Ukrajině zaplatit reparace za způsobené škody. Rezoluci podpořilo 94 z 193 členských států, včetně Česka. Čtrnáct hlasovalo proti, včetně Ruska, Běloruska, Sýrie, KLDR, Číny, Kuby a Íránu, a 73 se zdrželo, včetně Brazílie, Indie či JAR. Jde o nejméně podporovanou z pěti rezolucí týkajících se Ukrajiny, které Valné shromáždění přijalo od zahájení ruské invaze 24. února.

Nyní přijatá rezoluce uznává potřebu vytvořit „mezinárodní mechanismus pro náhradu škody, ztráty nebo újmy“, která vznikla v důsledku „protiprávních činů“ Ruska vůči Ukrajině. V této souvislosti doporučuje, aby členské státy VS OSN ve spolupráci s Ukrajinou vytvořily „mezinárodní registr“, kde budou zdokumentovány nároky a informace o škodách, ztrátách nebo újmách, které Rusko způsobilo Ukrajincům.

Ruské veto v patnáctičlenné Radě bezpečnosti brání nejmocnějšímu orgánu OSN v přijetí jakýchkoli opatření od chvíle, kdy ruský prezident Vladimir Putin nařídil invazi. Ve Valném shromáždění, které již dříve přijalo čtyři rezoluce kritizující ruskou invazi, však žádné veto není. Rezoluce Valného shromáždění OSN nejsou právně závazné, ale mají politickou váhu. (ceskenoviny)

Pondělí, 07:00: Ukrajinská armáda osvobodila více než polovinu území, kterého se zmocnila ruská vojska po invazi z 24. února, napsala agentura Unian s odvoláním na výzkumníka, který sledoval postup vojsk na základě zpráv z otevřených zdrojů. Agentura Unian současně připomněla, že v současnosti se nejtvrdší boje odehrávají u Bachmutu v Donbasu na východě země, kde ruská vojska pokračují v útocích.

Od Rusů se zatím podle výzkumu podařilo osvobodit skoro 78 000 čtverečních kilometrů, což představuje 52,2 procenta území dobytého Ruskem od únorového vpádu. Okupováno dosud zůstává skoro 71 000 čtverečních kilometrůúnoru. Jde o část Mykolajivské, Chersonské a Záporožské oblasti, několik vesnic v Charkovské oblasti a tu část okupovaného Donbasu obsazenou po únorové invazi. Pokud by se do výpočtů zahrnula i území okupovaná Ruskem od roku 2014, pak v ruských rukou zůstává pětina Ukrajiny, přibližně 120 000 kilometrů čtverečních, uvedla agentura Unian a dodala, že v takovém případě se během ukrajinské protiofenzívy podařilo osvobodit 39 procent ze všech okupovaných území. (čtk)

Pondělí, 22:00: Ukrajinští vojáci nepřijmou žádné mírové rozhovory, dohody a kompromisy, dokud nevyženou Rusy ze všech okupovaných území, řekl náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj svému americkému protějšku, generálovi Markovi Milleym, který vede americký sbor náčelníků štábů. „Naším cílem je osvobodit celé ukrajinské území od ruské okupace. Nezastavíme se na této cestě za žádných podmínek. Ukrajinští vojáci nepřijmou žádná jednání, dohody či kompromisní řešení. Podmínka pro jednání je jediná - Rusko musí opustit všechna dobytá území,“ napsal ukrajinský generál v aplikaci Telegram.

„Nepřítel se snaží udržet dočasně dobytá území, pokračuje v posilování obranných linií na levém břehu řeky Dněpr. Současně vede útočné operace ve směru na Bachmut, Avdijivku a Novopavlivku,“ uvedl pak ukrajinský generální štáb ve večerní svodce. Upozornil i na pokračující výcvik a přesuny mobilizovaných vojáků na frontu, aby doplnili ruské jednotky oslabené ztrátami.

Ruské ministerstvo obrany podle agentury Interfax oznámilo, že ruští vojáci „po úporných bojích“ dobyli ves Pavlivka v Donbasu. Agentura rovněž uvedla, že velitel ruských vojsk na Ukrajině Sergej Surovikin hlásil ministrovi obrany Šojguovi, že ruští vojáci dokončují dobytí Pavlivky, už v reportáži, kterou televize Rossija-24 odvysílala 9. listopadu. Interfax dodal, že mluvčí ministerstva obrany Igor Konašenkov v neděli informoval o „neúspěšných pokusech ukrajinských sil zastavit postup ruských vojsk a dobýt zpět ztracené pozice“ u Pavlivky.

Ukrajinská protiofenzíva začala na konci léta. Nejprve se ukrajinským silám podařilo osvobodit od Rusů téměř celou Charkovskou oblast na severovýchodě země. Souběžně pokračovala protiofenzíva na jihu země, kde minulý pátek ukrajinští vojáci osvobodili Cherson, jediné oblastní centrum, kterého se Rusové od začátku invaze zmocnili. (ceskenoviny)

Pondělí, 15:00: Výcviková mise pro ukrajinské vojáky, kterou v pondělí spustili zástupci členských zemí Evropské unie, bude v provozu do několika týdnů. Při příchodu na jednání ministrů zahraničí v Bruselu to uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Rada EU podle něj také schválí rozšíření sankcí za represe vůči demonstrantům v Íránu. Unijní ministři odsouhlasili zahájení tréninkové mise asi dva a půl měsíce poté, co Borrell předložil prvotní návrh na jednání v Praze. Mise na podporu ukrajinské armády podle něj byla připravena v rekordním čase.

„Bude spuštěna a bude funkční za několik týdnů,“ řekl Borrell novinářům. Výcvik až 15 000 Ukrajinců se bude odehrávat v Polsku, přispívat k němu zřejmě bude i řada dalších členských států EU. Borrell uvedl, že mnoho zemí je ochotných se do projektu zapojit. Které to jsou, zatím není zcela jasné, nicméně například ministři zahraničí Rumunska a Irska ráno avizovali, že jejich země misi podpoří. Unie svou výcvikovou operaci spouští po téměř devíti měsících války v momentě, kdy si Kyjev připsal další úspěch v podobě vytlačení ruských okupantů z města Cherson. Borrell tento vývoj označil za velmi dobrou zprávu a odmítl spekulace o tom, že by Západ mohl Ukrajinu tlačit do vyjednávání s Moskvou. „Ukrajina se rozhodne, co udělat. Naší povinností je podporovat ji,“ uvedl.

V posledních dnech se objevují také informace o tom, že Rusko by mohlo proti Ukrajině používat íránské balistické rakety. Podle šéfa estonské diplomacie Urmase Reinsalua by takový vývoj vyžadoval výrazně silnější reakci, než byly „symbolické“ sankce přijaté v souvislosti s drony. Irský ministr zahraničí Simon Coveney v této souvislosti zdůraznil, že je třeba počkat na důkazy. (čtk)

Pondělí, 13:00: Podceňovat Rusko by byla chyba, neboť stále ještě kontroluje rozsáhlé části Ukrajiny, řekl na tiskové konferenci generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Ukrajinu podle něj čekají těžké měsíce a o podmínkách jednání o ukončení války by měl rozhodovat Kyjev a nikoliv Moskva, dodal šéf NATO. „Je na Ukrajině, aby rozhodla, jaké podmínky jsou přijatelné. Na nás je, abychom ji podpořili,“ řekl Stoltenberg. Úkolem NATO je nenechat Ukrajinu s prázdnýma rukama, dodal šéf obranné aliance, která Kyjevu dodává zbraně, ale do konfliktu se přímo nezapojila. „Nadcházející měsíce budou těžké,“ řekl Stoltenberg. „Cílem (ruského prezidenta Vladimira) Putina je nechat Ukrajinu letos v zimě ve tmě a v chladu,“ dodal. Rusové v posledních týdnech cílí své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. (čtk)

Pondělí, 11:30: Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov byl po příletu na summit skupiny velkých světových ekonomik G20, který se koná na indonéském ostrově Bali, převezen do nemocnice. Podle guvernéra ostrova Bali se ale jednalo jen o prohlídku a šéf ruské diplomacie se těší dobrému zdraví. Nepotvrdily se tak informace agentury AP, podle nichž byl Sergej Lavrov hospitalizován kvůli problémům se srdcem. AP se odvolávala na indonéské činitele, kteří si nepřáli být jmenováni, a kteří podle agentury potvrdili, že je Sergej Lavrov v nemocnici kvůli zdravotním potížím. Ruské ministerstvo zahraničí zprávu agentury AP vzápětí označilo za dezinformaci. „Tohle je pochopitelně vrchol falšování,“ napsala na sociální síť telegram mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Ruské ministerstvo zahraničí poté zveřejnilo video, na kterém se Sergej Lavrov usmívá a připravuje na summit. Agentura TASS dodala, že je ministr Lavrov v hotelu. Sám Lavrov zprávy o tom, že byl převezen do nemocnice, označil za „politickou hru“. Guvernér indonéského ostrova Bali I Wayan Koster potvrdil, že byl ruský ministr zahraničí po příletu na Bali převezen do nemocnice Sanglah na kontrolu. Návštěva byla velmi krátká a Sergej Lavrov nemocnici opustil v dobrém zdraví, dodal guvernér.

Indonésie na summit G20 pozvala ruského prezidenta Vladimira Putina a odmítla toto pozvání stáhnout, přestože k tomu po začátku ruské invaze na Ukrajinu vyzývala řada západních zemí. Rusko na poslední chvíli oznámilo, že místo Putina bude zemi na summitu zastupovat ministr zahraničí Sergej Lavrov. (ceskenoviny)

Pondělí, 11:00: Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijel do Chersonu na jihu země, odkud se před několika dny stáhla ruská vojska. „Postupujeme,“ řekl Zelenskyj ukrajinským vojákům v Chersonu. „Jsme připraveni na mír, mír pro celou naši zemi,“ uvedl. Poděkoval Severoatlantické alianci a dalším spojencům, které Ukrajinu ve válce s Ruskem podporují. Obrovský posun podle něho znamenaly dodávky raketometů HIMARS ze Spojených států.

Na hlavním chersonském náměstí se kromě vojáků sešli rodiče s dětmi, někteří s ukrajinskou vlajkou v ruce, jiní kolem ramen. „Mám radost, podle chování lidí se dá říct, že jejich reakce není hraná,“ řekl Zelenskyj. Na otázku, kam budou ukrajinské jednotky dál postupovat, řekl, že „Moskva to nebude“. „Nemáme zájem o území jiné země,“ dodal. V neděli v pravidelném večerním projevu obvinil Rusy z toho, že se v regionu kolem Chersonu dopustili více než 400 válečných zločinů.

Agentura Reuters píše, že jen krátce před tím, než Zelenskyj do Chersonu přijel, lidé v centru slyšeli, že se nedaleko ozývá dělostřelecká palba. Nad městem zazněla i poté, co domluvil. Cherson ruské jednotky obsadily krátce po začátku invaze na Ukrajinu. Šlo o jediné ukrajinské oblastní centrum, které se jim podařilo ovládnout. Ruská armáda se odtud na levý břeh Dněpru stáhla poté, co v uplynulých měsících utrpěla sérii porážek v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny. (čtk)

Pondělí, 08:00: Ruský prezident Vladimir Putin dělá chybu, když nenechává ruské jednotky vydechnout a tlačí na ruské generály, aby na Ukrajině za každou cenu pokračovali s ofenzivou, uvedl ve své nejnovější zprávě o vývoji války na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Ukrajina by toho měla využít a nezanechat protiofenzivy, protože jakákoli dohoda ohledně klidu zbraní by Rusku v tuto chvíli pomohla, míní také analytici z ISW.

„Napoleon jednou vtipně prohodil: Svého nepřítele nikdy nepřerušuj, když dělá chybu.  Tento aforismus nikdy nebyl přiléhavější - Ukrajina a její spojenci by měli využít Putinovy chyby a pokračovat s protiofenzivou v podmínkách, které jsou výhodnější pro Kyjev než pro Moskvu,“ podotkli američtí analytici. Putin by podle nich měl dát ruským silám čas na zotavení a záložníkům prostor na výcvik a na začlenění do jednotek.

Ruští vojáci se v minulých dnech stáhli z Chersonu na jihu Ukrajiny, jediného ukrajinského oblastního centra, které se jim podařilo od začátku invaze na Ukrajinu ovládnout. Stalo se tak poté, co v září a počátkem října ruská armáda utrpěla sérii porážek v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny. Odborníci dlouhodobě upozorňují, že ruští vojáci jsou demotivovaní a že nově mobilizovaní muži v řadách ruské armády mají často nedostatečný výcvik i vybavení.

Ukrajina patrně využije síly, kterou získala osvobozením Chersonu, k posílení protiofenzivy v Luhanské oblasti na ukrajinském Donbasu nebo k zahájení nových protiútoků jinde, míní ISW. Šéf správy Luhanské oblasti Serhij Hajdaj uvedl, že v jeho regionu ukrajinské síly osvobodily z ruských rukou už 12 obcí. „Postup není jednoduchý, každý metr Luhanské oblasti se nám vydává velmi těžce,“ sdělil podle serveru Ukrajinska pravda.

Ukrajinské síly kromě pokračují s protiofenzivou v Chersonské oblasti. Ukrajinské letectvo v uplynulých hodinách provedlo útoky na čtyři oblasti se seskupením ruského vojenského personálu a vojenské techniky na levém břehu Dněpru, sdělilo podle agentury Ukrinform Jižní velitelství ukrajinských sil. Právě na levý břeh Dněpru se v uplynulých dnech stáhla ruská vojska.

Charakter bojů na Ukrajině bude brzy ovlivňovat zimní počasí, upozornilo britské ministerstvo obrany. S tím, jak se zkrátí dny, bude klíčové ovládnout schopnost nočního vidění. Zkrácení dnů také pravděpodobně povede ke snížení počtu útočných operací a statičtějším obranným liniím, uvedlo rovněž ministerstvo, které se odvolává na poznatky vojenské rozvědky. (čtk)

Neděle, 21:00: Vyšetřovatelé odhalili v osvobozené Chersonské oblasti přes 400 ruských válečných zločinů a nalezli těla vojáků i civilistů, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Stabilizovat“ se podle něj podařilo 226 obcí, ve kterých žije více než 100 000 obyvatel. I nadále pokračují zatýkání ruských vojáků a žoldnéřů, dodal Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu.

„Snažíme se obnovit komunikace, internet, televizi. Děláme všechno pro to, abychom co nejdříve obnovili dodávky elektřiny a vody,“ uvedl ukrajinský prezident. „Znovu začne fungovat i doprava a poštovní služby, sanitky i zdravotnictví,“ dodal. Obyvatele Chersonské oblasti nicméně znovu varoval, aby byli velmi opatrní, protože situace v regionu je stále velmi nebezpečná. „Zaprvé, jsou tam miny. Bohužel jeden z expertů při jejich odstraňování zemřel a další čtyři utrpěli zranění. Vyzývám všechny obyvatele Chersonu, aby byli opatrní a ihned informovali o všech nebezpečných předmětech,“ doplnil.

Ve svém projevu ukrajinský prezident zmínil i situaci na bojišti v Doněcké oblasti. „Boje v Doněcké oblasti jsou stejně intenzivní jako v předchozích dnech. Počet ruských útoků neklesl. Odvaha a statečnost našich bojovníků je ale nejvyšší, jaká může být. Nedovolíme jim přejít přes naši obranu,“ dodal Zelenskyj. (čtk)

Neděle, 18:00:  Gubernátor Chersonské oblasti Jaroslav Januševyč vyzval obyvatele osvobozených částí ukrajinského regionu, aby se evakuovali do bezpečnějších míst. Januševyč to napsal na telegramu. Výzva souvisí s vysokým rizikem nepřátelským útoků. „Obyvatelé Chersonu a dalších osvobozených obcí v regionu! Na pravém břehu Chersonské oblasti existuje stále vysoká pravděpodobnost nepřátelských útoků. Když ruská armáda prchá, začíná ze zoufalství bojovat s civilisty. Viděli jsme to v mnoha osvobozených oblastech,“ napsal Januševyč. „Proto vám důrazně doporučujeme evakuovat se do bezpečnějších oblastí,“ dodal s tím, že se lidé mají obrátit na místní úřady, když budou potřebovat jakoukoli pomoc. Zveřejnil i telefonní čísla, kam je možné zavolat.

Během neděle byla ve městě slyšet dělostřelecká palba, ani to ale neodradilo davy jásajících lidí, kteří se opět s vlajkami shromáždili na hlavním chersonském náměstí. „Teď jsme šťastní, ale všichni se bojíme bombardování z levého břehu,“ citovala agentura Reuters jednu z místních obyvatelek, Janu Smyrnovovou.

Gubernátor Januševyč již dříve během dne informoval, že se úřady z bezpečnostních důvodů rozhodly ponechat v platnosti zákaz vycházení od 17. hodiny do osmi rána a také zákaz odjíždět a vstupovat do města. „Nepřítel zaminoval všechny objekty kritické infrastruktury,“ řekl Januševyč. „Snažíme se, abychom se s tím vypořádali během pár dnů, a pak otevřeme město,“ přislíbil tehdy.

Na svém telegramovém kanálu zveřejňuje Januševyč zprávy z oblasti i několikrát do hodiny, nahrává videa a dává místním informace například o poskytování lékařské péče v oblasti či snahách obnovit v regionu dodávky plynu. (ceskenoviny)

Neděle, 15:00: Na ruských sociálních sítích se  rozšířilo video, které údajně zachycuje zabití bývalého ruského žoldnéře, který přešel na stranu Ukrajiny. Muž je ubit kladivem do hlavy a podle proruských blogerů jde o pomstu za jeho údajnou zradu, napsala agentura Reuters. Jak se Rus jménem Jevgenij Nužin dostal zpátky do rukou Rusů, není jasné. Podle některých informací se tak stalo při výměně zajatců, on sám nicméně říká, že byl unesen.

Videozáznam, jehož pravost nebylo možné ověřit, se objevilo na telegramových kanálech blízkých Vagnerově (Wagnerově) žoldnéřské skupině. Pětapadesátiletý muž se na něm identifikuje jako Jevgenij Nužin a říká, že změnil strany, aby „bojoval proti Rusům“. Konkrétně se na stranu Ukrajiny údajně přidal 4. září. Následně popisuje, že byl 11. října unesen v Kyjevě, ztratil vědomí a probudil se ve sklepě, ve kterém je nahráno i video. „Řekli mi, že mě budou soudit,“ dodává Nužin. Po těchto slovech ho ale muž ve vojenském oblečení udeří několikrát kladivem do hlavy a do krku.

Video se objevilo v takzvané šedé zóně telegramu pod názvem Kladivo pomsty. Jeho pravdivost nebylo možné ověřit. Ve svém zářijovém rozhovoru Nužin ukrajinským novinářům řekl, že si odpykával trest za vraždu a z vězení se připojil k Wagnerově skupině. Následně změnil strany a rozhodl se bojovat proti Rusku a Vladimiru Putinovi. Jak se dostal zpátky do rukou pravděpodobně ruských sil, není zřejmé. (čtk)

Neděle, 10:00:  Ústup ruských vojsk z Chersonu, jediného oblastního centra dobytého Rusy při invazi na Ukrajinu, vyvolává podle analytiků amerického Ústavu pro studium války (ISW) bezprecedentní kritiku namířenou proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a budí ideologický rozkol mezi Putinem a radikálními stoupenci války.

Stažení ruských vojáků z Chersonu způsobilo ideologický rozkol mezi radikálními stoupenci války a Putinem. Ústup podkopal důvěru nacionalistů v Putinovy sliby a jeho schopnost je splnit, píše ISW. Analytici jako příklad uvádějí příspěvek ideologa Alexandra Dugina, který prezidenta za ústup z Chersonu otevřeně kritizoval. Pro Putina bude čím dál těžší usmířit si část svých radikálních stoupenců kvůli neschopnosti dosáhnout slibovaných cílů svrhnout ukrajinskou vládu a zmocnit se celé země, jak již dříve vyhodnotili experti ISW.

Nacionalisticky naladění propagandisté, jako je televizní moderátor Vladimir Solovjov, stále častěji požadují od Kremlu a vojenského velení plné zapojení do války proti Ukrajině. Solovjov po ústupu z Chersonu dokonce vyzval k úplné mobilizaci a propuštění neschopných hodnostářů. Podle ISW podobná přímá kritika Putina je ve společenství přívrženců války bezprecedentní a hlasité a otevřené Duginovy výpady proti Putinovi mohou svědčit o změně nálad v prostředí ideologů nacionalismu.

Informační kanály spojené s žoldnéřskou Vagnerovou (Wagnerovou) skupinou také kvůli ztrátě Chersonu vyjádřily výhrady ke Kremlu, a to může svědčit o tom, že vliv „jestřábů“ dále roste. Někteří blogeři tvrdili, že Kreml „prodal“ Cherson, a psali, že ruské vedení se pravidelně vzdává území, aniž by se ptalo lidí. Sílící kritika ústupu z Chersonu kontrastuje s dosavadní celkovou podporou válečných blogerů pro toto rozhodnutí, upozornil ISW.

Ruské vojenské velení se podle analytiků snaží - převážně neúspěšně - sjednotit rozdílné jednotky, sestávající z vojáků s rozdílnou úrovní dovedností a vybavení v semknutější vojenskou sílu. Jde hlavně o integraci vojsk separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky do ruských ozbrojených sil. Pokusy sjednotit separatistické milice, vojáky s profesionálním kontraktem, dobrovolníky, mobilizované záložníky a žoldnéře vytváří prostředí náchylné k vnitřním konfliktům, míní experti ISW. (ceskenoviny)

Sobota, 22:00: Ruské síly zničily před svým útěkem z Chersonu všechnu kritickou infrastrukturu, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Konkrétně zmínil komunikační sítě, dodávky vody, tepla a elektřiny. „Všechno ale obnovíme, věřte mi,“ dodal v pravidelném večerním videoprojevu. Ukrajinským vojákům se podle něj podařilo získat kontrolu nad více než 60 obcemi v Chersonské oblasti a nyní se snaží stabilizovat situaci v samotném městě.

Podle šéfa ukrajinské policie Ihora Klymenka začalo ve městě pracovat asi 200 policistů. Jejich úkolem je nyní mimo jiné zřizovat kontrolní stanoviště, ale i sbírat důkazy o možných válečných zločinech, které byly v oblasti spáchány. Policejní týmy rovněž pátrají po nevybuchlé munici a snaží se ji zneškodnit. Ukrajinský prezident v této souvislosti vyzval místní obyvatele, aby se nesnažili kontrolovat budovy ve městě sami, protože by to mohlo být nebezpečné.

Cherson, ležící na západním břehu Dněpru poblíž ústí do Černého moře, byl prvním větším městem, kterého se Rusové zmocnili po svém jarním vpádu na Ukrajinu. Ruské ministerstvo obrany v pátek oznámilo, že dokončilo stažení ruských sil z pravého břehu řeky Dněpr, na kterém leží právě i Cherson. (čtk)

Sobota, 11:00:  Ruské okupační síly vážně poškodily hráz Kachovské vodní elektrárny v Chersonské oblasti, uvedla ukrajinská televize Hromadske s odvoláním na satelitní snímky americké společnosti Maxar Technologies. Podle ní severní část přehrady a vrata zdymadel byly zničeny.

Ruský list Izvestija na svém webu zveřejnil video údajně zachycující vyhození silničního mostu na přehradě Kachovské vodní elektrárny u Chersonu do povětří. „Na záběrech je vidět jasný záblesk a následný silný výbuch,“ napsal deník, aniž zmínil, že inkriminovaný most - podobně jako další mosty v Chersonu a okolí - zničili Rusové při ústupu za řeku Dněpr. Ten podle ruského ministerstva obrany ruské jednotky dokončily v pátek ráno.

Obě znepřátelené strany se vzájemně opakovaně obvinily z plánů prolomit přehradu za pomoci výbušnin, což by způsobilo zaplavení velké oblasti po proudu řeky a nejspíše způsobilo velké škody v okolí Chersonu. To bylo jediné oblastní centrum, které Rusové dobyli po invazi zahájené na konci února, připomněla agentura Reuters. Ukrajinští vojáci osvobodili Cherson v pátek. (čtk)

Sobota, 09:00: Ruské stažení z Chersonu je veřejným přiznáním potíží ruské armády a přináší značné škody na pověsti. Uvedlo to britské ministerstvo obrany v pravidelném situačním přehledu, sestavovaném na základě poznatků vojenské rozvědky.  Pipomnělo, že v pátek ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že dokončilo stažení ruských jednotek z Chersonu a že ruské síly v rámci tohoto stažení zničily silniční a železniční mosty přes řeku Dněpr. Londýn pokládá za pravděpodobné, že se Rusko stále pokouší evakuovat síly z jiných míst přes Dněpr do pozic na východním břehu, které se dají lépe hájit.

Americký Institut pro studium války (ISW) si ve svodce událostí na ukrajinském bojišti všímá postupu ukrajinských sil, dokončujících osvobození pravobřežní, západní části Chersonské oblasti, a reakce ruských válečných blogerů na stažení z Chersonu. Ta byla zdrženlivější, než se dalo čekat vzhledem k ostré kritice ministerstva obrany za ústup za Dněpr.

Část ruských vojáků zřejmě ještě zůstává na západním břehu, ale jejich počet nelze podle ISW odhadnout. Nejspíše se pokusí ustoupit, ale nelze vyloučit, že někteří Rusové si zvolí partyzánský boj v malých skupinách. Analytici nicméně soudí, že ruské síly se připravily o možnost udržet území na západním břehu. Zničením mostů přes Dněpr se ruské síly pokoušejí zastavit postup ukrajinských jednotek do centrální části Chersonské oblasti. Snímky z družic rovněž potvrzují, že ruská vojska vybudovala dvě obranné linie jižně od Dněpru. Snahy posílit postavení na levém břehu zřejmě budou pokračovat v dalších dnech, předpověděl ISW. (ceskenoviny)

Pátek, 21:00: Ruská státní televize prakticky mlčí o posledním vývoji v Chersonu na jihu Ukrajiny, do kterého dnes vstoupily ukrajinské jednotky poté, co ho opustila ruská armáda. Upozornil na to nezávislý ruský zpravodajský portál Meduza, podle něhož například v pátečních denních zpravodajských relacích na Prvním kanálu, známé stanici spojované s prokremelskou propagandou, nebo na podobně zaměřené stanici Rossija 1 nepadla o stahování ruských vojáků z Chersonu ani zmínka.

Ztrátu Chersonu, jediného ukrajinského oblastního centra, které se Rusku za téměř devět měsíců války na Ukrajině podařilo ovládnout, americká stanice CNN označila za potupnou. Analytici upozorňují, že vedle symbolického významu má díky své poloze poblíž Ruskem okupovaného poloostrova Krym s ruskými základnami i strategickou hodnotu.

První kanál stejně jako stanice Rossija 1 nebo NTV ve středu večer ve zpravodajských relacích ukázaly zhruba desetiminutový videozáznam ruského ministerstva obrany, v němž šéf resortu Sergej Šojgu nařídil stažení ruských vojsk za řeku Dněpr. První kanál a Rossija 1 také odvysílaly reportáže o tom, jak obyvatelé Chersonské oblasti na výzvu ruských úřadů opouštějí region a dostávají bydlení v ruském Stavropolu. Poté ale podle Meduzy přinejmenším den a půl ani jedna z jmenovaných stanic situaci u Chersonu nijak nekomentovala.

Během pátku NTV uvedla, že ruská protivzdušná obrana při přesunu ruských vojsk na levý břeh odrazila ukrajinské útoky a že za Dněpr se přepravilo už 115 000 civilistů. Zmínila také zřícení už dříve poničeného Antonivského mostu přes Dněpr. Učinila tak poté, co ruské ministerstvo obrany na sociálních sítích oznámilo, že stahování vojsk za Dněpr zakončilo. O stahování Rusů v pátečních denních relacích mlčela i stanice Rossija 1, která opět vysílala pouze reportáže o tom, jak Rusko dál přijímá „běžence“.

Hlavním článkem na webu ruské tiskové agentury RIA Novosti byla okolo pátečné deváté SEČ zpráva s titulkem „Ukrajinští vojáci utíkali z obce Opytne“, která se týká údajného vytlačení ukrajinských sil z této obce poblíž Doněcku. Ta měla před válkou necelých 2000 obyvatel. (ceskenoviny)

Pátek, 20:00: Cherson se vrací pod kontrolu Ukrajiny, vojáci ukrajinské armády vstupují do města, donedávna okupovaného Rusy, uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na vojenskou rozvědku. Cherson, ležící na západním břehu Dněpru poblíž ústí do Černého moře, byl prvním větším městem, kterého se Rusové zmocnili po svém jarním vpádu na Ukrajinu. Mluvčí ukrajinské armády Natalija Humenjuková podle Reuters varovala, že mnozí ruští vojáci se převlékli do civilu a zůstávají ve městě, kde tak podle ní hrozí sabotážní akce. Vstup ukrajinských jednotek do města večer potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Cherson se vrací pod kontrolu Ukrajiny, do města vstupují jednotky ukrajinských ozbrojených sil. Ústupové cesty ruských okupantů svou palbou kontroluje ukrajinská armáda. Skoncuje s jakýmikoliv pokusy klást odpor,“ uvedla rozvědka podle zpravodajského serveru. Rozvědka vyzvala ruské vojáky, aby se raději vzdali, než aby se nechali zlikvidovat.

„Naši. Náš. Cherson,“ napsal večer stručně Zelenskyj, který na svém účtu na sociální síti Telegram sdílel video slavících obyvatel Chersonu. V dalším příspěvku upřesnil, že ve městě jsou zatím speciální ukrajinské jednotky a že na místo míří další ukrajinští vojáci. „Ukrajina vždy navrátí, co jí patří,“ uvedl Zelenskyj a poděkoval všem vojákům podílejícím se na ukrajinské protiofenzivě na jihu země. Doplnil, že město se ještě zcela nezbavilo „přítomnosti nepřítele“, ale že Ukrajinci už odstraňují z ulic ruské symboly a připomínky ruské okupace.

List Ukrajinska pravda dříve zveřejnil video zachycující ukrajinské vojáky při vztyčování státní vlajky na budově policejního velitelství v Chersonu. Během odpoledne se šířily videozáznamy zachycující vítání ukrajinských vojáků místními.

https://www.youtube.com/watch?v=i7v3–3HBCKA

Ruské ministerstvo obrany na páteční tiskové konferenci oznámilo, že ráno dokončilo stažení ruských sil z pravého břehu řeky Dněpr, na kterém leží i Cherson. Zatímco ministerstvo tvrdí, že ruské síly při stahování z města neutrpěly žádné ztráty, podle Kyjeva se ruský ústup nesl ve znamení chaosu. „Na pravém břehu nezůstal ani jeden kus vojenské techniky. Všichni ruští vojáci se přepravili na levý břeh Dněpru,“ uvedlo ruské ministerstvo. „Nedošlo ke ztrátám ani u personálu, ani u zbraní a vojenské techniky,“ doplnilo. Na levý břeh Dněpru se dostalo přes 30 000 vojáků, sdělilo později.

Serhij Chlaň z ukrajinské oblastní správy ale tvrdí, že při pokusu dostat se přes Dněpr se řada ruských vojáků utopila. Ruští komentátoři podle Reuters na sociálních sítích ve čtvrtek večer uváděli, že se ruští vojáci při přesunu přes řeku dostali pod těžkou palbu ukrajinských sil.

Rusové město, které je správním střediskem stejnojmenné oblasti, okupovali od 2. března. Na podzim se ukrajinský region pokusili anektovat po narychlo uspořádaném hlasování, jehož výsledky svět neuznal. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům řekl, že Rusko dál město považuje za svoji součást. (čtk)

Pátek, 19:00:  Z ruského zajetí se do vlasti vrátilo 45 ukrajinských vojáků, oznámil šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak, podle kterého Rusové při této příležitosti předali také dvě mrtvá těla. Výměna zajatců se podle ruských zdrojů odehrála v poměru jeden za jednoho, ale Moskva se k výměně ještě oficiálně nevyjádřila. „Od začátku ruské invaze proti Ukrajině se domů vrátilo 1183 Ukrajinců,“ oznámila podle agentury Ukrinform rozvědka ministerstva obrany.

„Právě skončila další výměna (zajatců), domů se vrátilo 45 ukrajinských obránců, a to znamená, že celkem se od začátku rozsáhlé ruské agrese vrátilo domů v důsledku výměn 1182 Ukrajinců. Na dalších výměnách se pracuje,“ oznámil mluvčí armádní rozvědky Andrij Jusov. Zdůraznil, že o osvobození svých vojáků ze zajetí se stará více Ukrajina než Rusko.

Nyní se ze zajetí vrátilo 45 vojínů a poddůstojníků z jednotek mechanizované pěchoty, do zajetí se dostali na východě Ukrajiny. Po osvobození budou potřebovat delší čas, aby se zotavili, někteří z nich ještě mají nezhojená zranění, dodal mluvčí rozvědky.

Předchozí výměna se odehrála na počátku listopadu, kdy Ukrajina propustila 107 ruských vojáků a stejný počet válečných zajatců se vrátil i na Ukrajinu. „Podařilo se osvobodit šest důstojníků a 101 vojínů a seržantů,“ napsala agentura Ukrinform. V polovině října se do vlasti vrátilo 108 zajatých či vězněných Ukrajinek. Moskva je vyměnila mimo jiné za ruské námořníky z civilních plavidel, zadržovaných na Ukrajině od vypuknutí konfliktu. (čtk)

Pátek, 16:00: Cherson se vrací pod kontrolu Ukrajiny, vojáci ukrajinské armády vstupují do města, donedávna okupovaného Rusy, uvedl dnes server RBK-Ukrajina s odvoláním na vojenskou rozvědku. Cherson, ležící na západním břehu Dněpru poblíž ústí do Černého moře, byl prvním větším městem, kterého se Rusové zmocnili po svém jarním vpádu na Ukrajinu. Mluvčí ukrajinské armády Natalija Humenjuková podle Reuters varovala, že mnozí ruští vojáci se převlékli do civilu a zůstávají ve městě, kde tak podle ní hrozí sabotážní akce.

„Cherson se vrací pod kontrolu Ukrajiny, do města vstupují jednotky ukrajinských ozbrojených sil. Ústupové cesty ruských okupantů svou palbou kontroluje ukrajinská armáda. Skoncuje s jakýmikoliv pokusy klást odpor,“ uvedla rozvědka podle zpravodajského serveru. Rozvědka vyzvala ruské vojáky, aby se raději vzdali, než aby se nechali zlikvidovat. List Ukrajinska pravda zveřejnil video zachycující ukrajinské vojáky při vztyčování státní vlajky na budově policejního velitelství v Chersonu i vítání ukrajinských vojáků na náměstí Svobody v samém centru města. Další video s ukrajinskými vojáky v Chersonu zveřejnila agentura Interfax-Ukrajina. Poradce šéfa ukrajinské správy Chersonské oblasti Serhij Chlaň podle Reuters sdělil, že oblastní středisko je už téměř zcela pod kontrolou ukrajinských sil.

Ruské ministerstvo obrany na páteční tiskové konferenci oznámilo, že ráno dokončilo stažení ruských sil z pravého břehu řeky Dněpr, na kterém leží i Cherson. Zatímco ministerstvo tvrdí, že ruské síly při stahování z města neutrpěly žádné ztráty, podle Kyjeva se ruský ústup nesl ve znamení chaosu. „Na pravém břehu nezůstal ani jeden kus vojenské techniky. Všichni ruští vojáci se přepravili na levý břeh Dněpru,“ uvedlo ruské ministerstvo. „Nedošlo ke ztrátám ani u personálu, ani u zbraní a vojenské techniky,“ doplnilo. Na levý břeh Dněpru se dostalo přes 30000 vojáků, sdělilo později.

Serhij Chlaň z ukrajinské oblastní správy ale tvrdí, že při pokusu dostat se přes Dněpr se řada ruských vojáků utopila. Ruští komentátoři podle Reuters na sociálních sítích ve čtvrtek večer uváděli, že se ruští vojáci při přesunu přes řeku dostali pod těžkou palbu ukrajinských sil. Rusové město, které je správním střediskem stejnojmenné oblasti, okupovali od 2. března. Na podzim se ukrajinský region pokusili anektovat po narychlo uspořádaném hlasování, jehož výsledky svět neuznal. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům řekl, že Rusko dál město považuje za svoji součást. (čtk)

Pátek, 15:00: V Chersonské oblasti se zřítil strategicky významný Antonivskyj most přes řeku Dněpr. S odvoláním na svědky o tom informovala ukrajinská veřejnoprávní stanice, která na telegramu zveřejnila fotografii mostu s propadlou vozovkou. Stavbu už dříve poničilo ukrajinské ostřelování, kterým se jednotky Kyjeva snažily zkomplikovat zásobování ruských sil na pravém, západním břehu Dněpru. Není jasné, co kolaps způsobilo, Rusko v oblasti ustupuje před ukrajinskou armádou. Ruští vojáci se podle jižního ukrajinského velení přesouvají za Dněpr. V Chersonu se objevila ukrajinská vlajka, vyvěsili ji partyzáni, hlásí média.

Ani ruské, ani ukrajinské úřady se ke zřícení mostu oficiálně nevyjádřily. Pouze představitel ruské okupační správy Chersonské oblasti Sergej Jelisejev uvedl, že „Antonivskyj most nebyl vyhozen do povětří, je stále ve stejném stavu“. Zřícení několika mostních oblouků na sociálních sítích ukazuje i fotografie, kterou zveřejnil chersonský novinář Konsťantyn Ryženko, a video pořízené zaměstnancem listu Komsomolskaja pravda Alexandrem Kocem. Propadlou silnici natočil přímo na mostě, podle BBC z levého, východního břehu Dněpru.

„Pravděpodobně ho vyhodili do povětří při stahování ruských sil z pravého na levý břeh,“ říká ve videu Koc. Tuto informaci ale nelze nezávisle ověřit. Zprávy o explozích v okolí Antonivského mostu se objevily už ve čtvrtek večer. Ruské ministerstvo obrany předtím oznámilo, že se jeho síly začaly stahovat z pravého břehu Dněpru. Antonivskyj most pro Rusy představoval důležitou zásobovací trasu a umožňoval jim přístup na okupované území severní části Chersonské oblast. Od léta ho ale několikrát zasáhly ukrajinské síly a ruská vojska i místní obyvatelé byli odkázáni na přívozy. (čtk)

Pátek, 14:00: Lidé v Chersonu vycházejí na ulice s ukrajinskými vlajkami, aby přivítali ukrajinské vojáky, uvedl místní portál Most, od kterého tuto zprávu převzala i další ukrajinská média, například list Ukrajinska pravda. Lidé s vlajkami se podle webu scházejí na centrálním náměstí Svobody, kde se na jaře konaly demonstrace proti ruské okupaci města. Snímek ukrajinského vojáka v ulicích jednoho z chersonských sídlišť mezitím zveřejnil server RBK-Ukrajina.

Již dříve se v centru Ruskem okupovaného města objevila ukrajinská vlajka. Vyvěsili ji příslušníci hnutí odporu, uvedl RBK-Ukrajina s odvoláním na snímek, který zveřejnil místní novinář Konsťantyn Ryženko. „Hnutí odporu pozdravuje. Sláva Ukrajině. Snímek z nynější chvíle,“ uvedl žurnalista. Ze snímku bylo patrné, že stožár na samotné budově oblastní správy zůstával prázdný, ruská vlajka z něj byla stažena před týdnem, upozornila ruská redakce BBC. Později ukrajinská média zveřejnila fotografie, podle kterých ukrajinských vlajek na náměstí výrazně přibylo. Objevila se mezi nimi i vlajka Evropské unie. Ruské ministerstvo obrany na páteční tiskové konferenci oznámilo, že ráno dokončilo stažení ruských sil z pravého, západního břehu řeky Dněpr, na kterém leží i Cherson.

„Není elektřina. Neteče voda. Není žádné vytápění. Funguje plyn,“ uvedl Ryženko o situaci v Chersonu, který byl prvním větším ukrajinským městem dobytým Rusy po invazi z 24. února. Ve městě ve čtyři ráno zahřměl silný výbuch v teplárně, není ale jasné, zda Rusové odpálili nachystanou nálož, anebo šlo o zásah z ostřelování; teplárna byla podminována, ale někteří svědci hovoří o zásahu. „Lidé chodí pro vodu k řece. Chleba je velmi málo, nedostatek je vážně citelný,“ poznamenal novinář. Když si lidé potřebují zavolat či se podívat na internet, vycházejí podle něj ven, aby chytili signál. Místy je spojení poskytované mobilními operátory ruské, místy ukrajinské. (čtk)

Pátek, 13:50: Rusové uvedli, že opustili město Cherson, jedno z největších, které se jim podařilo během okupace dobýt. Ukrajinci zatím vývoj ve městě nekomentovali. Podle stanice CNN jsou už ukrajinské jednotky na západním okraji Chersonu. Obyvatelé města vyvěšuji v centru ukrajinské vlajky. Ráno se zřítil strategicky významný Antonivskyj most přes řeku Dněpr. Není jasné, co kolaps způsobilo.

Americká stanice CNN uvedla, že obyvatelé obce Bilozerka, která leží asi patnáct kilometrů od Chersonu, vztyčili ukrajinskou vlaku a strhávají ruské propagandistické billboardy. Informovala pak o více videích na sociálních sítích, která to potvrzují. Jedno video zachycuje ukrajinskou vlajku vlající nad památníkem druhé světové války. Další pak obyvatele strhávající propagandistické billboardy s mladou dívkou držící ruskou vlajku, na nichž stojí: „Rusko je tu navždy.“ V samotném centru Chersonu pak lidé mávají ukrajinskými vlajkami. (ct24)

Pátek, 14:00: Kreml nadále pokládá Chersonskou oblast, kde se úspěšně rozvíjí ukrajinská protiofenzíva a ruská vojska ustupují, za součást Ruska. Řekl to mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Ve stažení z pravého, západního břehu Dněpru včetně oblastní metropole Chersonu nevidí mluvčí nic ponižujícího. „Je to (Chersonská oblast) subjekt Ruské federace. Toto postavení je stanoveno a zakotveno v zákonech. Tady nejsou a nemohou být žádné změny,“ řekl Peskov.

Mluvčí odmítl odpovědět na otázky novinářů, jak prezident Putin přijal hlášení generála Sergeje Surovikina o situaci v Chersonu a rozhodnutí stáhnout odtud ruská vojska, které přijal ministr obrany Sergej Šojgu. „Bylo to rozhodnutí ministra obrany, a tak se prosím obraťte na ministerstvo obrany. Já k tomu nemám co říct,“ prohlásil Peskov. Podobně na ministerstvo obrany odkázal i dotazy ohledně průběhu „speciální vojenské operace“, jak v Kremlu nazývají válku proti Ukrajině, pokračující již 261. dnem. Na dotaz BBC mluvčí odvětil, že stažení z Chersonu nepokládají v Kremlu za ponižující.

Putin se na konci září pokusil připojit k Rusku čtyři ukrajinské oblasti, včetně Chersonské, kterých se Rusové částečně zmocnili. Toto rozhodnutí schválil ruský ústavní soud a parlament. Kyjev a většina světa tato ruská rozhodnutí neuznávají. Peskov nyní řekl novinářům, že v Kremlu nelitují, že uspořádali slavnostní ceremonii k přijetí Chersonské a dalších oblastí do Ruské federace. Mluvčí rovněž řekl, že Rusko může ukončit „speciální vojenskou operaci“ po dosažení jejích cílů. „Konflikt na Ukrajině - a z našeho hlediska speciální vojenskou operaci - lze ukončit po dosažení jejích cílů. Anebo ukončit cestou dosažení cílů mírovými rozhovory, což je taky možné. Ale vzhledem ke stanovisku, které zaujímá ukrajinská strana, nejsou mírové rozhovory možné,“ dodal Peskov.

Při vpádu ruských vojsk na Ukrajinu označil Putin za cíl operace „denacifikaci a demilitarizaci Ukrajiny“, „osvobození Donbasu“ a vytvoření podmínek, které by zaručovaly bezpečnost Ruska. Kyjev podmiňuje jednání tím, že Rusko stáhne svá vojska z okupovaných území, za které Ukrajina pokládá také Krym, anektovaný Ruskem na jaře 2014. S Putinem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednat nehodlá, chce si počkat až na Putinova nástupce. (ceskenoviny)

Pátek, 11:00:  Nadcházející zimní počasí boje na Ukrajině nezastaví, domnívají se analytici amerického Institutu pro studium války (ISW). Možný pomalejší postup podle nich v následujících měsících způsobí spíš problémy v logistice nebo obranné postavení ruských invazních jednotek než špatné počasí, jak uvádí někteří západní činitelé.

Představitelé Spojených států a dalších západních zemí doufají, že „očekávané zimní zpomalení bojů bude příležitostí pro obnovení diplomatických vztahů mezi Ruskem a Ukrajinou,“ uvedl tento týden server NBC News. Vyjádřil se tak například náměstek amerického ministerstva obrany Colin Kahl, podle kterého rozsáhlé ofenzivy na obou stranách zkomplikuje příchod zimy, kdy se intenzita bojů sníží.

„Pokud se boje tuto zimu zastaví, bude to kvůli logistickým výzvám a vyvrcholení několika kampaní obou stran,“ píše v hodnocení ISW a připomíná, že ruské kampaně za účelem dobytí Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti dosáhly vrcholu už před několika měsíci, ačkoliv Moskva opakovaně trvá na zahájení dalších a dalších útoků. „Ruské síly jsou na na většině fronty v obranné pozici,“ dodávají analytici.

Vojenský postup může zpomalit nebo zastavit podzimní a jarní bahno nebo špatné či nedostatečné zimní vybavení, uvádí ISW. Některé vojenské vybavení může vyžadovat uzpůsobení pro chladnější počasí a postup může kvůli logistickým potížím zpomalit nedostatek vybavení a munice. Větší komplikace zima přinese hůře vybaveným ruským silám na Ukrajině. Naopak dobře zásobované ukrajinské jednotky podle všeho své protiofenzivy nezastaví, ale naopak využijí zmrzlého terénu a budou se přesouvat rychleji než na podzim.

Rusko letos 24. února zaútočilo na Ukrajinu a s jarním táním se rovněž potýkalo s problémy, které pro jejich těžkou techniku představovaly rozbahněné cesty a terén. Ukrajina od léta zahájila protiofenzivy na severovýchodě a jihu země, kde zatím úspěšně dobyla část území dříve okupovaného Ruskem. (čtk)

Pátek, 08:00: Ruští vojáci se snaží přesunout jednotky a vybavení na levý břeh Dněpru, kde staví obranné linie. Uvedlo to jižní operační velení ukrajinské armády, pod které spadá i jihoukrajinská Chersonská oblast. Ruští vojáci podle něj z levého břehu ostřelují pozice Ukrajinců. Tvrzení jednotlivých bojujících stran není možné nezávisle ověřit. „Nepřítel pokračuje v manévrech za účelem přesunu jednotek a vybavení mezi dvěma břehy Dněpru,“ napsalo jižní operační velení v hlášení shrnujícím čtvrteční události.

Ukrajinská armáda v létě zahájila protiofenzivu na jihu země v oblastech, které Rusové při jarní invazi dobyli a okupovali. Ruské ministerstvo obrany tento týden nařídilo stažení vojáků z pravého břehu řeky Dněpr a mimo jiné i z oblastní metropole Cherson, jednoho z největších měst dobytých od začátku invaze.

Ukrajina podobně jako v jiných případech o své současné ofenzivě mlčí a i v posledním hlášení jižního operačního velení jsou o útočných operacích pouze náznaky, píše ruskojazyčný server BBC. „Obranné síly dál posouvají frontovou linii blíže k levému břehu, vojáci protivníka se narychlo naloďují na plavidla, která se zdají být schopná přepravy, a snaží se utéct,“ píše jižní velení.

Novinář Jurij Butusov, který sleduje situaci na frontě, na telegramu uvedl, že město Cherson už je v dostřelu ukrajinského dělostřelectva. „V okolí přívozů, kde se soustředí ruské konvoje, se střílí,“ napsal Butusov. O střelbě v místech, kde se ruští vojáci snaží dostat přes řeku, informovaly dříve i různé prokremelské i ukrajinské kanály na telegramu, píše ruskojazyčný server BBC, tyto informace ale oficiálně ani jedna z bojujících stran nepotvrdila.

Ukrajinské průzkumné jednotky jsou podle Butusova v některých případech už jen 18 kilometrů od Chersonu, postup ukrajinských jednotek nicméně zdržují minová pole nastražená ruskými vojáky. To ale znemožňuje i ruským jednotkám obrátit se a zaútočit na Ukrajince. „Osvobození Chersonu je záležitostí blízké budoucnosti,“ napsal novinář. (čtk)

Čtvrtek, 07:00: Nejméně šest lidí přišlo o život a několik dalších utrpělo zranění poté, co pětipodlažní obytný dům v Mykolajivu na jihu Ukrajiny zasáhla v noci na pátek ruská raketa. Na telegramu to oznámil starosta města Oleksandr Sjenkevyč. Šéf oblastní správy Vitalij Kim původně psal o čtyřech mrtvých. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil ruský zásah, který poničil obytný dům od prvního po páté podlaží, za „cynickou odpověď teroristického státu na naše úspěchy na frontě“. Na místě záchranáři pokračují v pátrání po přeživších a případně dalších obětech, uvedl Zelenskyj, který zveřejnil video z místa zásahu. Na jihu Ukrajiny se nyní ruské síly pod tlakem ukrajinské protiofenzívy stahují z Chersonu, správního střediska Chersonské oblasti, který leží jen zhruba 50 kilometrů jihovýchodně od Mykolajivu. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 22:00: Rusku potrvá nejméně týden, než stáhne své jednotky z jihoukrajinského města Cherson, řekl v rozhovoru pro agenturu Reuters ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Uvedl také, že podle informací zpravodajských služeb odchod ruských vojáků z města ještě pořádně nezačal, zůstávají v něm, v jeho okolí a na západním břehu Dněpru. „To není tak, že tyto jednotky stáhnou za den, dva. Potrvá to nejméně týden,“ řekl Reznikov. Ruská armáda má podle něho v Chersonské oblasti 40 000 vojáků.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu ve středu oznámil, že ruská armáda opustí pravý břeh Dněpru, na kterém leží také Cherson. Jde o jedinou regionální metropoli, kterou Rusové od začátku invaze na Ukrajinu ovládli. Reznikov uvedl, že v důsledku tohoto rozhodnutí se jednotky z této oblasti budou moci přesunout na jiný úsek fronty. Hranici dlouhou 2500 kilometrů, která Ukrajinu dělí od vůči ní nepřátelských území, jako je Bělorusko, Rusko a okupované oblasti, střeží milion vojáků a dalších příslušníků bezpečnostních sil, uvedl ministr. Zima podle něho operace na bojišti zpomalí, a obě strany tak budou moci svá vojska přeskupit.

Za „bláznivé“ považuje tvrzení, že Rusové by mohli při ústupu vyhodit do povětří hráz Kachovské přehrady. Tvrdí, že voda z této nádrže na Dněpru by zaplavila místa ovládaná Ruskem. „Pokud se podíváte na tamní krajinu, zjistíte, že západní břeh je vyšší a východní břeh je nižší,“ řekl Reznikov. „To znamená, že voda se rozlije na východ od tohoto (východního břehu), představovalo by to nebezpečí pro jejich jednotky,“ vysvětlil. Kyjev i Moskva se vzájemně obviňují z úmyslu přehradu zničit.

Reznikov uvedl, že pod velením generála Sergeje Surovikina, který se do čela ruských invazních sil na Ukrajině postavil v říjnu, se ruská taktika změnila. „Používá teroristické taktiky proti civilistům a infrastruktuře s využitím střel s plochou dráhou letu, raket a dronů, speciálních íránských dronů,“ řekl. Ukrajina naléhá na své partnery, aby Rusko označili za teroristický stát. V posledních týdnech ničí především ukrajinskou energetickou infrastrukturu - elektrárny, rozvodnou síť nebo teplárny. Podle Reznikova jsou ruské invazní jednotky pod Surovikinovým velením disciplinovanější než dříve. (čtk)

Čtvrtek, 20:00: Ruští vojáci začali v Chersonu ničit řadu infrastrukturních objektů, město je bez proudu a mobilních sítí. Podle serveru Ukrajinska pravda to ukrajinským médiím řekli svědci z místa. Rusové vyhodili do povětří kotelny, energetické zařízení i několik vysílačů mobilního signálu. Spojení s vnějším světem přes mobilní síť je pouze v Antonivce, jednom z chersonských předměstí, uvádí Institut masových informací (IMI). Ruští vojáci v Chersonu vyhodili do povětří také televizní středisko poblíž televizní věže, která ale útok přestála.

Zprávy o ničení infrastruktury v Chersonu přicházejí v době, kdy Rusko tvrdí, že se jeho síly v Chersonské oblasti stahují z pravého břehu Dněpru. Na tomto břehu leží právě i Cherson. Ukrajinští představitelé už ve středu varovali, že k ruským prohlášením o stahování za řeku Dněpr je potřeba přistupovat s obezřetností a že by mohlo jít o past. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychaljo Podoljak dnes prohlásil, že ruská armáda podle něj ve městě nastražila množství min a má v plánu ho ostřelovat z opačného břehu Dněpru. (čtk)

Čtvrtek, 16:00: Spojené státy pošlou Ukrajině další vojenskou pomoc, která podle bezpečnostního poradce Bílého domu zahrne i systémy protivzdušné obrany. Informovala o tom agentura Reuters. Poradce Jake Sullivan také řekl, že pomoc obsáhne rovněž obranný komplet Avenger se střelami Stinger. Další balík americké pomoci bude významným příspěvkem k protivzdušné obraně, řekl poradce pro národní bezpečnost. Součástí budou rakety pro obranné systémy Hawk, jež fungují na principu země-vzduch. Zprávy o možném rozšíření americké pomoci o tento typ zbraní se objevily už v říjnu.

Spojené státy od začátku ruské invaze na Ukrajinu vyčlenily na zbraně a další vybavení pro Kyjev téměř 18 miliard dolarů (přes 442 miliard Kč), uvedla na konci října agentura AP. K situaci na Ukrajině Sullivan řekl, že Spojené státy zaznamenaly známky toho, že ruská armáda plánuje stažení z Chersonu. Stažení ruských sil z částí Ukrajiny ale podle Sullivana neznamená konec války. Washington podle něj na Ukrajinu netlačí, aby vyjednávala s Ruskem. (čtk)

Čtvrtek, 08:00: Ruská armáda podnikla na Ukrajinu za posledních 24 hodin 11 raketových a 22 dalších leteckých útoků, uvedl v hlášení ukrajinský generální štáb. Na ukrajinské území útočila rovněž ze salvových raketometů. Okupační jednotky si podle Kyjeva snaží udržet dočasně dobytá území a v určitých oblastech se soustředí na omezení operací ukrajinské armády. Jinde, například v okolí Bachmutu a Avdijivky na východě Doněcké oblasti, pokračují i nadále v útočných akcích.

Podle zprávy amerického Institutu pro studium války (ISW) bitva o město Cherson neskončila, ruské síly vstoupily do nové fáze. Dávají přednost stažení svých sil přes řeku Dněpr v dobrém stavu, a chtějí tak ukrajinské síly pozdržet, místo aby se snažily ukrajinskou protiofenzivu úplně zastavit. Stažení ruských vojsk z pravého břehu Dněpru v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny nařídil ve středu ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Na pravém břehu řeky leží středisko oblasti Cherson, jedno z největších měst, které se ruským vojskům podařilo během invaze na Ukrajinu dobýt.

Jak k tomu poznamenal americký institut, „ukrajinská protiofenzíva ve směru na Cherson, která probíhala od srpna - koordinovaná kampaň s cílem donutit ruské síly stáhnout se přes Dněpr bez nutnosti velkých ukrajinských pozemních ofenziv - pravděpodobně uspěla“. Jak ISW dodal, ruské stažení ze západního břehu Dněpru pravděpodobně nebude jen „past, která má nalákat ukrajinské jednotky do nákladných bojů poblíž Chersonu, jak naznačila některá ukrajinská a západní média“. (čtk)

Čtvrtek, 07:00: Více než 100 tisíc příslušníků ruské armády zemřelo nebo bylo raněno ve válce na Ukrajině, odhaduje nejvýše postavený americký generál Mark Milley. Ztráty na straně Ukrajiny, která už od února vzdoruje ruskému napadení, jsou pravděpodobně zhruba stejně početné, uvedl Milley podle agentury Reuters. Moskva přiznává jen výrazně nižší ztráty. Ukrajinská armáda tvrdí, že Rusko přišlo zhruba o 78 000 lidí. Prohlášení stran konfliktu ale nejde ověřit.

„Díváte se na hodně přes 100 000 zabitých a zraněných ruských vojáků. Totéž pravděpodobně na ukrajinské straně. Spousta lidského utrpení,“ uvedl Milley, který vede americký sbor náčelníků štábů. Od začátku konfliktu bylo podle něj pravděpodobně zabito také 40.000 ukrajinských civilistů.

Moskva o svých ztrátách oficiálně informovala jen třikrát, nejprve na začátku a na konci března, kdy přiznala 498, respektive 1351 zabitých vojáků. Na konci září v souvislosti s vyhlášením částečné mobilizace v Rusku tamní ministr obrany Sergej Šojgu připustil, že celkem na Ukrajině zahynulo 5937 ruských vojáků.

Středa, 16:00: Ruský ministr obrany Sergej Šojgu nařídil stažení ruských vojsk z pravého břehu Dněpru v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, uvedl podle agentury TASS jeho resort. Na pravém břehu řeky leží středisko oblasti Cherson, jedno z největších měst, které se ruským vojskům podařilo během invaze na Ukrajinu dobýt. Představitel ruské okupační správy v Chersonu Kirill Stremousov zemřel při nehodě, řekl gubernátor Vladimir Saldo.

„Zahajte stahování vojsk a přijměte veškerá opatření k zajištění bezpečné přepravy vojáků, zbraní i techniky za řeku Dněpr,“ řekl Šojgu veliteli ruských invazních sil na Ukrajině Sergeji Surovikinovi. Velitel mu odvětil, že ruská vojska zaujmou obranné pozice na levém břehu řeky. Manévr se podle něj uskuteční „v nejbližší době“.

Přesun ruské armády z pravého břehu Dněpru na levý v Chersonské oblasti trvá již několik týdnů. Ruská okupační správa kromě toho od října organizuje evakuaci civilistů v regionu. Už minulý týden zástupce ruských okupačních úřadů v regionu Kirill Stremousov uvedl, že ruská vojska se patrně budou stahovat ze západního břehu Dněpru, ukrajinští představitelé ale varovali, že tvrzení Rusů o stahování může být součástí jejich taktiky a může se jednat o past. Stremousov dnes podle ruské správy zahynul při dopravní nehodě.

Ruští vojáci zničili na pravém břehu Dněpru několik mostů, aby zpomalili postup ukrajinských sil, uvedl poradce šéfa ukrajinské správy Chersonské oblasti Serhij Chlaň. Protiofenzivu ve snaze vytlačit Rusy z pravého břehu Dněpru a osvobodit samotný Cherson ukrajinská armáda vede od srpna. (čtk)

Středa, 15:00: Ukrajinci a Rusové svádějí těžké boje o město Snihurivka, které významným opevněným bodem bránícím ukrajinskému postupu na strategicky důležitý přístav Cherson. Ruské síly podle ukrajinských úřadů v oblasti vyhodily do povětří několik mostů a připravují ústup. Ruská agentura RIA Novosti citovala starostu Snihurivky Jurije Barabašova, který uvedl, že místní obyvatelé viděli v centru města těžkou techniku a že se zde odehrávají prudké boje. „Říkali, že kolem se pohybují tanky a podle jejich informací se na okraji města vedou těžké boje,“ uvedl starosta.

Zástupce ruských okupačních úřadů v Chersonské oblasti Kirill Stremousov uvedl, že ukrajinské síly se neúspěšně pokusily postoupit na třech frontách, včetně Snihurivky. Situace je podle něj „v této fázi plně pod kontrolou“. Šéf ukrajinské Mykolajivské oblasti Vitalij Kim zřejmě s odkazem na zachycený rozhovor mezi ruskými vojáky naznačil, že ukrajinské síly již Rusy z oblasti vytlačily. „Ruští vojáci si stěžují, že už je odtamtud vyhnali,“ uvedl Kim podle agentury Reuters.

Ukrajinská armáda od srpna vede ofenzivu ve snaze vytlačit Rusy z jejich předmostí na pravém břehu Dněpru a osvobodit samotný Cherson. Ten je jedinou oblastní metropolí, kterou ruské síly ovládly od začátku invaze. Okupační úřady v Chersonské oblasti už řadu dnů provádějí nucenou evakuaci civilního obyvatelstva.

Poradce šéfa ukrajinské správy Chersonské oblasti Serhij Chlaň  podle agentury Ukrinform uvedl, že Rusové zničili na pravém břehu Dněpru několik mostů, včetně toho na silnici mezi Snihurivkou a Chersonem. Podle něj jde o známku toho, že se chystají k ústupu. „Pod tlakem našich ozbrojených sil se okupanti připravují a dělají vše pro to, aby to nevypadalo jako totální zhroucení fronty, ale (…) jako plánovaný ústup,“ řekl Chlaň. (ceskenoviny)

Středa, 14:00: Zástupce šéfa ruské okupační správy v ukrajinské Chersonské oblasti Kirill Stremousov zahynul při dopravní nehodě, informoval gubernátor Vladimir Saldo. Smrt jedné z nejvýraznějších postav Moskvou dosazené správy v okupované části Ukrajiny přichází v době množících se zpráv o ruském ústupu z Chersonské oblasti. „Dnes zemřel Kirill Stremousov. Zemřel v Chersonské oblasti při jízdě autem, které mělo nehodu,“ uvedl na síti telegram Ruskem dosazený gubernátor oblasti Saldo. Bližší informace k okolnostem nehody nesdělil. Stremousovo úmrtí již dříve potvrdil také krymský gubernátor Sergej Aksjonov a šéf Sevastopolu Michail Razvozžajev.

Oblastní ministr zdravotnictví Vadim Ilmijev podle agentury Interfax novinářům sdělil, že nehoda se odehrála na silnici mezi Chersonem a městem Armjansk, která vede na Ruskem anektovaný ukrajinský poloostrov Krym. Jiné zdroje hovoří o nehodě u Heničesku, který se nachází rovněž poblíž Krymu.

Držitel ruského pasu Stremousov byl jednou z nejvýraznějších veřejných tváří ruské okupace Ukrajiny. Na sociálních sítích zveřejňoval mnohdy agresivní prohlášení, z nichž poslední se objevilo dnes ráno. V souvislosti s prudkými boji mezi ukrajinskou a ruskou armádou u města Snihurivka v něm napsal, že situace je „v této fázi plně pod kontrolou“.

Na sociálních sítích pravidelně zveřejňoval také videa o dění na frontě, pořizovaná mimo jiné v rychle jedoucích vozidlech, připomněla agentura Reuters. Vzhledem k sílící ukrajinské protiofenzivě v poslední době také vyzýval civilisty k evakuaci ze západního břehu Dněpru. Dnešní nepotvrzené informace na sociálních sítích hovoří o ruském ústupu z některých dlouho držených pozic na pravém břehu řeky.

Rusko koncem září anektovalo Chersonskou oblast spolu se třemi dalšími ukrajinskými regiony. Stalo se tak na základě pseudoreferend, která Kyjev i Západ označily za neplatné. Od začátku ruské invaze letos v únoru se na okupované Ukrajině odehrála řada atentátů na Ruskem jmenované činitele. Ruské úřady je připisují ukrajinským odbojářům. (čtk)

Středa, 12:00: Rusko podle všeho přišlo od začátku své invaze na Ukrajinu o více než polovinu všech svých tanků a použilo většinu svých přesně naváděných střel, řekl náměstek amerického ministra obrany Colin Kahl. Válku, kterou Moskva v sousední zemi rozpoutala, Kahl označil za „masivní strategický neúspěch“, napsal dnes server CNN.

„Putin neuspěl,“ řekl Kahl novinářům v rámci akce pořádané Univerzitou George Washingtona v hlavním městě Spojených států. „Rusko z této války odejde slabší, než jaké do ní vstupovalo,“ dodal náměstek. Moskva podle něj od začátku války přišla o desítky tisíc vojáků, což je podstatně více, než ztráty, které Sovětský svaz utrpěl při své kampani v Afghánistánu. V důsledku konfliktu z let 1979 až 1989 zahynulo podle oficiálních záznamů na 15 000 sovětských vojáků.

Moskva o svých ztrátách oficiálně informovala jen třikrát, nejprve na začátku a na konci března, kdy přiznala 498, respektive 1351 zabitých vojáků. Na konci září v souvislosti s vyhlášením částečné mobilizace v Rusku tamní ministr obrany Sergej Šojgu připustil, že celkem na Ukrajině zahynulo 5937 ruských vojáků. Ukrajinská armáda tvrdí, že Rusko přišlo zhruba o 78 000 lidí. Podobná prohlášení stran konfliktu nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

„Celá ruská armáda přišla pravděpodobně o polovinu hlavních bojových tanků. (…) Na Ukrajině do konfliktu zabředlo více než 80 procent ruských pozemních sil. Na Ukrajině spotřebovali většinu své přesně naváděné munice a kvůli sankcím a kontrole vývozu pro ně bude velmi obtížné obnovit armádu tak, jak vypadala před válkou,“ řekl Kahl na adresu Moskvy. Rozsáhlé ofenzivy na obou stranách podle Kahla v následujících měsících zkomplikuje příchod zimy, kdy se intenzita bojů sníží.

To podle náměstka může být možností dosáhnout diplomatického urovnání. „Nezastáváme pozici, ze které bychom Ukrajince tlačili do vyjednávání, pokud nejsou připraveni,“ dodal Kahl. List The Washington Post v sobotu napsal, že americká administrativa soukromě vybízí představitele Ukrajiny, aby dali najevo ochotu obnovit mírové rozhovory s Ruskem.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí uvedl, že jednat bude možné za podmínek obnovení územní celistvosti Ukrajiny, kompenzace škod a potrestání zodpovědných ruských činitelů. Tyto podmínky jsou pro Moskvu podle dřívějších vyjádření pravděpodobně nepřijatelné. (čtk)

Středa, 11:00: Ruská armáda za posledních 24 hodin zaútočila na Ukrajině sedmi raketami a provedla 32 vzdušných úderů, uvedl v dnešním ranním souhrnu situace na bojišti ukrajinský generální štáb. Ukrajinské území ruské jednotky také ostřelovaly ze salvových raketometů. Dnipro, metropoli Dněpropetrovské oblasti, v noci podle oblastní správy zasáhly bezpilotní letouny, které po nárazu explodovaly.

Ukrajinské síly podle zprávy amerického Institutu pro studium války (ISW) pravděpodobně postoupily severovýchodně od města Svatove v Luhanské oblasti. Ruské zdroje tvrdí, že Ukrajinci posílili ofenzivu u Kreminny, kterou se Svatove spojuje důležitá silnice. Podle ukrajinského generálního štábu ruské jednotky pokračují v útocích okolo Bachmutu, Avdijivky na východě Doněcké oblasti a Novopavlivky na jihu.

„(Rusko) pokračuje v ostřelování kritické infrastruktury a civilních budov (…). Za posledních 24 hodin nepřítel podnikl sedm raketových a 32 vzdušných útoků a dalších více než 70 útoků salvovými raketomety,“ napsalo ukrajinské velení. Rusko podle něj zasáhlo více než 35 obcí v Sumské, Charkovské, Luhanské, Doněcké, Záporožské, Chersonské a Mykolajivské oblasti.

„Drony v Dnipru zasáhly logistickou společnost. Zranění jsou čtyři její zaměstnanci. Všichni jsou v nemocnici. Tři jsou zranění vážně,“ napsal dnes ráno na telegramu šéf Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko. Zásah podle něj způsobil rozsáhlý požár na ploše zhruba 3000 metrů čtverečních, který se do rána podařilo uhasit. Plameny zničily sklady logistické firmy. Rezničenko také uvedl, že Rusko ostřelovalo okolí Nikopolu salvovými raketomety. Nikopol leží na březích Dněpru, oproti Záporožské jaderné elektrárně okupované ruskou armádou. Tento útok si nevyžádal žádné oběti.

Informace o útocích nelze nezávisle ověřit. Rusko opakovaně i přes důkazy a svědectví tvrdí, že neútočí na civilní cíle. Moskva v posledních týdnech zesílila zásahy zejména na energetickou a další infrastrukturu. (ceskenoviny)

Středa, 09:00: Kerčský most mezi okupovaným Krymem a ruskou pevninou, který poničil mohutný výbuch na začátku října, se vrátí do plného provozu nejdříve v září příštího roku, uvedlo britské ministerstvo obrany. Výbuch poničil silniční i železniční část mostu a Rusko pracuje na jeho opravě. Poškození této infrastruktury ztížilo pohyb a zásobování ruských jednotek na jihu Ukrajiny.

„Ruské snahy opravit most na Krymu pokračují, je ale nepravděpodobné, že bude v plném provozu dříve než v září roku 2023,“ uvedlo britské ministerstvo obrany. Podle informací, které dostal ruský prezident Vladimir Putin, práce na opravách silniční části mostu budou způsobovat problémy v dopravě do března. Oprava železniční části je pak nasmlouvaná do září. Ruští činitelé tvrdí, že by se most mohlo podařit opravit dříve.

„Útok na Krymský most narušil logistické dodávky na Krym a na jih Ukrajiny a omezil kapacitu přepravy ruského vojenského vybavení a vojáků,“ dodal Londýn. Výbuch na Kerčském mostě spolu s útoky na námořní základnu v Sevastopolu dále snížil věrohodnost tvrzení ruských úřadů o vojenských úspěších ve válce s Ukrajinou.

Kerčský most spojuje přes stejnojmennou úžinu ruský Krasnodarský kraj s ukrajinským poloostrovem, který Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014. Mohutný výbuch, který poškodil silniční i železniční část stavby, mostem otřásl ráno 8. října. Podle Ruska se jednalo o práci ukrajinských tajných služeb, Kreml následně v reakci spustil rozsáhlé raketové útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu i civilní cíle. Kyjev oficiálně zodpovědnost za čin odmítá. (ceskenoviny)

Středa, 08:00: Rusko zaplatilo Íránu za dodávky bezpilotních letounů v hotovosti a ukořistěnými britskými a americkými zbraněmi. Uvedla to v úterý večer stanice Sky s odvoláním na zdroj z tajných služeb. Výměnou Rusko dostalo z Íránu 160 dronů včetně těch, jež mohou sloužit pro vedení útoků. Transakce se podle stanice Sky stala 20. srpna, kdy na letišti nedaleko Teheránu přistálo ruské vojenské letadlo. Podle příslušníka tajných služeb mělo na palubě 140 milionů dolarů v hotovosti (3,5 miliardy korun) a několik kusů ukořistěných britských a amerických zbraní. Jednalo se o protitankové střely Javelin a Nlaw a protivzdušnou střelu Stinger. Náklad byl Podle Sky zřejmě platbou za dodávku 160 bezpilotních letounů.

Podle stanice Sky se Rusko a Írán v uplynulých dnech dohodly na dodávce dalších dronů za 200 milionů dolarů. „To znamená, že Írán brzy dodá další velký počet bezpilotních prostředků,“ domnívá se příslušník tajných služeb. Exempláře západních zbraní budou zřejmě zkoumat íránští zbrojní technici, aby získali více informací o použitých technologií. V budoucnosti se pak mohou snažit je napodobit, uvedla televize.

Rusko v posledních týdnech používá drony íránské výroby zejména k útokům na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Írán popírá tvrzení západních zemí, že v současnosti dodává Rusku tento druh zbraní. Přiznal ale dodávku „malého množství“ dronů před začátkem války na Ukrajině na konci února letošního roku. (čtk)

Středa, 07:00: Spojené státy a Rusko souhlasí s obnovením jednání o strategických jaderných zbraních v rámci dohody Nový START. Řekl to mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price. Podle ruského listu Kommersant by se první rozhovory od začátku ruské invaze na Ukrajinu mohly uskutečnit už na konci tohoto měsíce nebo na začátku prosince. Price uvedl, že dvoustranná konzultační komise se sejde „v blízké budoucnosti“.

Agentura Reuters připomíná, že Rusko v srpnu zastavilo spolupráci ohledně inspekcí, které smlouva předpokládá. Odůvodnilo to cestovními omezeními, které proti němu kvůli vpádu na Ukrajině zavedli západní země a jejich spojenci. Moskva ale tehdy uvedla, že je stále vázána podmínkami smlouvy.

Dohodu zvanou Nový START Moskva a Washington prodloužily letos v únoru, platit má do roku 2026. Smlouva, kterou v Praze v roce 2010 podepsali tehdejší prezidenti Spojených států a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv, omezuje počet jaderných hlavic i jejich nosičů. Popisuje rovněž podmínky ověřování a inspekce jaderných zbraní druhé strany.

Diplomatické vztahy mezi Moskvou a Washingtonem jsou na bodu mrazu od začátku ruské invaze na Ukrajinu z 24. února. Ačkoliv je dohoda Nový START stále v platnosti, strategická a bezpečnostní jednání mezi oběma stranami plně ustala, napsala agentura Reuters. Kommersant uvedl, že schůzka dvoustranné konzultační komise by se mohla konat v nějaké blízkovýchodní zemi. Tradiční hostitelskou zemí bylo při předchozích jednáních Švýcarsko, které ale nyní Moskva už nepovažuje za neutrální, napsal ruský list. Podle nejmenovaného zdroje agentury Reuters se členové komise sejdou zřejmě v Káhiře. (čtk)

Úterý, 20:00: Situace v Kyjevě zatím není natolik vážná, aby ukrajinské úřady musely vyhlásit evakuaci jeho obyvatel. Podle agentury Ukrinform to na jednání ukrajinské vlády řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. O víkendu deník The New York Times s odvoláním na kyjevského úředníka napsal, že ukrajinská metropole připravuje plán evakuace obyvatel pro případ, že by pokračující ruské útoky na energetickou infrastrukturu způsobily ve městě úplný blackout.

„Vždy je potřeba mít plán B, ale situace je v současné době daleko od toho, aby byla zapotřebí evakuace jakéhokoli města, které neleží u fronty, a tím spíše hlavního města,“ řekl Šmyhal. Doplnil, že evakuace Kyjeva by byla až poslední nouzová možnost. Po vlně ruských útoků na energetická zařízení, které podle ukrajinských představitelů od 10. října poškodily 40 procent ukrajinské energetické infrastruktury, jsou výpadky proudu v Kyjevě a dalších městech stále častějším jevem. Kyjevané se v poslední době potýkají také s odpojováním proudu při havarijních a stabilizačních odstávkách.

Starosta města Vitalij Kličko obyvatele metropole varoval, aby byli připraveni i na nejhorší scénář, kdy Kyjev zcela přijde o dodávky elektřiny a vody. Kyjevany zároveň vyzval, aby se zamysleli, zda mají v případě potřeby možnost dočasně se uchýlit k příbuzným nebo ke známým, kteří mají dům za městem s kamny a vlastním zdrojem vody. (ceskenoviny)

Úterý, 19:00:  Ruský ministr obrany Sergej Šojgu provedl inspekci ruských vojsk na Ukrajině, uvedlo jeho ministerstvo. Šojgu podle zveřejněného oznámení navštívil velitelské středisko ruských sil. Kde přesně pobýval, ale ministerstvo nesdělilo. Během inspekce si Šojgu vyslechl hlášení velitele ruských invazních sil na Ukrajině Sergeje Surovikina o tom, jak se ruským vojskům daří plnit svěřené úkoly. Surovikin Šojgua také informoval o zaopatřování vojáků, které armáda povolala do zbraně během částečné mobilizace vyhlášené na konci září, stojí ve zprávě ministerstva. Šojgu mimo to vyznamenal vojáky medailemi.

Podle zpráv médií byli někteří mobilizovaní vojáci posláni rovnou na frontu, prakticky bez výcviku a často se špatným vybavením. Kreml tvrdí, že mobilizace v Rusku už skončila. Nezávislí právní odborníci ale upozorňují, že mobilizace může pokračovat do doby, dokud je v platnosti příslušné nařízení o jejím vyhlášení a není vydáno nové o jejím ukončení. (čtk)

Úterý, 18:00: Kyjev je ochotný jednat s Moskvou o míru, hlavním podmínkou prezidenta Volodymyra Zelenského je ale obnovení územní celistvosti Ukrajiny, oznámil tajemník bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Zelenskyj v pondělí přes předchozí odmítavý postoj naznačil, že by se za určitých podmínek mohly mírové hovory obnovit.

„Hlavní podmínkou ukrajinského prezidenta je obnovení územní celistvosti Ukrajiny,“ napsal na twitteru Danilov. Zelenskyj v pondělí uvedl, že má zájem o jednání s Ruskem - zopakoval ale dříve uváděné podmínky včetně plného obnovení ukrajinských hranic, kompenzací za způsobené škody a potrestání zodpovědných ruských činitelů za spáchané válečné zločiny.

Pouhá ochota jednat, i když podmíněná pro Moskvu patrně nepřijatelnými podmínkami, je pro Zelenského obratem, napsala agentura AP. Prezident mimo jiné na začátku října podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zelenskyj předtím několikrát zdůraznil, že Kyjev nebude s Ruskem jednat, dokud bude Putin v Kremlu.

Ukrajinský prezident podmínky mírových hovorů zopakoval po sobotním článku listu The Washington Post. V něm se píše, že vláda amerického prezidenta Joea Bidena soukromě vybízí představitele Ukrajiny, aby dali najevo ochotu jednat s Ruskem a upustili od veřejného odmítání mírových rozhovorů, pokud bude ruský prezident Putin u moci.

Zástupci obou stran se na jaře několikrát sešli k mírovým jednáním, od té doby jsou ale snahy o jejich obnovení neúspěšné. Rusko i Ukrajina se přitom vzájemně obviňují z neochoty jednat. Podle Kyjeva má Moskva mimo jiné poslední dobou zájem na jednání kvůli neúspěchům na bojišti. Obnovení územní celistvosti Ukrajiny je jednou z podmínek, které si Kyjev klade dlouhodobě. Rusko v roce 2014 anektovalo v rozporu s mezinárodním právem ukrajinský Krymský poloostrov a ve stejném roce proruští separatisté na území ukrajinské Luhanské a Doněcké oblasti vyhlásili samozvané státní útvary. Putin krátce před zahájením invaze uznal nezávislost těchto útvarů. Letos na podzim Moskva po hlasování, které označila za referendum o připojení k Rusku, anektovala čtyři ukrajinské oblasti. Ukrajina ani Západ anexi neuznává a hlasování označují za falešné. (čtk)

Úterý, 16:00: Rusko a Spojené státy zvažují obnovení jednání o strategických jaderných zbraních, píše s odkazem na zdroje blízké jednání list Kommersant. První rozhovory od začátku ruské invaze na Ukrajinu by se mohly uskutečnit už na konci tohoto měsíce nebo na začátku prosince. Zástupci ministerstev zahraničí obou zemí dříve uvedli, že o uspořádání osobního setkání v rámci dohody Nový START jednají. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová 29. září řekla, že Moskva a Washington hovoří zejména o setkání bilaterální poradní komise. Náměstkyně pro kontrolu zbrojení na americkém ministerstvu zahraničí Bonnie Jenkinsová 28. října uvedla, že USA „hledají termíny pro setkání s Rusy“.

Dohodu zvanou Nový START Moskva a Washington prodloužily letos v únoru, platit má do roku 2026. Smlouva, kterou v Praze v roce 2010 podepsali tehdejší prezidenti Spojených států a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv, omezuje počet jaderných hlavic i jejich nosičů. Popisuje rovněž podmínky ověřování a inspekce jaderných zbraní druhé strany. Diplomatické vztahy mezi Moskvou a Washingtonem jsou na bodu mrazu od začátku ruské invaze na Ukrajinu z 24. února. Ačkoliv je dohoda Nový START stále v platnosti, strategická a bezpečnostní jednání mezi oběma stranami plně ustala, napsala agentura Reuters.

Obě strany pro setkání, které se podle tří zdrojů Kommersantu pravděpodobně odehraje v následujících týdnech, zvažují blízkovýchodní zemi. Tradiční hostitelskou zemí bylo při předchozích jednáních Švýcarsko, které ale nyní Moskva už nepovažuje za neutrální, píše Kommersant. (čtk)

Úterý, 14:00: Rusko u východoukrajinského města Vuhledar podniká ofenzivu na novém úseku fronty. Prorazit obranné linie se mu však podle ukrajinské armády zatím nepodařilo, naopak zřejmě utrpělo velké ztráty, informoval server RBK-Ukrajina, který útoky dává do souvislosti se snahou Moskvy zajistit si náhradní logistické trasy po poškození Krymského mostu.

Podle serveru stáhli Rusové na tento úsek fronty zhruba pět praporových uskupení, přičemž v každém z nich obvykle působí až 800 vojáků. Nejprudší boje se v posledních dnech odehrávají u obce Pavlivka poblíž Vuhledaru v Doněcké oblasti. Ukrajinský generální štáb ve ranní svodce uvedl, že Pavlivka je jedním z deseti míst na Donbasu, kde ukrajinská armáda během posledního dne odrazila ruské útoky. Dříve armáda označila situaci na tomto úseku bojiště za velmi obtížnou.

Ruští váleční blogeři uvádějí, že 155. brigáda námořní pěchoty Tichomořské flotily v posledních dnech utrpěla u Pavlivky obrovské ztráty. Stěžovali si také na ruskou generalitu, která špatně připravené útoky zahájené koncem října nařídila. Během čtyř dnů podle nich zemřelo, bylo zraněno či zmizelo 300 vojáků této jednotky. Závažnost informací, které však nebylo možné nezávisle ověřit, přiměla ministerstvo obrany v Moskvě k prohlášení, že dotyčná jednotka velké ztráty na Ukrajině nezaznamenává.

Bývalý mluvčí ukrajinské armády a vojenský odborník Vladyslav Selezňov serveru RBK-Ukrajina řekl, že Rusové se ofenzivou snaží zajistit železniční uzel v okupovaném městě Volnovacha, který je v dosahu ukrajinského dělostřelectva a přeprava vojenského materiálu je tudy krajně riziková. „Rusové nikdy nebyli schopni obnovit plnohodnotné zásobování svého jižního uskupení přes Krymský most. Nyní zde fungují pouze dva pruhy pro osobní automobilovou dopravu a jeden pruh pro železniční dopravu,“ uvedl Selezňov. (čtk)

Úterý, 09:00: Ruské síly do značné míry vyčerpaly své zásoby vysoce přesných zbraní a velké ztráty utrpělo také letectvo. Nejspíše proto budou mít potíže udržet současné tempo koordinovaných útoků proti ukrajinské kritické infrastruktuře, uvedl ve své pravidelné analýze situace na ukrajinském bojišti americký Institut pro studium války (ISW).

Vlna ruských vzdušných útoků od 10. října poškodila na 40 procent ukrajinské energetické infrastruktury. V celé zemi jsou běžné výpadky dodávek elektrického proudu. Některé západní státy v reakci na ruské útoky začaly Kyjevu dodávat moderní systémy protivzdušné obrany. Ukrajinské zdroje v pondělí uvedly, že dodávky elektřiny by mohly být obnoveny na normální úroveň během několika týdnů, pokud by se množství ruských úderů na kritickou infrastrukturu výrazně snížilo.

Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Valerij Zalužnyj minulý týden oznámil, že ukrajinské síly zničily 278 ruských letounů. Zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky GUR Vadym Skibickyj v komentáři pro týdeník Economist v pondělí uvedl, že ruské síly v koordinované kampani proti ukrajinské infrastruktuře použily už více než 80 procent svých moderních raket a že ruským silám zbývá pouze 120 raket Iskander.

Podle britského ministerstva obrany Rusko pravděpodobně nedokáže ztráty svých vzdušných sil v příštích několika měsících nahradit, protože pravděpodobně výrazně převyšují kapacity země na výrobu nových strojů.

Institut se také kloní k názoru, že ruské síly jsou při svých vzdušných útocích na ukrajinskou infrastrukturu čím dál závislejší na dodávkách zbraňových systémů íránské výroby. Skibickyj v této souvislosti informoval, že ruští představitelé dosáhli dohody s íránskými představiteli o nákupu balistických raketových systémů Fateh-110 a Zolfaghar. (čtk)

Pondělí, 23:00: Severní Korea dnes popřela, že by s Ruskem uzavírala zbrojní obchody, a jako nepodložená odmítla americká nařčení, že dodává Rusku dělostřeleckou munici, nezbytnou pro válčení na Ukrajině. „Ještě jednou chceme jasně říci, že jsme nikdy neměli ‚zbrojní obchody‘ s Ruskem a nepředpokládáme to ani v budoucnu,“ uvedl v prohlášení vysoce postavený představitel severokorejského ministerstva obrany citovaný státní agenturou KCNA.

Spojené státy mají informace naznačující, že Severní Korea Rusku tajně dodává značné množství dělostřeleckých granátů, aby mu pomohla ve válce na Ukrajině, uvedl 2. listopadu bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby. Podle agentury Reuters prohlásil, že KLDR se dodávky zbraní Rusku snaží utajit tím, že je posílá přes severní Afriku a Blízký východ. Přesný objem dodávaných prostředků Kirby na virtuálním brífinku nesdělil, ale poznamenal, že jde o značné množství. Spojené státy podle něj nyní sledují, zda Rusko dodávky přijme.

Americká rozvědka začátkem září oznámila, že se Rusko podle jejích zjištění snaží koupit od KLDR rakety a dělostřelecké granáty pro válku na Ukrajině. Severokorejská tisková agentura KCNA to koncem září s odvoláním na nejmenovaného představitele severokorejského ministerstva obrany popřela, přičemž uvedla, že Severní Korea neprodala Rusku zbraně a nemá to v plánu ani v budoucnu. KLDR patří k několika zemím, které oficiálně uznaly dvě Ruskem vytvořené separatistické republiky na východě Ukrajiny. Kyjev v reakci na to s Pchjongjangem přerušil diplomatické styky. (čtk)

Pondělí, 19:00: Zakladatel ruské žoldnéřské Wagnerovy (v přepisu z ruštiny Vagnerovy) skupiny a podnikatel Jevgenij Prigožin oznámil, že se podílel na zasahování do voleb ve Spojených státech. Podle agentury Reuters jde o první veřejné přiznání od osoby, kterou Washington viní z pokusů ovlivňovat americkou politiku. V odpovědi na dotaz ruského zpravodajského serveru, který na ruské sociální síti VKontakte zveřejnila tisková služba jeho cateringové společnosti Concord, Prigožin uvedl: „Vměšovali jsme se (do amerických voleb), vměšujeme se a budeme se vměšovat. Opatrně, přesně, chirurgicky a po svém, jak to umíme.“ Komentář byl zveřejněn v předvečer amerických voleb do Kongresu.

„Během našich sotva znatelných operací odstraníme obě ledviny a játra najednou,“ řekl bez bližšího vysvětlení Prigožin často označovaný jako Putinův šéfkuchař, protože jeho cateringová společnost dostává zakázky od Kremlu. V USA byl oficiálně obviněn ze sponzorování takzvaných trollích farem, kterými se podle západních představitelů Moskva snaží ovlivňovat politiku v USA a dalších zemích.

V červenci nabídlo americké ministerstvo zahraničí odměnu až deset milionů dolarů (234 milionů korun) za informace o Prigožinovi v souvislosti s jeho „angažmá při ovlivňování amerických voleb“. Obvinění se týkala voleb v roce 2016, ve kterých zvítězil republikánský kandidát Donald Trump. Kromě USA na Prigožina uvalily sankce také Británie a Evropské unie.

Jednašedesátiletý Prigožin, za sovětské éry odsouzený kriminálník, se z pouličního prodavače hotdogů přes restauratéra vypracoval díky kremelské přízni až v miliardáře. Na veřejnosti se přitom donedávna příliš neprojevoval. Více začal vystupovat až během války na Ukrajině, kdy mimo jiné otevřeně kritizoval výkony ruských generálů. V září se veřejně přiznal k založení žoldnéřské Wagnerovy skupiny, která je napojena na Kreml a působí v Sýrii, Africe a na Ukrajině. Předtím to přitom popíral.

Minulý pátek otevřel v Petrohradě centrum obranných technologií, což je podle Reuters další krok, který má zdůraznit jeho vojenské schopnosti. V neděli pak oznámil vytvoření výcvikových center pro milice v ruské Belgorodské a Kurské oblasti, které sousedí s Ukrajinou. „Jedině místní obyvatelé, nikdo jiný, znají své okolí a jsou schopni bojovat proti sabotážním a průzkumným skupinám,“ uvedl k tomu.

Jak napsala agentura AP, nedávno se rovněž objevil videozáznam, na kterém je vidět, jak muž připomínající Prigožina navštěvuje ruské trestanecké kolonie, aby verboval vězně do bojů na Ukrajině. Ruská média, organizace pomáhající vězňům i příbuzní zadržených o podobných aktivitách Wagnerovy skupiny informovali již dříve. Prigožin to nikdy přímo nepotvrdil, v jednom ze svých prohlášení ale uvedl, že „buď Wagnerova skupina a trestanci, nebo vaše děti“ budou bojovat v první linii.

Prigožin se narodil v roce 1961 a ve svých dvaceti letech byl odsouzen do vězení na 12 let za loupeže a podvody. Odseděl si devět let a po svém propuštění se vrhl na podnikání a začal prodávat hotdogy. Později si v Petrohradě otevřel několik restaurací, což přilákalo pozornost právě i Vladimira Putina. V jedné z nich ruský prezident během svého prvního funkčního období dokonce povečeřel s tehdejší hlavou Francie Jacquesem Chirakem.

Jeho podnikání se postupně rozrůstalo a v roce 2010 se Putin zúčastnil otevření Prigožinovy továrny na výrobu školních obědů, která vznikla díky štědrým půjčkám od ruské státní banky. Jen v Moskvě jeho společnost Concord Catering získala stamilionové státní zakázky na stravování dětí ve školách. Prigožin měl rovněž několik let na starosti catering pro důležité akce v Kremlu a poskytoval také cateringové služby ruské armádě. (čtk)

Pondělí, 18:00: Ukrajina nikdy neodmítala jednat s Ruskem a jeho vyjednávací pozice je známá, uvedl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Kyjev je podle něj připraven na rozhovory s budoucím ruským vůdcem, nikoli s Vladimirem Putinem. Podoljak takto na twitteru reagoval na sobotní článek listu The Washington Post. Ten napsal, že vláda amerického prezidenta Joea Bidena soukromě vybízí představitele Ukrajiny, aby dali najevo ochotu jednat s Ruskem a upustili od veřejného odmítání mírových rozhovorů, pokud bude ruský prezident Vladimir Putin u moci. Podle zdrojů, na které se článek odvolává, není cílem požadavků amerických úředníků dotlačit Ukrajinu k jednacímu stolu, ale snahou zajistit, aby si Kyjev udržel podporu dalších zemí, které čelí obavám voličů z pokračování války několik dalších let.

„Ukrajina nikdy neodmítala vyjednávat. Naše vyjednávací pozice je známá,“ napsal Podoljak na twitteru s tím, že Moskva musí nejdříve stáhnout své vojáky z Ukrajiny. „Je na to Putin připraven? Očividně ne. Proto jsme v našem hodnocení situace konstruktivní: budeme jednat s příštím ruským vůdcem,“ dodal. Ukrajina již několikrát zopakovala, že rozhovory neodmítá, nechce ale jednání založená na ruských ultimátech. Na začátku října navíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal nařízení, které znemožňuje diplomatická jednání ukrajinských představitelů jmenovitě s Putinem. (ceskenoviny)

Pondělí, 17:00: Na masovém pohřebišti poblíž jihoukrajinského města Mariupol, které obsadili Rusové, bylo vykopáno přes 1500 nových hrobů. Vyplývá to z analýzy satelitních záběrů, kterou provedla britská BBC. Na satelitních snímcích pořízených nedávno společností Maxar je vidět, jak se tři masová pohřebiště poblíž okupovaného Mariupolu v obcích Staryj Krym, Manhuš a Vynohradne od jara neustále rozrůstají. Z analýzy záběrů právě ze Starého Krymu vyplynulo, že od června se počet tamních hrobů zvýšil o 1500. Nyní se odhaduje, že od začátku války tam bylo celkem vykopáno přes 4600 hrobů. Kolik je tam pohřbeno lidí, se ale nedá říct.

Přístavní město Mariupol Rusové oblehli krátce po začátku letošní invaze z 24. února, ale dobýt se jej podařilo až v květnu, po týdnech masivního ostřelování a bombardování, které si vyžádalo tisíce obětí a zničení části města. Ukrajinští představitelé se domnívají, že při bojích v Mariupolu bylo zabito nejméně 25 000 lidí, dalších 5000 až 7000 zahynulo v troskách domů při bombardování. Před válkou žilo v Mariupolu téměř 500 000 lidí. (čtk)

Pondělí, 15:00:  Celkem 50000 ruských vojáků, kteří byli povoláni do služby během mobilizace, nyní slouží s bojovými jednotkami na Ukrajině. Prohlásil to ruský prezident Vladimir Putin, kterého citovala agentura Interfax. Putin dodal, že 80 000 odvedenců nyní působí v „zóně speciální operace“, jak Moskva označuje válku na Ukrajině. Zbytek z téměř 320000 mobilizovaných je podle něj ve výcvikových táborech v Rusku.

„Nyní máme 50 000 (vojáků) u bojových jednotek. Zbytek se zatím do bojů nezapojil,“ řekl Putin během návštěvy Tverské oblasti, ležící asi 180 kilometrů severozápadně od Moskvy. Putinovo sdělení není možné ověřit z nezávislých zdrojů. Šéf Kremlu v září vyhlásil částečnou mobilizaci po sérii vojenských neúspěchů ruských sil na Ukrajině. Ministr obrany Sergej Šojgu tehdy uvedl, že do služby bude povoláno 300 000 záložníků. Na konci října Šojgu oficiálně oznámil Putinovi, že mobilizace byla dokončena. (čtk)

Pondělí, 14:00: Západní systémy protivzdušné obrany NASAMS a Aspide dorazily na Ukrajinu, oznámil  ministr obrany Oleksij Reznikov. Za dodávku zbraní, které podle něj výrazně posílí armádu a přispějí k ochraně ukrajinského nebe, poděkoval jmenovitě Spojeným státům, Norsku a Španělsku. Ukrajinští představitelé vyzývali západní státy k dalším dodávkám protivzdušných systémů v reakci na vlnu vzdušných útoků, které na ukrajinská města a infrastrukturní cíle v posledních týdnech podniká ruská armáda. „Budeme pokračovat v sestřelování nepřátelských cílů, které na nás útočí,“ napsal na twitteru Reznikov.

Americko-norský NASAMS je mobilní raketový systém země-vzduch, který dokáže vypálit 72 střel za 12 sekund. Slouží k sestřelování letadel, vrtulníků a řízených střel v okruhu až 40 kilometrů. Italský systém Aspide se používá proti vzdušným cílům vzdáleným maximálně 12 kilometrů, po odpálení letí střela rychlostí 1324 metrů za vteřinu. (čtk)

Pondělí, 08:00: Bezpečnostní poradce amerického prezidenta Joea Bidena Jake Sullivan v uplynulých měsících jednal s vysoce postavenými poradci ruského prezidenta Vladimira Putina v naději, že sníží riziko další eskalace konfliktu na Ukrajině. Sullivan také varoval Moskvu před použitím jaderných zbraní nebo zbraní hromadného ničení, uvedl v neděli americký deník The Wall Street Journal (WSJ). Ukrajina se s podporou západních spojenců brání ruské agresi už od února. Bílý dům naposledy oficiálně přiznal jednání mezi Sullivanem a Moskvou v březnu.

Sullivan vedl důvěrné rozhovory s Putinovým zahraničním poradcem Jurijem Ušakovem a tajemníkem ruské bezpečnostní rady Nikolajem Patruševem, řekly WSJ vládní zdroje. Washington chtěl zachovat otevřené komunikační kanály s Moskvou, ale poradci nejednali o ukončení války na Ukrajině. Úředníci neuvedli, kolik bylo celkem telefonátů ani informace o jejich přesném obsahu.

Spojené státy, Evropská unie a mnoho dalších zemí odsoudily ruskou invazi na Ukrajinu a zavedly protiruské sankce. Sullivan je podle vládních zdrojů citovaných WSJ zastáncem nezbytnosti udržování kontaktu s Moskvou, přestože mnohé politické špičky je v aktuálním kontextu považují za neplodné. Poradci pro národní bezpečnost jsou nejbližším spojovacím článkem Kremlu s Oválnou pracovnou, aniž by do tohoto komunikačního kanálu vstupoval přímo prezident, poznamenává WSJ.

Sullivan byl v pátek na neohlášené návštěvě Kyjeva. Slíbil pokračování „neochvějné podpory“ Ukrajiny i po nadcházejících volbách do Kongresu. Část republikánů volá po omezení americké pomoci Ukrajině, připomíná agentura Reuters. Podle Sullivana je ale Biden odhodlaný bojovat za spolupráci obou stran, ať už výsledky voleb dopadnou jakkoliv. (čtk)

Neděle, 16:00:  Ukrajinské síly v neděli ostřelovaly z raketometů HIMARS Kachovskou vodní elektrárnu na jihu Ukrajiny a zasáhly stavidlo přehrady, tvrdí ruské tiskové agentury. Odkazují na vyjádření nejmenovaného představitele záchranných složek v Chersonské oblasti, kterou z velké části ovládla ruská vojska při invazi na Ukrajinu. Samotné město Cherson a další obce jsou podle Ruskem dosazené správy bez dodávek vody a elektřiny.

Moskva a ruská okupační správa ovládnutých ukrajinských oblastí v minulosti opakovaně varovaly, že Ukrajina hodlá provést na přehradě útok. Kyjev to popřel a z přípravy úderu na přehradu elektrárny naopak obvinil ruské síly, které podle něj oblast zaminovaly. Vzájemná obviňování válčících stran není možné bezprostředně nezávisle ověřit.

„Ukrajinské ozbrojené síly nezanechávají pokusů zničit přehradu Kachovské vodní elektrárny a připravit půdu pro humanitární katastrofu,“ citovala agentura RIA Novosti vyjádření nejmenovaného představitele Chersonské oblasti. „Dnes v 10:00 místního času (09:00 SEČ) síly provedly úder šesti raketami HIMARS. Pět z nich bylo sestřeleno, jedna ale zasáhla stavidlo Kachovské přehrady, která byla poškozena. Informace o obětech se upřesňují,“ sdělil podle agentury činitel novinářům.

Ruská správa Chersonské oblasti dnes na telegramu uvedla, že po sabotáži a teroristickém útoku, jenž poničil troje dráty elektrického vedení, je dočasně bez vody a elektřiny mnoho obcí včetně Chersonu. Útok podle představitelů ruské správy zorganizovala Ukrajina, důkazy ale správa neposkytla. Podle agentury TASS, která se odvolává na pohotovostní složky, je bez proudu deset obcí včetně Chersonu.

Kyjev zatím nejnovější obvinění nekomentoval. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale už dříve tvrdil, že útok na přehradě chystají ruské síly. Zničení přehrady by podle něj mohlo vést k zatopení více než 80 obcí včetně města Cherson. Ruské síly v poslední době intenzivně útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. (čtk)

Neděle, 14:00: Vedení Kyjeva připravuje scénář evakuace všech obyvatel města pro případ, že by v něm nastal úplný výpadek proudu. Napsal to deník The New York Times, který se odvolává na Romana Tkačuka z městské správy. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko v sobotu občany varoval, že se město může ocitnout bez světla, vody a vytápění, a vyzval občany, aby se připravili pro případ, že by tento pesimistický scénář nastal.

Pokud by ruské síly dál ničily objekty kyjevské energetické infrastruktury, mohl by Kyjev zůstat úplně bez dodávek proudu, uvedl americký deník. Společně s tím by přestaly fungovat i dodávky vody a rovněž kanalizace. Městští úředníci by se o nebezpečí úplného blackoutu měli dozvědět zhruba s dvanáctihodinovým předstihem. V takovém případě vyzvou obyvatele, aby z města odjeli. V Kyjevě nyní podle sobotního oznámení starosty žije kolem tří milionů lidí, z nichž asi desetinu tvoří běženci.

Portál Meduza napsal, že z článku amerického deníku není jasné, zda se informace o přípravách evakuace a úplném výpadku proudu zakládají pouze na sdělení Romana Tkačuka z kyjevské městské správy, nebo i na dalších zdrojích. Starosta města Kličko ale v sobotu ve vysílání televize vyzval Kyjevany, aby se zamysleli, zda mají možnost dočasně se přesunout k příbuzným nebo ke známým, kteří mají dům za městem s kamny a vlastním přívodem vody.

Kvůli častým ruským útokům na energetickou infrastrukturu se mnohá ukrajinská města potýkají s výpadky proudu. V Kyjevě a na dalších místech navíc úřady ve snaze šetřit elektrickou energii přistupují ke stabilizačním odstávkám proudu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ruské síly během invaze na Ukrajinu poškodily už 40 procent ukrajinské energetické infrastruktury. (čtk)

Neděle, 12:00: Ruské síly v noci na neděli ostřelovaly rezidenční čtvrť v Záporoží na jihu Ukrajiny, uvedl tajemník záporožské radnice Anatolij Kurtěv. Na místě podle něj vznikl požár, informace o možných obětech a škodách se upřesňují.

Ruská soukromá Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) armáda přichází v bojích na Ukrajině o stovky vojáků, uvedl americký Institut pro studium války (ISW) ve své nejnovější zprávě o situaci na Ukrajině.

ISW upozornil na článek ruského investigativního portálu The Insider, podle něhož na Ukrajině zemřelo už 500 vojáků bojujících v řadách Wagnerovy organizace. Portál připomněl, že skupina najímá do bojů na Ukrajině ruské trestance. Počet padlých žoldnéřů skupiny při započítání vězňů se odhaduje na 800 až 1000, napsal portál.

Írán už zřejmě Rusko požádal, aby mu výměnou za dodávky zbraní pomohlo s rozvojem jeho jaderného programu, uvedli také analytici z ISW poté, co v sobotu Teherán přiznal, že dodal Moskvě drony. Ty ruské síly používají k intenzivním útokům na ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Ve čtvrtek dorazilo pravděpodobně do Moskvy letadlo s další zásilkou íránských dronů, uvedl deník Bild v aplikaci Telegram. Nákladní letadlo Il-76 podle něj ráno odstartovalo z Teheránu a kolem poledne místního času přistálo na moskevském letišti Vnukovo.

Ukrajina se kromě toho brání pokračující ruské pozemní ofenzivě. Ukrajinské síly odrážely v uplynulých 24 hodinách útoky v Charkovské, Luhanské, Doněcké a Záporožské oblasti, sdělil ve svém pravidelném hlášení generální štáb ukrajinské armády. (čtk)

Neděle, 09:00: Írán poprvé potvrdil, že Moskvě dodal drony. Íránský ministr zahraničních věcí Hosejn Amírabdolláhján sdělil, že Teherán poskytl Moskvě „malé množství“ bezpilotních letounů několik měsíců před tím, než na Ukrajině v únoru Rusové zahájili plnohodnotnou invazi. Ukrajinský prezident označil tvrzení o omezeném počtu dronů za lživé. Rusko v posledních týdnech používá drony íránské výroby zejména k útokům na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Ukrajina tento týden uvedla, že se rovněž obává útoků balistických střel, které se Rusko snaží od Íránu získat.

„K tomu povyku vyvolanému některými západními zeměmi, že Írán poskytl Rusku střely a drony, aby mu pomohl s válkou na Ukrajině - ta část se střelami je zcela nepravdivá,“ citovala podle Reuters íránského ministra státní tisková agentura IRNA. „Ta část s drony pravdivá je. Poskytli jsme Rusku malé množství bezpilotních letounů měsíce před začátkem ukrajinské války,“ připustil íránský ministr.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ale prohlásil, že Írán lže, když tvrdí, že Rusku poslal jen omezený počet dronů. Kyjevské síly podle něj sestřelují nejméně deset takových dronů denně. Jenom v pátek jich podle prezidenta sestřelily jedenáct. „Pokud bude Írán pokračovat ve lhaní o tom, co je očividné, znamená to, že svět bude ještě více usilovat o vyšetřování teroristické spolupráce mezi režimy Ruska a Íránu a toho, co Rusko za takovou spolupráci platí,“ řekl Zelenskyj.

Také zvláštní americký zmocněnec pro Írán Robert Malley na  twitteru uvedl, že není pravda, že Írán dodal jen několik dronů. „Jenom letos v létě jich převezli desítky a mají na okupované Ukrajině vojáky, kteří Rusům pomáhají je používat,“ tvrdí Malley. Ukrajinské ministerstvo zahraničí prostřednictvím svého mluvčího Olega Nikolenka varovalo Teherán, že důsledky jeho účasti na ruských zločinech budou výrazně převyšovat výhody plynoucí z podpory ze strany Moskvy.

Ukrajina v posledních týdnech hlásila intenzivní útoky dronů Šáhed-136 íránské výroby na ukrajinskou civilní infrastrukturu. Ruské síly pomocí dronů míří především na elektrárny a přehrady. V polovině října zasáhl podle ukrajinských představitelů íránský bezpilotní letoun také obytný dům v Kyjevě. V jeho troskách zemřeli čtyři lidé, uvedl tehdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko popírá použití íránských dronů, které jsou označovány za sebevražedné nebo kamikadze, protože po zásahu cíle vybuchnou.

Začátkem tohoto týdne stanice CNN napsala, že Írán se podle jejích informací chystá Rusku poslat 1000 dalších kusů zbraní, mezi nimiž budou kromě útočných dronů také balistické rakety krátkého doletu země-země. Chystanou dodávku těchto střel a dalších dronů potvrdili agentuře Reuters dva nejmenovaní vysoce postavení íránští činitelé a dva íránští diplomaté.

Mluvčí ukrajinských vzdušných sil Jurij Ihnat řekl, že Ukrajina se íránským balistickým střelám bude bránit jen stěží. „Teoreticky je možné je sestřelit, ale fakticky to bude velmi těžké pomocí prostředků, které máme v arzenálu,“ uvedl podle serveru Ukrajinska pravda.

Analytici z Institutu pro studium války (ISW) se domnívají, že závislost Moskvy na íránských zbraních se bude patrně prohlubovat, protože Rusko v bojích na Ukrajině vyčerpalo vlastní zásoby řízených střel a dronů. Prezident Zelenskyj minulý týden varoval, že se Rusko výměnou za dodávku zbraní chystá Teherán podpořit v rozvoji jeho jaderného programu. (čtk)

Sobota, 12:00: Na Ukrajině bylo zhruba před dvěma týdny kvůli nezaplaceným účtům odpojeno 1300 terminálů potřebných pro připojení k satelitní síti Starlink provozovanou společností SpaceX miliardáře Elona Muska. S odkazem na své zdroje o tom informovala americká společnost CNN. Jde o terminály používané armádou. Musk v polovině října uvedl, že jeho společnost už nebude internetové služby na Ukrajině platit, své oznámení ale nakonec odvolal. CNN už tehdy upozornila, že většinu z 20 000 terminálů plně nebo částečně financovaly jiné zdroje - například USA, Británie nebo Polsko.

Musk se podle dřívější zprávy CNN obrátil na americké ministerstvo obrany s žádostí, aby financování převzalo. V polovině října pak na twitteru sdělil, že jeho společnost nebude už terminály na Ukrajině zdarma provozovat, nakonec ale po dni svoje oznámení odvolal. Jednání mezi miliardářem a Pentagonem však ve skutečnosti pokračuje, napsala nově CNN.

Ukrajina se s výpadky terminálů potýkala několikrát. Nejnovější výpadek, který podle zdroje CNN začal 24. října, působí ukrajinské armádě značné problémy. Za odpojením byl podle tohoto zdroje nedostatek financí. Jde o terminály, které v březnu Ukrajina obdržela od britské firmy a používala je při bojových operacích.

Muskova společnost podle CNN za provoz každého z těchto 1300 terminálů účtovala měsíčně 2500 dolarů a Ukrajina tak měla v září zaplatit 20 milionů dolarů, na což neměla prostředky. Začátkem října se proto Kyjev obrátil na Británii a požádal ji o poskytnutí zhruba tří milionů dolarů na zaplacení služby. Británie ale údajně odmítla s tím, že jsou důležitější oblasti, do nichž by měly finance plynout. Nejmenovaný britský činitel ale CNN sdělil, že jeho země podporuje několik terminálů, které mají pro ukrajinské vojáky taktický význam.

Muskovi se dostalo díků za to, že bezprostředně po únorovém zahájení ruské invaze zpřístupnil na Ukrajině satelitní službu Starlink. V situaci, kdy napadenou zemi postihly výpadky klasických komunikačních síti, se služba ukázala jako velmi užitečná jak z hlediska civilních, tak vojenských účelů. (čtk)

Sobota, 10:00: Rusko nechce s Ukrajinou vyjednávat o ukončení války, stále posílá na bojiště tisíce nových vojáků a skrytě pokračuje v částečné mobilizaci, kterou už označilo za skončenou. Ve svém pravidelném večerním projevu to v pátek řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj má ruská armáda na Donbase těžké ztráty a přišla tam o více vojáků, než během obou čečenských válek.

„Pokud někdo zvažuje vyjednávání, tak nehledá způsoby, jak oklamat všechny kolem sebe, aby mohl poslat desítky nebo stovky tisíc dalších lidí - mobilizovaných nebo žoldáků - do mlýnku na maso,“ řekl Zelenskyj. „Lžou o tom, že mobilizace byla úspěšně dokončena… Pravda je, že v ruských regionech i na okupovaném ukrajinském území dál shánějí lidi, které by poslali na smrt,“ dodal ukrajinský prezident.

Podle ukrajinského generálního štábu nově mobilizovaní ruští vojáci míří i do Běloruska, které ruské armádě poskytlo ubytovací kapacity a výcvikové prostory. „Bělorusko dál podporuje ozbrojenou agresi Ruské federace proti Ukrajině, přijímá a ubytovává ruské vojáky a poskytuje vojenské prostory pro výcvik,“ sdělil ukrajinský štáb.

Nejtěžší boje se podle Zelenského nyní vedou u měst Bachmut a Soledar v Doněcké oblasti. „Držíme tam svoje pozice,“ řekl prezident. Ruské síly kromě toho pokračují ve vzdušných útocích. V sobotu  ráno byl po celé Ukrajině s výjimkou Ruskem obsazeného poloostrova Krym vyhlášen letecký poplach, uvedl server Ukrajinska pravda. Ukrajinské síly v pátek večer sestřelily dva ruské vrtulníky Ka-52 a šest vrtulníků Šáhed-136, informovalo jižní velitelství ukrajinské armády.

Pátek, 20:00: Spojené státy budou dál „neochějně podporovat“ Ukrajinu i po nadcházejících volbách do Kongresu. V Kyjevě to řekl bezpečnostní poradce amerického prezidenta Joea Bidena Jake Sullivan, který do ukrajinské metropole přijel na neohlášenou návštěvu. „Hodláme zajistit, aby byly k dispozici potřebné zdroje a abychom získali hlasy obou stran,“ řekl Sullivan před novináři.

Ve volbách, které se uskuteční 8. listopadu, se demokraté budou snažit zachovat svou parlamentní většinu. Podle analytiků má ale republikánská strana šanci získat většinu v dolní komoře Kongresu. Část republikánů volá po omezení americké pomoci Ukrajině, připomíná agentura Reuters. Podle Sullivana je ale Biden odhodlaný bojovat za spolupráci obou stran, ať už výsledky voleb dopadnou jakkoliv.

„Jsem přesvědčen, že americká podpora Ukrajině zůstane neochvějná a pevná, a neříkám to jen tak,“ řekl Sullivan, který se v Kyjevě setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a šéfem jeho kanceláře Andrijem Jermakem.

Pentagon v pátek oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině, a to v hodnotě 400 milionů USD. Od začátku ruské invaze Spojené státy celkem Kyjevu poskytly ve vojenské, humanitární a finanční pomoci 18,2 miliardy USD. Vojenská a finanční pomoc Západu je pro Ukrajinu v konfliktu klíčová. Ukrajinu s podobným sdělením o podpoře Demokratické i Republikánské strany ve čtvrtek navštívili američtí senátoři, demokrat Chris Coons a Republikán Rob Portman. (čtk)

Pátek, 18:00: Použití chemických, biologických nebo jaderných zbraní na Ukrajině bude mít pro Rusko vážné důsledky, varovali ministři zahraničí skupiny vyspělých ekonomik G7 po jednání v Německu. Šéfové diplomacií také v závěrečném prohlášení slíbili další podporu Ukrajině v nadcházející zimě i s obnovou země poničené měsíce trvající ruskou invazí. „Nezodpovědná jaderná rétorika Ruska je nepřijatelná,“ uvedli ministři ve společném prohlášení. „Opakovaně vyzýváme Rusko, aby okamžitě ukončilo agresi vůči Ukrajině a stáhlo své jednotky i techniku,“ uvedli šéfové diplomacií. Odsoudili také nedávné ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu a „teror civilního obyvatelstva“. Skupina G7 chce pohnat Rusko k „odpovědnosti za tyto zločiny proti lidskosti“.

Státy G7 chtějí nadále vyvíjet ekonomický tlak na Rusko i další země, které se rozhodly podpořit Moskvu v její agresi. „Budeme pokračovat v uvalování ekonomických sankcí na Rusko a další země, jednotlivce nebo subjekty, které poskytují vojenskou podporu agresivní válce Moskvy,“ uvedli představitelé v dokumentu. Prohlášení cituje příklad sankcí proti Íránu, který podle Západu dodal Rusku bezpilotní letouny Šáhed-136 a podle médií zvažuje i dodávky dalšího zbrojního materiálu.

Skupina G7 je připravena nadále „podporovat Ukrajinu po finanční, humanitární, obranné, politické, technické a právní stránce,“ slibuje prohlášení. Oceňuje také hrdinství Ukrajinců tváří v tvář nevyprovokované ruské agresi.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken po jednání uvedl, že skupina sedmi zemí zaměřuje svou bezpečnostní podporu na pomoc Ukrajině při ochraně před útoky Ruska na její energetickou síť. „Skupina G7 se dohodla na vytvoření nové koordinační skupiny, která pomůže připravit, obnovit a bránit ukrajinskou energetickou síť - právě tu síť, kterou prezident Putin brutálně poškodil,“ zdůraznil Blinken.

Prohlášení také kritizuje ruskou snahu o šíření dezinformací, včetně obviňování Kyjeva z možného použití takzvané špinavé bomby. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) již potvrdila, že tato obvinění jsou nepodložená. V závěrečném dokumentu z jednání se proto uvádí, že je třeba pokračovat v boji proti ruským dezinformacím.

Do skupiny G7 patří kromě Německa také Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, USA a Británie, Německo bude předsedat až do konce roku. Blinken na twitteru po jednání uvedl, že tato „transatlantická spolupráce je klíčem k řešení globálních problémů“. (čtk)

Pátek, 14:00: Rský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, na jehož základě bude možné mobilizovat také osoby, které spáchaly některé závažné trestné činy. Celkem bylo podle Putina při mobilizaci povoláno do armády 318 000 lidí.  Putin v září vyhlásil částečnou mobilizaci po sérii vojenských neúspěchů ruských sil na Ukrajině. Ministr obrany Sergej Šojgu tehdy uvedl, že do služby bude povoláno 300 tisíc záložníků. Minulý týden Šojgu oficiálně oznámil Putinovi, že mobilizace byla dokončena.

V dekretu se podle TASS uvádí, že mobilizovány nebudou moci být i nadále osoby odsouzené za pohlavní zneužívání nezletilých, terorismus, špionáž, vlastizradu, extremismus a některé další trestné činy. Mobilizaci nebudou podléhat ani lidé, kteří mají v trestním rejstříku záznam za nedovolené nakládání s jadernými materiály a radioaktivními látkami. Již dříve média uváděla, že ruská žoldnéřská Vagnerova skupina verbovala do svých řad pro válku na Ukrajině odsouzence v nápravných zařízeních.

Vyšší než původně plánovaný počet odvedenců Putin vysvětlil dobrovolníky, kteří se v údajně velkém množství hlásí do služby. Na 49 000 mobilizovaných již plní bojové úkoly na Ukrajině, všichni ostatní se nyní věnují výcviku, řekl Putin. Stát se podle Putina zaměří na podporu rodin mobilizovaných. Zpravodajský portál Meduza v této souvislosti uvedl, že Putin podepsal nařízení o jednorázové výplatě 195 000 rublů (78 500 korun) mobilizovaným vojákům.

Dříve Putin slíbil, že mobilizovaní muži budou dostávat měsíční odměnu minimálně v této výši. Není však jasné, zda má nové nařízení s těmito měsíčními výplatami nějakou souvislost, podotkl server. Ve čtvrtek média informovala o protestní akci ve výcvikovém středisku v ruském Uljanovsku, kde se mobilizovaní bouřili kvůli tomu, že slíbené měsíční výplaty nedostali. (čtk)

Pátek, 13:00: V Kyjevě je bez proudu 450.000 domácností, sdělil na sociálních sítích starosta města Vitalij Kličko. Je to podle něj důsledek stabilizačních odstávek, které si vynucuje přetížení centrálního uzlu ukrajinské elektrické soustavy. Rusko v posledních týdnech podniká intenzivní útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, což přináší časté výpadky dodávek proudu i vody v ukrajinských městech.

„K pátečnímu ránu je bez proudu 450 000 spotřebitelů neboli 450 000 kyjevských bytů. Je to o polovinu více než v předchozích dnech,“ napsal Kličko. Obyvatele města vyzval, aby s elektřinou co nejvíce šetřili. Podle dat ukrajinského statistického úřadu bylo v Kyjevě v roce 2018 1 106 000 domácností, ale mnoho obyvatel metropoli během války opustilo.

Ukrajinské úřady ve snaze šetřit s elektrickou energií přistupují k řízenému odpojování proudu po celé Ukrajině. Ukrajinci si mohou vyhledat časy odstávek v místě svého bydliště v rozvrzích zveřejňovaných jednotlivými dodavateli. Největší dodavatel elektřiny v ukrajinské metropoli, společnost DTEK, ale například informoval, že dříve zveřejněný rozvrh na pátek pro Kyjev už není aktuální.

Ruské síly během invaze na Ukrajinu podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského poškodily 40 procent ukrajinské energetické infrastruktury. Terčem ruských raket, střel a dronů se staly především tepelné a vodní elektrárny a teplárny. Ukrajinští představitelé tyto útoky na kritickou infrastrukturu označují za teror proti civilnímu obyvatelstvu. V Mykolajivu na jihu Ukrajiny například ruské síly podle ruské redakce BBC připravily lidi na půl roku o dodávky pitné vody tak, že záměrně poškodily vodovodní potrubí. Útoky na ukrajinská energetická zařízení Moskva přiznává. (čtk)

Pátek, 11:00: Místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý prezident Dmitrij Medveděv v souvislosti s invazí na Ukrajinu uvedl, že Rusko válčí proti „umírajícímu světu“ s jeho „nemravnými zvyky“ a že jeho konečným cílem je zastavit „nejvyššího vládce pekla“. O koho konkrétně se podle něj jedná, neupřesnil, uvedl deník Kommersant.  „Máme schopnost poslat všechny nepřátele do pekelného ohně, ale to není náš úkol,“ napsal Medveděv v příspěvku Proč je naše věc správná, který publikoval u příležitosti pátečního Dne národní jednoty. „Nasloucháme Stvořitelovým slovům v našich srdcích a řídíme se jimi. Tato slova nám dávají náš posvátný cíl. Cílem je zastavit nejvyššího vládce pekla, ať už se jmenuje jakkoliv - Satan, Lucifer nebo Iblís. Jeho cílem je totiž záhuba,“ dodal.

Podle Medveděva je Rusko ve válce s „částí umírajícího světa“, „bandou šílených nacistických feťáků, jimi omámeným a vystrašeným národem“, stejně jako s „velkou smečkou štěkajících psů ze západních chovů“ a „pestrým stádem chrochtajících podsvinčat“. „Naší zbraní je Pravda. Proto je naše věc správná. Proto bude vítězství naše! Šťastný svátek!“ zakončil Medveděv příspěvek.

Medveděv, který se kdysi jako prezident v letech 2008 až 2012 stavěl do role liberálního modernizátora, od zahájení invaze stupňuje svou proválečnou a nacionalistickou rétoriku. Jím zveřejňované názory se někdy shodují s těmi, které zastává kremelské vedení. Někteří ruští činitelé v posledních dnech začali vyzývat k „desatanizaci“ Ukrajiny.

Ruská invaze na Ukrajinu si vyžádala desítky tisíc mrtvých a vyvolala největší konfrontaci Ruska se Západem od kubánské krize v roce 1962, kdy se studenoválečné velmoci přiblížily k jaderné válce, připomněla agentura Reuters. (ceskenoviny)

Pátek, 09:00: Ruská vojska na některých úsecích fronty ztrojnásobila intenzitu svých bojových akcí a podnikají až 80 útoků denně proti ukrajinským obráncům, uvedl náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj. Na tuto situaci upozornil velitele sil Severoatlantické aliance v Evropě, amerického generála Christophera Cavoliho.

„Posoudili jsme situaci na frontě. Je napjatá, ale zůstává pod kontrolou. Nepřítel ztrojnásobil intenzivnost bojových operací na jednotlivých úsecích fronty - až na 80 útoků každý den. Díky hrdinství a mistrovství našich vojáků držíme obranu,“ uvedl ukrajinský generál. S americkým kolegou probral také ruské útoky podnikané za pomoci raket, střel s plochou dráhou letu a dronů. „Naši partneři chápou, že je nezbytné dodat Ukrajině systémy protiraketové a protivzdušné obrany a vynakládají v tomto směru značné úsilí,“ ocenil ukrajinský velitel.

Zalužnyj neupřesnil nejohroženější úseky fronty. Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová ve středu v televizi hovořila o tom, že nejintenzivnější boje se odehrávají v Bachmutu a u Soledaru v Donbasu na východě země, kde ukrajinští obránci denně odrážejí desítky ruských útoků.

„Epicentrem je Bachmut, Soledar a celkově doněcký úsek fronty. Stává se, že nepřítel tam podniká za den desítky útoků a my je odrážíme. Fakticky se tam odehrává oboustranný pohyb: pokud se nepříteli podaří trošku postoupit vpřed, okamžitě následuje ukrajinský protiútok a získáváme zpět všechna území,“ řekla. Zdůraznila, že Ukrajina se nevzdává ani jediné pídě svého území, jakkoli se nepřítel v krutých bojích snaží dosáhnout administrativní hranice Doněcké oblasti a ukrajinská obrana se nachází ve „složité“ situaci. (čtk)

Čtvrtek, 17:00: Ruská vojska se patrně budou stahovat ze západního břehu Dněpru v Chersonské oblasti, řekl podle listu Kommersant zástupce ruských okupačních úřadů v regionu Kirill Stremousov. Na západním břehu Dněpru přitom leží i samo středisko oblasti Cherson, jedno z největších měst, které se podařilo ruským vojskům od začátku invaze na Ukrajinu obsadit. Na sociálních sítích se objevily videa a fotografie bývalé chersonské oblastní správy bez ruské vlajky, která nad ní dříve vlála. Ukrajinští představitelé ale varují, že se může jednat o provokaci.

Videa budovy bez vlajky sdíleli na sociální síti Telegram i pracovníci ruských provládních médií. Mluvčí ukrajinské armády Natalija Humenjuková varovala, že zprávy o odstranění vlajky mohou být pouze součástí ruské taktiky. „Neměli bychom se předčasně radovat,“ citovala ji stanice Svobodná Evropa. Humenjuková prohlásila, že podobnými kroky se Rusové mohou pokoušet vytvořit zdání, že některé obce opustili.

V Chersonu podle Humenjukové zůstávají běžné ruské jednotky v přestrojí za civilisty. Cílem zdánlivého stažení je připravit půdu pro provokaci nebo útoky na ukrajinské civilisty, ze kterého pak obviní ukrajinskou armádu. „Budou také chtít vytvořit dojem, že ozbrojené síly při vstupu do obcí střílí civilisty. To bude pro veřejnost a propagandistické kanály,“ řekla Humenjuková a dodala, že v oblasti pokračují boje.

Ukrajinská armáda vede v regionu od konce léta protiofenzivu a ruské úřady nařídily obyvatelům některých měst a obcí podél obou břehů Dněpru v okolí Chersonu, aby opustili domovy. Evakuace civilistů se týká také samotného střediska oblasti. „Naše jednotky, naše vojska se pravděpodobně budou přesouvat na levobřežní část Chersonské oblasti. Lidé, kteří ještě nestihli odjet z Chersonu, tak musí učinit co nejdříve,“ řekl podle Kommersantu Stremousov ve vysílání ruského propagandistického pořadu Solovjov Live.

Okupační správa uvádí, že ze západního břehu Dněpru na východní přepravila v uplynulých týdnech už desítky tisíc lidí. Tento týden pak začala nutit civilisty k odchodu z domovů také v městech a obcích ležících na asi 15 kilometrů dlouhém pásu podél východního břehu řeky s vysvětlením, že ukrajinské síly se připravují k útoku na přehradu Kachovské vodní elektrárny. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) dříve uvedli, že Rusko se podobnými výroky patrně připravuje na plánovaný ústup a ztrátu území v okupované části ukrajinské Chersonské oblasti.

Minulý měsíc označila Moskva Chersonskou oblast společně s třemi dalšími ukrajinskými územími za součást Ruska poté, co v nich narychlo zorganizovala hlasování o připojení k Ruské federaci. Svět tento pokus Moskvy o anexi dalšího ukrajinského území neuznal. (čtk)

Čtvrtek, 09:00: Záporožská jaderná elektrárna je po ostřelování a poničení zbylého vysokonapěťového vedení odpojena od sítě. Oznámila to společnost Enerhoatom, která největší jadernou elektrárnu v Evropě provozuje a podle níž za ostřelováním stojí ruská armáda. Záložní dieselgenerátory na chlazení reaktorů mají palivo na 15 dní.

Pátý a šestý blok Záporožské jaderné elektrárny byly přepnuty do takzvaného studeného stavu. Elektrárna je už delší dobu obsazena ruskými vojáky, ale obsluhují ji ukrajinští zaměstnanci. Areál zařízení byl opakovaně ostřelován, z čehož se navzájem obviňují obě bojující strany.

Elektrárna leží ve městě Enerhodar v Záporožské oblasti, nedaleko hranice s Chersonskou oblastí na jihu Ukrajiny. Jižní velitelství ukrajinské armády ráno oznámilo, že ukrajinská armáda provedla na 150 útoků na ruské pozice na jihu země a zničila tam čtyři ruské muniční sklady a také cisterny s palivem. Velení rovněž uvedlo, že Rusko nyní má čtyři lodě v Černém moři včetně jedné válečné lodě a jednoho plavidla s osmi řízenými střelami Kalibr na palubě.

Generální štáb ukrajinské armády dále oznámil, že za posledních 24 hodin ukrajinská obrana sestřelila deset dronů íránské výroby Šáhed-136 a dalších deset dronů ruské výroby Orlan. Moskva drony používá ve velkém k útokům proti civilním cílům a infrastruktuře. Ukrajinská armáda navíc uvedla, že za posledních 24 hodin odrazila 12 ruských útoků v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Během uplynulého dne Rusové údajně útočili na více než 20 měst.

Britské ministerstvo obrany v každodenní zprávě o vývoji války zmínilo, že ruští vojáci sloužící na Ukrajině jsou pravděpodobně znechuceni tím, že jsou nuceni obsluhovat stará bojová vozidla pěchoty, která označují jako „plechovky“. V polovině října přesáhly ztráty těchto vozidel 40 za den, což odpovídá výzbroji jednoho praporu.

V posledních týdnech se Rusko pravděpodobně uchýlilo k pořízení nejméně stovky tanků a bojových vozidel z běloruských skladů, uvedlo britské ministerstvo s tím, že tento druh vojenské techniky je zásadní pro ruský způsob vedení války. Ruské síly se ale dál potýkají s obtížemi při dodávkách munice a dozbrojování. (čtk)

Středa, 23:00: Rusko v Radě bezpečnosti OSN neuspělo se svým návrhem na rezoluci, aby OSN vyšetřila podezření Moskvy, že Ukrajina spolu s USA vyvíjela na svém území biologické zbraně. Proti rezoluci hlasovali tři stálí členové s právem veta - Spojené státy, Francie a Británie, napsala agentura Reuters. Návrh rezoluce vedle Ruska podpořila jen Čína, dalších deset členů RB OSN se zdrželo hlasování. Ruská tvrzení o vývoji biologických zbraní na Ukrajině již dříve odmítl Kyjev i Washington.

Od začátku invaze na Ukrajinu na konci února Rusko několikrát uvedlo, že země s podporou amerického ministerstva obrany provozuje na svém území laboratoře na výrobu biologických zbraní. Pro svá tvrzení ale Moskva nikdy nepředložila žádné důkazy. V návrhu rezoluce, o které RB OSN hlasovala, žádala sestavení vyšetřovací komise. Spojené státy a Ukrajina ruská tvrzení již dříve odmítly. Podle západních diplomatů jsou ruské snahy prosadit téma na zasedání RB OSN jen ztrátou času. Na konci října mluvčí Vysoké představitelky OSN pro odzbrojení Izumi Nakamicu uvedl, že mezinárodní organizace nemá žádné poznatky, které by potvrzovaly ruská tvrzení. (čtk)

Středa, 18:00: Rozhodnutí napadnout Ukrajinu oslabilo ruského prezidenta Vladimira Putina, ale změna u kormidla moci v Rusku je v dohledné době nepravděpodobná kvůli autokratické povaze politického systému. Uvedl to podle agentury Reuters západní představitel, který hovořil pod podmínkou anonymity, aby se mohl vyjadřovat svobodně.

Putin je nejdéle sloužícím vládcem Kremlu od dob komunistického diktátora Josifa Stalina, ovládá Rusko téměř 23 let od chvíle, kdy mu první ruský prezident Boris Jelcin v poslední den roku 1999 předal jaderný kufřík a pravomoci hlavy státu. Po předloňských změnách v ruské ústavě pozorovatelé očekávali, že Putin bude vládnout až do roku 2036. Invaze na Ukrajinu zahájená 24. února však toto vnímání změnila. „Putina oslabila tato opravdu katastrofální chyba,“ řekl západní představitel. „Vidíme, že ruskou armádu pokořila na bojišti Ukrajina,“ dodal.

Upozornil, že válka posílila ukrajinskou státnost a podnítila další rozšiřování Severoatlantické aliance, čímž oslabila Putina, který 7. října oslavil své sedmdesátiny. „Lidé vidí, že udělal velkou chybu,“ řekl. „(V Kremlu) neměli záložní plán. Mysleli si, že to (porazit Ukrajinu) bude opravdu snadné.“ „Znamená to, že lidé více mluví o nástupnictví, mluví více o tom, co přijde potom, představují si život po něm. Ale nenaznačuji, že to bude v dohledné době,“ dodal.

Ačkoli je nepravděpodobné, že by se v brzké době změnil vůdce v Kremlu, dotyčný představitel odhadl, že druhá polovina této dekády začíná vypadat „zajímavěji“. Příští prezidentské volby v Rusku se mají konat v roce 2024. Putin zatím neřekl, zda bude znovu kandidovat.

Kreml, který odmítl okomentovat poznámky západního představitele, tvrdí, že Putin je zdaleka nejpopulárnějším politikem v Rusku, vyhrál již čtyři prezidentské volby. Sám Putin prohlásil, že nelituje rozpoutání toho, co nazývá ruskou „speciální vojenskou operací““ proti Ukrajině. Válku považuje za zlomový okamžik, kdy se Rusko po desetiletích ponižování po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 konečně postavilo arogantní západní hegemonii.

Ruská ekonomika letos klesne nejméně o 4,5 procenta a pokles bude pokračovat také v příštím roce. „Čísla zakrývají skutečně významné narušení ekonomiky kvůli přechodu na válečnou výrobu,“ uvedl západní představitel. Prozatím ale nic nenaznačuje, že by Rusko bylo připraveno skutečně vážně jednat o Ukrajině. „Bude to i nadále dlouhý, obtížný a krvavý konflikt,“ dodal. (ceskenoviny)

Středa, 14:30: Rusko se vrátilo k dohodě o vývozu ukrajinského obilí z černomořských přístavů, od které odstoupilo v reakci na víkendový útok proti ruské flotile v Sevastopolu na anektovaném Krymu. I bez ruské účasti ovšem lodě v minulých dnech zajišťovaly transport ukrajinského obilí, protože Turecko, OSN a Ukrajina trvaly na pokračování operace, klíčové zejména pro zásobování afrických a blízkovýchodních států. Pokyn k obnovení „plnohodnotné účasti“ Ruska na obilné dohodě dal prezident Vladimir Putin, podle něhož Moskva obdržela blíže neupřesněné záruky, že útok na Černomořskou flotilu se nebude opakovat.

Rusko pozastavení své účasti v dohodě o víkendu zdůvodňovalo dronovým útokem na flotilu, který podle Moskvy měli na svědomí Ukrajinci a k němuž prý bylo zneužito právě bezpečného plavebního koridoru určeného pro lodě s obilí. Kyjev ruské obvinění odmítá a tvrdí, že Rusové si vymysleli falešnou záminku ve snaze zablokovat koridoru.

V reakci na ruskou verzi, že Ukrajinci k útoku zneužili civilní lodě v bezpečném plavebním koridoru, zástupce generálního tajemníka OSN Martin Griffiths na pondělním jednání Rady bezpečnosti OSN řekl, že žádná civilní loď neplula tímto koridorem v noci na sobotu, kdy se útok na Černomořskou flotilu odehrál. Nikdo podle něj neplul v koridoru ani v neděli a žádné plavidlo o víkendu nehlásilo incident.

„Požadovali jsme od ukrajinské strany ujištění a záruky, že nic podobného (jako byl sobotní útok na flotilu v Sevastopolu) se v budoucnu neodehraje a že humanitární koridory nebudou využity pro vojenské účely,“ řekl Putin podle agentury Interfax na úvod porady se svými nejbližšími spolupracovníky z bezpečnostní rady. Ukrajinské garance podle Putina zprostředkovalo Turecko, a proto může dát pokyn ministerstvu obrany, aby obnovilo „plnohodnotnou účast“ Ruska v obilné dohodě. Rusko si přitom podle Putina vyhrazuje právo odstoupit od dohody, pokud by Ukrajina poskytnuté záruky porušila, uvedl list Kommersant.

Putin ujistil, že Rusko v žádném případě nebude ani v budoucnu bránit vývozu obilí „z území Ukrajiny“ do Turecka, a to se zřetelem na neutralitu Turecka v konfliktu, na turecký potravinářský průmysl a na úsilí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, zaměřené na zajištění zájmů nejchudších zemí. Šéf Kremlu také tvrdil, že Rusko i v případě, že by nakonec vystoupilo z obilné dohody, je připraveno dodat do nejchudších zemí světa „celý objem obilí“, jaký by byl dodán z Ukrajiny.

Návrat Ruska k dohodě potvrdil Erdogan. Turecko v létě ujednání o transportu ukrajinského obilí pomohlo uzavřít spolu s OSN a nyní se podílí na zajištění bezpečné plavby lodí převážejících přes Černé moře zemědělskou produkci. Vývoz obilí z Ukrajiny v letošní sezóně meziročně klesl na téměř 13,4 milionu tun oproti 19,7 milionům tun ke stejnému datu o sezónu dříve, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dnešní údaje ukrajinského ministerstva zemědělství. Vývoz obilí ze země klesl po únorovém zahájení ruské invaze. Ruská blokáda černomořských přístavů Ukrajiny zvýšila globální ceny potravin a vyvolala obavy z nedostatku v Africe a na Blízkém východě.

Podle ukrjinského ministerstva se od července díky obilné dohodě dosud podařilo vyvézt 5,1 milionu tun pšenice, 7,1 milionu tun kukuřice a 1,1 milionu tun ječmene. Ukrajina by podle odhadu vlády mohla letos sklidit 50 až 52 milionů tun obilí, což je pokles z rekordních 86 milionů tun v roce 2021, a to kvůli ztrátě okupovaného území a kvůli nižším výnosům.

Neochvějnost, s jakou i OSN trvala na pokračujícím exportu obilí, vyzdvihla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbock. Televiznímu kanálu Welt řekla, že tento přístup ukazuje, čeho všeho lze dosáhnout, pokud bude světové společenství ignorovat ruské pokusy o vyhrožování. „Rusko se opět snažilo použít hlad a obilí jako zbraň,“ uvedla.

Kreml dříve varoval, že bezpečná plavba lodí přes Černé moře nemůže být bez ruské účasti zajištěna. „Jaké poučení by si měli západní vůdci vzít z obilné ‚osmanské diplomacie‘? ‚Vyděrač‘ ruského původu je ve slabším postavení vůči těm, kteří jsou silnější a dokážou jasně vyjádřit svůj postoj. Způsob, jak ‚zpacifikovat‘ agresora, spočívá v rozumné demonstraci síly,“ napsal poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. (čtk)

Středa, 09:00: Závislost Ruska na íránských zbraních se bude patrně prohlubovat, uvádějí američtí analytici z Institutu pro studium války (ISW). Rusko se pravděpodobně domluvilo na dalších dodávkách zbraní z Íránu, protože v bojích na Ukrajině vyčerpalo vlastní zásoby řízených střel a dronů, a to hlavně při útocích na ukrajinskou kritickou infrastrukturu. Na Ukrajině ruské síly pokračují kromě vzdušných úderů i v pozemní ofenzivě na Donbasu, kde útočí hned v několika oblastech, upozornil také ISW.

„Rusko se bude patrně dál uchylovat k dronovým a raketovým útokům na kritickou infrastrukturu ve snaze vyvážit neúspěchy a omezení svých konvenčních sil na frontě,“ uvedli analytici v pravidelné zprávě o vývoji války na Ukrajině. „Ruská závislost na systémech íránské výroby, a potažmo na Íránu, poroste,“ podtrhli.

Ukrajina se mezitím brání útokům stovek dronů, které již Írán Rusku poskytl. V Dněpropetrovské oblasti v jižní části Ukrajiny v noci ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila šest těchto strojů, které jsou popisované jako kamikadze, a odvrátila tak zatím největší dronový útok na region. „V noci síly protivzdušné obrany ochránily Dněpropetrovskou oblast před možnou tragédií,“ uvedl podle agentury Unian předseda oblastní rady Mykola Lukašuk. Dohromady ukrajinské síly v noci sestřelily 12 ze 13 útočných dronů, upřesnilo ukrajinské letectvo na telegramu.

Zároveň pokračují intenzivní boje o ukrajinský Donbas. Ukrajinské síly se snaží udržet pozice u Bachmutu. Nepřátelské síly na linii dotyku podnikají dělostřelecké útoky, a to zejména u Avdijivky. U Soledaru se snaží ukrajinskou obranu prorazit vojáci z ruské soukromé Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) vojenské společnosti. Situace je napjatá také u Vuhledaru.

Ukrajinské síly naopak vedou protiofenzivu v Chersonské oblasti na jihu země, kde podle velení ukrajinské armády proruská správa pokračuje s nuceným přesunem obyvatel. Okupační úřady oznámily původně evakuaci obyvatel několika měst na západním břehu Dněpru, nyní ale nutí opustit domovy i lidi v některých městech a obcích na východním břehu řeky. (čtk)

Úterý, 19:00: Ruské útoky poškodily 40 procent ukrajinské energetické infrastruktury a země potřebuje pomoc Evropské unie, apeloval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při setkání s eurokomisařkou pro energetiku Kadri Simson. Terčem ruských raket, střel a dronů se staly především tepelné a vodní elektrárny a teplárny, a tak Ukrajina musela pozastavit vývoz elektřiny do EU.

„Věřím, že všechno opravíme a v klidnější době, až se stabilizuje situace v našem energetickém systému, budeme pokračovat ve vývozu elektřiny do Evropy,“ zdůraznil Zelenskyj podle listu Ukrajinska pravda. Šéf státu podrobně vysvětlil, co Ukrajina potřebuje pro obnovu energetické infrastruktury, a vyzval Evropskou komisi, aby sehrála roli koordinátora pomoci členských států unie. Navrhl vytvořit obdobnou platformu, jaká vznikla mezi partnerskými státy poskytujícími Ukrajině vojenskou pomoc. „Problém s energetikou jde nyní ruku v ruce s finanční krizí a nedostatkem zbraní, a proto by měla vzniknout taková platforma,“ dodal Zelenskyj.

Zvláštní pozornost byla při jednání podle kanceláře Zelenského věnována dalšímu posílení energetických sankcí proti Rusku. Ukrajinský prezident vybídl k stropování cen ruského plynu a také k omezení dodávek ruského zkapalněného plynu do EU v rámci příštího balíku protiruských sankcí.

Simson přicestovala do Kyjeva po dalším ostřelování ukrajinských energetických objektů ruskými raketami a hovořila o nezbytnosti zvýšit podporu ukrajinské energetice, dodala Ukrajinska pravda. Připomněla, že po ruských útocích z 10. a 11. října Zelenskyj hovořil o poškození asi 30 procent energetické infrastruktury země. Poté následovalo ještě několik dalších ruských útoků, naposledy ráno 31. října.

V Kyjevě od 2. listopadu úplně přestanou jezdit trolejbusy, oznámil starosta Vitalij Kličko s tím, že je nahradí autobusy. Je to nezbytné, aby se snížila zátěž kladená na energetický systém metropole. Autobusy se začaly objevovat na trolejbusových linkách od 20. října, ale od středy se trolejbusy zastaví úplně, poznamenala ruská redakce BBC a dodala, že loni v Kyjevě trolejbusy jezdily na pěti desítkách linek. (čtk)

Úterý, 16:00: Rusko čeká na dodávku dalších zbraní z Íránu včetně balistických raket, uvedla s odvoláním na nejmenované západní představitele americká televize CNN. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat podle serveru Ukrajinska pravda novinářům řekl, že jeden typ raket bude mít dolet 300 kilometrů a druhý 700 kilometrů a že Ukrajina nemá efektivní prostředky, jak se jim bránit. Rusko začalo Íránu na základě výměny dodávat ropné produkty, uvedl podle agentury Interfax ruský vicepremiér Alexandr Novak, neupřesnil ale, o jakou výměnu jde.

Írán se podle informací CNN chystá Rusku poslat 1000 dalších kusů zbraní, mezi nimiž budou kromě útočných dronů i balistické rakety krátkého doletu země-země. Dodávka je bedlivě sledována, protože to bude poprvé, kdy Írán vyšle Rusku pokročilé a přesné střely, uvedla CNN.

Mluvčí ukrajinských vzdušných sil Ihnat řekl, že Ukrajina se těmto střelám bude bránit jen stěží. „Teoreticky je možné je sestřelit, ale fakticky to bude velmi těžké pomocí těch prostředků, které máme v arzenálu. Máme prostředky protivzdušné obrany, ale ne protiraketové obrany,“ řekl.

„Nejspíše budou dodány do míst severně od Ukrajiny, odkud je bude možné odpalovat tak, aby ohrožovaly celou Ukrajinu. Jedna raketa má dolet 300 kilometrů a druhá 700 kilometrů,“ řekl Ihnat. Upřesnil, že zřejmě půjde o rakety Iskander-M, které sice Rusko má ve svém arzenálu, ale už jen ve velmi omezeném množství. Ukrajinská protivzdušná obrana podle něj neumí sestřelit právě rakety Iskander, nadzvukové střely Oniks a hypersonické rakety Kinžal.

Ruský vicepremiér Novak, který má na starosti energetické otázky, sdělil, že Rusko zahájilo dodávky ropných produktů do Íránu a že v budoucnu se chystá obchodní výměnu ještě rozšířit. „Už byly zahájeny výměnné dodávky ropných produktů a dohodli jsme se na rozšíření seznamu,“ sdělil novinářům po schůzce rusko-íránské mezivládní komise. Za co ropné produkty Rusko vymění, není jasné. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden varoval, že se Rusko výměnou za dodávku zbraní chystá Teherán podpořit v rozvoji jeho jaderného programu.

Poslední dodávka íránských zbraní Rusku obsahovala asi 450 dronů, sdělily CNN její zdroje. Teherán i Moskva dodávky íránských dronů pro válku na Ukrajině popírají. Ukrajina uvádí, že její síly sestřelily asi 300 íránských bezpilotních letounů. Ukrajinská rozvědka uvedla, že Rusko by začátkem tohoto měsíce mělo od Íránu obdržet více než 200 dronů Šáhed-136, Mohádžer-6 a Araš-2. Zásilka rozebraných dronů má dorazit přes Kaspické moře do ruského přístavu Astrachaň. V Rusku pak drony složí, přestříkají barvou a opatří ruskými znaky, tvrdí Ukrajinci.

Ukrajinská diplomacie podle listu Ukrajinska pravda také říká, že dodávání zbraní Rusku k válce proti Ukrajině dělá z Íránu spoluúčastníka agrese a válečných zločinů. Ministr zahraničí Dmytro Kuleba minulý měsíc navrhl prezidentovi Volodymyru Zelenského zvážit přerušení diplomatických vztahů s Íránem. (čtk)

Úterý, 10:30: Británie poprvé veřejně informovala, že její experti podstatně pomáhají Ukrajincům při obraně proti kybernetickým útokům z Ruska. Ministerstvo zahraničí uvedlo, že program boje proti kyberútokům běží už od začátku ruské invaze a že do něj Londýn investoval 6,4 milionu liber (182 milionů korun). „Poskytli jsme naše znalosti, abychom jim po zahájení invaze pomohli se bránit před každodennímu ruskými kyberútoky,“ uvedl Leo Docherty z ministerstva zahraničí. Podle něj britští experti intenzivně spolupracují s Ukrajinci a pomáhají odvracet útoky i posilovat obranu sítí.

Konkrétně asistenci poskytuje britské Národní středisko kybernetické bezpečnosti (NCSC), které spadá pod britské zpravodajské služby GCHQ. Šéfka NCSC Lindy Cameronová uvedla, že je hrdá na to, že její úřad pomáhá Ukrajině s kybernetickou bezpečností. „Podařilo se jim (Ukrajincům) vystavět impozantní obranu v kyberprostoru, stejně jako se jim to podařilo na bitevním poli,“ napsala v prohlášení.

Británie podle stanice Sky News podpořila Ukrajinu i darováním hardwaru a softwaru důležitého pro zabezpečení elektronické komunikace, databází a počítačových sítí. Podle Londýna Rusko stálo například za masivními kybernetickými útoky na začátku války, které vyřadily z provozu weby ukrajinské vlády, parlamentu, ministerstva zahraničí i některých bank. Podle BBC se hackeři navázaní na ruské zpravodajské služby nyní snaží útočit zejména na vysoké ukrajinské představitele a získávat informace využitelné v bojích. (čtk)

Úterý, 09:00:  Kyjevě se po pondělních ruských útocích na energetickou infrastrukturu povedlo obnovit dodávky vody a elektřiny, informoval v úterý ráno na sociální síti Telegram starosta města Vitalij Kličko. Při nočním ostřelování Mykolajivu na jihu Ukrajiny zemřela jedna žena, uvedl tamní starosta. Ruští vojáci vystěhovávají obyvatele obsazeného ukrajinského města Nová Kachovka žijící u dněperské přehrady a budují kolem domů opevnění, upozornil ve svém pravidelném hlášení generální štáb ukrajinské armády.

Kličko poděkoval technikům, kteří pracovali na obnovení dodávek elektřiny a vody do domů obyvatel ukrajinské metropole. Zhruba 350 000 domácností se od pondělí potýkalo s výpadkem elektřiny poté, co Rusové podle Klička zasáhli energetické zařízení, a v asi 80 procentech domácností netekla voda. Pondělní ruský útok na město přišel krátce před začátkem jednání několika ministrů české vlády se členy ukrajinského kabinetu.

Při ruském ostřelování Mykolajivu raketami S-300 zemřela žena, sdělil na sociálních sítích starosta Oleksandr Sjenkevič. Útok podle něj zcela zničil devítipodlažní bytový dům a částečně také školu. Ostřelování se odehrálo okolo půlnoci. Sirény ohlašující letecký poplach se ve městě ozvaly podruhé okolo deváté ráno místního času (okolo 8:00 SEČ).

V dalším městě na jihu Ukrajiny, Nové Kachovce, nutí ruští vojáci lidi žijící u břehů Dněpru opustit domovy, sdělilo velení ukrajinské armády. Nová Kachovka leží na břehu Kachovské přehrady, na druhém břehu je město Beryslav. Očekává se, že obě místa se pokusí při svém postupu Chersonskou oblastí dobýt zpět ukrajinská armáda, podotkl ruský servis BBC. (čtk)

Úterý, 08:00: Ukrajinskými městy Poltava a Mykolajiv v noci na úterýb otřásly exploze. Podle ruskojazyčného serveru BBC ale zatím nejsou hlášeny masivní ruské útoky jako v pondělí ráno a v předchozích týdnech. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dříve oznámil, že Rusko na jeho zemi vyslalo v pondělí 55 střel. „V Poltavě jsou slyšet exploze,“ napsal okolo 1:00 SEČ na telegramu gubernátor Poltavské oblasti Dmytro Lunin. Později dodal, že správa nad územím této oblasti na severovýchodě Ukrajiny zaznamenala bezpilotní letouny. Čtyři z nich podle něj dopadly na civilní objekty. Není ale jasné, zda se tyto drony, které po nárazu vybuchnou, zřítily po zásahu ukrajinské protiletecké obrany, nebo dosáhly svého cíle.

Hasiči se v Poltavě snaží uhasit požár způsobený zásahy. Podle předběžných zpráv nejsou v místě oběti. Čtyři silné exploze po půlnoci SEČ hlásili na sociálních sítích obyvatelé jihoukrajinského Mykolajivu. Tamní úřady se zatím nevyjádřily. BBC připomíná, že zatímco Mykolajiv je takřka na frontové linii, Poltava leží přes 100 kilometrů od ruských hranic a zhruba 250 kilometrů od nejbližší frontové linie.

Zelenskyj v pondělí pravidelném večerním projevu uvedl, že pokračují práce na opravách škod způsobených ruským ostřelováním. Zmínil i pondělní návštěvu českých ministrů v čele s premiérem Petrem Fialou v Kyjevě. „Česko nyní předsedá Evropské unii a takto se Rusko chová k evropským strukturám: při návštěvě českých představitelů - 55 střel,“ řekl Zelenskyj, který v projevu Českou republiku označil za jednoho z nejbližších přátel Ukrajiny. Z 55 střel se podle něj 45 podařilo ukrajinské obraně sestřelit.

Ruské síly v pondělí podnikly rozsáhlé útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Výbuchy otřásly Kyjevem, ale i dalšími městy včetně Charkova, Záporoží či Kryvého Rihu. Útoky zasáhly také infrastrukturu na západě země. Rusko v minulých týdnech zesílilo raketové údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře a dalším civilním cílům poté, co obvinilo Kyjev z exploze, která poškodila most na anektovaný Krym. (ceskenoviny)

Pondělí, 22:00:  Rusko pozastavilo dohodu, umožňující vývoz obilí z ukrajinských černomořských přístavů, kvůli ohrožení bezpečného koridoru. Ten byl částečně využit při útoku na ruskou Černomořskou flotilu v Sevastopolu, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Podle tiskových agentur také řekl, že pondělní ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu byly odplatou za sobotní útok na Sevastopol, ale že Rusko ještě nepředvedlo vše, co by mohlo udělat.

„Teď všichni brebentí kvůli tomu, co dělá Rusko, ale nepřipomínají, co to (ruské počínání) vyvolalo. A vyvolalo to vytvoření hrozby pro ten humanitární koridor,“ citovala Putina agentura TASS. Právě v koridoru, kterým plují lodě naložené obilím, podle Putina částečně probíhal útok na ruskou flotilu.

„Ty bezpilotní stroje, podvodní a létající drony, se částečně pohybovaly v koridoru, kterým se vyváží obilí z Ukrajiny. Tímto způsobem ohrozily jak naše lodě, které mají zajišťovat bezpečnost exportu obilí, tak civilní lodě, které to uskutečňují,“ uvedl šéf Kremlu. Zároveň označil útok na ruské lodě za neúspěšný, ruští námořníci ho podle něj odrazili. „Netvrdíme, že přerušujeme naši účast v této operaci (obilné dohodě). Ne, my říkáme, že ji pozastavujeme,“ prohlásil Putin.

Turecko, OSN a Ukrajina v pondělí vyjádřily odhodlání pokračovat v obilné dohodě umožňující vývoz ukrajinského obilí přes Černé moře. V reakci na ruská obvinění, že Ukrajinci prý k útoku na Sevastopol zneužili civilní lodě v bezpečném plavebním koridoru, zástupce generálního tajemníka OSN Martin Griffiths na jednání Rady bezpečnosti OSN prohlásil, že žádná civilní loď neplula tímto koridorem v noci na sobotu, kdy se útok na Černomořskou flotilu odehrál, nikdo neplul v koridoru ani v neděli a žádné plavidlo o víkendu nehlásilo incident. (čtk)

Pondělí, 09:00: Série výbuchů se v ranních hodinách ozvala v ukrajinském Kyjevě, informovala agentura Reuters s odvoláním na svědky ve městě. Exploze oznámily také regionální úřady v severní, východní a střední části Ukrajiny, včetně měst Charkov, Záporoží či Kryvyj Rih. V ukrajinské metropoli se dnes má uskutečnit společné jednání ministrů české a ukrajinské vlády.

Nad Kyjevem byl ráno vidět kouř stoupající z asi deseti míst výbuchů, uvedli svědci. Starosta Vitalij Kličko na sociálních sítích uvedl, že v důsledku útoků na kritickou infrastrukturu je část města bez proudu. V některých oblastech není k dispozici voda. Všechny služby pracují na nápravě situace, dodal Kličko s tím, že více informací doplní později. Také podle agentury Reuters v některých částech Kyjeva vypadla elektřina a nefungují mobilní telefonní sítě. Podle starosty Charkova Ihora Terechova zasáhly jeho město dvě střely zacílené na neupřesněnou kriticky důležitou infrastrukturu. Rusko v minulých týdnech zesílilo raketové útoky proti ukrajinské energetické infrastruktuře a dalším civilním cílům poté, co obvinilo Kyjev z exploze, která poškodila most na anektovaný Krym.

Podle zprávy britského ministerstva obrany Rusko od poloviny října poslalo na frontu několik tisíc nově mobilizovaných rezervistů. V minulosti přitom někteří ruští činitelé upozorňovali, že někteří čerstvě mobilizovaní vojáci dorazili na Ukrajinu beze zbraní a prakticky bez výcviku. Dostupné zdroje přitom naznačují, že mobilizovaným vojákům bývají vydávány pušky, která se poprvé objevily v roce 1959. Mnoho z nich je kvůli špatnému skladování v sotva použitelném stavu a navíc potřebují jiné střelivo než další ruční zbraně ve výzbroji ruské armády. To může komplikovat už nyní těžce zkoušenou logistiku, dodalo britské ministerstvo obrany. (čtk)

Pondělí, 08:00: Ruský prezident Vladimir Putin válku proti Ukrajině v roce 2023 nezastaví. Americký institut pro studium války (ISW) ve své analýze počítá s tím, že Putin bude v zimě sledovat vliv války na situaci v Evropě, a na základě toho rozhodne, zda na Ukrajinu na jaře vyšle odvedené vojáky, anebo se rozhodne jinak.

ISW soudí, že Putin válku nezastaví a bude se snažit boje prodloužit, aby udržel okupovaná území a vytvořil tlak, který bude Západ nutit ukončit podporu Kyjevu. O přímý konflikt s NATO ruský prezident podle amerických analytiků usilovat nebude, ale může hrozit použitím zbraní hromadného ničení a ohrožovat NATO s cílem zastavit západní pomoc Ukrajině.

„Za prvé Putin připravuje podmínky, aby mohl v nejbližší budoucnosti dál posílat špatně vycvičené vojáky přímo do boje místo toho, aby boje přerušil a poskytl čas na vybudování účinné vojenské síly. A za druhé je jeho teorie o vítězství založena na předpokladu, že těžká zima pomůže zlomit vůli Evropy,“ uvádí analýza.

Ruské brance chce Putin nasadit do bojů po čtyřech až šesti měsících výcviku, čímž mohou vzniknout podmínky pro ofenzívu Rusů po konci jarního tání. Pro to, že chce Moskva ve válce pokračovat, podle ISW svědčí nedávná částečná mobilizace, již Putin vyhlásil. Prezident nepočítá s příměřím ani s vyhrocením bojů, které by mu umožnilo ukončit válku podle jeho představ.

Kreml už nějakou dobu tvrdí, že je připravený s Ukrajinou jednat. Podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova chce Moskva jednat se Západem, „pokud dostane realistické návrhy založené na principech rovnosti a vzájemného respektu vůči zájmům, což umožní dospět ke kompromisům a vyvážení zájmů všech zemí regionu“. Kyjev za jediný realistický předpoklad pro jednání považuje stažení ruských jednotek z ukrajinského území.

Putin vyhlásil částečnou mobilizaci 21. září a ministr obrany Sergej Šojgu po pěti týdnech oznámil její konec, zmobilizovat se prý podařilo potřebných 300 000 lidí. (čtk)

Pondělí, 07:00: Světové dodávky potravin jsou v ohrožení poté, co Rusko o víkendu vypovědělo obilnou dohodu s Ukrajinou. Podnítí to globální potravinovou krizi a povede k růstu cen. Podle agentury Reuters to uvádějí singapurští obchodníci s obilím. Moskva v sobotu oznámila, že na neurčito odstupuje od své účasti na dohodě o exportu ukrajinského obilí, kterou v červenci za účasti Turecka zprostředkovala OSN. Jako důvod Rusko uvedlo, že už není schopno zaručit bezpečnost civilních lodí, které zajišťovaly obilný koridor. Učinilo tak v reakci na útok na svou Černomořskou flotilu v přístavu Sevastopol na nelegálně anektovaném Krymu.

Krok podle singapurských obchodníků zasáhne dodávky do zemí závislých na dovozu. V ohrožení jsou statisíce tun pšenice rezervované pro dodávky do Afriky a na Blízký východ. Sníží se také ukrajinský vývoz kukuřice do Evropy. „Pokud budu muset nahradit loď z Ukrajiny, jaké jsou možnosti? Vlastně nic moc,“ řekl Reuters singapurský obchodník s obilím, který dodává pšenici zákazníkům v Asii a na Blízkém východě. Podle obchodníků je nepravděpodobné, že by mezeru v nabídce mohla nahradit Austrálie, která je klíčovým dodavatelem pšenice do Asie, protože tamní přepravní kapacity jsou rezervovány až do února.

Takzvané futures na dodávky pšenice na komoditní burze v Chicagu dnes kvůli obavám z výpadku dodávek zdražily o více než pět procent a futures na kukuřici o více než o dvě procenta. Globální ceny pšenice vyskočily už začátkem roku na historické maximum a kukuřice dosáhla desetiletého maxima. Ruská invaze na Ukrajinu zesílila vliv nepříznivého počasí a přerušení dodávek vlivem šíření nemoci covid-19. (ceskenoviny)

Neděle, 13:00: Rusko se brání kritice Spojených států, že v reakci na patrně ukrajinský útok v Sevastopolu vypovědělo účast na dohodě o vývozu zemědělských produktů z Ukrajiny. Washington podle něj odmítá odsoudit „bezohledné akce“ Kyjeva. Američtí činitelé uvedli, že Moskva používá potraviny jako zbraň, aby zhoršila humanitární krize ve světě.

Moskva v sobotu oznámila, že odstupuje od své účasti na obilné dohodě, kterou v červenci za účasti Turecka zprostředkovala OSN. Jako důvod Rusko uvedlo, že už není schopno zaručit bezpečnost civilních lodí, které zajišťovaly obilný koridor. Učinilo tak v reakci na útok na svou Černomořskou flotilu v krymském přístavu Sevastopol.

„Jakýkoliv krok Ruska, který naruší kriticky důležitý vývoz obilí, je v podstatě prohlášením, že lidé a rodiny na celém světě by měli za potraviny platit více nebo začít hladovět,“ uvedl v prohlášení americký ministr zahraničí Antony Blinken. Již dříve prezident Joe Biden označil ruské odstoupení od dohody za skandální, podle něj zvýší hladomor.

Ruský velvyslanec ve Washingtonu Anatolij Antonov kritizoval USA za podle něj nepravdivá tvrzení. „Reakce Washingtonu na teroristický útok na přístav Sevastopol je skutečně nehorázná,“ uvedl na sociálních sítích. „Nezaznamenali jsme žádné známky odsouzení bezohledných akcí kyjevského režimu,“ dodal. Také veškeré náznaky, že se na organizaci masivního úderu podíleli britští vojenští specialisté, jsou přehlíženy, dodal Antonov.

Za teroristický označilo ruské ministerstvo obrany útok na svou Černomořskou flotilu, který měl podle něj za následek lehké poškození jedné minolovky. Podle ministerstva se na útoku podíleli britští experti, což Londýn kategoricky popřel. Americký institut pro studium války (ISW) v analýze připomíná, že útoky na vojenská plavidla jsou v době války legitimním válečným aktem, nikoliv terorismem. Ruské válečné lodi v prvních měsících války blokovaly vývoz zemědělských produktů z Ukrajiny. (čtk)

Sobota, 17:00: Rusko po sobotních útocích na lodě na Krymu pozastavuje svoji účast na dohodě o vývozu zemědělských produktů z ukrajinských přístavů. Oznámila to agentura TASS s odvoláním na prohlášení ruského ministerstva obrany. Podle ruských úřadů ukrajinské drony zaútočily na Černomořskou flotilu v krymském přístavu Sevastopol. Rusko uvedlo, že se napadené lodě podílely na zajištění obilného koridoru.

Sobotní útok byl největším od začátku takzvané speciální vojenské operace na Ukrajině, konfliktu, uvedl Ruskem dosazený gubernátor Sevastopolu Michail Razvozžajev. Ministerstvo obrany v Moskvě vydalo v této souvislosti prohlášení o „teroristickém“ útoku na ruské lodě, z nichž jedna utrpěla podle něj lehčí škody. Informovala o tom agentura TASS. Ukrajina se k obvinění z útoku zatím oficiálně nevyjádřila.

„Byl podniknut nejmasivnější útok bezpilotních letounů a dálkově řízených hladinových plavidel v oblasti Sevastopolského zálivu v historii (takzvané speciální vojenské operace),“ řekl gubernátor Razvozžajev. Dodal, že cílem útoku byly vojenské objekty ruského námořnictva ve městě na jihozápadě Krymu, který Rusko nelegálně anektovalo v roce 2014.

Podle ruského ministerstva obrany bylo do útoku zapojeno devět bezpilotních letounů a sedm dálkově ovládaných hladinových plavidel. Poškozena byla minolovka Ivan Golubec. Stejně jako dříve místní proruské úřady i ministerstvo sdělilo, že všechny vzdušné cíle byly při útoku zničeny. Proruské úřady v Sevastopolu vysvětlily černý dým stoupající nad jednou ze zátok města plánovaným cvičením. Dříve guvernér uvedl, že žádný objekt ve městě nebyl zasažen a že situace je pod kontrolou. Již ráno však bylo uzavřeno místní kotviště.  (čtk)

Sobota, 13:00: Ruské ministerstvo obrany obvinilo britské námořnictvo z odpovědnosti za zářijové výbuchy na plynovodech Nord Stream 1 a 2 v Baltském moři. Tvrzení nepodložilo žádnými důkazy, upozornila agentura Reuters. Z potrubí, které vede z Ruska do Německa, po výbuchu začal unikat plyn. Kreml již dříve připisoval odpovědnost Západu. Západní politici tato obvinění odmítli a někteří z nich naopak z útoku na plynovody obvinili Moskvu. Britské ministerstvo obrany obvinění odmítlo jako zcela nepravdivé.

Podle prohlášení z Moskvy se na přípravě a provedení zářijové akce podíleli britští vojáci ze stejné jednotky, která cvičila ukrajinské vojáky před dnešním útokem bezpilotními letouny na ruskou Černomořskou flotilu v Sevastopolu. Tito „britští specialisté“ podle Moskvy působí v přístavním městě Očakov v Mykolajivské oblasti na jihu Ukrajiny. (čtk)

Sobota, 10:00: Ruské námořnictvo v sobotu nad ránem odrazilo útok dronů v přístavu Sevastopol na okupovaném ukrajinském poloostrově Krym, tvrdí místní proruské úřady. Podle nich škody nevznikly, později ale oznámily, že přístav je mimo provoz. Ukrajinská média uvedla, že městem zněly výbuchy. „Různé systémy protivzdušné obrany v Sevastopolu několik hodin odrážely útoky dronů. Všechny bezpilotní letouny byly sestřeleny,“ uvedl na telegramu Moskvou dosazený sevastopolský gubernátor Michail Razvozžajev s tím, že útoky se obešly bez zranění.

„Kromě bezpilotních letounů naše armáda podle předběžných informací zničila také hladinový dron,“ dodal Razvozžajev pravděpodobně s odkazem na dálkově ovládaná plavidla, která podle médií Ukrajinci údajně používají při pokusech o ničení ruských válečných lodí. Dříve gubernátor uvedl, že žádný objekt ve městě nebyl zasažen a že situace je pod kontrolou. Později sevastopolská vláda oznámila, že bylo dočasně uzavřeno místní kotviště. „Trajekty ani lodě nejezdí,“ sdělila na telegramu.

Ukrajinská média s odvoláním na neověřené zprávy ze sociálních sítí uvedla, že Sevastopolem zněly exploze. „Jsou to pravděpodobně bojoví komáři, kteří ruskou moc tolik znepokojují,“ komentovala ironicky vyjádření sevastopolských úřadů mluvčí ukrajinského jižního velení Natalija Humenjuková. Narážela tím na nedávný skutečnostmi nepodložený výrok ruského velvyslance při OSN Vasilije Něbenzji, podle nějž Rusové na Ukrajině objevili drony, které mohou „šířit komáry nakažené nebezpečnými viry“.

Strategický přístav Sevastopol je největším městem na poloostrově Krym, který Rusko anektovalo v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014. Ukrajinští představitelé v posledních měsících několikrát uvedli, že je jejich cílem dobýt poloostrov zpět. Již před anexí v Sevastopolu sídlila ruská Černomořská flotila. (čtk)

Sobota, 08:00: Ukrajinská vojska získala v Donbasu palebnou kontrolu nad důležitou silnicí mezi městy Kreminna a Svatove, uvedly ukrajinské armádní i civilní úřady. Ukrajinci v této části Luhanské oblasti pokračují v protiofenzívě a snaží se prolomit nově zformovanou linii ruské obrany.

„Podle posledních údajů Ozbrojené síly Ukrajiny převzaly silnici pod plnou palebnou kontrolu a pokračují tam bojové operace, o kterých budeme informovat později,“ řekl veřejnoprávní stanici Suspilne mluvčí východní skupiny ukrajinských vojsk Serhij Čerevatnyj. Podobně se v pátek večer vyjádřil i šéf Luhanské oblasti Serhij Hajdaj, podle nějž je silnice již „prakticky pod kontrolou ukrajinské armády“.

Ruští váleční zpravodajové v pátek uváděli, že ruská armáda odrazila na tomto úseku fronty v Donbasu několik ukrajinských útoků a sama provedla protiútoky, připomíná ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Informace ani jedné z válčících stran nebylo možné nezávisle ověřit.

Američtí experti s odvoláním na zprávy ruských blogerů dále uvádějí, že ruské síly se mohou potýkat s přetrvávajícím nedostatkem vojáků i nízkou morálkou nově mobilizovaných. Velení údajně nabylo přesvědčení, že mobilizovaní nebudou ochotni bojovat, a proto je umísťuje až do druhé či třetí obranné linie.

„Personální problémy v oblasti Svatove-Kreminna budou pravděpodobně přetrvávat, protože ruské síly se při stabilizaci frontové linie ve východní části Charkovské oblasti a západní části Luhanské oblasti nadále spoléhají na silně demoralizované jednotky a špatně vycvičené mobilizované vojáky,“ uvádí ISW. (čtk)

Pátek, 22:00: Částečná mobilizace v Rusku týkající se operace na Ukrajině byla dokončena, ohlásil podle agentury TASS ruský ministr obrany Sergej Šojgu prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ten 21. září tuto mobilizaci nařídil po sérii neúspěchů a ztrát ruských vojsk ve válce proti Ukrajině. Mobilizaci podle médií provázely zmatky, nedostatky a přehmaty, což nakonec připustily i úřady.

„Výnos o ukončení mobilizace Putin dosud nepodepsal,“ upozornil ovšem list Ukrajinska pravda. Ruská redakce BBC zase připomněla, že experti předpokládají, že do armády bude povoláno mnohem více lidí, než oficiálně ohlášených 300 000 lidí. Poukázala také na dohady, že mobilizace - přinejmenším dokud Putin nepodepíše výnos o jejím ukončení - může být jen přerušena po dobu, než se vojenské správy vypořádají s pravidelným podzimním povoláváním branců k povinné vojenské službě. Tito povolanci nemají být podle Putinova pokynu nasazováni na Ukrajině.

„Dnes bylo dokončeno vypravení občanů povolaných v rámci mobilizace. Další povolávání občanů bylo přerušeno. Úkol povolat 300 000 lidí, který jste stanovil, byl splněn. Žádné dodatečné úkoly se neplánují,“ řekl Šojgu podle TASS. Početní stavy jednotek nasazených do speciální vojenské operace proti Ukrajině se podle ministra budou napříště doplňovat pouze dobrovolníky a zájemci o služby v armádě na základě profesionálního kontraktu.

Zatímco v médiích se objevily zprávy - a některé z nich úřady potvrdily - o smrti mobilizovaných vojáků, odeslaných vzápětí po mobilizaci do boje, Šojgu  zdůraznil, že zvláštní pozornost se věnuje přípravě povolaných rezervistů. Ve výcvikových střediscích a ve vojenských prostorech se nyní v menších jednotkách zdokonaluje 218 000 mužů. Po výcviku bylo do operační oblasti vypraveno 82 000 vojáků, z nichž více než 41 000 již bylo zařazeno do jednotek. (čtk)

Pátek, 10:00: Americký prezident Joe Biden reagoval skepticky na výrok ruského prezidenta Vladimira Putina, že nemá v úmyslu použít na Ukrajině jadernou zbraň. Šéf Kremlu podle ní ve čtvrtek uvedl, že Rusko použitím nukleárních zbraní nehrozilo, ale reagovalo na jaderné „vydírání“ ze strany západních představitelů.

„Pokud to nemá v úmyslu, proč o tom stále mluví? Proč mluví o schopnosti použít taktickou jadernou zbraň?“ řekl Biden v rozhovoru pro televizi NewsNation. "V tom, jak k tomu přistupuje, je velmi nebezpečný, podotkl šéf Bílého domu na Putinovu adresu.

Šéf Kremlu i další ruští představitelé v posledních týdnech prohlašovali nebo naznačovali, že by Rusko by mohlo použít jaderné zbraně ke své ochraně nebo obraně své celistvosti. Západ tyto výroky interpretuje jako nepřímé hrozby, že by Moskva mohla použít jaderné zbraně na Ukrajině, jelikož se část jejího území pokouší nelegálně anektovat a považuje ho za své.

Ve svém čtvrtečním projevu v debatním klubu Valdaj ruský prezident obvinil z rozdmýchávání jaderného napětí Západ a použil jako příklad prohlášení bývalé britské premiérky Liz Truss o její připravenosti přistoupit k jadernému odstrašení, pokud si to vyžádají okolnosti.

Putin také v projevu řekl, že Západ chce ovládnout svět a hraje krvavou a nebezpečnou hru: popírá svrchovanost států a národů a chce si snaží se přivlastnit si zdroje a bohatství celého lidstva. Opakoval také nepodložené ruské tvrzení, že Ukrajina plánuje použít takzvanou špinavou bombu, v níž jsou použity konvenční výbušniny s příměsí radioaktivního materiálu, aby z toho obvinila Rusko. Kyjev tato obvinění popírá a ukrajinští představitelé uvedli, že Rusko možná samo chystá takovou operaci pod cizí vlajkou.

„Nemáme to zapotřebí. Nemělo by žádný smysl to dělat,“ prohlásil ve čtvrtek Putin a dodal, že Kreml reagoval na to, co vnímal jako jaderné „vydírání“ ze strany Západu. „Dokud existují jaderné zbraně, vždy existuje nebezpečí jejich použití,“ varoval zároveň ruský prezident v projevu.

Mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby v rozhovoru pro stanici CNN ve čtvrtek uvedl, že je možné, že Rusko zvažuje použití takzvané špinavé bomby a připravuje si záminku, aby z toho obvinilo Ukrajinu. USA zároveň podle něj nezaznamenaly známky toho, že by se na to nyní Moskva chystala. „Často obviňují jiné z toho, co sami dělají nebo se chystají udělat. Proto to musíme brát vážně,“ řekl. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 21:00: Ukrajinské ztráty jsou sedmkrát až osmkrát vyšší než ruské, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin v debatním klubu Valdaj. Zároveň řekl, že Rusko nehodlá zasadit Ukrajině jaderný úder. „Nepotřebujeme to udělat. Nemělo by to žádný smysl, ani politický, ani vojenský,“ řekl.

„Ztráty (ukrajinských ozbrojených sil) místy - hovořím o tom s politováním - tyto ztráty bývají jeden k deseti, jeden k osmi, a to v neprospěch ukrajinských ozbrojených sil. V poslední době je to skoro vždy jeden ku sedmi, jeden ku osmi,“ prohlásil Putin podle agentury TASS. „(Ukrajinské velení) lidi vůbec nelituje. Cožpak skuteční vlastenci mohou něco takového dopustit? Jdou přímo touto cestou, klidně a na nic se neohlížejí, nepřemýšlejí,“ dodal.

Putin ponechal bez vysvětlení, jak souvisí jeho odhad ukrajinských ztrát s potřebou zmobilizovat 300 000 Rusů, poznamenal list Ukrajinska pravda v narážce na Putinem vyhlášenou „částečnou“ mobilizaci. Pozastavil se také nad tím, že podle šéfa Kremlu Ukrajinci brání „nakradené miliardy“ uschované v západních bankách, a ne svrchovanost a celistvost své země. Diktátora nenapadlo, že by Ukrajinci mohli bránit své rodiny před ruskými okupanty a genocidou; Putin si však myslí, že po Kyjevu chodí tisíce lidí s pochodněmi a svastikami, poznamenal ukrajinský list.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu minulý měsíc připustil, že na Ukrajině zahynulo 5937 ruských vojáků, zatímco ukrajinská strana má 61 207 mrtvých. Ukrajinský generální štáb naopak odhaduje, že Rusko od začátku vpádu na Ukrajinu přišlo už skoro o 7 .000 zabitých vojáků. (čtk)

Čtvrtek, 15:00: Spojené státy urychlují plán rozmístit na základny NATO v Evropě přesnější verze taktické jaderné pumy B61. Píše o tom server Politico s odvoláním na americké diplomatické depeše a dva lidi obeznámené s touto záležitostí. Změna souvisí s hrozbami Ruska, že na Ukrajině nasadí jadernou zbraň, a s přesvědčením některých západních činitelů, že je potřeba dělat více k odstrašení Ruska, uvádí Politico.

Američané původně chtěli pumy B61–12 dovézt do Evropy příští rok na jaře, podle aktualizovaných plánů tak učiní už letos v prosinci. O svém záměru tento měsíc informovali spojence v NATO na uzavřeném zasedání v Bruselu. Půjde o nahrazení starších zbraní jejich novými verzemi na různých místech v Evropě, aby je v případě potřeby mohly použít bombardéry a stíhací letouny Spojených států a jejich spojenců.

Politico uvádí, že program modernizace pum B61 není utajovaný, zástupci amerického ministerstva obrany poukazují na to, že taková vylepšení jsou potřeba, aby armáda měla k dispozici moderní a bezpečnou výzbroj. Mluvčí Pentagonu Patrick Ryder uvedl, že „sice nebude probírat podrobnosti jaderného arzenálu, ale na modernizaci B61 se pracuje celé roky a plány na bezpečnou a zodpovědnou výměnu starších zbraní za vylepšené verze jsou součástí dlouhodobé snahy o modernizaci“. Dodal, že program vylepšení jaderných pum „nijak nesouvisí se současným děním na Ukrajině a nebyl nijak uspíšen“.

Pro některé odborníky je možná změna amerických plánů překvapením. Obávají se, že by to mohlo ještě vyostřit už nyní nebezpečnou situaci v Evropě. Jiní analytici se zase domnívají, že USA rozmístěním B61–12 chtějí spíše vyslat vzkaz svým spojencům v alianci než Rusku samotnému. „Už tu jsou (starší) pumy B61 a Rusové o tom vědí. Fungují dobře. Ty modernizované jsou sice novější, ale to není zase až takový rozdíl. Může jít o ujištění spojenců, kteří se cítí být mimořádně ohroženi Ruskem,“ řekl Tom Collina z organizace pro odzbrojení Ploughshares Fund.

Jaderné pumy B61 Spojené státy vyvinuly začátkem 60. let a od té doby vzniklo přes deset jejich novějších verzí. Program v hodnotě deseti miliard dolarů (244,5 miliardy korun) týkající se verze B61–12 má na starosti americké ministerstvo energetiky a jeho účelem je nahradit dřívější modely, včetně asi stovky pum rozmístěných na leteckých základnách v Německu, Itálii, Belgii, Nizozemsku a Turecku. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 13:00: Komerční satelity Spojených států a jejich spojenců by se pro Rusko mohly stát legitimním cílem, pokud by se zapojily do války na Ukrajině. Členům výboru Valného shromáždění OSN to řekl vysoce postavený ruský diplomat Konstantin Voroncov. „Kvazicivilní infrastruktura může být legitimním cílem pro odvetný útok,“ prohlásil.

Západ podle Voroncova Rusko použitím satelitů na podporu Ukrajiny provokuje. „Bavíme se o zapojení civilní kosmické infrastruktury, včetně té komerční, ze strany USA a jejich spojenců ve válečném konfliktu,“ dodal Voroncov, který je náměstkem na odboru ruského ministerstva zahraničí pro nešíření a kontrolu zbraní.

Ruský diplomat konkrétně nezmínil žádnou západní společnost, ale na Ukrajině například internet zajišťuje satelitní síť Starlink společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska. Podle ukrajinských zdrojů také Kyjev nedávno získal přístup k informacím ze satelitů finské společnosti ICEYE. (čtk)

Čtvrtek, 10:00: Rusko za poslední den proti Ukrajině podniklo 18 leteckých úderů, čtyři raketové útoky a vyslalo 56 střel ze salvových raketometů. Informoval o tom ukrajinský generální štáb v ranním hlášení o situaci na bojišti. Ostřelování v noci na dnešek zasáhlo také Kyjevskou oblast, uvedla tamní správa.

Ruská armáda „pokračuje v ničení kritické infrastruktury a civilních budov“, uvádí ukrajinské velení. Údery ve středu hlásila města Záporoží na jihu země, Kupjansk na severovýchodě a Družkivka na východě.

Po zásahu ruských střel v Kyjevské oblasti propukl požár, podle posledního vyjádření oblastního gubernátora Oleksije Kuleby okolo 3:00 SELČ na místě zasahovali hasiči. Podle předběžných informací si útok nevyžádal žádné zraněné ani oběti na životech. Některé střely podle Kuleby zneškodnila ukrajinská protivzdušná obrana.

Rusko podle ukrajinského generálního štábu ostřeluje také pozice ukrajinských vojsk podél frontové linie a naopak své pozice upevňuje - zejména na levém břehu Dněpru.

Moskva tvrdí, že na Ukrajině útočí pouze na vojenské cíle, případně na energetickou infrastrukturu. I přes množství důkazů a svědectví odmítá, že by její jednotky mířily na civilní cíle. (čtk)

Středa, 19:00: Ruský prezident Vladimir Putin sledoval cvičení ruských strategických jaderných sil a vyslechl hlášení, které mu podal ministr obrany Sergej Šojgu. Oznámily to ruské tiskové agentury. Strategické síly splnily úkoly cvičení v plném rozsahu, všechny rakety zasáhly svůj cíl, dodala agentura TASS s odvoláním na Kreml. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg v reakci na to  sdělil, že Rusko svým jaderným vyhrožováním NATO od další podpory Ukrajině neodradí.

Rusko uspořádalo cvičení jaderných sil v době zvýšeného napětí, kdy po vojenských neúspěších ve válce proti Ukrajině začala Moskva obviňovat Kyjev, že chystá útok „špinavou jadernou bombou“, který by mohl způsobit radioaktivní zamoření rozsáhlé oblasti za pomoci klasické trhaviny. Ukrajinští představitelé tato obvinění popřeli a uvedli, že Rusko možná samo chystá operaci pod cizí vlajkou.

Šojgu prohlásil, že cvičení bylo motivováno přípravou na případný nepřátelský jaderný útok proti Rusku. Ruské ministerstvo obrany ukázalo záběry odpálení mezikontinentální rakety Siněva z jaderné ponorky Tula a let strategického bombardéru Tu-95MS, který vypustil střely s plochou dráhou letu. V rámci cvičení byla z kosmodromu Pleseck vypuštěna také mezikontinentální raketa Jars. Jejím cílem - stejně jako rakety Siněva - byl vojenský prostor na Kamčatce na druhé straně Ruska.

Americký prezident Joe Biden v úterý Rusko varoval, že by udělalo vážnou chybu, pokud by na Ukrajině použilo taktickou jadernou zbraň. Podle agentury Reuters panují obavy, že by se k ní Rusko mohlo uchýlit, aby donutilo Kyjev ke kapitulaci v době, kdy ukrajinské síly vytlačují Rusy z ukrajinské Chersonské oblasti, a hrozí tak Moskvě významnou dílčí porážkou. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov novinářům sdělil, že podle něho na jaderné zbraně nedojde.

Moskva USA o svém dnešním cvičeních dopředu uvědomila, sdělil v úterý Washington. Naposledy Rusko uspořádalo jaderné cvičení se zkušebním odpálením balistických raket 19. února, tedy jen několik dní před vpádem na Ukrajinu. Rusko před zahájením invaze měsíce ujišťovalo, že ji nechystá, než k ní dal Putin 24. února rozkaz. Rusko uspořádalo své druhé letošní cvičení v době, kdy Severoatlantická aliance provádí v západní a severní Evropě každoroční cvičení jaderného odstrašení nazvané Steadfast Noon, do něhož je zapojeno asi 60 různých leteckých strojů. NATO uvádí, že během něho ale nepoužívá reálné zbraně. (čtk)

Středa, 10:00: Ukrajinská armáda pokračuje v ofenzívě v Chersonské oblasti na jihu země a v Luhanské oblasti na východě, zatímco ruská vojska se pokoušejí o útoky v Donbasu na východě Ukrajiny u Bachmutu a Avdijivky, vyplývá z údajů amerického Institutu pro studium války (ISW). Ukrajinští vojáci během uplynulých 24 hodin odrazili ruské útoky u devíti obcí včetně Bachmutu, hlásí ukrajinský generální štáb v pravidelném přehledu situace na bojišti.

Britská rozvědka podle zprávy britského ministerstva obrany upozornila na význam železnic pro ruské ozbrojené síly a zranitelnost tratí vůči sabotážím. Britské ministerstvo obrany připomíná, že 24. října gubernátor ruské Belgorodské oblasti oznámil poškození železniční trati výbušným zařízením u obce Novozybkovo přibližně 15 km od rusko-běloruské hranice. Trať je hlavním železničním spojením mezi Ruskem a jižním Běloruskem. K incidentu se přihlásila skupina ruských protiválečných aktivistů, podle které jde o nejméně šestou sabotáž od června.

„Jde o součást širšího trendu útoků disidentů proti železnicím v Rusku i Bělorusku,“ míní Londýn a připomíná, že ruská armáda se při přesunech sil na Ukrajinu spoléhá především na železniční dopravu. Je ovšem extrémně náročné ochránit železniční síť o délce více než 33 000 kilometrů. Ruské vedení bude stále více znepokojovat skutečnost, že i malá skupina lidí se může sabotážemi postavit proti konfliktu, předpovědělo britské ministerstvo.

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov v rozhovoru se serverem Politico vyjádřil přesvědčení, že Západ poskytne Ukrajině i západní tanky a stíhačky, které pomohou Kyjevu vyhnat ruská vojska z ukrajinského území. Domnívá se však, že první kroky v tomto směru budou muset podniknout Spojené státy, aby je spojenci následovali. „Jsem skutečně optimista ohledně toho, že tanky Abrams budou v budoucnu možné, a jsem přesvědčen, že také stíhačky typu F-16, F-15 či gripeny ze Švédska budou možné,“ řekl Reznikov. „Když slyšíte, že je to nemožné, znamená to, že to bude možné v budoucnu,“ poznamenal. (čtk)

Středa, 09:00: Zakladatel ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti Jevgenij Prigožin podle amerického deníku The Washington Post v osobním rozhovoru s prezidentem Vladimirem Putinem kritizoval chyby ruských armádních velitelů na Ukrajině. Prigožin má podle informací amerických zpravodajských služeb, na něž se deník odkazuje, stále napjatější vztahy s ruským ministrem obrany Sergejem Šojguem.

Na Ukrajině podle dřívějšího oznámení ukrajinské vojenské rozvědky bojuje asi 8000 žoldnéřů z Wagnerovy skupiny (v ruském přepisu Vagnerovy). Většinu z nich tvoří naverbovaní trestanci, tvrdí také rozvědka. Prigožin podle nejmenovaného zdroje amerického deníku konkrétně kritizoval, že ruské ministerstvo obrany ukládá wagnerovcům příliš mnoho povinností, ale nevyčleňuje dost finančních a materiálních prostředků na to, aby skupina mohla tyto úkoly plnit. Prigožin nicméně ve vyjádření pro Washington Post popřel, že by s Putinem hovořil, i že by průběh bojů na Ukrajině kritizoval.

Zdroj deníku také uvedl, že Prigožin zřejmě stojí za videem, které se dříve šířilo na sociálních sítích a na němž si žoldnéři skupiny stěžovali na nedostatek jídla a nábojů. Cílem tohoto videa bylo zřejmě přimět Kreml, aby na bojovníky skupiny vyčlenil více prostředků. Miliardář Prigožin teprve v září přiznal napojení na Wagnerovu skupinu i skutečnost, že ji v roce 2014 založil. (čtk)

Středa, 08:00: Ukrajinské město Dnipro v úterý večer zasáhly úlomky z ruské rakety, které dopadly na čerpací stanici. Zemřela při tom těhotná žena a pracovník myčky. Podle internetového portálu Ukrajinska Pravda o tom informovaly ukrajinské úřady. Na čerpací stanici vznikl po dopadu úlomků rakety požár, který některé její části zničil. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského si kromě nejméně dvou obětí na životě vyžádal ještě tři zraněné. „Nikdy neodpustíme. Odplata bude spravedlivá a nevyhnutelná,“ napsal na facebooku prezident, který spojence Ukrajiny v poslední době žádá hlavně o dodávky prostředků protiraketové obrany. (čtk)

Úterý, 13:00: Spojené státy zvažují, že na Ukrajinu dodají starší systémy protivzdušné obrany Hawk. Agentuře Reuters to sdělili dva nejmenovaní američtí činitelé. Washington tím chce podpořit obranu Kyjeva proti ruskému ostřelování a náletům bezpilotních letounů, které v posledních dvou týdnech poškodily ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Systémy Hawk, které fungují na principu raket země-vzduch, by pro Ukrajinu znamenaly vylepšení oproti současným přenosným raketovým kompletům Stinger. Munici pro tyto systémy Kyjev dostává v podstatě od začátku války, a to nejen z USA, ale i z Německa a dalších evropských zemí. Dodávku čtyř systémů Hawk oznámilo minulý týden Španělsko.

Agentuře Reuters se nepodařilo zjistit, kolik systémů Hawk a munice mají Spojené státy k dispozici. Bílý dům odmítl věc komentovat. Americký prezident Joe Biden slíbil Ukrajině dodat vyspělé systémy protivzdušné obrany v reakci na masivní útoky na ukrajinská města i energetickou infrastrukturu z 10. října. Moskva od té doby ostřeluje tyto cíle pravidelně, rozsáhlé útoky pokračovaly i tento víkend.

Spojené státy na Ukrajinu pravděpodobně nejprve vyšlou střely pro systémy Hawk, protože není jasné, v jakém stavu jsou odpalovací zařízení, řekl jeden z anonymních činitelů Reuters. Systémy jsou totiž už několik desítek let ve skladech. (čtk)

Úterý, 11:00:  Kolem 40 mrtvých a 60 raněných si vyžádal zásah základny proruských bojovníků z jednotek vládce autonomního Čečenska Ramzana Kadyrova na jihu Ukrajiny, napsala agentura Unian. Ukrajinská raketa zasáhla podle ní čečenskou základnu v Chersonské oblasti ještě během pondělní noci. Kadyrov podle ruských médií označil dosavadní ruskou odpověď na ukrajinské ostřelování ruského území za slabou a navrhl vymazat ukrajinská města z povrchu země.

Kadyrov ve svém příspěvku uvedl, že Rusko vede „speciální vojenskou operaci“ na území Ukrajiny, ale na ruském území „se už vede válka“. Dodal, že s tím je velice nespokojen. „Odpovídáme, ale podle mého slabě odpovídáme. Pokud přiletěla střela na naši stranu, do našeho regionu, pak musíme vymazat (ukrajinská) města z povrchu země… aby pochopili, že je nesmí ani napadnout, že by stříleli po nás,“ řekl Kadyrov, podle kterého Západ již vyčerpal možnosti, jak by mohl reagovat na nemilosrdnější ruský postup.

Deník Kommersant v souvislosti s Kadyrovovým prohlášením připomněl ruský pokus o anexi Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti na jihu a východě Ukrajiny. Z té poslední ruské úřady nyní kvůli ukrajinskému ostřelování evakuují civilní obyvatelstvo. List také připomněl výroky ředitele ruského vysílání státní televize RT Antona Krasovského, který uvedl, že by topil a upaloval ukrajinské děti, hovořící o ruské okupaci své země. RT následně pozastavila spolupráci s moderátorem a šéf kriminální ústředny nařídil prověřit Krasovského výroky. Ten se mezitím za svá slova omluvil.

Server Meduza poznamenal, že Kadyrov je pokládán za jednoho z válkychtivých jestřábů v ruském vedení, který prosazuje další zvyšování napětí v konfliktu. Po ostřelování Kyjeva a dalších ukrajinských měst v reakci na výbuch, který poškodil Kerčský most vedoucí z Ruska na okupovaný ukrajinský poloostrov Krym, se vyjádřil, že je teď „na celých sto procent spokojen“. Dříve kritizoval ministerstvo obrany za nedostatečně rozhodné počínání. (čtk)

Úterý, 10:00:  Ruské síly se patrně připravují na obranu jihoukrajinského města Cherson, domnívají se analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Nejisté je postavení ruských jednotek na severu Chersonské oblasti, který pravděpodobně ukrajinské jednotky znovu získají pod svou kontrolu do konce letošního roku, píše se v aktuální zprávě institutu.

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v pondělí uvedl, že Rusové se z Chersonu nestahují, ale naopak město připravují na bitvu. Budanovovo vyjádření odpovídá poznatkům ISW z druhé polovině tohoto měsíce. Ruské síly se podle analytiků částečně stahují ze severozápadu oblasti, zároveň se však připravují oblastní metropoli bránit.

Postavení ruské armády v severní části Chersonské oblasti je nicméně neudržitelné a ukrajinské síly pravděpodobně tuto část znovu dobydou do konce letošního roku, uvádí ISW. Ozývají se i hlasy proruských blogerů, podle kterých se Moskva má Chersonu vzdát, protože pokus o jeho obranu stejně nejspíš vyústí v porážku.

Rusko však na výraznou porážku v Chersonu či Chersonské oblasti nepřipravuje svůj informační prostor, upozorňuje ISW. Výjimkou jsou obvinění ze strany Moskvy, že Ukrajina chystá odpálit nálože na Kachovské vodní elektrárně na Dněpru. Kyjev i Západ tato tvrzení odmítají, a naopak z úmyslu zničit elektrárnu a zaplavit rozsáhlá území po proudu viní Rusko.

Ruské jednotky budují obranu na levém břehu Dněpru v Chersonské oblasti na jihu země. U obce Hornostajivka pokládají miny na levý břeh Kachovské vodní nádrže, ale v minových polích ponechávají průchody pro případné stažení vlastních sil z pravého, západního břehu řeky. Současně v Donbasu na východě Ukrajiny vedou útoky ve dvou směrech, na Bachmut a Avdijivku, uvedl ukrajinský generální štáb v ranním přehledu situace na bojišti. Válka dnes pokračuje 244. dnem.

Cherson, ležící u ústí Dněpru do Černého moře, se stal se prvním velkým ukrajinským městem, kterého se Rusové zmocnili po letošním únorovém vpádu na Ukrajinu. Následně ruské vojsko získalo kontrolu nad velkou částí Chersonské oblasti, ukrajinským silám se ale od léta podařilo několik okupovaných obcí osvobodit. Chersonská oblast je zároveň jednou ze čtyř ukrajinských oblastí, které se Rusko rozhodlo anektovat po hlasováních místních obyvatel, která Západ i Ukrajina neuznávají a označují je za pseudoreferenda. (ceskenoviny)

Pondělí, 22:00: Z nárůstu sňatků v Rusku od vyhlášení částečné mobilizace v poslední třetině září lze odvodit, že úřady povolaly do zbraně nejméně 492 000 lidí, uvedl nezávislý ruský portál Mediazona. Muži se podle portálu z praktických důvodů často rozhodli formalizovat vztah se svými partnerkami před odchodem do armády. Podle dřívějšího sdělení ruského ministra obrany Sergeje Šojgua i ujišťování Kremlu mělo být do zbraně povoláno pouze 300 000 záložníků, a Mediazona tak došla k mnohem vyššímu počtu mobilizovaných.

Po předložení povolávacího rozkazu se může mobilizovaný ze zákona oženit týž den, kdy se obrátí na úřad, a nemusí čekat měsíc, jak je v Rusku obvyklé. „Pochopila jsem, že jestli odjede, tak oficiálně nejsme jeden pro druhého nikdo,“ vysvětlila  motivaci ke svatbě žena z Jekatěrinburgu, kterou dříve citoval portál E1.ru.

Nejvíce mobilizovaných je v poměru k počtu obyvatel podle zjištění Mediazony v regionech na východě Ruska a nejméně v Moskvě. Nárůst sňatků je nejpatrnější v Burjatsku na ruském Dálném východě. Od 1. do 21. září, kdy ruský prezident Vladimir Putin mobilizaci oznámil, matriky registrovaly v průměru 83 svateb týdně. Po začátku mobilizace se tento počet zvýšil na 662 svateb týdně. (ceskenoviny)

Pondělí, 16:00: Použití takzvané špinavé či jaderné bomby na Ukrajině by pro Rusko znamenalo následky, řekl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price podle agentury Reuters. USA však podle mluvčího nepozorují žádné náznaky, že by se k takovému kroku Moskva chystala. Bílý dům zároveň popřel ruské tvrzení, že by Ukrajina pracovala na přípravě špinavé bomby. Rusko chce, aby o jeho tvrzeních jednala v úterý Rada bezpečnosti OSN.

Price odpovídal na dotaz novinářů, zda by USA reagovaly stejně při použití špinavé i jaderné bomby Ruskem. „Tak jako tak by to znamenalo následky. Ať už by použili špinavou nebo jadernou zbraň. To dáváme najevo velice jasně,“ řekl Price.

Moskva, která po začátku války na Ukrajině výrazně omezila kontakty se západními zeměmi, v posledních dnech v sérii telefonátů bez důkazů upozorňuje americké a evropské představitele na údajné nebezpečí, že by Ukrajina v konfliktu s Ruskem mohla použít zbraň, která způsobí zamoření rozmetáním radioaktivního materiálu pomocí běžné trhaviny.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba označil ruská tvrzení za absurdní a za nebezpečnou lež. Stejně tak ho podle Reuters dnes jako nepravdivé odmítl Bílý dům prostřednictvím mluvčí Karine Jean-Pierrové, ministři zahraničí Francie, Británie nebo šéf britské armády Tony Radakin.

Šéf NATO Jens Stoltenberg podle Reuters v pondělí nejnovější „falešná ruská obvinění“ probíral s britským ministrem obrany Benem Wallacem. Zároveň vyjádřil obavy, že Rusko by svá obvinění mohlo použít jako záminku k zesílení konfliktu na Ukrajině. O „špinavé bombě“ podle ruských agentur v neděli s protějšky z USA, Francie, Británie a Turecka o mluvil ruský ministr obrany Sergej Šojgu. V pondělí podobné telefonáty uskutečnil šéf štábu ruské armády Valerij Gerasimov.

MAAE vydala prohlášení, že dvě ukrajinská jaderná zařízení, kde se podle Moskvy dějí neohlášené aktivity, jsou pod dohledem organizace a pravidelně je navštěvují mezinárodní inspektoři. „MAAE provedla v jednom z těchto zařízeních kontrolu před měsícem a všechna zjištění byla v souladu s bezpečnostními prohlášeními ze strany Ukrajiny,“ uvedl šéf agentury Rafael Grossi. (čtk)

Pondělí, 13:00: Moskva bude hledat možnosti, jak ochránit svá mezinárodní aktiva, která se snaží uchvátit jiné země, prohlásil mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. Dmitrij Peskov se vyjadřoval k návrhům poskytnout na Západě zabavený či zmrazený ruský majetek, včetně rezerv uložených v západních bankách, k obnově Ukrajiny. „Přijetí takových rozhodnutí bude dalším krokem k popření všech pravidel a norem mezinárodního práva. Bezpodmínečně budeme hledat možnosti, jak s tím bojovat,“ prohlásil Peskov podle agentury TASS. Předání ruských aktiv na Západě Ukrajině by podle mluvčího znamenalo krádež cizího majetku.

Mluvčí Kremlu současně připustil, že Putin si méně často telefonuje s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Olafem Scholzem než dříve, a to proto, že přehlížejí ruské postoje a požadavky a nechtějí zprostředkovat urovnání situace na Ukrajině. „Pokud jde o pány Macrona a Scholze, prostě v posledních době neprojevují ochotu vyslyšet stanoviska ruské strany a podílet se na snahách o zprostředkování. Proto je s nimi méně kontaktů,“ řekl Peskov novinářům.

Současně poukázal na významné množství Putinových kontaktů s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, což vysvětlil tím, že „Ankara zaujala odlišný postoj, než Paříž a Berlín“. „Ne, v tuto chvíli se neplánují,“ odvětil Peskov na otázky o případných jednáních Putina s Macronem a americkým prezidentem Joem Bidenem. Ankara sehrála klíčovou roli při zářijové výměně zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou, jakož i při červencovém uzavření dohody umožňující export ukrajinského obilí a dalších zemědělských plodin z černomořských přístavů, zablokovaných po vypuknutí války ruských loďstvem. (čtk)

Pondělí, 09:00: V okupovaném Chersonu na jihu Ukrajiny, ke kterému se blíží ukrajinská vojska, ruské okupační úřady zřídily domobranu. Vyzývají všechny muže, kteří zůstali ve městě, aby do ní vstoupili, oznámila ruská média.

„Pro všechny muže, kteří si přejí zůstat v Chersonu, bez ohledu na zvýšené ohrožení bezpečnosti kvůli počínání ukrajinských nacionalistů, byla vytvořena příležitost připojit se k jednotkám územní obrany města,“ citovala agentura TASS z úředního oznámení.

Ruské úřady nařídily minulý týden evakuaci civilistů z Chersonu, připomněla agentura Reuters a dodala, že Chersonská oblast je jedním ze čtyř ukrajinských regionů, které se Rusko pokouší anektovat, přestože ukrajinské jednotky zde dosáhly významných vojenských úspěchů.

Životy nejméně šesti civilistů a pět zraněných si během uplynulých 24 hodin vyžádalo ruské ostřelování Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Oznámil to šéf oblastní správy Pavlo Kyrylenko. „Ví se o šesti civilistech Doněcké oblasti, zabitých během 23. října Rusy: tři v obci Kurdjumivka, dva v obci Velyka Novosilka a jeden v Bachmutu,“ uvedl Kyrylenko. Upozornil, že v současnosti není možné zjistit počet obětí ve městě Volnovacha. Server RBK-Ukrajina dodal, že ve městě Svjatohirsk přišel při odstraňování min o život záchranář. (čtk)

Neděle, 22:00: Ruské úřady budují obranné pozice v okupovaných oblastech Ukrajiny a také v příhraničních ruských regionech. Informovala o tom agentura AP, podle níž tato skutečnost odráží ruské obavy z možných ukrajinských protiútoků na nových úsecích tisíc kilometrů dlouhé frontové linie. V posledních týdnech Ukrajina zaměřila svou protiofenzivu především na Chersonskou oblast.  Dělostřelecké údery ukrajinských ozbrojených sil odřízly hlavní přechody přes řeku Dněpr, takže ruské jednotky na západním břehu mají nedostatek zásob a hrozí jim obklíčení.

Zástupce ruských okupačních úřadů v Chersonské oblasti Kirill Stremousov v rádiu tvrdil, že ruské obranné linie v regionu byly posíleny a situace je stabilní. Okupační úřady předtím vyzvaly obyvatele Chersonu a okolních obcí, aby se evakuovali na východní břeh. Ukrajinská armáda dnes podle AP uvedla, že ruské síly stáhly za západního břehu Dněpru také své důstojníky a ponechaly tam nově mobilizované, nezkušené síly.

Zatímco Ukrajina po osvobození Charkovské oblasti na severu země postupuje i na jihu, úřady v západních ruských regionech sousedících s Ukrajinou se zdají být nervózní. Gubernátor Kurské oblasti Roman Starovojt informoval, že v regionu byly vybudovány dvě obranné linie a třetí bude dokončena do 5. listopadu. Vybudování obranných linií hlásí rovněž gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Ten v sobotu zveřejnil fotografii, na které jsou linie betonových bloků ve tvaru pyramidy, které mají blokovat pohyb obrněných vozidel.

Další obranné pozice se podle zakladatele ruské Wagnerovy skupiny budují v ukrajinské Luhanské oblasti, kterou okupuje ruská armáda. Ruský podnikatel Jevgenij Prigožin, jehož skupina žoldnéřů hraje v ruské invazi na Ukrajině důležitou roli, podle AP prohlásil, že jeho uskupení buduje v Luhanské oblasti rozsáhlou opevněnou „Wagnerovu linii“.

„Projekt naznačuje, že Rusko vynakládá značné úsilí na přípravu obrany hluboko za současnou frontovou linií, pravděpodobně aby tak odradilo od jakýchkoli rychlých ukrajinských protiofenziv,“ uvedlo ke zprávám o obranné linii v Luhanské oblasti britské ministerstvo obrany ve své pravidelné svodce.(ceskenoviny)

Neděle, 17:00: Ruský ministr obrany Sergej Šojgu telefonicky hovořil se svými protějšky ze Spojených států, Francie, Británie a Turecka. Ve třech těchto telefonátech podle tiskových agentur hovořil o obavách Moskvy z toho, že by Ukrajina mohla v konfliktu použít takzvanou špinavou bombu. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba označil ruské tvrzení za absurdní a nebezpečnou lež a popřel, že by se Kyjev k něčemu takovému chystal. Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že jedině Rusko je schopno v Evropě použít jaderné zbraně. Ruský výrok odmítl i Londýn nebo Washington.

„Jednali o situaci na Ukrajině, která má stálou tendenci k další nekontrolované eskalaci,“ uvedl k rozhovoru mezi Šojguem a francouzským ministrem obrany Sébastienem Lecornuem ruský resort obrany podle agentur TASS a Interfax. Šojgu svému protějšku sdělil obavy z možných provokací ze strany Ukrajiny s použitím špinavé bomby, dodaly agentury. Ty zanedlouho informovaly také o telefonátech Šojgua s ministry obrany Británie a Turecka - Benem Wallacem a Hulusim Akarem. Rovněž je podle vyjádření ruského ministerstva obrany Šojgu informoval o „obavách z možných provokací ze strany Ukrajiny“, která by podle jeho tvrzení mohla použít špinavou bombu. Rusko pro své tvrzení neposkytlo žádné důkazy, podotkla agentura Reuters.

„Ruské lži o tom, že Ukrajina údajně plánuje použít ‚špinavou bombu‘, jsou stejně absurdní, jako jsou nebezpečné,“ reagoval večer šéf ukrajinské diplomacie Kuleba na twitteru. „Za prvé, Ukrajina je zavázaným členem NPT (Smlouvy o nešíření jaderných zbraní pozn. ČTK): žádné ‚špinavé bomby‘ nemáme, ani neplánujeme si je pořídit. Za druhé, Rusové často obviňují jiné z toho, co sami plánují,“ dodal.

„Ukrajina je vždy o obnově. Vždy o životě. Jestli někdo může použít jaderné zbraně v naší části Evropy, je to jen jeden subjekt - a tím subjektem je ten, kdo nařídil soudruhovi Šojguovi, aby někam volal,“ uvedl podle agentury Ukrinform ukrajinský prezident ve videoposelství. „Jestli Rusko volá a říká, že Ukrajina údajně něco připravuje, znamená to jediné: Rusko už všechno připravilo. Myslím, že svět by měl reagovat co nejostřeji,“ dodal.

Takzvaná špinavá bomba používá konvenční výbušniny s příměsí radioaktivního materiálu. Ruská média už v březnu s odvoláním na nejmenovaný zdroj tvrdila, že Ukrajina tento typ bomby vyvíjí, přičemž ani tehdy neposkytla žádné důkazy. Ruská agentura RIA Novosti také napsala, že podle důvěryhodných zdrojů z různých zemí Kyjev údajně připravuje na svém území „provokaci spočívající v odpálení špinavé bomby“. Cílem je prý obvinit Rusko z použití zbraní hromadného ničení, a tím zahájit ve světě protiruskou kampaň. (čtk)

Neděle, 10:50: Ruské útoky mají za cíl donutit Ukrajinu, aby místo do protiofenzivy investovala více do ochrany infrastruktury. Ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW).

Ruské síly provedly v sobotu 22. října masivní raketové útoky a útoky pomocí bezpilotních letounů, jejichž cílem bylo poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu v devíti oblastech. Jak informoval ukrajinský generální štáb, ruské síly podnikly 40 raketových útoků a vypálily 16 dronů Šáhed-136 íránské výroby. Protivzdušná obrana sestřelila 20 střel s plochou dráhou letu a 11 útočných bezpilotních letounů.

„Je velmi nepravděpodobné, že by pokračující ruské údery na ukrajinskou civilní infrastrukturu podkopaly ukrajinskou vůli bojovat, nicméně budou pro Ukrajinu stále více představovat ekonomickou a humanitární výzvu, i vzhledem k tomu, že teploty v zemi klesají,“ uvedl institut.

Ruské útoky a ostřelování poškodily v uplynulých týdnech asi 30 procent ukrajinské energetické infrastruktury, což vedlo k výpadkům elektřiny nejen u frontové linie, ale v celé zemi. Výpadky proudu v kombinaci s chladným zimním počasím a poničenými civilními budovami tuto zimu pravděpodobně zvýší utrpení ukrajinského civilního obyvatelstva, dodal ISW. Rusové podle něj svými útoky vytvářejí „humanitární tragédii, aniž by smysluplně měnily situaci na bojišti, a ruské výmluvy pro podobné údery jsou čím dál tím slabší“.

Institut ve své zprávě zhodnotil i další kroky Moskvy. Připomněl, že ruské okupační síly nařídily v sobotu násilnou „evakuaci“ civilistů z ukrajinského města Cherson. Oznámily, že „všichni obyvatelé Chersonu musí město okamžitě opustit“, a dodaly, že všichni civilisté a „odbory a ministerstva civilní správy se musí přesunout na východní břeh řeky Dněpr“. Za důvod okupační správa označila „napjatou“ situaci na frontě, „zvýšené nebezpečí masivního ostřelování města a hrozbu teroristických útoků“.

Okupační správa obyvatele vyzvala, aby si s sebou vzali oblečení, cennosti a dokumenty, což naznačuje, že neočekává brzký návrat Rusů či civilistů do západního Chersonu. Očekává se, že ruské síly město opustí a budou se pravděpodobně snažit vylidnit části oblastí, které znovu ovládne Ukrajina, což poškodí dlouhodobou sociální a ekonomickou životaschopnost jižní Ukrajiny, píše ve své zprávě americký institut. (čtk)

Neděle, 09:00:  Nedostatek zbraní v celé Evropě by mohl postavit spojence Ukrajiny před těžké rozhodování - při své podpoře Kyjevu totiž zvažují také riziko ruského útoku na ně. Napsala to agentura AP, podle níž ruská invaze na Ukrajině zatížila už před tím zdecimované zásoby zbraní nejen v řadě menších států, ale i v některých větších zemích NATO. Spojené státy a další členové Severoatlantické aliance poslali Ukrajině zbraně a vybavení v hodnotě miliard dolarů, někteří spojenci poskytli všechny své rezervní zbraně ze sovětské éry a nyní čekají na americkou náhradu.

Pro některé evropské země může být obtížné rychle doplnit zásoby, jelikož už nemají silný obranný sektor, který by dokázal rychle vyprodukovat náhradu, a mnohé z nich se spoléhají na dominantní americký obranný průmysl, jenž vytlačil některé konkurenty. Nyní podle AP čelí dilematu: mají nadále posílat své zásoby zbraní na Ukrajinu a potenciálně zvýšit svou vlastní zranitelnost vůči možnému ruskému útoku? Nebo si mají nechat to, co jim zbývá, aby ochránily vlast, což ale může zvýšit pravděpodobnost ruského vítězství na Ukrajině? (čtk)

Sobota, 23:00: Kvůli ruským raketovým útokům na ukrajinské energetické objekty zůstalo bez elektrického proudu na 1,5 milionu odběratelů energie v sedmi oblastech země. Na svém telegramovém účtu to  uvedl zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Během dne ruské síly podnikly 40 raketových úderů a 16 útoků pomocí dronů Šáhed-136 íránské výroby, oznámil v operační svodce ukrajinský generální štáb, podle něhož protivzdušná obrana sestřelila 20 střel s plochou dráhou letu a 11 útočných bezpilotních letounů.

Rusové zasáhli energetickou a kritickou infrastrukturu v devíti oblastech - Volyňské, Rivnenské, Charkovské, Chmelnycké, Kirovohradské, Čerkaské, Záporožské, Oděské a Mykolajivské, sdělilo velení ukrajinských ozbrojených sil. Prezident Volodymyr Zelenskyj dříve na telegramu napsal, že ruské invazní síly od noci podnikly „masivní útok“, při němž vypálily na jeho zemi 36 raket, z nichž většinu sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana.

Ve svém pravidelném večerním videoposelství Zelenskyj podle agentury Reuters uvedl, že Rusko podniklo údery na ukrajinskou infrastrukturu ve „velmi širokém“ měřítku a přislíbil, že armáda s pomocí spojenců bude časem schopna likvidovat všechny ruské střely.  (čtk)

Sobota, 17:00: Ruské okupační úřady v ukrajinském Chersonu dnes vyzvaly civilisty, aby kvůli napjaté situaci na frontě město okamžitě opustili. Mají se přesunout na levý břeh řeky Dněpr. Podle listu Ukrajinska pravda, úřady nařídily obyvatelům, aby si s sebou vzali doklady, peníze, cennosti a oblečení. Podle okupačních sil musí místní obyvatelé oblast opustit kvůli ostřelování a údajné hrozbě teroristických útoků ze strany Kyjeva. „Všichni civilisté musí Cherson okamžitě opustit,“ citovala z prohlášení okupačních úřadů agentura Reuters.

Ruskem dosazení představitelé Chersonské oblasti již v uplynulých dnech oznámili, že kvůli pokračující ukrajinské ofenzivě evakuují na levý břeh Dněpru civilní obyvatelstvo. Během týdne prý chtějí takto přesunout 50 až 60 tisíc lidí.

Cherson, ležící u ústí Dněpru do Černého moře, měl před válkou přibližně 280 000 obyvatel. Stal se prvním velkým ukrajinským městem, kterého se Rusové zmocnili po letošním únorovém vpádu na Ukrajinu. Následně ruské vojsko získalo kontrolu nad velkou částí Chersonské oblasti, ukrajinským silám se ale od léta podařilo několik okupovaných obcí osvobodit. (čtk)

Sobota, 09:00: Ruské síly se pravděpodobně pokusí vyhodit do vzduchu přehradu Kachovské vodní elektrárny. Budou se tak snažit zakrýt své stažení z oblasti a zároveň tak budou chtít zabránit ukrajinským silám, aby je pronásledovaly hlouběji do Ruskem okupované Chersonské oblasti. Ve svém pravidelném hodnocení vývoje války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW).

Podle ISW má Rusko „všechny důvody k tomu, aby se pokusilo poskytnout krytí svým ustupujícím silám a navíc tak rozšířilo řeku Dněpr, kterou by ukrajinské síly musely překročit, aby mohly pokračovat v protiofenzivě“. Jak institut již dříve uvedl, z útoku na přehradu ruské síly téměř jistě obviní Ukrajinu. Ta přitom na odpálení přehrady do povětří nemá žádný materiální zájem, voda by mohla zaplavit 80 ukrajinských měst a vysídlit stovky tisíc lidí. Přitom by byly rovněž narušeny již nyní slabé dodávky elektřiny na Ukrajině, dodal ISW.

Zaminování přehrady Kachovské vodní elektrárny a možný útok na ni zmínil již ve čtvrtek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zástupce ruských okupačních úřadů v Chersonské oblasti Kirill Stremousov toto tvrzení ihned popřel. Řekl, že „jde o nepravdivou informaci a že Zelenskyj je lhář“. A dodal, že naopak Ukrajinci se snaží zakrýt „vlastní zločinné plány“.

Ruské síly rovněž pokračují v budování přechodů přes řeku Dněpr, dokončili provizorní most vedle často ostřelovaného a poškozeného Antonivského mostu v Chersonu. Informovalo o tom britské ministerstvo obrany v pravidelné zprávě, která se opírá o zjištění zpravodajských služeb. „Ačkoli bylo použití podobných mostů téměř jistě zahrnuto do plánování operací v Evropě za dob Sovětského svazu, nyní je to pravděpodobně poprvé za několik desetiletí, co ruská armáda tento most potřebuje,“ uvedla britská rozvědka.

Jak informoval šéf Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko, ruské rakety zasáhly v noci na dnešek město Nikopol, které leží poblíž Záporožské jaderné elektrárny. Údery poškodily více než 20 budov a několik plynovodů. Téměř tisíc rodin zůstalo po útoku bez elektřiny. (čtk)

Pátek, 09:00: Nejméně čtyři lidé přišli ve čtvrtek večer o život při ukrajinském raketovém útoku na Ruskem okupované město Cherson na jihu Ukrajiny. Podle agentury Intefax to oznámil zástupce ruských okupačních úřadů Kirill Stremousov. U Chersonu jedna z raket HIMARS podle ruských médií zasáhla okolí Antonivského mostu vedoucího přes Dněpr a dopadla na přívoz. Třináct lidí utrpělo zranění a shořelo 12 aut. Antonivský most je už měsíce mimo provoz, byl cílem opakovaných ukrajinských útoků, ruská armáda se snaží dopravu přes Dněpr řešit používáním přívozů.Ukrajinský generální štáb uvedl, že do Chersonské oblasti dorazilo 2000 čerstvě mobilizovaných ruských vojáků, kteří mají doplnit ztráty, jež ruské síly utrpěly v bojích v této části fronty.

Z Charkova, druhého největšího města Ukrajiny, hlásí tamní úřady sérii výbuchů. Podle starosty Ihora Těrechova rakety zasáhly a poničily objekty patřící jednomu podniku ve městě . Šéf charkovské oblastí správy Oleh Siněhubov řekl, že při ruském útoku utrpělo zranění pět lidí, informuje ruskojazyčný servis BBC. (čtk)

Pátek, 08:00: V očekávání dalšího ukrajinského postupu si Rusko v Chersonské oblasti pravděpodobně vytváří podmínky pro stažení vojsk a okupační správy ze západního břehu řeky Dněpr. Ve svém pravidelném hodnocení vývoje války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW).

Několik telegramových účtů z Chersonu si ve čtvrtek všimlo, že ruští vojáci vyrabovali tamní hasičskou zbrojnici a převezli hasičské vozy, ukradená civilní auta či různé domácí spotřebiče přes řeku Dněpr do levobřežní obce Hola Prystaň. Ukrajinská služba Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) týž den informovala, že ruské síly přesouvají přes řeku vojenskou techniku. Zveřejnila také satelitní snímky, které ukazují ruský trajekt plující přes Dněpr z Kozackého na západním břehu do Nové Kachovky na břehu východním. Stanice rovněž uvedla, že přívoz byl plně naložený, když zakotvil v Nové Kachovce, a zpět se vracel prázdný.

Tyto zprávy, byť neověřené, podle ISW celkově naznačují, že Rusko zřejmě cíleně stahuje velké množství vojáků a vybavení ze západního břehu Dněpru. Ruské velení se pravděpodobně alespoň částečně poučilo ze svých neúspěchů za nedávného panického ústupu z Charkovské oblasti, míní institut.

Cherson, ležící u ústí Dněpru do Černého moře, měl před válkou přibližně 280 000 obyvatel. Stal se prvním velkým ukrajinským městem, kterého se Rusové zmocnili po letošním únorovém vpádu na Ukrajinu. Následně ruské vojsko získalo kontrolu nad velkou částí Chersonské oblasti, ukrajinským silám se ale od léta podařilo několik okupovaných obcí osvobodit. Podle agentury Reuters postoupily v uplynulých několika týdnech o 20 až 30 kilometrů. (ceskenoviny)

Pátek, 07:00: Rusko chystá útok na Kachovské přehradě na jihu Ukrajiny, který by mohl vést k zatopení více než 80 obcí včetně města Chersonu, varoval ve čtvrtek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropské radě. Rusové podle Zelenského už přehradu Kachovské vodní elektrárny zaminovali. „Pokud ruští teroristé vyhodí přehradu do povětří, ocitne se v zóně rychlého zaplavení přes 80 obcí, včetně Chersonu. Stovky tisíc lidí mohou být postiženy,“ řekl Zelenskyj.

Útok by podle něj také přerušil dodávky vody ve značné části ukrajinského jihu a mohl by připravit Záporožskou jadernou elektrárnu o přísun vody potřebné pro chlazení. „Rusko to dělá, aby zinscenovalo další operaci pod falešnou vlajkou. Chce provést teroristický útok a obvinit z něj Ukrajinu,“ řekl také ukrajinský prezident.

Jeho obvinění přichází poté, co šéf ruské okupační správy Chersonské oblasti Volodymyr (Vladimir) Saldo v úterý prohlásil, že útok na Kachovskou přehradu připravuje Ukrajina. O údajném ukrajinském plánu hovořil, když ohlašoval přesun obyvatel měst u Chersonu na druhý břeh Dněpru. Podle Salda chce Ruskem dosazená správa Chersonské oblasti přesunout během tohoto týdne z pravého na levý břeh Dněpru 50 až 60 tisíc lidí. (čtk)

Čtvrtek, 20:00: Členské státy Evropské unie potvrdily zmrazení majetku třem lidem a jedné firmě odpovědným za dodávky íránských dronů Rusku, které je využívá ve válce proti Ukrajině. Informovalo o tom na twitteru české předsednictví. Sankce začaly platit po zveřejnění v unijním věstníku. Na podobě sankcí se už ve středu shodli velvyslanci zemí sedmadvacítky. Ukrajina ocenila, že EU jednala rychle. Sankce ze stejného důvodu dnes vůči třem íránským důstojníkům a jedné firmě oznámila i Británie.

„Členské státy se rozhodly zmrazit majetek tří jednotlivců a jedné entity, které jsou za dodávky dronů odpovědné; EU je rovněž připravena rozšířit sankce i na další čtyři íránské subjekty, které už byly zařazeny na jiný sankční seznam v minulosti,“ oznámilo české předsednictví. Evropský blok podle dřívějšího vyjádření mluvčí unijní diplomacie shromáždil „dostatečné důkazy“ o tom, že Rusko na Ukrajině využívá íránské drony Šáhed-136, které vybuchují po zasažení cíle.

V posledních dnech se množily zprávy, že Rusko při útocích na Ukrajině využívá drony íránské výroby především ve snaze poškodit ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle některých zdrojů jich Teherán ruské armádě dodal stovky. Moskva tvrdí, že používá pouze ruské zbraně, například televize CNN ale v nové reportáži ukazuje íránský bezpilotní letoun sestřelený ukrajinskými obránci.

„Vítám rychlé kroky ze strany EU po mé pondělní výzvě k uvalení sankcí na Írán kvůli tomu, že pomáhá Rusům v zabíjení Ukrajinců a poškozování naší energetické infrastruktury,“ napsal na twitteru šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. (čtk)

Čtvrtek, 18:00: Nebezpečí opětovného ruského útoku na Ukrajinu z Běloruska roste, uvedl generál Oleksij Hromov z ukrajinského generálního štábu. Rusové by se podle něj mohli pokusit přetnout hlavní trasy, po kterých putují na Ukrajinu dodávky západních zbraní. „Hrozba, že ruské ozbrojené síly obnoví útok na severní frontě, roste. Tentokrát může být směr útoku změněn na západ kvůli přetnutí hlavních logistických tras pro dodávky výzbroje a bojové techniky Ukrajině od našich partnerů,“ řekl Hromov a upozornil, že sílí agresivní rétorika vedení Ruska a Běloruska spolu s tím, jak je u hranic rozmisťováno regionální uskupení vojsk svazového soustátí, které obě země formálně tvoří.

Na běloruském území jsou podle generála Hromova rozmisťovány letecké jednotky a síly dalších vojsk. V Bělorusku se podle něj podnikají přípravné akce ke skryté mobilizaci. Bělorusko nadále poskytuje Rusku své území k odpalování raket a vzletu dronů. Ukrajinské síly podle Hromova podnikají kroky ke spolehlivé obraně hranic a Kyjeva před útokem ze severu. Pokud se nepřítel rozhodne otevřít „druhou frontu“ a konkrétně zahájit útok z Běloruska, „budeme připraveni k adekvátní reakci“, zdůraznil ukrajinský generál. (čtk)

Čtvrtek, 14:00: Rusko nedávno odvolalo část svého kontingentu a systémů protivzdušné obrany ze Sýrie. S odvoláním na dva západní a jeden izraelský zdroj to napsal deník The New York Times (NYT). Rusko tak z oblasti odstranilo zbraně, které omezovaly izraelské vojenské operace v Sýrii. Podle deníku to také může ovlivnit izraelské úvahy o poskytnutí vojenské pomoci Kyjevu. Odvezení systému protivzdušné obrany S-300 ze Sýrie znamená, že pro izraelské letectvo zmizela hlavní hrozba pro jeho operace v Sýrii. Situace v Sýrii je pro Izrael významným faktorem při zvažování podpory Ukrajině.

Na satelitních snímcích pořízených v srpnu je vidět přesun baterií S-300 z Masjáfu v západní Sýrii do přístavu Tartús a pak do černomořského ruského přístavu Novorossijsk. Zdroje NYT poskytly rozdílné údaje o počtu Rusů stažených ze Sýrie - dva hovořily o 1200 až 1600 vojácích, třetí o mnohem vyšším počtu. Podle izraelského bezpečnostního zdroje odvelené vojáky nahradili vojenští policisté. Všechny zdroje se ale shodly, že přesunem Rusko omezilo svůj vliv na rozhodování Izraele v otázce podpory Ukrajiny.

Kyjev od Izraele požaduje obranné systémy a vojenské vybavení, také v souvislosti s množícími se útoky, k nimž jsou využívány drony původem z Íránu. Ministr obrany Benny Ganc však vyloučil, že by Izrael mohl Ukrajině dodávat zbraně. Pomáhá jí humanitárními dodávkami, zasíláním ochranného vybavení a zvažuje poskytnout systém varování, jaký se proti leteckým útokům používá v Izraeli. Tento postoj je vysvětlován jako snaha udržet si volnou ruku pro zásahy v Sýrii, kde působí jako spojenec Damašku Írán. Izrael bere v potaz také přítomnost velké ruské komunity na svém území.

Rusko dovezlo systém S-300 do Sýrie v roce 2018, ale Syřanům kontrolu nad bateriemi nikdy nesvěřilo. Právě tyto rakety v blízkosti izraelského území vedly Izrael k odmítání ukrajinských požadavků na zbrojní pomoc, píše NYT. Aby se zamezilo incidentům v Sýrii, zřídily Rusko a Izrael telefonickou linku mezi svými armádami. Letos v květnu ale Ruskové zahájili palbu na izraelská letadla na konci útoku v oblasti Masjáfu. Izraelská televize o tom přinesla zprávu až po týdnu a v červenci ji pak potvrdil Ganc, podle nějž šlo o výjimečný případ.

Rusko v Sýrii stále drží modernější obranný systém raket S-400, který je ovšem určen jen k obraně ruských sil. I když stahování části Rusů ze Sýrie znamená pro Izrael výhodu, panují podle tisku obavy, že toho využije Írán ke zvýšení svého vlivu v Sýrii. (čtk)

Čtvrtek, 12:00: Ruské invazní síly za uplynulý den podnikly 11 raketových a 28 vzdušných útoků na území Ukrajiny, informoval ve své ranní operační svodce ukrajinský generální štáb. Kromě toho podle něj Rusové na Ukrajinu ve více než 65 případech pálili ze salvových raketometů. Ukrajinské ozbrojené síly odrazily útoky ruských jednotek u devíti obcí v Luhanské a Doněcké oblasti, tvrdí velení ukrajinských sil.

V rozporu s mezinárodním humanitárním právem, zákony a zvyklostmi války nepřítel dál zasahuje kritickou infrastrukturu a civilní domy, píše ukrajinský generální štáb. Pod palbou se podle něj ocitlo přes 25 obcí - například Burštyn v Ivano-Frankivské oblasti na západě země. Podle středečního prohlášení šéfky tamní oblastní správy Svitlany Onyščukové ruská raketa zasáhla v Burštynu velkou tepelnou elektrárnu.

Kromě toho byly v uplynulém dni hlášeny ruské vzdušné údery ve Vinnycké, Dněpropetrovské, Záporožské, Chersonské a Doněcké oblasti. „Ruští okupanti použili řízené střely s plochou dráhou letu, letecké a protiletadlové řízené střely a také více než deset dronů Šáhed-136 íránské výroby,“ píše ukrajinský generální štáb a dodává, že polovinu bezpilotních letounů vyslaly invazní síly z běloruského území.

Ruské síly se podle ukrajinských vojáků snaží udržet obsazené oblasti, omezit akce ukrajinské armády a pokouší se o útoky v oblastech Bachmutu a Avdijivky v Doněcké oblasti. Ukrajinské síly za poslední den odrazily nepřátelské útoky u Bilohorivky v Luhanské oblasti a také u Bachmutu, Krasnohorivky, Opytne nebo například Marjinky v Doněcké oblasti, poznamenalo velení ukrajinských ozbrojených sil. (čtk)

Čtvrtek, 10:00: Moskva se zřejmě informačně připravuje na plánovaný ústup a ztrátu území v okupované části ukrajinské Chersonské oblasti, píše v analýze americký Institut pro studium války (ISW). Kreml zároveň připravuje informační pole pro útok na Kachovskou vodní elektrárnu, který následně svede na Ukrajince, domnívají se na analytici.

Ruští představitelé včetně šéfa okupační správy v Chersonské oblasti Volodymyra (Vladimira) Salda a velitele ruských invazních sil na Ukrajině Sergeje Surovikina v posledních dnech hovořili o nutnosti „evakuace“ ukrajinských obyvatel a varovali před ukrajinskými útoky na civilisty. Podle ISW jde pravděpodobně o pokus „nastavit informační podmínky pro plný ruský ústup za Dněpr“. Tím by se ruské síly vzdaly Chersonu a dalšího významného území v oblasti.

„Ruské vojenské velení se očividně poučilo z předchozích informačních i operačních selhání při nedávné ukrajinské protiofenzivě v Charkovské oblasti,“ píše ISW s odkazem na bleskový ukrajinský postup na severovýchodní frontě v září, za který si Kreml vysloužil kritiku i ze strany některých svých podporovatelů.

Součástí přípravy na případný neúspěch je i možná operace pod falešnou vlajkou na Kachovskou vodní elektrárnu na Dněpru. Surovikin v úterý tvrdil, že dostal informace o úmyslu Kyjeva na toto zařízení zaútočit, což by podle něj v Chersonské oblasti způsobilo ničivé záplavy. Varování opakoval i Saldo, podle kterého ukrajinské síly zaútočí na přehrady výše proti proudu od Chersonu.

Okupační úřady ale těmito varováními patrně zamýšlejí nastavit informační podmínky tak, aby mohly ruské síly přehradu poškodit a z následných škod a ztrát na životech obvinit Ukrajince. „Výsledné záplavy navíc poslouží ke krytí stahování (ruských sil) dál na jih Chersonské oblasti,“ uvádí ISW. Zprávy o domnělém útoku Ukrajiny by pak pomohly Kremlu odpoutat pozornost od ústupu jeho sil a dál vykreslit Kyjev jako teroristický režim, který neváhá útočit na civilisty.

ISW se také zmiňuje o oznámené „evakuaci“ civilistů v Chersonu, která podle něj slouží jako zástěrka pro masový nucený odsun civilistů z okupovaného území. Evakuaci z důvodu „ukrajinské protiofenzivy“ v úterý oznámil Saldo, ve středu pak akce podle proruské správy začala. Odsun civilistů pravděpodobně poslouží i k bezpečnému stažení představitelů ruské okupační správy, kolaborantů a dalších okupačních orgánů v očekávání bezprostředního ukrajinského postupu, ale také k deportaci velkého počtu Ukrajinců do Ruska, domnívá se ISW. Účelem těchto přesunů podle něj zřejmě bude poškodit ekonomickou obnovu Ukrajiny a „podpořit ruskou kampaň etnických čistek, která se snaží vymýtit ukrajinské etnikum a kulturu“.

Britské ministerstvo obrany si ve své denní analýze situace na bojišti všímá úterního vyjádření nedávno jmenovaného velitele ruských invazních sil na Ukrajině Sergeje Surovikina, jenž v ruské televizi označil situaci v Chersonské oblasti za složitou a podpořil plány okupačních úřadů evakuovat civilní obyvatelstvo. To, že ruský velitel vyzdvihl negativní zprávy o ruské invazi, je podle Britů velmi neobvyklé.

„Pravděpodobně to naznačuje, že ruské úřady vážně uvažují o rozsáhlém stažení svých sil (nacházejících se) západně od řeky Dněpr,“ píše britský resort obrany. „Klíčovou výzvou pro případné ruské stažení by bylo spořádaně dostat vojáky a jejich vybavení přes 1000 metrů širokou řeku,“ dodalo ministerstvo. Vzhledem k tomu, že všechny stálé mosty jsou vážně poškozeny, Rusko by podle něj s velkou pravděpodobností do značné míry spoléhalo na provizorní přemostění. yyy

Čtvrtek, 08:00: Rusko od 10. října podniklo přes 300 vzdušných útoků na ukrajinská energetická zařízení. V ukrajinské televizi to dnes podle agentury Reuters řekl ministr energetiky Herman Haluščenko. Zároveň poznamenal, že ukrajinská vláda usiluje kvůli poškození energetického systému o dvacetiprocentní snížení spotřeby elektřiny. Ukrajinci na výzvu, aby energiemi šetřili, podle něj reagovali.

„Vidíme pokles spotřeby,“ uvedl Haluščenko. „Sledujeme dobrovolný pokles. Ale pokud to nebude stačit, budeme nuceni přistoupit k nuceným odstávkám,“ cituje ho Reuters. Dosavadní dobrovolné snížení spotřeby elektřiny je hmatatelné, hlavně v prvních dnech po začátku ruského ostřelování energetických zařízení činil pokles zhruba deset procent, ale výzvy ne vždy zabraly, uvedl ministr podle webu RBK-Ukrajina.

Ukrajinci čelí rozsáhlému přerušování dodávek elektřiny, jelikož energetické společnosti se snaží opravit infrastrukturu, kterou poškodily v posledních dnech ruské útoky. Moskva od 10. října, kdy podnikla masivní údery po celé zemi, cílí ve zvýšené míře na ukrajinská energetická zařízení. Podle posledních informací Kyjeva útoky vážně poškodily kolem 40 procent energetických objektů.

Ukrajinci tak musí od čtvrtka počítat s postupným vypínáním elektrického proudu po celé zemi. Očekává se, že zaváděná omezení nepotrvají déle než čtyři hodiny, uvedl ve středu server RBK-Ukrajina s odvoláním na společnost Ukrenerho.

Kyjev a Charkov podle Reuters oznámily, že omezí provoz veřejné dopravy na elektrický pohon, jako jsou trolejbusy, nebo sníží frekvenci spojů v metru. Firma DTEK, hlavní dodavatel elektřiny v metropoli, zároveň slibovala, že udělá vše pro to, aby výpadky netrvaly déle než čtyři hodiny. Úřady Sumské oblasti obyvatelům sdělily, že budou bez dodávek vody, veřejné dopravy jezdící na elektrický proud nebo veřejného osvětlení většinu dne. (čtk)

Středa, 15:00: Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil stanné právo ve čtyřech ukrajinských oblastech, které se Moskva pokouší anektovat. Podle ruské agentury TASS šéf Kremlu na zasedání bezpečnostní rady oznámil, že podepsal dekret o vyhlášení stanného práva ve „čtyřech nových oblastech Ruska“, jak Moskva nazývá okupovaná ukrajinská území, na která si činí nároky. Jde o Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast. Dokument má potvrdit Rada federace, horní komora ruského parlamentu, což lze považovat za formalitu.

Putin neupřesnil, jaké kroky budou v rámci stanného práva podniknuty, ale uvedl, že jeho příkaz platí od čtvrtka, píše agentura AP. Návrhy zákonů podle ní naznačují, že může zahrnovat omezení cestování a veřejných shromáždění, přísnější cenzuru nebo širší pravomoci pro donucovací orgány. Šéf Kremlu také podepsal dekret, který omezuje pohyb do ruských regionů sousedících s Ukrajinou - týká se Krasnodarského kraje, dále Belgorodské, Brjanské, Voroněžské, Kurské a Rostovské oblasti. Kromě nich se týká ukrajinského poloostrova Krym, který Moskva anektovala v roce 2014, a Sevastopolu.

Podle AP Putin rovněž udělil mimořádné pravomoci šéfům všech ruských regionů. V televizním vystoupení před členy bezpečnostní rady Putin dále pověřil vládu, aby zřídila zvláštní koordinační radu pod vedením premiéra Michaila Mišustina, která bude spolupracovat s ruskými regiony na posílení válečného úsilí Moskvy na Ukrajině.

Ruský prezident na konci minulého měsíce při slavnostním projevu v Kremlu označil čtyři částečně okupované ukrajinské oblasti za ruské území. Zábor Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti posléze schválil ruský parlament a ústavní soud. Prakticky celý svět tento nejnovější pokus Ruska o připojení dalšího ukrajinského území neuznává. (čtk)

Středa, 09:00: Část Kryvého Rihu na jihu Ukrajiny a okolní obce se ocitly bez proudu poté, co Rusko zasáhlo zařízení energetické infrastruktury v okrese. Nad ránem na to na sociálních sítích upozornil šéf vojenské správy města Oleksandr Vilkul. V Charkově přišlo kvůli neustálému ostřelování už 150 000 lidí o střechu nad hlavou, sdělil podle agentury Unian starosta města Ihor Terechov.

Na obnovení dodávek proudu v Kryvém Rihu a okolí pracují energetici. Pokud se havárii nepodaří odstranit, zajistí úřady dovážku vody do postižených oblastí, upřesnil Vilkul. Rusko v posledních dnech podniká intenzivní vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý uvedl, že ruské údery za týden zničily 30 procent ukrajinských elektráren.

Terčem ruských vzdušných úderů je prakticky dennodenně druhé největší ukrajinské město Charkov, které pravidelně hlásí zásahy rezidenčních oblastí. „Charkov od 24. února čelí totálnímu ostřelování nepřátelskými silami. Do dnešního dne přišlo více než 150.000 lidí o střechu nad hlavou,“ sdělil podle Unian ve vysílání ukrajinské televize starosta města Terechov. Starosta upřesnil, že někteří z těchto lidí načas z města odjeli. Ti, co zůstali, podle něj nalézají útočiště na studentských kolejích. (čtk)

Středa, 08:00: Írán vyslal na poloostrov Krym instruktory, kteří pomáhají ruským vojákům ovládat íránské drony používané k útokům na Ukrajinu. Uvedly to deník The New York Times a stanice CNN s odkazem na americké činitele obeznámené s informacemi amerických zpravodajských služeb. Na pravděpodobnou přítomnost íránských instruktorů na poloostrově, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014, poukázal dříve také americký Institut pro studium války (ISW).

Drony íránské výroby podle ukrajinských představitelů v posledních týdnech způsobují značné škody na ukrajinské infrastruktuře a stojí také za civilními oběťmi. Írán nepřiznává, že by Rusku bezpilotní letouny dodával. Podle amerických médií ale poskytl Teherán Moskvě první bezpilotní prostředky už v první polovině srpna.

Íránští trenéři z islámských revolučních gard působí na ruské vojenské základně na Krymu, kde se také nachází mnoho dronů dodaných z Íránu. Íránci jsou na Krymu daleko od frontové linie. Podle jednoho ze zdrojů CNN jich jsou na poloostrově desítky. Není jasné, zda íránští instruktoři také sami drony navádějí.

„Vysláním bezpilotních letounů a instruktorů na Ukrajinu se Írán podstatným způsobem zapletl do války na straně Ruska a podílí se přímo na operacích, které mají na svědomí životy nebo zranění civilistů,“ sdělil deníku The New York Times bývalý zástupce Pentagonu a důstojník Ústřední zpravodajské služby (CIA) ve výslužbě Mick Mulroy.

Kvůli chybám ruských operátorů byla první várka dodaných bezpilotních letounů neúčinná, řekl deníku jiný nejmenovaný americký činitel. Z provozu stroje vyřazovaly také technické problémy. Rusko původně vyslalo vojáky na výcvik do Íránu, když ale problémy přetrvávaly, rozhodl se Teherán vyslat instruktory přímo na Krym. (ceskenoviny)

Středa, 06:00:  Severoatlantická aliance v nadcházejících dnech dodá Ukrajině systémy protivzdušné obrany, aby jí pomohla s obranou před útoky dronů včetně těch íránské výroby. Na konferenci v Berlíně to podle agentury Reuters řekl šéf NATO Jens Stoltenberg. Bezpilotní letouny, které Teherán podle Kyjeva Rusku dodává, podle ukrajinských představitelů v posledních týdnech způsobily značné škody na ukrajinské infrastruktuře a zasloužily se i o civilní oběti.  V pondělí se podle starosty Kyjeva Vitalije Klička zřítil v centru ukrajinské metropole právě po zásahu dronem obytný dům, v jehož troskách zemřelo pět lidí.

„Nejdůležitější, co můžeme udělat, je dodržet, co už spojenci (z NATO) slíbili, a jít ještě dál a dodat ještě více systémů protivzdušné obrany,“ řekl Stoltenberg. „NATO v nadcházejících dnech dodá systémy obrany uzpůsobené specifické hrozbě dronů včetně těch z Íránu,“ dodal šéf NATO.

Írán oficiálně nepřiznává, že Rusku dodává drony Šáhid-136, které po zásahu cíle vybuchnou. Agentura Reuters ale s odkazem na vyjádření nejmenovaných íránských činitelů napsala, že Teherán slíbil Rusku dodávky střel a dalších bezpilotních letounů, když začátkem tohoto měsíce Moskvu navštívil íránský viceprezident Mohammad Mochbar.

Ukrajina v poslední době opakovaně žádala své spojence o dodání dalších prostředků protivzdušné obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Parlamentnímu shromáždění Rady Evropy minulý týden řekl, že Ukrajina má v tomto ohledu zatím jen zlomek toho, co potřebuje. (čtk)

Úterý, 22:00: Rusko se kvůli ukrajinské protiofenzivě chystá evakuovat obyvatele okupované Chersonské oblasti, uvedli Moskvou dosazený gubernátor oblasti Volodymyr (Vladimir) Saldo a velitel ruských invazních sil na Ukrajině Sergej Surovikin. Generál sdělil, že vojenská situace v oblasti napjatá, a nemůže proto vyloučit nutnost přijmout těžká rozhodnutí. Ukrajinské síly se chystají u Chersonu uchýlit k zakázaným metodám boje, řekl také podle agentury RIA Novosti Surovikin, aniž své vyjádření upřesnil.

Šéf ruské okupační správy Chersonské oblasti Saldo oznámil, že úřady kvůli hrozícímu útoku ze strany ukrajinských sil zorganizují přesun obyvatel čtyř měst u Chersonu z pravého na levý břeh Dněpru. Ukrajina se možná chystá zničit hráz přehrady Kachovské vodní elektrárny, což by vedlo k zatopení některých regionů, napsal Saldo na sociální síti Telegram. Ruská armáda proto chce vytvořit rozsáhlá obranná opevnění, aby tomuto nebo jakémukoli jinému útoku zabránila. „Tam, kde působí vojáci, není pro civilisty místo. Ať ruská armáda plní svůj úkol,“ uvedl Saldo.

Podle agentury TASS dále Surovikin uvedl, že „plány a kroky týkající se samotného města Chersonu budou záviset na vývoji vojenské a taktické situace“. V současné době je tam podle něj situace „velmi složitá“. Vedle raketového útoku na Kachovskou přehradu prý může hrozit také plošný raketový a dělostřelecký útok na Cherson. Surovikin zároveň prohlásil, že Severoatlantická aliance tlačí na Kyjev, aby vedl útočné operace v okolí Chersonu a neohlížel si přitom na ztráty v řadách vojáků ani na civilní oběti.

Na začátku invaze na Ukrajinu získali ruští vojáci kontrolu nad velkou částí Chersonské oblasti, ukrajinským silám se ale od léta podařilo několik okupovaných obcí osvobodit. Rusové patrně očekávají přenesení bojů do samotného města Cherson, které ovládli v březnu, uvedlo minulý týden britské ministerstvo obrany. Ruský prezident Vladimir Putin na konci minulého měsíce při slavnostním projevu v Kremlu označil Chersonskou oblast za ruskou. Zábor Chersonské stejně jako i Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti posléze schválil ruský parlament a ústavní soud. Svět tento nejnovější pokus Ruska o připojení dalšího ukrajinského území neuznává. (čtk)

Úterý, 20:00:  Írán slíbil Rusku dodávky střel a dalších bezpilotních letounů, napsala agentura Reuters s odkazem na čtyři anonymní íránské činitele a diplomaty obeznámené s dohodou mezi oběma zeměmi. Na dodávkách zbraní se podle těchto zdrojů obě země domluvily na začátku října. Teherán i Moskva informace o dodávkách zbraní popírají. Informace agentury Reuters dnes za nepravdivé označilo íránské ministerstvo zahraničí.

Na dodávkách zbraní se zástupci Ruska a Íránu dohodli údajně 6. října, kdy Moskvu navštívil íránský viceprezident Mohammad Mochbar. Na cestě ho podle zdrojů doprovázeli dva vysoce postavení činitelé íránských revolučních gard a činitel Nejvyšší rady národní bezpečnosti. „Rusové požádali o další drony a íránské balistické střely s lepší přesností, zejména ze skupiny Fateh a Zolfaghar,“ řekl jeden z íránských diplomatů seznámený s průběhem návštěvy. Tyto balistické střely krátkého doletu typu země-země dokáží zasáhnout cíl na vzdálenost 300 až 700 kilometrů. Dohodu o dodávkách těchto střel potvrdil Reuters i nejmenovaný západní činitel. Íránští představitelé také na schůzce v Moskvě slíbili dodat bezpilotní letouny Šáhid-136, které po zásahu cíle vybuchnou.

Ukrajina v posledních týdnech ohlásila sérii ruských útoků provedených právě tímto typem íránských dronů. Americké ministerstvo zahraničí i ukrajinské úřady uvedly, že Rusko bezpilotní letouny vyslalo i při pondělním ranním útoku na Kyjev.

„Rusové si chtěli koupit stovky našich střel, i těch se středním doletem, ale my jsme jim řekli, že můžeme brzy dodat několik stovek požadovaných střel krátkého doletu, typ země-země, Zolfaghar a Fateh-110,“ uvedl jeden z íránských bezpečnostních činitelů. „Nemůžu upřesnit kdy, ale brzo, velmi brzo vyšleme dvě až tři dodávky,“ řekl činitel. Podle íránského diplomata se dodávka uskuteční nejpozději do deseti dnů.

Rusko má kvůli sankcím, které na něj uvalil Západ v souvislosti s invazí na Ukrajinu, obtíže s výrobou vlastních zbraní. S doplněním arzenálu se proto obrací na partnery jako Írán nebo Severní Korea, uvedl nejmenovaný evropský diplomat. Pentagon dnes uvedl, že o dodávkách střel v tuto chvíli nemá žádné informace. Washington rovněž v pondělí uvedl, že je možné, že dodávky íránských zbraní Rusku porušují rezoluci Rady bezpečnosti OSN z roku 2015. Na jejím základě bylo na Írán uvaleno zbrojní embargo, které platilo do října 2020. Rada bezpečnosti ho poté neprodloužila. Rezoluce však podle západních diplomatů nadále počítá s omezením obchodování s raketami a související technologií, a to až do října 2023. (ceskenoviny)

Úterý, 18:00: Moskva má podle zprávy vypracované pro Radu OSN pro lidská práva na svědomí valnou většinu zločinů spáchaných na začátku ruské invaze na Ukrajinu. Podle nezávislé mezinárodní vyšetřovací komise existují pádné důvody k tomu tvrdit, že ve čtyřech ukrajinských oblastech se koncem února a v březnu děly válečné zločiny, byla tam porušována lidská práva i mezinárodní humanitární právo.

„Dopady těchto zločinů na ukrajinské civilní obyvatelstvo jsou obrovské. Ztráty lidských životů jdou do tisíců. Infrastruktura je zničena v obrovské míře,“ řekl předseda vyšetřovací komise OSN k Ukrajině Erik Möse. Její členové například zjistili, že ruské jednotky bez rozlišování cílů ostřelovaly obydlené oblasti, kterých se chtěly zmocnit, nebo útočily na civilisty, kteří se snažili utéct do bezpečí nebo se vydali pro základní životní potřeby. Komise takové incidenty vyšetřuje na více místech, jde podle ní o vzorec chování ze strany ruských vojáků.

Komise také shromáždila informace o mimosoudních popravách, nejen ve městě Buča na předměstí Kyjeva, které se na jaře stalo symbolem zvěrstev páchaných ruskou armádou, ale i v 16 dalších obcích. Měly 49 obětí, většinou bojeschopných mužů. Rusové takto popravili i 14letého chlapce a dvě ženy. „Ruské ozbrojené síly jsou odpovědné za velkou většinu zjištěných zločinů, včetně válečných zločinů. Ukrajinské síly se také v některých případech dopustily porušení mezinárodního humanitárního práva, včetně dvou případů odpovídajících válečným zločinům,“ uvádí se ve shrnutí zprávy. Ukrajinští vojáci při těchto incidentech postřelili, zranili a mučili vojáky nadále neschopné boje.

Vyšetřování se týkalo Kyjevské, Sumské, Černihivské a Charkovské oblasti. Ruská armáda se po začátku invaze na Ukrajinu z 24. února neúspěšně snažila dobýt Kyjev, její jednotky se z těchto čtyř regionů stáhly. Úřad Vysokého komisaře pro lidská práva v období mezi 24. únorem a koncem března v těchto ukrajinských oblastech eviduje 1237 zabitých civilistů, z toho 112 dětí. Podotýká, že jejich skutečný počet ale bude pravděpodobně mnohem vyšší.

Moskva popírá, že by během takzvané „speciální vojenské operace“ úmyslně útočila na civilní cíle, i když prakticky každý den ukrajinské úřady informují o zasažených obytných domech, autech, energetické infrastruktuře, někdy dokonce i o dětských hřištích. Ukrajinští představitelé říkají, že zločiny páchané ukrajinskými vojáky nezůstanou bez trestu, ale že takových případů je málo, píše agentura Reuters. (čtk)

Úterý, 13:20: Dánské úřady potvrdily rozsáhlé poškození plynovodů Nord Stream u dánských břehů v Baltském moři a uvedly, že příčinou byly „silné výbuchy“. Švédský Expressen zveřejnil fotografie a video údajně zachycující poničení plynovody. Chybí podle něj nejméně 50 metrů kovového potrubí.

Dohromady čtyři mohutné úniky plynu se na konci září vyskytly v mezinárodních vodách. Kodaňská policie uvedla, že provedla řadu předběžných vyšetřování na „místech trestných činů“ za asistence dánské armády a mimo jiné ve spolupráci s dánskou zpravodajskou agenturou DSIS. Policie a DSIS se rozhodly zřídit společnou vyšetřovací skupinu, uvedla policie a dodala, že nelze říci, kdy bude vyšetřování dokončeno.

Švédská zpravodajská služba tento měsíc informovala, že její předběžné vyšetřování jiných dvou úniků z plynovodu blíže ke švédským břehům „posílilo podezření z vážné sabotáže“. Podle švédské prokuratury byly na místě vyzvednuty důkazy. (čtk)

Úterý, 12:00:  Od 10. října ruské útoky zničily 30 procent ukrajinských elektráren, což způsobilo masivní výpadky v dodávkách elektrického proudu po celé zemi, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na twitteru. Vzdušné údery zaměřené na energetickou a kritickou infrastrukturu označil za „další druh ruských teroristických útoků“. Pro vyjednávání s režimem ruského prezidenta Vladimira Putina podle něj nezbyl žádný prostor.   

„Okupanti pokračují v terorizování civilistů. V Mykolajivu zničil nepřítel obytnou budovu raketami S-300. Zemřel člověk,“ uvedl Zelenskyj v dalším twitterovém příspěvku s odkazem na ruský útok, jenž se podle ukrajinských úřadů odehrál v noci na dnešek. „Došlo také k úderu na květinový trh, kaštanový park. Zajímalo by mě, proti čemu na těchto mírumilovných místech Rusové bojovali?“ dodal Zelenskyj.

Rusko v pondělí 10. října podniklo v době ranní dopravní špičky masivní vzdušné údery po celé Ukrajině. Města a energetickou infrastrukturu zasáhlo pomocí raket, střel dlouhého doletu nebo dronů, které při zásahu cíle vybuchnou. Jednalo se o jeden z nejrozsáhlejších vzdušných útoků proti Ukrajině od prvních dnů ruské invaze. Při úderech zahynulo nejméně 19 lidí a přes sto jich bylo zraněno. V menším rozsahu útoky pokračovaly i den poté. Ukrajinské úřady následně hlásily výpadky v dodávkách elektrického proudu.

Tento týden v pondělí ruské invazní síly podobným způsobem útočily na Ukrajinu znovu. Moskva v posledních dnech hlásí údery na ukrajinská vojenská zařízení a energetickou infrastrukturu. Ukrajinští představitelé a svědci informují také o ruských zásazích civilních budov a civilních obětech.

V pondělí ruské drony íránské výroby podle ukrajinských představitelů zaútočily například na Kyjev, kde zasáhly i obytný dům. Nejméně čtyři lidé útok nepřežili. O čtyřech mrtvých informovaly rovněž úřady v Sumské oblasti. Terčem masivních vzdušných útoků se staly také objekty energetické infrastruktury v dalších regionech. Exploze po ruských úderech jsou hlášeny z řady míst i v úterý. (ceskenoviny).

Úterý, 09:00: Spojené státy se domnívají, že na prodej íránských bezpilotních letounů Rusku se vztahuje zákaz OSN. Obdobný názor vyjádřily i Francie a Británie. Bílý dům uvedl, že o dodávkách íránských dronů Rusku, které Teherán popírá a Kreml nekomentuje, existují rozsáhlé důkazy. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2231, na kterou se USA odkazují, byla schválená v souvislosti s mezinárodní dohodou o omezení íránského jaderného programu v roce 2015. Na jejím základě bylo na Írán uvaleno zbrojní embargo, které platilo do října 2020. Rada bezpečnosti ho poté neprodloužila. Rezoluce však podle západních diplomatů nadále počítá s omezením obchodování s raketami a související technologií, a to až do října 2023.

Podle Paříže a Londýna pod tento zákaz spadají právě i bezpilotní letouny. S tím souhlasí i Spojené státy. „Domníváme se, že drony poskytnuté Íránem Rusku a nasazené Ruskem na Ukrajině jsou mezi zbraněmi, na které se vztahuje embargo z (rezoluce) 2231,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Vedant Pattel.

Teherán popírá, že by bezpilotní letouny Rusku prodával. Kreml situaci nekomentuje. Podle Spojených států Írán o dodávkách svých zbraní lže. Mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová uvedla, že že existují „rozsáhlé důkazy“ o nasazení íránských bezpilotních letounů Ruskem proti civilním i vojenským cílům na Ukrajině. Podle ní jsou toho důkazem dnešní útoky v Kyjevě, které si vyžádaly čtyři oběti.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí vyzvalo Írán, aby okamžitě ukončil dodávky jakýchkoliv zbraní Rusku, které je používá k teroristickým útokům proti civilistům a kritické infrastruktuře. „Poskytování zbraní pro vedení dobyvatelské války proti Ukrajině a pro vraždění ukrajinských občanů dělá z Íránu spoluúčastníka zločinné agrese, válečných zločinů a teroristických činů,“ citovala agentura Interfax-Ukrajina z prohlášení ukrajinské diplomacie. Rusko dosud použilo íránské drony k více než stovce útoků na obytné domy, elektrárny, čističky a mosty v řadě ukrajinských měst, kde si nálety vyžádaly desítky obětí a raněných. Nálety poškodily také budovy dvou diplomatických misí v Kyjevě. (čtk)

Pondělí, 14:00: Nepřítel může zasáhnout naše města, ale nedokáže nás zlomit, uvedl na sociální síti telegram ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Ukrinform tak reagoval na noční a ranní ruské vzdušné údery na ukrajinská města. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak pak uvedl, že Rusko by mělo být vyloučeno ze skupiny významných ekonomik G20 a dalších mezinárodních uskupení.

„Celou noc a celé ráno nepřítel uskutečňuje teror na civilistech. Kamikadze drony a rakety útočí na celou Ukrajinu. V Kyjevě byl zasažen obytný dům,“ uvedl ukrajinský prezident. „Nepřítel může zasáhnout naše města, ale nedokáže nás zlomit. Okupanty čeká jen spravedlivý trest a odsouzení od budoucích generací. Nás čeká vítězství,“ dodal Zelenskyj. Hlava státu rovněž zveřejnila video zachycující následky útoku bezpilotního letounu na obytnou budovu v

Kyjevě. Místní úřady ráno informovaly o čtyřech explozích v centru metropole. „Ti, kdo vydávají rozkazy k útokům na kritickou infrastrukturu, aby zmrazili civilisty, a organizují totální mobilizaci, aby pokryli frontu mrtvolami, nemohou sedět u jednoho stolu s lídry G20. Je načase skoncovat s ruským pokrytectvím,“ napsal Podoljak na twitteru.

Centrem ukrajinského hlavního města Kyjeva ráno otřáslo několik explozí, informovala ukrajinská média i světové tiskové agentury. Útoky měly na svědomí ruské bezpilotní letouny, tvrdí starosta Kyjeva Vitalij Kličko i šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Ruské raketové útoky ráno hlásily Dněpropetrovská a Sumská oblast. Přesně před týdnem se metropole spolu s dalšími ukrajinskými městy stala cílem masivních ruských vzdušných útoků, při kterých zemřely dvě desítky lidí. Údery poškodily ukrajinskou energetickou infrastrukturu a zasáhly i civilní objekty. (čtk)

Pondělí, 09:20: Centrem ukrajinského hlavního města Kyjeva ráno otřáslo několik explozí. S odvoláním na starostu Vitalije Klička o tom informují ukrajinská média. Informace o případných obětech nebo zraněných zatím nejsou k dispozici. Útoky měly na svědomí ruské bezpilotní letouny, tvrdí Kličko i šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Metropole se stala spolu s dalšími ukrajinskými městy přesně před týdnem cílem masivních ruských vzdušných útoků.

Krátce před prvním výbuchem se Kyjevem rozezněly sirény varující před hrozbou leteckého útoku. Kličko následně na sociálních sítích informoval o explozích v kyjevské Ševčenkivské čtvrti v centru města. Tam podle něj drony, které při zásahu cíle vybuchnou, způsobily požár v nebytové budově a poškodily také několik obytných domů. Na místě zasahují hasiči a záchranáři. „Informace o obětech se ujasňují,“ uvedl Kličko. „Metropoli napadly kamikadze drony,“ napsal na telegramu Jermak. Informace o původů útoků nelze nezávisle ověřit.

Později starosta Kličko na svém telegramovém účtu informoval o dalších dvou explozích v Ševčenkivské čtvrti. Další výbuchy v přibližně stejnou dobu hlásila agentura Reuters s odvoláním na očitého svědka. Exploze otřásly stejnou centrální kyjevskou čtvrtí, kde před týdnem raketa zasáhla dětské hřiště v parku a křižovatku poblíž hlavních budov kyjevské univerzity.

Přesně před týdnem Rusko podniklo v době ranní dopravní špičky masivní vzdušné údery na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu pomocí raket, střel dlouhého doletu nebo dronů. Jednalo se o jeden z nejrozsáhlejších vzdušných útoků proti Ukrajině od prvních dnů ruské invaze. Při úderech zahynulo nejméně 19 lidí a přes sto jich bylo zraněných. V menších rozsahu útoky pokračovaly i v dalších dnech. (čtk)

Pondělí, 08:00: Ruský ranní raketový útok zasáhl v Dněpropetrovské oblasti na východě Ukrajiny objekt energetické infrastruktury a na místě vypukl rozsáhlý požár. S odvoláním na šéfa oblastní správy Valentyna Rezničenka o tom dnes informovala ukrajinská média. Ruské invazní síly podle nich brzy ráno podnikly vzdušné útoky také na severoukrajinskou Sumskou oblast, kde zasáhly objekty kritické infrastruktury.

Ruská armáda celou noc útočila na Dněpropetrovskou oblast raketami Grad a těžkým dělostřelectvem, píše agentura Ukrinform. „Naše protivzdušná obrana tři nepřátelské rakety zničila. Jedna raketa zasáhla objekt energetické infrastruktury. Je tam silný požár. Na místě pracují všechny služby,“ uvedl Rezničenko na platformě telegram.

Agentura Unian mezitím informovala, že v Sumské oblasti jsou v důsledku ruského útoku zraněni lidé, bližší informace zatím nejsou k dispozici. Podle šéfa oblastní správy Dmytra Žyvyckého rakety zasáhly oblast u města Romny. „Raketový úder na zařízení kritické infrastruktury po páté hodině ranní. Jsou tam ranění,“ napsal Žyvyckyj na telegramu. (ceskenoviny)

Neděle, 17:00: Americký Institut pro studium války (ISW) ve své pravidelné analýze obvinil Rusko z masivních nucených deportací Ukrajinců, které by podle něj mohly být označeny za etnické čistky. Poukázal na zprávy ruských úřadů z minulého týdne, podle nichž bylo několik tisíc dětí z jihoukrajinské Chersonské oblasti, zčásti okupované Moskvou, umístěno do zotavoven a dětských táborů v Rusku, zatímco na jihu Ukrajiny pokračuje ukrajinská protiofenziva.

O přesunu dětí na ruské území informovala v pátek agentura RIA Novosti s odvoláním na ruského vicepremiéra Marata Chusnullina. Jeden z ruských úřadů také už dříve přiznal, že děti z Ruskem ovládaných oblastí Ukrajiny, které se podle něj staly sirotky, byly dány k adopci do ruských rodin. Později toto sdělení stáhl. Pokud by se informace prokázala, mohlo by to znamenat porušení mezinárodní úmluvy o prevenci genocidy, píše BBC.

V neděli ráno ukrajinská armáda obvinila proruské bojovníky, že z okupovaných  teritorií vyhánějí civilní obyvatele, aby v jejich domovech mohli být ubytováni ruští důstojníci. Generální štáb ukrajinské armády ve své pravidelné zprávě na facebooku napsal, že k vyhánění ukrajinského obyvatelstva dochází například ve městě Rubižne v Luhanské oblasti, které má pod kontrolou Rusko. Zprávy ukrajinských zdrojů rovněž hovoří o tom, že po obnově silně poničeného ukrajinského města Mariupol by tam měli být přesídleni lidé z Ruska. (čtk)

Neděle, 12:00: Snaha zavést cenový strop na zemní plyn z Ruska povede k zastavení dodávek této suroviny, řekl generální ředitel ruské plynárenské společnosti Gazprom Alexej Miller. Vyjádřil se tak v podobném duchu jako prezident Vladimir Putin, který na toto riziko upozornil už dříve. Zavedení stropu na ruskou ropu a plyn prosazuje Evropská unie a skupina vyspělých zemí G7. „Takové jednostranné rozhodnutí je samozřejmě porušením současných smluv a povede k ukončení dodávek,“ řekl Miller v ruské státní televizi. Evropští zákazníci začali nákup energetických surovin z Ruska omezovat po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu.

Putin v září pohrozil zastavením dodávek energií, pokud EU zavede cenový strop. Varoval také, že Západ bude v zimě mrznout, a vypůjčil si k tomu přirovnání o zmrzlém vlčím ocasu z jedné ruské lidové pohádky. Rusko je po Saúdské Arábii druhým největším vývozcem ropy a největším vývozcem zemního plynu na světě. Když dodávky surovin zastaví, pravděpodobně to otřese světovým trhem s energetickými surovinami, uvedla agentura Reuters. To by znamenalo, že světová ekonomika by se musela vypořádat s ještě vyššími cenami ropy a plynu než dosud. (čtk)

Neděle, 10:00: Rusko v bojích na Ukrajině pravděpodobně spotřebovává více munice pokročilých typů, než kolik je schopno vyrobit, informuje ve svém pravidelném hlášení britská vojenská rozvědka. „Ruský obranný průmysl zřejmě není schopen vyrábět munici pokročilých typů v takové míře, jak se od něj očekává,“ uvádí na twitteru britská vojenská rozvědka.

Ruská armáda v pondělí odpálila více než 80 raket na ukrajinská města, podle Moskvy šlo o odplatu za útok na strategický Krymský most spojující ruské vnitrozemí s Krymem, který Rusko anektovalo v roce 2014. Tyto raketové údery podle Londýna znamenají další výrazné ztenčení ruských zásob raket dlouhého doletu, což pravděpodobně do budoucna omezí schopnost ruské armády útočit na takové množství cílů, jak by si přála.

Při pondělních raketových útocích bylo zasaženo více ukrajinských měst, včetně Kyjeva. Zemřelo asi 20 lidí, více než 100 dalších utrpělo zranění. Rakety výrazně poničily ukrajinskou energetickou infrastrukturu, zasáhly ale i civilní objekty. Ruský prezident Vladimir Putin v pátek řekl, že další masivní údery na Ukrajinu nejsou nutné, ale že zopakuje útoky na cíle, které se mu doposud nepodařilo zasáhnout. (ceskenoviny)

Sobota, 23:30: Francie poskytne na svém území výcvik až 2000 ukrajinských vojáků, řekl v rozhovoru s deníkem Le Parisien řekl francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. Francie také dodá Ukrajině systémy protivzdušné obrany Crotale. „Ukrajinští vojáci budou po několik týdnů přiřazeni k našim jednotkám,“ uvedl ministr. Výcvik bude podle něj zahrnovat všeobecnou přípravu k boji, ale v souladu s přáním Ukrajinců se také zaměří na specifické potřeby, jako je například logistika, a používání dodaných zbraní.

Francie rovněž poskytne Ukrajině protivzdušné systémy Crotale, sdělil ministr obrany Lecornu, a upřesnil tak nedávné vyjádření francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Macron ve středu řekl, že Francie v nadcházejících týdnech dodá na Ukrajinu radary a systémy protivzdušné obrany, které jí pomohou bránit se proti útokům ruských bezpilotních letounů. O počtu protivzdušných systémů krátkého doletu Crotale, které budou předány Kyjevu, nyní Paříž s Ukrajinci jedná. „Půjde ale o významnou dodávku, která umožní Ukrajině bránit svůj vzdušný prostor,“ uvedl Lecornu. „Máme jich dvanáct, je to ale prostředek, který bude postupně vyřazován a nahrazován systémem země-vzduch nové generace Mamba, takže dodávka nezpůsobí francouzské armádě žádný nedostatek,“ dodal.

Od začátku války na Ukrajině poslala Francie Kyjevu 18 houfnic Caesar s dostřelem 40 kilometrů a nyní podle Lecornua probíhají debaty o zaslání dalších šesti houfnic. Francie se také zabývá ukrajinskou žádostí o dodávku střel země-země. (čtk)

Sobota, 19:00: Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska bude nadále platit internetové služby na Ukrajině navzdory tomu, že její satelitní síť Starlink prodělává. Na twitteru to uvedl sám Musk. Předtím tvrdil, že projekt nemůže déle financovat a žádal o převzetí americkou vládu. „K čertu s tím… i když Starlink stále prodělává a ostatní společnosti dostávají miliardy dolarů od daňových poplatníků, budeme prostě dál financovat ukrajinskou vládu zdarma,“ napsal Musk.

Agentura Reuters ale poznamenala, že z tweetu není jasné, zda je upřímný, nebo se jedná o sarkasmus. Ukrajina podle stanice CNN obdržela odhadem 20 000 terminálů potřebných pro fungování připojení k satelitní síti Starlink. Musk po začátku invaze zpřístupnil Kyjevu satelitní internetovou službu, která se ukázala užitečná pro běžné občany postižené výpadky klasických komunikačních sítí a velmi důležitá pro ukrajinskou armádu.

Musk v pátek na twitteru řekl, že „operace stála společnost 80 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun) a do konce roku přesáhne 100 milionů dolarů (2,5 miliardy Kč)“. Potvrdil také pravost dokumentů, v nichž žádal americký Pentagon, aby financování převzal. Přestože se zakladateli SpaceX dostalo širokého uznání a díků za to, že reagoval na žádosti o službu Starlink na Ukrajině hned na začátku ruské invaze, ve skutečnosti většinu z 20 000 terminálů plně nebo částečně financovaly jiné zdroje. Podle CNN mimo jiné Spojené státy, Británie nebo Polsko. Žádost firmy proto některé představitele Pentagonu popudila.

Vyjádření Muska přicházejí v době, kdy čelil kritice za zveřejnění kontroverzního „mírového“ plánu, který pobouřil Kyjev. Ukrajina by podle Muskova návrhu musela přijmout, že válku s Ruskem zřejmě nevyhraje a vzdát se anektovaného Krymu. Čelil také obvinění, že před zveřejnění svého plánu mluvil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Tyto zprávy popřel. (čtk)

Sobota. 11:00: Čerstvě mobilizovaní ruští záložníci, kteří byli posláni do bojů na Ukrajinu, mají podle všeho horší výstroj než v oblasti už delší dobu působící vojáci. Ve své pravidelné zprávě týkající se ruské invaze na Ukrajinu o tom na twitteru informuje britská vojenská rozvědka.

Kontingenty nedávno mobilizovaných vojáků ruská armáda začala na Ukrajině rozmisťovat v uplynulých dvou týdnech. „Mnoho záložníků si pravděpodobně musí samo nakupovat ochrannou výstroj, zejména moderní neprůstřelné vesty,“ uvádí britští vojenští zpravodajci s tím, že ji mají mít ve vybavení ruští vojáci v rámci programu Ratnik, který se zaměřil na modernizaci výstroje a řízení boje ruské pěchoty. Na internetu ceny těchto vest dosahují 40 000 rublů (asi 16 150 korun), zatímco v dubnu se prodávaly za 12 000 rublů.

Ruské úřady předloni oznámily, že armáda získala 300 000 sad moderní osobní ochranné výstroje, připomněla britská rozvědka. Znovu také poukazuje na špatnou logistiku a endemickou korupci v řadách ruských ozbrojených sil jako na jednu z hlavních příčin jejich neúspěchů na Ukrajině.

Ukrajinský generální štáb na svém facebookovém profilu uvádí, že v důsledku špatné úrovně lékařské péče a neochotě velitelů evakuovat vážně raněné na území Ruska umírá více než polovina v bojích na Ukrajině zraněných ruských vojáků. Zdravotnická zařízení v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny se potýkají s náporem pacientů a do jedné z nemocnic v Doněcku tento týden dovezli asi stovku lidí se zraněními. Ve městě Tokmak v Záporožské oblasti jsou nemocnice přeplněné a podle informací od místních lidí kvůli přetížení lékařů a nedostatku volných lůžek nepřijímají civilisty, informuje ukrajinský generální štáb. V oblasti Tokmaku, Orichivu a vesnice Kinski Rozdory v Záporožské oblasti podle Ukrajinců v posledních dnech utrpěla zranění asi stovka příslušníků ruských okupačních sil. Čtvrtina z nich byli nově mobilizovaní vojáci. (čtk)

Sobota, 9:00: Ukrajina na jihu země nasadila systém protivzdušné obrany IRIS-T SLM, který jí před několika dny dodalo Německo. Ukrajina je první zemí na světě, která nejmodernější systém protivzdušné obrany IRIS-T používá. Německo první z několika slíbených kusů urychleně dodalo v týdnu, na jehož začátku země čelila nejničivějším raketovým útokům na civilní cíle a energetickou infrastrukturu za skoro osm měsíců trvající ruské invaze.

V noci a ráno ruská armáda ostřelovala několik míst v Dněpropetrovské oblasti a město Záporoží, raketový útok je hlášen z Kyjevské oblasti, informují ukrajinské úřady na sociálních sítích. Šéf správy Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko informoval, že Rusové ostřelovali tři obce v jeho regionu. Nikopol zasáhlo 50 střel, zranění utrpěli dva lidé, kteří byli převezeni do nemocnice. Zasaženo bylo více než deset obytných domů, dopravní firma, několik skladů, kanceláří nebo automobily.

Na Záporoží v noci podnikly několik útoků drony, nad ránem potom Rusové na toto město vystřelili deset raket S-300, uvedl šéf oblastní správy Aleksandr Staruch. Poničena byla řada objektů energetické a průmyslové infrastruktury, oznámil s tím, že informace o případných zraněných nebo obětech se upřesňují. Ruská raketa zasáhla také blíže nespecifikovanou obec v Kyjevské oblasti, informoval šéf místní správy Oleksij Kuleba. Útok se obešel bez obětí. (ceskenoviny)

Sobota, 07:00: Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc za 725 milionů USD (18,3 miliardy Kč) na obranu proti ruské invazi. Oznámilo to v prohlášení americké ministerstvo obrany. Od začátku ruské invaze 24. února Spojené státy již slíbily Ukrajině vojenskou pomoc za zhruba 17,6 miliardy USD. Podle nařízení prezidenta mají být peníze čerpány na obranné předměty a služby ministerstva obrany a vojenské vzdělání a výcvik. Pentagon dodal, že nová zásilka pomoci zahrnuje munici pro raketové systémy HIMARS, dělostřelecké granáty, protitankové zbraně či transportní vozidla Humvee, napsala agentura AFP. (čtk)

Pátek, 09:00:  Ukrajinské ozbrojené síly za poslední měsíc osvobodily od ruské okupace více než 600 obcí. V Charkovské oblasti se nachází 502 z nich, v Chersonské oblasti jich leží 75, v Doněcké oblasti 43 a sedm v Luhanské oblasti. Na svém webu to uvedlo ukrajinské ministerstvo pro reintegraci dočasně okupovaných území. „Rozloha osvobozených ukrajinských území se výrazně zvětšila,“ sdělilo ministerstvo. Agentura Reuters, která o prohlášení resortu informovala, poznamenala, že nebyla schopná tuto bilanci nezávisle ověřit.

Moskva minulý měsíc vyhlásila anexi čtyř ukrajinských regionů, které z části okupuje - kromě Chersonské, Doněcké a Luhanské si nárokuje také Záporožskou oblast. Takřka celý svět ruský pokus o zábor ukrajinského území odmítl. Ukrajinská armáda mezitím pokračuje v protiofenzívě, která v poslední době postoupila zejména na severovýchodě v Charkovské oblasti a rovněž na jihu v Chersonské oblasti.

Proruský gubernátor Chersonské oblasti Volodymyr (Vladimir) Saldo ve čtvrtek uvedl, že města čelí prakticky každodennímu ostřelování a vyzval obyvatele k odjezdu do Ruska. Požádal přitom ruské vedení, aby pomohlo zorganizovat jejich evakuaci. Podle Reuters se očekává, že první evakuovaní z Chersonské oblasti začnou přijíždět do Ruska během pátku. (čtk)

Pátek, 07:00:  Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska tvrdí, že už nemůže nadále platit internetové služby na Ukrajině, a žádá americký Pentagon, aby financováni převzal. Informovala o tom stanice CNN na základě dokumentů, k nimž získala přístup. Ukrajina podle ní obdržela odhadem 20 000 terminálů Starlink. Musk bezprostředně po začátku invaze zpřístupnil Ukrajině satelitní internetovou službu , která se ukázala být užitečná nejen pro běžné občany postižené výpadky klasických komunikačních sítí, ale také důležitá pro akceschopnost ukrajinské armády. Zakladatel SpaceX Musk v pátek na twitteru napsal, že „operace stála společnost 80 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun) a do konce roku přesáhne 100 milionů dolarů (2,5 miliardy Kč)“.

Podle CNN nedávno SpaceX ovšem varovala americké ministerstvo obrany, že může přestat financovat tuto službu na Ukrajině, pokud americká armáda nebude měsíčně přispívat desítkami milionů dolarů. Firma v dopise minulý měsíc Pentagon požádala, aby převzal financování ukrajinského vládního a vojenského využívání služby Starlink, což podle SpaceX bude stát přes 120 milionů dolarů po zbytek roku a v příštích 12 měsících by mohlo přijít na 400 milionů dolarů, píše zpravodajská stanice. „Nejsme schopni Ukrajině nadále darovat terminály nebo financovat ty existující po neomezenou dobu,“ napsal v dopise jeden z ředitelů firmy.

Mezi dokumenty zaslanými firmou SpaceX Pentagonu je i dosud nezveřejněná přímá žádost o dalších téměř 8000 terminálů Starlink, kterou Muskovi v červenci zaslal náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj, píše CNN. Ačkoliv se Muskovi dostalo širokého uznání a díků za to, že reagoval na žádosti o službu Starlink na Ukrajině hned na začátku ruské invaze, ve skutečnosti většinu z 20 000 terminálů plně nebo částečně financovaly jiné zdroje - například USA, Británie nebo Polsko, píše CNN.

Žádost firmy proto popudila některé představitele Pentagonu. Jeden z nich řekl, že SpaceX má „drzost tvářit se jako hrdinové“, když ostatní tolik platí, a ještě předkládá účet na desítky milionů dolarů měsíčně. Daleko dražší než terminály je podle CNN konektivita, přičemž SpaceX tvrdí, že financuje většinu služeb poskytovaných Ukrajině.

SpaceX ani Pentagon se k těmto informacím oficiálně nevyjádřily. Z Ukrajiny, jejíž armáda nyní podniká na východě a jihu země protiofenzívy, nedávno přišly zprávy o rozsáhlých výpadcích Starlinku. Ty podle zdrojů CNN náhle postihly celou frontovou linii, což ovlivnilo snahy Ukrajinců o postup.

Informace o možnosti, že SpaceX přestane Starlink na Ukrajině financovat, rovněž přichází v době otázek ohledně Muskovy loajality. Miliardář nedávno zveřejnil na twitteru kontroverzní „mírový plán“, který pobouřil Kyjev a potěšil Moskvu. Mezi jeho návrhy byla i myšlenka uspořádat referendum pod dohledem OSN v částech Ukrajiny, o kterých Kreml tvrdí, že je anektoval. Kyjev by se podle Muska měl zároveň vzdát Krymu, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014.

Poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl dotaz, na čí straně Musk stojí, podnikatel odpověděl, že „stále velmi podporuje Ukrajinu“, ale obává se „masivní eskalace“. Tento týden Musk popřel zprávy o tom, že by před zveřejněním svého návrhu hovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. (čtk)

Čtvrtek, 20:00: Rusko ví, že nemůže vyhrát jaderný konflikt a případné nasazení nukleárních zbraní na Ukrajině bude mít pro něj vážné následky. Po jednání ministrů obrany Severoatlantické aliance to řekl generální tajemník Jens Stoltenberg. Podle něj jsou nyní „extrémně vzdálené“ okolnosti, za nichž by svůj jaderný arzenál nasadili spojenci v NATO. Americký ministr obrany Lloyd Austin prohlásil, že Spojené státy jsou stále pevně připraveny bránit celé území NATO. Aliance zároveň potvrdila, že příští týden uspořádá pravidelné cvičení vzdušných sil schopných nést jaderné zbraně. Bude také pečlivě monitorovat obdobné manévry Ruska.

Ministři probrali mimo jiné aktuální stav připravenosti systémů jaderného odstrašení, které mají Rusko odradit od jaderné eskalace války na Ukrajině. Poté, co ruská armáda v minulých týdnech začala ustupovat ukrajinské protiofenzivě, přitvrdil prezident Vladimir Putin rétoriku a vyhlásil mobilizaci a nelegální anexi čtyř oblastí na východě Ukrajiny. Moskva podle něj odpoví na útoky na tyto regiony všemi prostředky.

„Rusko ví, že jadernou válku nelze vyhrát a nesmí být zahájena… Pokud Rusko použije jakýkoli typ jaderných zbraní proti Ukrajině, bude to mít vážné následky,“ řekl Stoltenberg. O konkrétní odpovědi aliance nechtěl hovořit. Dodal, že pokud by se útok týkal přímo území některého ze států NATO, odpovědí by byla aktivace článku pět zavazujícího všechny členy ke kolektivní obraně napadené země.

Američtí představitelé dali opakovaně najevo, že Rusko musí počítat s tvrdými následky, pokud na Ukrajině použije jaderné zbraně. Jak konkrétně by Washington zareagoval, ani oni nespecifikovali.

"Jsme připraveni bránit každý centimetr území NATO, pokud a jakmile to bude potřeba,“ řekl dnes Austin. Nejdůležitějším poselstvím ministerské schůzky podle něj byla rozhodnost, s jakou chtějí alianční země poskytovat další zbraně Ukrajině, ať bude konflikt trvat jakkoli dlouho. (ceskenoviny)