Ruská raketová pomsta za výbuch Kerčského mostu je spíš vzkazem dovnitř země

Ukrajinská města včetně Kyjeva čelí od pondělního rána masivnímu raketovému útoku ze strany Ruska. Velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj na svém twitterovém účtu uvedl, že nepřítel odpálil sedmdesát pět raket, ukrajinská protivzdušná obrana jich sestřelila 41. „Ozbrojené síly dělají vše pro ochranu spoluobčanů,“ konstatoval Zalužnyj. Střely, které se nepodařilo zlikvidovat, dopadly na civilní objekty, zasažen byl i vyhlídkový most v centru hlavního města nedaleko prezidentského paláce a ústředního náměstí Majdan.

Moskva útokem reaguje na víkendové poničení strategického Kerčského mostu, který spojuje ruské území s anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym. Kreml tvrdil, že most není možné napadnout, ale po minulém týdnu to už neplatí. Část mostu se po výbuších propadla, další byla poškozena (ukrajinská strana se k tomu zatím oficiálně nepřihlásila). Rusko zaútočilo v ranních hodinách ve dvou fázích, v době, kdy se lidé na Ukrajině probouzeli a šli do práce, aby maximalizovalo počet civilních obětí.

Ukrajinská armáda již delší dobu vede úspěšnou protiofenzivu, osvobodila část území kolem Charkova, postupuje na Donbase i v Chersonské oblasti. Rusko se na Donbase snaží momentálně dobýt město Bachmut, ale vypadá to, že mu jde spíše o to, aby po sérii porážek za každou cenu cokoli získalo, než že by tažení mělo strategický a taktický vojenský cíl.

Pondělní útoky nemůžou změnit průběh války na Ukrajině, shodují se experti, můžou být spíše vzkazem ruského politického vedení dovnitř země, která se rozechvěla poté, co prezident Vladimir Putin vyhlásil nepopulární mobilizaci.

„Rusko má omezené zásoby řízených střel a rozhodlo se je masivně použít ke zničení symbolických nevojenských cílů. Po výbuchu Kerčského mostu je to spíš vzkaz do Ruska než snaha k něčemu donutit Ukrajinu. Někteří ruští komentátoři kritizovali ruské vedení za to, že nepřijalo totální válečný postup včetně zničení ukrajinské ekonomiky,“ konstatoval vojenský analytik Rob Lee.

Jinými slovy, prezident Putin se může před domácím publikem snažit vzbudit dojem, že má události na Ukrajině stále pevně v rukách. Propaganda ho pak může vykreslovat jako rozhodného muže, který postupuje vpřed. Reálnému postupu na bojišti to však neodpovídá.

Německo na nejnovější ruskou agresi zareagovalo tím, že Ukrajině pošle k ochraně civilistů první ze čtyř přislíbených systémů protivzdušné obrany Itis-T. Mělo by tomu dojít během několika dní, jak sdělila německá ministryně obrany Christine Lambrecht (v Kyjevě byla zasažena mimo jiné i výšková skleněná budova, kde sídlila vízová kancelář německé ambasády).

Podobné systémy by již částečně měly chránit Charkov na východě země (v tomto případě jde o americko-norské zařízení NASAMS). „Popíšu to slovy našich armádních velitelů  takhle: prostor nad Kyjevem je - a ještě bude - chráněný mnohem, mnohem lépe než před letošním únorem,” řekl Respektu před dvěma týdny starosta Kyjeva Vitalij Kličko na otázku, zda něco takového jako NASAMS bude výhledově chránit i hlavní město.