Rýsuje se dohoda o evropském rozpočtu. EU ustoupila Orbánovi

Evropská unie by mohla mít do konce týdne svůj rozpočet, který dosud blokovaly Maďarsko a Polsko. Obě dvě vlády naznačily, že se rýsuje kompromis, který by jim umožnil stáhnout veto novému sedmiletému rozpočtu a také speciálnímu Fondu obnovy na pomoc po koronavirové pandemii.

Maďaři a Poláci blokují uvolnění bezprecedentních 1,8 bilionu eur - včetně zhruba 600 miliard korun pro Česko - kvůli podmínce, že čerpat finance budou moci jen země dodržující princip právního státu. Přesněji řečeno, že by v případě jeho porušení mohl být penězovod z Bruselu pro celou zemi zastaven. Postačil by k tomu přitom souhlas většiny států, nikoli všech, což dosud veškeré pokusy o postih zastavilo. Unie se na zmíněné podmínce shodla na začátku listopadu, ale Maďaři a Poláci následně zablokovali legislativní normu, která k použití nové podmínky a celkově ke schválení rozpočtu otevírala cestu.

Pod právním státem se rozumí zejména respektování nezávislosti soudů nebo existence svobodných médií a obě visegrádské země jsou s jedním či druhým dlouhodobě na štíru. Budapešť s Varšavou však tvrdí, že podvázání dotací právním státem ve skutečnosti představuje kulturní diktát Západu. V maďarské debatě se objevuje tvrzení, že EU chce přes podmínku o právním státu trestat zemi za to, že na svoje území nepřijala kvótované syrské uprchlíky. Polští vládní politici pak říkají, že jde o způsob, jak Polsko donutit k přiznání manželství homosexuálům a liberalizaci potratů.

Krátce před summitem EU plánovaným na čtvrtek a pátek do Bruselu naznačují oba státy průlom. Maďarský premiér Viktor Orbán už v úterý po ad hoc návštěvě svého spojence ve Varšavě prohlásil, že je optimista, pokud jde o “brzké nalezení shody” s německým předsednictvím, které ochrání “suverenitu Maďarska”. Ve středu pak polský vicepremiér Jaroslaw Gowin z menší vládní strany řekl: “Myslím, že zítra, nejpozději tento pátek, dosáhneme dohody.”

Podle návrhu kompromisu, který v předvečer summitu unikl do médií, nebude sedmadvacítka nic měnit na obsahu samotné legislativy, která podmiňuje fondy právním státem. Maďarsku a Polsku se ale - v rámci takzvaných závěrů summitu, což je nejvyšší politická deklarace - slibuje, že Evropská komise nejprve připraví metodiku a postup (“guidelines”), na základě kterých bude princip právního státu ve vztahu k evropským dotacím aplikován. Do té doby komise sankční proceduru nenavrhne (a nové dotace zároveň poplynou).

Podobně se Polsku a Maďarsku slibuje, že pokud by někdo napadl nové pravidlo u Evropského soudního dvora, nebude možné státu odebrat peníze do doby, než zazní konečný verdikt evropské justice. Dosavadní praxe je, že zpochybnit lze u evropského soudu jakýkoli unijní zákon; ten však až do jeho konečného zrušení justicí platí.

Oba přísliby oddalují možnou stopku dotacím kvůli porušení právního státu a poskytují Maďarsku s Polskem více času, jak se připravit na novou realitu (soudní přezkum unijní legislativy trvá v průměru dva roky). Sepsání metodiky, kde má komise úzce spolupracovat se členskými státy, pak otevírá pro národní politiky další okno pro obstrukce a získávání času.

“Pokud bude takto vypadat konečná dohoda, půjde o vítězství Viktora Orbána, který byl hlavním iniciátorem blokace rozpočtu,” zhodnotil to pro Respekt Christian Kvorning Lassen, zástupce ředitele pražského think-tanku Europeum. “Jakkoli to Unii zachová tvář, protože to ukáže, že jí na principu právního státu záleží, maďarskému premiérovi to umožní dále konsolidovat jeho režim v zemi. A ta konsolidace nikam nezmizí.”