Poškození plynovodů Nord Stream je úmyslný čin. Není však jasné, kdo a proč za sabotáží stojí

Aktualizace:  Švédská pobřežní hlídka objevila čtvrtý únik plynu z poškozených plynovodů Nord Stream. Informoval o tom švédský deník Svenska Dagbladet s odvoláním na mluvčího pobřežní stráže. Podle EU i evropských politiků stojí za poškozením plynovodů úmyslné útoky. Zatím ovšem není jasné, co přesně poškození způsobilo. Rusko odmítlo, že by bylo za škody zodpovědné a naopak zmiňovalo Spojené státy. 

Bývalý polský ministr zahraničí a současný europoslanec Radek Sikorski se umí postarat o rozruch. Západ zatím okolo poškození klíčových plynovodů Nord Stream I a Nord Stream II našlapuje velmi opatrně, nicméně polský politik na svůj twitter umístil leteckou fotografii gejzíru plynu probublávajícího z poškozeného potrubí na hladinu Baltského moře a doplnil ji popiskem: Thank you, USA.

Později doplnil, že ve skutečnosti existuje dostatek možností, jak dopravit ruský plyn do Evropy i bez obou plynovodů na dně Baltu. Polsko vždy patřilo k zemím, které proti přímému energetickému propojení Ruska a Německa protestovalo a vnímalo ho jako nebezpečný geopolitický nástroj v rukou Vladimira Putina. V dalším tweetu polský politik ke stejné fotografii probublávajícího plynu napsal: Jak říkáme v polštině, jen to maličkost, ale kolik dokáže způsobit radosti.

Rovnou si ale řekněme, že Sikorského twitterové výroky jsou ojedinělé a vysloužily si kritiku nynější polské politické reprezentace: náměstek ministra pro koordinaci tajných služeb Stanisław Żaryn jeho výroky označil za „ruskou propagandu“ a „pomlouvačnou kampaň proti Polsku, USA a Ukrajině“. Pravda je taková, že jediný, kdo zatím za útoky proti oběma plynovodům vidí Washington, jsou právě ruská média. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov označil dramatický únik plynu za situaci, kterou je Rusko „extrémně zneklidněno“, ale ani on prstem na viníky neukázal.

https://twitter.com/radeksikorski/status/1574800653724966915

A zatím to otevřené nedělá ani téměř nikdo jiný. K zásadnímu poklesu tlaku v obou plynovodech došlo v pondělí, z provozních stovek barů do řádu jednotek. Podle seizmologů Švédska a Dánska havárii předcházely otřesy, které nelze považovat za zemětřesení, ale odpovídají signálům provázejícím obvykle výbuchy. Švédští vědci z univerzity v Uppsale uvedli, že druhá, silnější exploze odpovídala zhruba energii způsobené 100 kilogramy dynamitu a že k ní došlo v moři, nikoliv pod mořským dnem. Exploze byly zaznamenány v rozpětí hodin a poškozeny jsou oba plynovody. Plyn z nich teď uniká na hladinu moře, letecké záběry ukazují výron o průměru zhruba jednoho kilometru.

„Přirozené“ příčiny v tuto chvíli vylučují prakticky všichni. Je nanejvýš nepravděpodobné, že by k samovolnému poškození došlo na třech místech najednou. Plynovody navíc jako z udělání explodovaly právě v den, kdy byl slavnostně uveden do provozu Baltský plynovod propojující Polsko, Dánsko a Norsko. Německý ministr pro ekonomiku Robert Habeck uvedl, že se jedná o „cílené útoky“ a že si je Berlín jistý, že k nim „nedošlo z přirozených příčin nebo únavu materiálu“. Americký poradce pro otázky národní bezpečnosti Jake Sullivan uvedl, že havárie je „zjevná sabotáž“.

Motivace a dopady nicméně v tuto chvíli zůstávají nejasné. Ani jeden z poškozených plynovodů nedodával ruskou surovinu do Evropy. Plyn z nich uniká - a ještě několik dní unikat bude - protože byly provozně natlakované, a tudíž připravené buďto k obnovení dodávek (v případě Nord Stream I) nebo jejich zahájení (Nord Stream II). Dodávky Rusko přerušilo na začátku září na dobu neurčitou s výmluvou, že není v důsledku západních sankcí schopno zaručit technický provoz zařízení. Přerušení nikoho nepřekvapilo, Moskva využívá energie jako politický nástroj nátlaku již dlouho.

https://www.youtube.com/shorts/pbSS_CleknY

Poškození plynovodů znamená, že v letošní sezóně k jejich opětovnému zprovoznění již s nejvyšší pravděpodobností nedojde. Pokud by Moskva nicméně chtěla dodávky do Evropy obnovit, má k dispozici jiné cesty vedoucí přes Ukrajinu. Tam je ovšem ruský Gazprom zaklesnutý ve sporu s ukrajinskou firmou Naftogaz, jež proti ruskému dodavateli zahájila arbitráž kvůli pohledávkám za tranzit. Rusko právě v úterý pohrozilo, že na Naftogaz uvalí sankce, takže by s ním Gazprom nemohl dále obchodovat.

Americký deník The Wall Street Journal cituje analytika think tanku Bruegel Simona Tagliapietra, podle nějž může být sabotáž dílem Ruska, ale může být také namířena proti Rusku. Moskva se podle něj může snažit „dále zvýšit tlak na evropský trh s plynem, i když již byly dodávky proudící plynovody Nord Stream I a Nord Stream II přerušeny. Nebo se může jednat o signál, že Rusko se definitivně odřezává od Evropy a Západu.“

I další zdroje hovoří o stále hlubším zapojení energií do válečného konfliktu. Útok může ukázat možnosti, jaké jeho pachatel má, stejným způsobem je možné poškodit i infrastrukturu, která je stále funkční a zajišťuje dodávky z jiných zdrojů. V tuto chvíli nicméně všichni klíčoví hráči hovoří o nutnosti celou situaci pečlivě vyšetřit. Interpretace je stále mlhavá a značně otevřená.